Jak nenásilně přesvědčit partnera, aby se mnou měl ještě dítě?
Ahoj ženy,
Potřebuji nějakou radu, vzpruhu, podporu, cokoli. Nejdřív stručně vysvětlím situaci. Mně je 25 let, mám teď novou práci, jako asistentka v jedné škole. Můj muž má 52 let, dělá se dřevem jako OSVČ ve volnu a na zkrácený úvazek má ještě jednu práci. Když jsem se rozhodovala, jestli s ním zůstat, hrálo roli taky to, jestli ještě chce mít děti. Dost často nadhazoval, že vždycky říkal, že si na důchod upráskne ještě prcka a průpovídky typu " Když si může vnoučata udělat Gott, tak proč ne já". Já jsem děti chtěla, básnila jsem o tom, že jich bude tucet (v plánu byly ve skutečnosti tři-čtyři), no v jeho případě jsem slevila na to jedno, na které si troufal. Po mnoha špekulacích, bezesných nocích a návštěvě u kartářky a poradami s přáteli, rodiči, a kdovíčím, jsem šla do vztahu s tím, že mi pravděpodobně zůstane na krku děcko a starý manžel. Těšila jsem se na dítě, těšila jsem se z teď a tady. Po několika měsících mi muž řekl, že on už se na mimino necítí. Cítí se být starý, dítě stojí peníze, a on ve svém věku nebude vydělávat dost, nebo dost rychle, nedokáže zabezpečit nás oba dohromady (mě a dítě). Nehodlá se uběhat a nechce se znovu starat a starat a starat, jen proto, že jeho žena to chtěla. Má nárok na svůj klid a na věci na svém místě, je už nervozní starý pán. Má už tři děti ze dvou předchozích manželství, na dvě ještě platí. Ve všem mu rozumím, chápu všechny jeho argumenty. Nehodlám ho přesvědčovat, plakat, nebo tak. Ale já nemám děti, a velmi bych je chtěla. Nebudu přece čekat až umře, abych si je mohla udělat. Připadá mi naprosto neetické od něj odejít, ale nevím si rady. Jak to, že se během pár měsíců jeho názor takhle změnil. Přitom to je rovný chlap, který nelže. Aspoň si to o svém muži myslím.
Kdyby někdo měl nějakou radu, jak k tomu ještě přistoupit, byla bych moc ráda. Už jsme o tom spolu mluvili, nechci na něj tlačit, i když je to hrozně složité poskytnout mu čas na rozmyšlenou jaký potřebuje. Prý se to třeba vyřeší časem samo. Ale co když ne?
@kapka_vody nemusíte hned pálit mosty, můžete zůstat přáteli, ale dej mu jasně najevo, že společnou budoucnost si představuješ s dětmi, tudíž po boku někoho, kdo ti je dá. Já svého manžela našla až chvíli před třicítkou, v 25 je ten nejlepší věk na hledání toho pravého - už máš zkušenosti a víš, co chceš. Tak jen do toho 🙂
Když mi můj tehdy ještě partner řekl, že děti ještě několik let nechce, kdežto mě už hodiny bily na poplach, řekla jsem mu upřímně, jak jsem to cítila. Že bych asi umřela, rozejít se s ním, protože je moje životní láska, ale že prostě bez dětí být nemůžu a za pár let by pro mě mohlo být pozdě. Tak že mu dávám čas, ať si to rozmyslí, že nechci dávat ultimáta, ale mít děti prostě musím. Takže pokud on se na to necítí, chápu to a respektuju, ale pak se musíme rozejít, protože viz výše. Okamžitě mi řekl, že rozejít se rozhodně nechce a že tedy děti mít budeme, jen potřebuje čas se na to připravit. Vycházela jsem z toho, že on má plné právo na svůj postoj, ale já mám stejné právo upřímně chtít naplnit zase svoje touhy. Naštěstí jsme se nakonec shodli. Ale kdyby ne, opustila bych jej kvůli tomu, nedokázala bych riskovat, že budu bezdětná.
