Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Já jsem zdravá, manžel ne, jediná možnost IVF - jak jste se s tím smiřovaly?

pankafe
22. lis 2017

Milé ženy,

po několika marných letech snahy o miminko jsme byli na vyšetření se závěrem - u mě je vše v pořádku (dělaly mi testy horem dolem, snad vše, na co se dnes dá testovat), manžel má dost špatný spermiogram. Závěr - jedině IVF. Mám s tím trochu problém, protože jsem si (asi jako každá žena) přála, aby otěhotnění bylo přirozené a představa, že naše dítě vznikne v Petriho misce, kde násilně do vajíčka strčí injekcí spermii, je mi proti srsti. Věřící nejsem, ani žádná 100% přírodní žena, ale trochu mám dojem, že si hrajeme na Bohy... Jsem v tomhle asi trochu fatalista, věřím, že "vše je tak, jak to má být". Manžel ne, ten to bere technicky. Manžel chce vyzkoušet všechny dostupné metody, abychom měli svoje vlastní dítě. Já bych se nebránila osvojení, ale on o tom nechce slyšet, dokus nezkusíme vše.

Zajímá mne, zda je tady někdo, kdo řešil podobné dilema, co mu nakonec pomohlo a jak to dopadlo... Moc děkuji za sdílení, je to pro mě těžké téma a sdílet ho s manželem moc nejde (navíc, když on se viní, že je to jeho chyba).

sonka.77
22. lis 2017

Pro mě IVF bylo jako jakákoliv jiná léčba (problém byl zjištěn u mě). Stejně je to nakonec na přírodě, zda se vajíčko oplodní a zda se v děloze uchytí. IVF mi nepomohlo, děti mám přirozeně s jiným partnerem.
Nechte tomu čas a hodně spolu mluvte. Já to mám jako tvůj muž, vyzkoušela jsem vše co jde, abych měla vlastní děti. Osvojení pro mne není cesta.

pankafe
autor
22. lis 2017

@sonka.77 Děkuju za reakci. Já manžela miluju, dítě chci mít s ním, ale je pravda, že mě představa IVF tíží asi o to víc, že problém není na mojí straně... já se to teda snažím nerozlišovat, beru, že jsme pár, jsme spolu sedm let. Můj muž je takový, že o tom ani mluvit nechce. Ani před vyšetřením, nechtěl předem řešit možné varianty a jak bychom se k čemu postavili, řekl, že uvidíme, co vyplyne z výsledků. Je to pro něj jasné řešení, pro mě tolik ne... Radši to píšu tady anonymně, protože jsem se svěřila jedné kamarádce a ta mi poradila vyměnit manžela za jiného, který bude děti moct mít přirozeně - no ani ti nebudu psát, jak to mnou otřáslo, ta její dobrá rada :-/

sonka.77
22. lis 2017

@pankafe Jak dlouho víte, že bez IVF to nepůjde? Myslím, že je moc důležité, abyste o tom s manželem mluvili, třeba až přejde nějaký počáteční šok.

pankafe
autor
22. lis 2017

@sonka.77 Poprvé nám to řekli někdy před rokem a půl s tím, že to bez IVF nepůjde na 99%. Tak jsme se dohodli, že tomu ještě dáme čas a zkusíme to. No a teď jsme šli na kontrolní vyšetření a manžel má ty výsledky ještě horší, než měl tenkrát, víme to týden, a verdikt zněl už nekompromisně, že tohle prostě přirozeně nepůjde. Je pravda, že jsem x-krát slyšela (hlavně od mojí gynekoložky) takové ty "zázračné" případy, ale bojím se, že u nás je to už skutečně jasné...

pxtulka
22. lis 2017

u nás se taky našel problém na straně manžela - genetika + horší spermiogram. Taky nám řekli že největší šanci máme přes IVF. Chtěli jsme vyzkoušet opravdu všechno než bychom šli do případného osvojení, takže jsme proces IVF podstoupili. Hned 1.IVF a 1.KET se chytil 🙂 Já bych alespoň 1 IVF zkusila a uvidíš, ale je to čistě na tobě a tvém rozhodnutí. Určitě je dobré o tom s manželem mluvit. Oni chlapi to špatně snáší když je chyba na jejich straně...přece jenom by měli být ti rozsévači své DNA 🙂 CHlap trochu musí zkousnout svoje ego, aby o tom byl schopen mluvit 🙂

