Dítě po 40 letech. Je těhotenství v tomto věku bezpečné?
Ano nebo ne? Záleží na konci a zdraví. Výchozí bod je, že síla je a zdraví taky. Šly byste do toho?
Stručné shrnutí
- Těhotenství po 40 je v diskusi považováno za možné, zvlášť pokud jde o první dítě, ale mnoho žen zdůrazňuje, že rozhodnutí je vysoce individuální a závislé na zdraví a životním zázemí.
- V diskuzi byly zmiňovány konkrétní zdravotní obavy: stárnutí vajíček, zvýšené riziko aneuploidií a častější lékařské sledování v těhotenství.
- Praktické překážky zmiňované účastnicemi zahrnují omezené hrazení asistované reprodukce po určitém věku; v jednom příkladu léčba stála přibližně 300 000 Kč a „pojišťovna v tomto věku nehradí nic“.
Nejčastější otázky
Q: Jaká jsou hlavní zdravotní rizika těhotenství po 40?
A: V diskuzi bylo zmíněno stárnutí vajíček a „rostoucí riziko aneuploidií“, že těhotenství bývá „více sledované“ a některé ženy popsaly vyšší fyzickou zátěž, časté nevolnosti a náročnější těhotenství.
Q: Je těhotenství po 40 běžné a mohou být porod i dítě v pořádku?
A: V diskuzi byly konkrétní příklady úspěšných případů (např. první dítě ve 39, 10měsíční miminko u ženy 42 let, těhotenství „v pohodě“ a „všechny testy v pořádku“), přičemž jiné ženy poukazovaly na zvýšenou náročnost a potřebu individuálního posouzení.
Q: Jaké jsou náklady a hrazení asistované reprodukce u žen kolem/po 40?
A: Několik účastnic uvedlo, že „pojišťovna v tomto věku nehradí nic“ a jedna konkrétní zkušenost hovořila o nákladech přibližně 300 000 Kč po několika pokusech IVF.
Q: Jak věk rodiče ovlivní život s dítětem v pubertě a v pozdějším věku?
A: V diskuzi bylo časté upozornění, že rodič, který bude v padesáti, může řešit pubertu dítěte; na druhé straně byly uvedeny příklady prarodičů ve věku 60–80 let, kteří jsou stále aktivní a hlídají (příklad: babička 80 let pravidelně hlídá 7 a 9leté děti).
Q: Je „bezpečné“ mít první dítě až po 40, pokud jsem zdravá?
A: Mnoho diskutujících napsalo, že do prvního dítěte po 40 by šli („první ano“), pokud je žena zdravá a psychicky i prakticky připravená, zatímco většina odmítala plánovat další (druhé/třetí) dítě ve stejném věku.
Q: Jaké léky je třeba řešit před těhotenstvím po 40?
A: Jeden diskutující zmínil potřebu konzultovat a případně vysadit léky typu antihypertenziv a antidiabetik před otěhotněním; více sledování a testů také zaznívalo jako běžná součást péče.
Závěry z diskuze
Shoda
- Mnoho diskutujících považuje těhotenství po 40 za možné, zvláště pokud jde o první dítě.
- Obava z nižší energie a z toho, že rodič bude v padesáti řešit pubertu dítěte, se opakovaně objevovala.
- Finanční a reprodukční překážky jsou vnímány jako reálné — pojišťovna často nehradí asistovanou reprodukci a léčba může stát stovky tisíc korun.
Sporné názory
- Někteří diskutující považují mít dítě po 40 za sobecké vůči dítěti; jiní vidí pozdní rodičovství jako zdroj zralosti, stability a radosti.
- Některé příspěvky tvrdí, že moderní populace je zdravější a starší rodičovství není nutně horší; protinázor zdůrazňuje biologický fakt stárnutí vajíček a nárůst aneuploidií.
Otevřené otázky
- Jak velký vliv bude mít nižší fyzická energie rodiče mezi 40 a 50 na zvládnutí puberty potomka?
- Jaká je reálná úspěšnost IVF u žen po 40 a kolik pokusů je běžně potřeba v ČR?