Myslím, že hodně žen často dělá tu chybu, že považuje za respekt k postoji partnera mlčet o tom svém. Tak to není, respekt musí být vždy oboustranný. Muž má plné právo vidět věci nějak, že na zase na svůj pohled. Pouze pokud oba přesně vědí, na čem jsou, mohou hledat společné řešení.
@kapka_vody Jak dlouhý čas? To záleží na Vás přeci. Na nějaké jarní pudy bych se v jeho případě nespoléhala, spíš jsem to myslela tak, že s časem poznáte, co sama chcete a co je pro Vás důležitější do budoucna. Zda úplná rodina nebo tento muž. Do té doby než budete mít jasno, bych se snad o dítě ani nepokoušela.
(Nechtěla jsem Vám podsouvat svůj názor, že by bylo lepší vztah ukončit. A ano, nepopírám, myslím si to stejně jako všechny ostatní přispěvatelky v diskuzi. Dříve nebo později se nejspíš rozhodnete pro tu rodinu a až budete mít jasno nebude pro Vás rozchod tak bolestný.) Ať tak či tak, přeju hodně síly a ať jste v životě spokojená.
Memu muzi je uz skoro 50 a planujeme druhe dite. Jenze on deti chce. Takze je to i o povaze...a ano ma problemy se synem drzet fyzicky krok, takze venkovni a sportovni aktivity jsou hlavne na me. Ale zase to vynahrazuje jinak, ma velikou trpelivost a zkusenost zivotni, rad si hraje a cte, synovi vari...jen abych se taky zastala starsich muzu. on ani mlady otec nemusi byt vyhra, kolik deti vyrusta zcela bez otce...
Prijde mi to jako nefer jednani z jeho strany. A pokud uz ted se citi stary, co bys s nim jako partnerka delala za 10 let? Asi je pro nej hezke mit mladou zenu, ale pokud s Tebou nechce drzet krok, take bych radila vztah a manzelstvi ukoncit a najit si nekoho, kdo deti chce. 25 je jeste krasny vek, ale ono i to hledani spravneho muze chvilku potrva, pak nez se zadari, nez miminko odnosis... pokud budes reseni odkladat, muze se stat, ze ani nemrknes, tricitka na krku a mimco nikde...
Ja se s partnerem treba znala jen asi 4 mesice, nez jsme se rozhodli do ditete jit (viz doporuceni meho gynekologa, ze pozdeji taky muze znamenat vubec), ale to asi kazdy muz tak brzo neudela, proto bych neztracela cas... bohuzel pribehu, kdy partner mimco stale odkladal, nez uz pro zenu bylo (nekdy jen skoro) pozde a ona stale verila, ze si to konecne rozmysli, je strasne moc... pokud nechce, tak si to nerozmysli a ty jen budes ztracet drahoceny cas a trapit se.
Mám kamarádku co dlouhodobě žila se starším mužem ten měl už dvě dospělé děti a další nechtěl,nakonec to vypadalo že svolí,ale opět výmluvy byla sním x let... Dnes spolu nejsou, kamarádka má jen psa, žádného normálního chlapa už nenašla 🙄 jen párkrát nějaký mladoch,je jí 43... A co teď??? Nadává jak byla hloupá že roky strávila ve vztahu který se nikde neposunul a nemá nic... Takže pokud jste mladé a partner dítě nechce a vymlouvá se tak utíkejte,protoze potom už ve40 budete akorát pro okolí divné že nemáte dítě 😔
No podle me moc dobře vi jak na tebe,nasliboval abys zustala a ted nic.Ale abych nebyla jen nespravedliva,muj nevlastni tata je o 15let starsi nez mamka,kdyz se segra narodila bylo mu 55,ze zacatku pomahal super par let na to uz jen sedi na gauci strhanej a unavenej,segre není ani 10 a pomalu nezna,ze by tata jel na spolecny vylet,na dovolenou nebo jen vzal na prochazku,nenaucil ji jezdit na kole nebo třeba plavat,diky tehle zkusenosti bych do toho nesla ani za nic.Pokud opravdu touzis po diteti tak si osobne myslim,ze bys mela odejit,samozrejme je to jen na tobe jen pisu svůj názor,poradne to promysli ,protože se muze jednoho dne stat,ze se vzbudíš bude ti vadit ,ze je stary a pohodlny a tobe proklouzl život mezi prsty,nebudes mit dite které si chtěla a stejne se rozejdete protože mu to nakonec budes vycitat.