pankafe
autor
22. lis 2017

@pxtulka Děkuju za reakci. A jak jsi to brala ty? Bylo pro tebe IVF, podobně jako psala sonka.77, jako jakákoliv jiná léčba? Mně je z toho strašně smutno, bojím se, že i když do toho půjdeme, tak se to nepovede, protože já to takhle vnitřně nechci a psychika je v tomhle mocná :-/

ivet1987
22. lis 2017

Já teda osobní zkušenost nemám, ale můj názor a kdybych byla v tvé situaci... Já bych právě chtěla za každou cenu NAŠE dítě, kdyby bylo cizí, tak to beru jako poslední možnost a podstoupila bych cokoli, aby bylo moje a manžela. A právě když se vžiju do role chlapa, tak chápu že chce mít vlastní dítě.
Držím pěsti.

maagda
22. lis 2017

@pankafe ahoj, u nas je to na strane manzela a nikdy by me nenapadlo nejit na IVF aby jsme nezkusili mit nase spolecne miminko. Je to nemoc jako kazda jina. Ani tim ti nikdo nezaruci ze miminko bude. Jestli se vajicka oplodni, jestli se brio uchytne. S tim ani oni nic neudelaji jen pomuzou aby spermije pronikla do vajicka a v tom nic spatneho neni a to jsem verici. Taky jsme z toho byli v soku ale byli jsme stastni za tuto moznost a ani nas minutu nenapadlo ze by jsme do toho nesli. Jen jsme se s manzelem bavili kdyby nahodou ani to neslo tak by jsme si adoptovali.

zvedavec2
22. lis 2017

Ja take osobni zkusenost nemam. Ale vzdy jsem hodne premyslela o tom, kolik z cloveka jsou geny (myslim charakter, povaha) a kolik vychova. A vzdy jsem si rikala, ze bych si dite klidne osvojila. Nastesti to resit nemusim, dvakrat se povedlo. ALE -a proc ti to pisu - od narozeni prvniho (druhe jeste nosim) vidim, ze se hotovy clovek uz narodi. Povaha, vlastnosti - to vsechno uz ma.

My mu jen vstepujeme normy (rikej tomu moresy, pravidla slusneho chovani, nebo jakkoliv)- ale jinak je ten clovek uz hotovy od narozeni. A poznavam v nem "geny" me i manzela, veci, chovani, ktere proste jeste nemohl okoukat, to tam proste nekde musi byt zakodovano.

Proto za mne - dite s vasi genetickou vybavou. Ackoliv ta "prirozenost" u toho pocatku tam muze chybet, pak se v nem ty i muz budete poznavat a to jak vzniklo bude vedlejsi.

maagda
22. lis 2017

@pankafe to ze to je miminko ze skumavky neznamena ze ho budete mit nejak min radi. Vzdy je prekvapeni jestli to miminko bude, protoze neni nikde napsane ze se to podari. Jde jen o to ze to neni ze sexu ale ten mizete mit taky. Pro nas to bylo krasne prekvapeni a miminko jsme zboznovali uz kdyz nam ho ukazali na obrazovce pred zavedenim. Bylo to nase zlaticko a navzdy bude o kdyz s nama bylo jen 15tydnu. A nikdy bych se nerozhodla jinak a ted to budeme podstupovat znova. Snad uz s dobrym koncem aby jsme meli nase spolecne miminko.

volfici
22. lis 2017

My jsme zdraví oba, nikdo neobjevil příčinu, proč nám to přirozenou cestou nejde. IVF bylo řešení, do adopce jsem jít nechtěla, leda snad jen, kdybychom žádným způsobem nemohli mít vlastní. Nikdy jsem nad tím asi takto nepřemýšlela, že obcházíme přírodu nebo tak, prostě jsem to brala jako léčbu, pomoc, řešení. IVF nám vyšlo hned napoprvé.
Držím palce 🍀

leymea
22. lis 2017

Co by za to jiny dali kdyby meli aspon tu moznost IVF. Musi to bejt pro Vas oba strasne tezky, ale prijde mi, ze to davas manzelovi sezrat. Uz jen z popisku. Ja jsem ta ZDRAVA a on NE. Promin, ale jen mam ten pocit. 🙂 jinak ja bych urcite volila IVF, protoze chci mit dite s clovekem, ktereho miluju a udelala bych pro to vsechno.