- Jak plánovat finanční zabezpečení a péči o dítě, pokud rodič bude při jeho dosažení dospělosti ve věku 60+?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
IVF, antikoncepce, antihypertenziva, antidiabetika, screening aneuploidií, těhotenské testy
Místa a osoby
Korfu, Ostrava, Vendula Svobodová, Pizingerová
@nita1984 naši rodiče taky chodí do práce a ještě dlouho budou. Ale moje kamarádka je starší a jejímu manželovi je přes 40 a říkali, že hlídání vůbec. Rodiče už to nezvládají, max třeba hoďku, dvě, že zajedou na nákup, ale pak že už mají plné brejle toho. On si v dnešní době asi člověk nevybere... Moje babička hlídá vnouče od tety (4roky) a už na to taky nemá mi přijde. Je vzteklá, pak úplně vyřízená, na holku pořád řve, hrozně jí deptá, že holka pořád litá, huláká, neposedí. No prostě normální dítě, ale síla a trpělivost už na to není.
Jelikož jsem viděla, jak to dopadá ve svém okolí a rodině, tak za mě ne. Děti si s takhle staršími rodiči vubec nerozuměly, spíše se za ně stydely nebo je neopak zcela ignorovaly a rostly jako dříví v lese. Ono se to lehce rekne, ze sila je, ale kdyz pak treba dva roky vstavate k urvanemu diteti nebo resite placani o zem v obdobi vzdoru, tak ta energie je fuc i u mladších ročníků. A co teprve, kdyby dítě mělo postižení, což celou narocnost dává do zcela jinych sfér.
@nita1984 moje máma je v důchodu už dost dlouho. Nehlídá, její zdravotní stav už ji to neumožňuje. Místo toho já ještě od dětí kmitám obden k ní abych se o ni postarala. Tchyně sice chodí do práce, takže taky moc nepohlídá, ale když je opravdu potřeba nemá problém si vzít dovolenou a o děti se postarat. Vidím tam hodně velký rozdíl v energii na vnoučata a upřímně jsem fakt ráda, že se jich máma aspoň dožila.
@sigyn vždycky je to o člověku. Je mi 38 (ok, není to 40, uznávám) děti mám 3 roky a druhé 19 měsíců. Starší má PAS. Do toho podnikám, mám zvířata, barák, hlídání 0. Moje rodina 200km daleko, manžel už rodinu nemá. Manžel denně 5:30-17h v práci. Jo, jsou dny kdy toho mám dost, ale spoustu o 10 let mladších maminek nezvládá ani polovinu toho co ja. Takže za me to není o věku, ale o celkovém životním nastavení
Mně bude v březnu 41 a v květnu se nám narodí chlapeček 🙂 Nevidím důvod, proč nemít, když je na tom žena zdravotně a psychicky dobře 🙂
Mít dítě po 40 je sobecké rozhodnutí vůči tomu dítěti. Člověk by měl mít dostatek rozumu.
Já si nedokážu představit jak to mít dítě jako velmi mladá, ve dvaceti, tak po čtyřicítce. Je mi 38 a jsem teda ráda, že mám "hotovo" a už jen budu vychovávat. Mám děti 8 a 5 roků, za mě akorát. Až budou v pubertě, tak na ně doufám budu mít stále dost energie a nebudu ženská na prahu důchodu (pravda, toho se naše generace asi možná ani nedočká anebo až v pozdním věku, kdy už budeme semletí). Za předpokladu, že děti budou u nás bydlet dejme tomu aspoň do konce studií na VŠ, tj. aspoň ještě 20 let u toho mladšího, tak pak ať ještě máme aspoň pár let "jen pro sebe" s manželem, v aktivním, produktivním věku, kdy si budeme moct něco užít a zároveň budeme moct šetřit na ten důchod (řekla bych, že nikdy není člověk víc finančně svobodnější než v době, kdy děti "vylétnou z hnízda", ale ještě nemají vlastní děti a člověk se ještě může realizovat v práci a užívat si peněz, dokud jsou. Do té doby prostě ze 2 výplat žijí 4 lidé a pak v důchodu zase je příjem o poznání nižší.
Taky jako dítě bych asi nechtěla mít o 40 let staršího rodiče. Ještě bych to "dokázala pochopit", pokud se jedná o první dítě pro oba z partnerů, že to třeba dříve nešlo z různých důvodů anebo se ti dva potkali jen pozdě. ale ideální to není. Mám teď nově kolegyni, návrat po rodičáku, má tříletou holčičku a je jí 47 let. Osobně mi to přijde šílený, nejdřív jsem si myslela, že třeba jen neměla štěstí na chlapa a se současným manželem se potkala až dost po třicítce, že jí to prostě dřív nevyšlo...a oni jsou spolu přitom prý dvacet let (ale manželé jen 7...nevím, na co tak čekali...)