@simdan tohle dobre popisuje psycholog klimes na svých přednáškách ...
žena buď je s milencem nebo ve vztahu kde čeká... pak se rozjedou cca 2roky trvá než se dostane z nejhoršího tak aby byla schopna navázat další funkční plnohodnotný vztah... a pokud to věkove blbě odhadne - s vyšším věkem se hůř a hůř daří hledat bezdětného....musí hledat tzv bazarove zboží tudiz už s dětmi....což nese zbytecne komplikace.... teď je základatelka v báječným veku... a proste můžeme si namlouvat co chceme ale táta kterému je 40 je z fyziologického hlediska schopnější než táta kterému je 60 nebo 65let pokud to tedy zdravotně přežije - nenamlouvejme si ze tady všichni budeme zdraví a plní sily do 80let jenom proto ze občas jezdíme na kole....a nekourime....
@dolezalovalucie souhlas... muže být hodný všechno ale proste vek je vek a holt ty sily nejsou co byvaly.... tatkovi mému teď bude 55 a sám říkal ze od 50 je to jen horší a horší.... a má i depky....nedává je znát ale stresuje ho jeho vek a to ze nedokáže dělat věci stejne jako když mu bylo 35
Pokud touzis po diteti, on ho nechce a Ty udelas, co chce on, budes nestastna a akorat se zacnete driv nebo pozdeji stejne hadat. Zacnes mu to jednou podvedome a pak vedome vycitat. Neumim si predstavit, ze by to tak nedopadlo... bohuzel...
tak i já přidám svou zkušenost, měla jsem o 29 let staršího manžela a děti chtěl, dokonce byl tatínek co přebaloval hlídal, máme dva kluky, ale postupem času se to vytrácelo a byla jsem na ně sama i když on zase moc pracoval, tak jsem to tak brala, ale co pro mě bylo horší, časem nechtěl s náma nikam chodit ani rodinné oslavy nákupy výlety prostě pořád sama ☹ a jak to mohlo dopadnout? Jasně vydržela jsem to do 36 patnáct let a utekla jsem. On to už neskousnul ☹. Nic méně díky nemoci loni umřel klukům bylo 17 a 15 let. Nikdy toho nebudu litovat a myslím, že cca 12let bylo krásných on byl kamionák a tak kdo to zná ví že se musejí partneři moc podporovat, ale už bych do toho fakt nešla, ted je mi 40 mám nového partnera 39 let a měsíc miminko, tak je ještě čas na srovnání, opravdu si to hodně rozmysli.
@shine2015 Přesně tak,on si to nejspíš uvědomil a proto změnil názor,rozhodne bych ho nenutila aby se rozmýšlel,bud odejít uplně a nebo zůstat ale myslím,že pokud tazatelka dítě opravdu chce tak se to na jejich vztahu hodně podepíše
naprosto mi nepřipadá neetické odejít od něj, pokud jsi ho milovala/miluješ ho tak rozumím proč jsi začala takový vztah, ale jsi mladá holka, chceš mít děti a tvůj manžel zhodnotil správně, že už není ve věku, kdy by byl plnohodnotným otcem
Samo se mi teda nevyřešilo nikdy nic.
Každopádně,jestli věděl,že dítě chceš a ve vztahu pokračoval,tak podle mě je teď dost sobecké si protiřečit.
Nejde o dovolenou u moře,kterou můžete oželet,ale dítě normální žena v životě neoželí.Nenechala bych se o to připravit.
@kapka_vody Počkat do jara?
Tak schválně, jaký “projekt” vám přijde do cesty a opět nastane doba “nevhodná” na příchod dítěte... a ty ho v tom přece nebudeš moci nechat...
Jinak osobní zkušenost - ex se mnou zkoušel podobně manipulovat - byl o 17 let starší. Kopačky dostal po žádosti o ruku a větě “tak já si tě vezmu, i na to dítě dojde”. A letěl že dveří.
A víš, co? Zůstali jsme v kontaktu, jako známí jsme spolu vycházeli lépe než jako partneři.
