Dítě po 40 letech. Je těhotenství v tomto věku bezpečné?

@nita1984 naši rodiče taky chodí do práce a ještě dlouho budou. Ale moje kamarádka je starší a jejímu manželovi je přes 40 a říkali, že hlídání vůbec. Rodiče už to nezvládají, max třeba hoďku, dvě, že zajedou na nákup, ale pak že už mají plné brejle toho. On si v dnešní době asi člověk nevybere... Moje babička hlídá vnouče od tety (4roky) a už na to taky nemá mi přijde. Je vzteklá, pak úplně vyřízená, na holku pořád řve, hrozně jí deptá, že holka pořád litá, huláká, neposedí. No prostě normální dítě, ale síla a trpělivost už na to není.

Ne, já bych to svému dítěti neudělala…

@cherie24 a moje babička (80 let) hlídá sestry děti aktuálně 7 a 9 let od narození, v průměru 2x měsíčně na víkend a 2-3x týdne odpoledne. Odveze na kroužky, uvaří. Ségra má proste pohodu.

Jelikož jsem viděla, jak to dopadá ve svém okolí a rodině, tak za mě ne. Děti si s takhle staršími rodiči vubec nerozuměly, spíše se za ně stydely nebo je neopak zcela ignorovaly a rostly jako dříví v lese. Ono se to lehce rekne, ze sila je, ale kdyz pak treba dva roky vstavate k urvanemu diteti nebo resite placani o zem v obdobi vzdoru, tak ta energie je fuc i u mladších ročníků. A co teprve, kdyby dítě mělo postižení, což celou narocnost dává do zcela jinych sfér.

@nita1984 moje máma je v důchodu už dost dlouho. Nehlídá, její zdravotní stav už ji to neumožňuje. Místo toho já ještě od dětí kmitám obden k ní abych se o ni postarala. Tchyně sice chodí do práce, takže taky moc nepohlídá, ale když je opravdu potřeba nemá problém si vzít dovolenou a o děti se postarat. Vidím tam hodně velký rozdíl v energii na vnoučata a upřímně jsem fakt ráda, že se jich máma aspoň dožila.

@sigyn vždycky je to o člověku. Je mi 38 (ok, není to 40, uznávám) děti mám 3 roky a druhé 19 měsíců. Starší má PAS. Do toho podnikám, mám zvířata, barák, hlídání 0. Moje rodina 200km daleko, manžel už rodinu nemá. Manžel denně 5:30-17h v práci. Jo, jsou dny kdy toho mám dost, ale spoustu o 10 let mladších maminek nezvládá ani polovinu toho co ja. Takže za me to není o věku, ale o celkovém životním nastavení

Já mám syna 4 měsíce. Je mi čerstvě 43 a je to mazec.
Předtím děti 20 a 13

Mně bude v březnu 41 a v květnu se nám narodí chlapeček 🙂 Nevidím důvod, proč nemít, když je na tom žena zdravotně a psychicky dobře 🙂

Ne. Ono se ta vitalita a zdravi muze velmi rychle zhorsit.

Mít dítě po 40 je sobecké rozhodnutí vůči tomu dítěti. Člověk by měl mít dostatek rozumu.

Já si nedokážu představit jak to mít dítě jako velmi mladá, ve dvaceti, tak po čtyřicítce. Je mi 38 a jsem teda ráda, že mám "hotovo" a už jen budu vychovávat. Mám děti 8 a 5 roků, za mě akorát. Až budou v pubertě, tak na ně doufám budu mít stále dost energie a nebudu ženská na prahu důchodu (pravda, toho se naše generace asi možná ani nedočká anebo až v pozdním věku, kdy už budeme semletí). Za předpokladu, že děti budou u nás bydlet dejme tomu aspoň do konce studií na VŠ, tj. aspoň ještě 20 let u toho mladšího, tak pak ať ještě máme aspoň pár let "jen pro sebe" s manželem, v aktivním, produktivním věku, kdy si budeme moct něco užít a zároveň budeme moct šetřit na ten důchod (řekla bych, že nikdy není člověk víc finančně svobodnější než v době, kdy děti "vylétnou z hnízda", ale ještě nemají vlastní děti a člověk se ještě může realizovat v práci a užívat si peněz, dokud jsou. Do té doby prostě ze 2 výplat žijí 4 lidé a pak v důchodu zase je příjem o poznání nižší.
Taky jako dítě bych asi nechtěla mít o 40 let staršího rodiče. Ještě bych to "dokázala pochopit", pokud se jedná o první dítě pro oba z partnerů, že to třeba dříve nešlo z různých důvodů anebo se ti dva potkali jen pozdě. ale ideální to není. Mám teď nově kolegyni, návrat po rodičáku, má tříletou holčičku a je jí 47 let. Osobně mi to přijde šílený, nejdřív jsem si myslela, že třeba jen neměla štěstí na chlapa a se současným manželem se potkala až dost po třicítce, že jí to prostě dřív nevyšlo...a oni jsou spolu přitom prý dvacet let (ale manželé jen 7...nevím, na co tak čekali...)