pankafe
autor
22. lis 2017

@zvedavec2
@maagda
@volfici
@leymea

Moc všem děkuji za vaše názory a postřehy.

leymea: Já vím. Taky jsem si říkala, co by za to dalo X párů před několika desítkami let, kdy tahle možnost nebyla. Já to právě manželovi nechci dávat sežrat, sice jsem takhle příspěvek nazvala, ale to jsou spíš jeho slova. Já mu od začátku říkám, že jsme MY, ne ON a JÁ, takže MY máme problém, nikoliv ON.

pankafe
autor
22. lis 2017

@maagda Držím palce, aby to tentokrát vyšlo zdárně až do konce a vy se dočkali zdravého miminka.

malinkaelinka
22. lis 2017

Já přidám jiný názor, já jsem rozhodnutá, že pokud nepocneme dítě přirozeně, tak to nijak řešit nechci. Nechci vědět proč to nejde, absolvovat žádné testy, nechci podstupovat žádné umělé oplodnění, nic. Buď jednou otěhotnim nebo ne a raději bych šla do adopce. Třeba začnu mluvit jinak, třeba se poblaznim... ale s manželem jsme o tom už mockrát mluvili, že nic takového absolvovat nechceme. Děti si moc přejeme, stavíme dům, jsou tam dva dětské pokojíky... ale chceme to nechat na přírodě... pokud se nemůžeme rozmnozit přirozeně, pak asi nevyhovujeme podmínkám přírodního výběru a raději dáme domov cizímu děťátku.

pankafe
autor
22. lis 2017

@malinkaelinka Díky za reakci. Takže jste s manželem v tomto tématu v souladu? Asi kdyby ani u mě ani u manžela nic nenašli, tak bychom to také nechávali na přírodě s tím, že to potrvá, i když nevíme proč. Takhle je to v podstatě dané, já bych asi přirozeně otěhotněla, manžel přirozeně dítě nemůže mít (nikdy neříkej nikdy, ale výsledky jsou dost jasné), tím pádem my jako pár máme jako možnost IVF. Také jsem "razila" heslo, že pokud se to nedaří, asi to být nemá, asi nejsme vyhovující pro přírodní výběr a z nějakého důvodu příroda nechce, abychom zrovna my dva přivedli na svět nový život... ale manžel to vidí spíš tak, jak píšou holky v předchozích příspěvcích. Já to mám tak půl napůl. Právě proto mě moc zajímá názor každého, kdo se k tomu chce vyjádřit. Prostě chci jet sdílet a vidět i jiné názory, než jaký mám já a manžel, i když samozřejmě rozhodnutí bude nakonec na nás.

tulikiss
22. lis 2017

Jedno z tech zlaticek vzniklo jak rikas nasilne skrz jehlu ve vajicku, ale stejne nepoznas ktere to je. A miluju je oba uplne stejne. Jak rika moje 75 leta velmi verici babicka, no co aspon jste se u toho nemuseli drit 😀. U nas byl problem u obou, i kdyz u manzela vetsi ale vzdy sem to brala tak ze problem mame my. Nebrala jsme to tak, ze kvuli nemu musim podstoupit neco horsiho, proste sem to brala tak, ze on je ten s kym deti chci mit a pokud to je jediny zpusob jak je mit, tak to podstoupim.

absintka19
22. lis 2017

@pankafe ja obracene. U me problem, manzel v pohode. Ja bez ovulace navic. Touha po diteti byla silnwjsi nez to ze si hrajeme na bohy...
Kdyby chyba byla u tebe brala by jsi to zrejme jinak.

absintka19
22. lis 2017

@absintka19 tohle je nase laska, nase dite, no a co ze z IVF. Je krasna a zdrava. Taky se to povest nemuselo, nemuselo se embryo chytit, nebo mohla byt nemocna, mohlo dojit k potratu...ale priroda kdyz to tak nechala tak jsme radi.