Za sebe ne, ale znám které mají děti po 40 a jsou moc spokojené a užívají si to. Já původně měla strop 3 děti do 32 let, ale nešlo nám to. Tak další strop mám 34 let. Už máme 2 děti a je mi 32. Ale u mě hraje roli i zdravotní stránka, není úplně ok. Hlavně se od mládí pořád o někoho starám a chci mít část života, kdy se nebudu muset tolik starat.
To je individuální. Spíše si uvědomit až dítě bude mít pubertu, zvládnete to? Člověk po 50tce chce už nějaký pomyslný klid a né řešit výjevy puberťáka :D. Malé děti, malé starosti. Velké děti, velké starosti ;)
Záleží kolikáté dítě… první určitě ano, další bych hodně promýšlela- 40 mi bude “až”
napřesrok, ale teď si spíš myslím, že bych do druhého nebo dalšího po čtyřicítce nešla. Ale je to zcela každého věc, každý má jinou situaci, jiné podmínky, jinou kondici, jiné zázemí.
Jak se tady píše kolikrát o tom nastavení a kondici apod... No, moje kamarádka (40 let) děti nemá, vždycky byla hrozně živá, aktivnější mnohem víc než já, o 10 let mladší, vypadala dobře, její věk bych jí nehádala... Když jsem ji tento rok po delší době viděla, tak byla hrozně strhana, vůbec nevypadala dobře, nebo jinak, už to na ní bylo hodně vidět, že tam ta 40 je... A to fakt bylo z roku na rok, co jsem si tak všimla i sama ona to říkala, už tolik aktivní není jak dřív, přidaly se i nějaké zdravotní problémy (ne vážné, co vím), prostě velká změna...
A druhý případ moje mamka, mladší ségru měla cca v 39 a tehdy v pohodě, teď je ségře 14 a není to ok, není tam ta energie řešit puberťačku, zrovna naši řeší střední školy a je vidět, že je to jiné než to bylo třeba u mě před 15 lety... Trochu mě děsí, až budou řešit vysokou... Taky má mamka zdravotní problémy, prý je to ze stresu...
Prostě v obou případech je ten věk vidět, cítit, buď dřív nebo později to člověka dožene (alespoň většinou)
Ne. Možná pokud by šlo o poslední šanci na jediné dítě.
Na 40 mi táhne a fakt už si nelze nic namlouvat. Sama jsem měla strop 36 let a povedlo se. Třetí teda. Takže ta fyzická a psychická náročnost je daná spíše počtem dětí než věkem. Už teď ale vnímám, že kolem 50 budeme mít doma puberťáka. Zatímco starší děti,které jsme měli před 30 budou dospělé.
Ne, jsem ráda, že jsem to stihla před třicítkou. Potom šla moje tělesná kondice silně do kopru
Upřímně si nemyslím, že je věk o kondici a energii jak tu někteří píšou. První dítě jsem měla ve 24 a druhé ve 28, teď mi je 30 a jsem totálně vyřízená 😃😏
Jinak bych za 10 let až budou děti větší a samostatný , chtěla ještě jedno mimčo - to mi bude právě těch 40.
Já vždy přemýšlím tak... Co bude za 10 let? To budu v 50 řešit pubertu? V mých 55 půjde na střední? Ty jo, ne... To bych nedala a hlavně to neudělala tomu dítěti... Můj strop je max 35 let..
Ja mela deti pozde, za rok mi bude 40 (detem jsou 3 a 1,5r.). Na svuj vek se sice necitim, ale kdyz se porovnam s mladyma maminkama na hristi, je mi to lito, ze ty me deti maji starsi maminku. Lisime se vzhledem, ochotou blbnout s detmi, strachem i energii. Materstvi jsem odkladala, necitila jsem se na to do 30, pak zas nebyl partner. Ve 40 mimino je ok, v 60 maturant zni smutne. Osobne ale moc nevidim rozdil matka v 36 nebo 41. Oboji je pozde. Do 3.ditete uz planovane nejdu, jen z duvodu veku.
Mám syna v 41. V září jsem bohužel prodělala Zt, ještě chvilku tomu necháme čas, po 44 už fakt ne
Pokud by to mělo být první děťátko, tak rozhodne ano❤️