@ninive211 nejsem ta kolegyně náhodou já? Prosím tě, jako žena, která se téměř 20 let snažila o dítě, měj tu soudnost a neptej se jí na co jako celou dobu čekali 🤦🤦

Ne.

Za mě je to pozdě. Měla jsem limit do 30.

Za sebe ne, ale znám které mají děti po 40 a jsou moc spokojené a užívají si to. Já původně měla strop 3 děti do 32 let, ale nešlo nám to. Tak další strop mám 34 let. Už máme 2 děti a je mi 32. Ale u mě hraje roli i zdravotní stránka, není úplně ok. Hlavně se od mládí pořád o někoho starám a chci mít část života, kdy se nebudu muset tolik starat.

@kiluau Taky by měl mít člověk dostatek empatie, ale samozřejmost to není, že?

Ne, nesla bych do toho.

To je individuální. Spíše si uvědomit až dítě bude mít pubertu, zvládnete to? Člověk po 50tce chce už nějaký pomyslný klid a né řešit výjevy puberťáka :D. Malé děti, malé starosti. Velké děti, velké starosti ;)

Záleží kolikáté dítě… první určitě ano, další bych hodně promýšlela- 40 mi bude “až”
napřesrok, ale teď si spíš myslím, že bych do druhého nebo dalšího po čtyřicítce nešla. Ale je to zcela každého věc, každý má jinou situaci, jiné podmínky, jinou kondici, jiné zázemí.

Jak se tady píše kolikrát o tom nastavení a kondici apod... No, moje kamarádka (40 let) děti nemá, vždycky byla hrozně živá, aktivnější mnohem víc než já, o 10 let mladší, vypadala dobře, její věk bych jí nehádala... Když jsem ji tento rok po delší době viděla, tak byla hrozně strhana, vůbec nevypadala dobře, nebo jinak, už to na ní bylo hodně vidět, že tam ta 40 je... A to fakt bylo z roku na rok, co jsem si tak všimla i sama ona to říkala, už tolik aktivní není jak dřív, přidaly se i nějaké zdravotní problémy (ne vážné, co vím), prostě velká změna...
A druhý případ moje mamka, mladší ségru měla cca v 39 a tehdy v pohodě, teď je ségře 14 a není to ok, není tam ta energie řešit puberťačku, zrovna naši řeší střední školy a je vidět, že je to jiné než to bylo třeba u mě před 15 lety... Trochu mě děsí, až budou řešit vysokou... Taky má mamka zdravotní problémy, prý je to ze stresu...
Prostě v obou případech je ten věk vidět, cítit, buď dřív nebo později to člověka dožene (alespoň většinou)

@jako_mala_holka presne, kolem 40 se to lame a zacina to stat za ...

Ne. Možná pokud by šlo o poslední šanci na jediné dítě.
Na 40 mi táhne a fakt už si nelze nic namlouvat. Sama jsem měla strop 36 let a povedlo se. Třetí teda. Takže ta fyzická a psychická náročnost je daná spíše počtem dětí než věkem. Už teď ale vnímám, že kolem 50 budeme mít doma puberťáka. Zatímco starší děti,které jsme měli před 30 budou dospělé.

Ne. První dítě jsem měla v 35 a těhotenství mě fyzicky strašně semlelo.

Ne, jsem ráda, že jsem to stihla před třicítkou. Potom šla moje tělesná kondice silně do kopru

Upřímně si nemyslím, že je věk o kondici a energii jak tu někteří píšou. První dítě jsem měla ve 24 a druhé ve 28, teď mi je 30 a jsem totálně vyřízená 😃😏
Jinak bych za 10 let až budou děti větší a samostatný , chtěla ještě jedno mimčo - to mi bude právě těch 40.

Já vždy přemýšlím tak... Co bude za 10 let? To budu v 50 řešit pubertu? V mých 55 půjde na střední? Ty jo, ne... To bych nedala a hlavně to neudělala tomu dítěti... Můj strop je max 35 let..

Ja mela deti pozde, za rok mi bude 40 (detem jsou 3 a 1,5r.). Na svuj vek se sice necitim, ale kdyz se porovnam s mladyma maminkama na hristi, je mi to lito, ze ty me deti maji starsi maminku. Lisime se vzhledem, ochotou blbnout s detmi, strachem i energii. Materstvi jsem odkladala, necitila jsem se na to do 30, pak zas nebyl partner. Ve 40 mimino je ok, v 60 maturant zni smutne. Osobne ale moc nevidim rozdil matka v 36 nebo 41. Oboji je pozde. Do 3.ditete uz planovane nejdu, jen z duvodu veku.

Ne.

Mám syna v 41. V září jsem bohužel prodělala Zt, ještě chvilku tomu necháme čas, po 44 už fakt ne