pasiba
22. lis 2017

Mě překvapuje názor. .. ze si hrajeme na bohy. To by se dalo říct i o léčbě rakoviny. Vseobecně se ví, že spermie mužů jsou horší a horší a brzy dojde třeba i k tomu, že touto metodou se bude plodit vic děti než přirozeně. Od toho medicína a ruzné výzkumy přece jsou. Aby nám pomáhala. Ale .... Zase je pěkné, že si chceš vzít do péče opuštěné Dítě. Takže, asi i takový názor je dobrý 🙂 pokud to pomůže jinym opuštěným dětem 🙂

gorda
22. lis 2017

Pisu svuj nazor, jedno dite mame. Driv jsem nad tim nepremyslela, ale kdyz ted obcas ctu, co vsechno musi par - a hlavne zena podstoupit pri jakekoliv verzi umeleho oplodneni (nevyznam se v tech zkratkach), tak si rikam, jestli to kolikrat uz neni za hranici. Neodsuzuju lidi, co do toho jdou, ale mam pocit, ze ja bych na to nemela. Nebo mela, jednou. A manzel by to mozna absolvoval jenom kvuli me, kdybych chtela. Protoze je tady jeste jedna vec a to fyzicka stranka toho vseho. Chlap toho asi moc resit nemusi, co? Samozrejme, ze jeden pro druheho by mel neco obetovat a podstoupit a nebrat to jako zlo, ale kazdy mame nejake hranice, ktere by mel druhy respektovat a bez vycitek s tim zit. 🙂

pankafe
autor
22. lis 2017

@absintka19 Máte krásné děťátko.

@pasiba Tak myslím si, že to trochu je hraní si na Bohy nebo s přírodou, co všechno už dneska lékaři dokáží. A neříkám, že to je dobře nebo že to je špatně. Nemám na to nějaký ustálený názor, ani mi to nepřísluší hodnotit, co je dobře a co ne. Jak už jsem tu psaka víckrát, zajímá mě názor ostatních, a myslím, že každý má právo si myslet a cítit, co chce. Já v tom mám zmatek, přiznávám. I proto mě zajímá, jak to vidí ostatní, zejména ti, kdo mají s IVF zkušenosti.

galatea_a
22. lis 2017

Není to hraní si na Bohy. Je to léčba a pomoc lékařů a já jsem moc ráda, že taková věc existuje. Pokud tobě a tvému muži není dáno, tak se dítě nenarodí ani přes x pokusů IVF. Ale pokud k vám dušička dítěte chce, ale běžnou cestou nemůže, tak proč to apriori odmítat?

vvercatkoo
22. lis 2017

@pankafe ahojky, taky čekáme miminko po ivf, bohužel až na desátý pokus po dvou a půl roku, ale konečně to vyšlo. U nás velice špatný spermiogram a u mě málo kvalitních vajíček
My s manželem se o tom bavíme jako o chřipce. Vůbec se za to nestydíme a vyzkoušeli jsme opravdu hodně.
Zkus si na netu najít ty tablety semmax a přečti si o nich. Možná vám pomůžou i bez ivf. Nám pomohli moc😉
My chtěli miminko nás obou, takže my se nerozmýšleli a bojovali bychom pořád. Jsem ráda, že taková možnost existuje

janca15l
22. lis 2017

Ahoj neco podobneho jsem resila s manzelem. Pred rokem zjistili, ze je neplodny. Mel hodne spatny spermiogram. Mala pohyblivost, nizky pocet a spatnou morfologii. Jedina moznost byla IVF. Kontrolni spermiogram byl jeste horsi jak ten prvni. Chteli jsme pred IVF vyzkouset vse, tak jsem ho objednala k andrologovi, ktery mu udelal zakl. vysetreni jako odbery krve na hormony, sono varlat aj. Zjistili mu nizkou hladinu muzskych hormonu. Bral tamoxifen a folandrol coz je doplnek stravy na podporu spermii. Spermiogram se postupne hodne zlepsoval, lecba trvala nekolik mesicu a propadala jsem zoufalstvi, ze stale nic. Tak jsme se rozhodli, ze pujdeme do IVF i kdyz jsme puvodne nechteli. Nakonec k nemu nedoslo, mesic pred tim nez jsme to chteli podstoupit, jsem jako zazrakem otehotnela prirozene🙂. Nadeje je tu vzdycky, je jen na vas jak se rozhodnete, ale myslim, ze miminko stoji za to i kdyz treba pres IVF

volfici
22. lis 2017

@gorda to, co je potřeba podstoupit, je případ od případu. Já třeba ani nevěděla, že stimuluju, žádné komplikace, hormonální bouře, depky, zdravotní komplikace.... To máš stejný jako když jedna otěhotní první měsíc po vysazení antikoncepce, má pohodové těhotenství, hladký porod, a pak druhá, která šestkrát potratí, (přirozené) těhotenství protrpí na kapačkách a u porodu málem umře. To si taky můžeme říkat, co je už za hranicí a co ještě ne....
Ale respektuju, že někdo má proces IVF už za tou hranicí....

gorda
22. lis 2017

@volfici Vsak ano, na kazdeho to pusobi jinak, ale i kdyz je vsechno bez problemu, porad musis to a ono. A ja bych to asi nedala vic jak jednou. Ne, ze bych to odsuzovala, ale asi bych to ja osobne nezvladla a z toho duvodu bych nenutila treba manzela. Nebo se snazila najit kompromis - treba ze to jednou zkusime a uvidime dal.
Ja otehotnela po osmi mesicich "snazeni" a vim, ze jsme vlastne meli stesti, jak to slo. A taky vim, ze honba za otehotnenim by asi ublizila nasemu vztahu a tohle je taky potreba promyslet.

pasiba
22. lis 2017

@pankafe
Mám dvě holčičky přirozeně a ted čekám s novým přítelem po IVF chlapečka. Děkuji doktorům i bohu za tu možnost dát hrdýmu nastávajícímu otci vytouženého chlapečka 🙂 je šťastný a o tom to je 🙂 dat milovanému muži to co nás tvoří šťastnou rodinou. Tim nechci říct, že adoptovane detatko by to nedokázalo ..... ale Můj přítel ted na me proste kouká tak nějak jinak 🙂

fyii
22. lis 2017

@pankafe ahoj. Ja ti napisu svoji cestu, kterou jsem podstoupila a nikdy jsem s ni nebyla vnitrne smirena. Dvakrat jsem prirozene otehotnela a dvakrat slo o zamlkle tehotenstvi. Spatne jsem to snasela a nikdy nikdo nezjistoval duvod proc, jen se zjistilo, ze jsme oba v poradku, manzel mel trosku snizenou pohyblivost spermii, ale celkem ok. Doktor nas poslal do IVF centra, ze to budou resit. Netesili, resili jen aby jsme podstoupili IVF. UIC nam na rovinu rekli, ze je tak nizke procento sance, ze nema cenu to ani zkouset! Clovek jim i snad veril. Takze do me zacli cpat hormony jak lentilky. Me telo na tyto lecby spatne reagovalo, coz se jim nezdalo. Ja se citila bidne. Nakonec me bylo odebrano 25 vajicek a po genetice se nam jich dokonce asi 11 vratilo jako extra dobre kvality. Na KET jsem byla asi 4x vzdy po dvou embryjich a nikdy se nic neuchytilo.. asi to bylo tim, ze jsem s timto zpusobem nebyla vnitne smirena. Ve finale jsem otehotnela ve chvili kdy nas to stalo 80000 a uz jsem mela dost vymeny hormonu jak lentilek a rekla dost koncim. Nechala jsem to komplet plavat a ono to dopadlo samo.. 🙂 takze drzim palce at se rozhodnes jakkoliv, nezavrhuji IVF urcite ne, ale smir se nejdriv sama ze situaci, ze to proste chces podstoupit a udelat, neni to lehka cesta🙂

maagda
23. lis 2017

@pankafe Moc děkuji. Taky doufáme, že to už bude všechno dobré. Životní situace jsou různé. První to chce ale vážně se smířit s tím že to jde jen přes IVF. Ale pokud se rozhodnete to podstoupit tak uvidíte, že nakonec když se miminko zadaří, budete nejšťastnější na světě a ani nebudete řešit jak vzniklo. Holt pokud miminko má přijít tak přijde, pokud ne nepomůže ani IVF. Někdo má štěstí, že to dojde až do zdárného konce. Já i přes všechno co jsem si vystála a čím jsem si prošla jsem šťastná, že se nám zadařilo na poprvé a mohla jsem mít holčičku alespoň 15 týdnů u sebe a nikdy bych neměnila. Milovala jsem ji uplně stejně jak kdyby se podařila přirozeně. Bylo to naše vymodlené miminko a bylo mi jedno jakou cestou. Jako je pravda, že nějaké drastické oplodnění bych nepodstupovala, kde třeba berou genetické věci od jednoho a druhého, to už je proti i mím zásadám, ale že jen pomůžou aby se tam ta spermie dostala tak na tom nic zlého není 🙂. Držím pěsti v rozhodování. A jakkoliv se rozhodnete, určitě to bude pro Vás to nejlepší rozhodnutí 🙂

Sem začni psát odpověď...

Odešli