Loni z něj vypadlo, že ve skutečnosti svatbu i dítě v plánu neměl. Jen o mne prostě nechtěl přijít. Na otázku, jak dlouho mne chtěl vodit za nos, odpověděl: “To by se nějak udělalo.”
Neudělalo. Lidé nejsou loutky na provázcích.
I když ano, někteří ano. Když potlačujeme sebe samé.
Ahoj holky ja mam podobny problem rozvedla jsem se s nynejsim pritelem jsem vice nez 3 roky chteli jsme dite ale 2x jsem potratila spontanne a ted v listopadu laparoskopie mimodelozni tehu a pritel ma o me strach a nechce uz do toho jit ja jsem na tom psychicky spatne chtela bych ho moc ale on nechce a pry si mam dat antikoncepci nevim co dal nechci se smirit ze je konec
@janina419 a jinak mslim ze pomůže.... s chlapama většinou není nic definitivní ... když to teď necháš být on se uklidní - taky to nebylo pro něho snadný....výdechne si... pokud nemáš kolem 41let nechala bych mu rok.... ale fakt bych o tom nemluvila nechala to být ať má klid.... a začala za rok o Vánocích 😉😄
@janina419 to je v klidu... mate čas... a nebala bych se toho ze do budoucna nepovolí.... teď je z toho taky propadly unavený a nechce tebe vystavovat dalšími riziku a stresu kdyby to nedopadlo a doma to zase řešit....chce mít podle mě i klid.... protože určitě jste to prožívali dost.... nech ho vydechnout ať si odpocine atd a neber to jako definitivní.... počkej rok a zkus to za rok vytáhnout lehce opatrně - hlavně během roku o tom moc nemluv udrž se...
Moje sestra se dala dohromady s otcem jeji kamaradky,tehdy ji bylo 20,jemu 47...dlouho mi trvalo,nez jsem to prekousla,nuz bylo to jeji rozhodnuti a ja ho zacala respektovat. Vypadal mladsi,byl vesela kopa...dva roky nato otehotnela. Je fakt,ze ze zacatku byl jako otec paradni,ale postupem casu chtel mit svuj klid,nebavily ho vylety ani zadna aktivita s malym,zacaly hadky,on zacal casto chodit do hospody...odesla od nej ,kdyz bylo prckovi 7let a vim,ze to bylo to nejlepsi rozhodnuti,ktere mohla udelat. A zarekla se,ze tak moc starsiho uz nikdy. Dnes je Danovi 13,jeho otec uz o nej 3.roky nejevi zajem,o alimentech ani nemluvim,denne chlasta s partou ale stale si pripada jako king.
a přišlo ti etické začít chodit se starým pánem /ve srovnání s tvým věkem/? 🙂)))
@tinaprofi Teda nevím, věk a etiku bych nespojovala, je to každého věc když se mají rádi, moje kolegyně žila přes 10 let s chlapem o 50 let starším, je fakt že to byla chyba protože umřel a ona je sama bez vytouženého dítěte. Ale 50 je taky extrém. A neetické mi to nepřijde. Spíš zakladatelka není první ale už asi stá co řeší že ona děti chce ale partner ne a není to jen o věku, jsou to kolikrát stejně staří chlapi, nebo o správný kus starší a prostě z různých důvodů nechtějí. Každý má jiný ten pud množení se a myslím že bez ohledu na věk je nutné se v tom s partnerem shodnout (stejně jako v četnosti sexu nebo finančním vedení domácnosti). Pokud je totiž neshoda v zásadních tématech tak vztah spěje k zániku a věk v tom roli prostě nehraje... I když je fakt že síly s věkem ubývají ale nemusí být otec ve věku dědy špatný, děda mého muže má 70 a jak je vitální víc než já!
Zakladatelko, můžu se zeptat,jak to dopadlo?
@kapka_vody Já tu většinou bojuju za to, aby to partneři spolu ještě zkusili, aby spolu o problému komunikovali a snažili se ho vyřešit. Ale tobě bych poradila a opravdu i hodně přála, aby ses jednou sobecky podívala i sama na sebe. On život prostě není vždycky fér a občas je nutné nejednat jen tak, jak je to podle někoho správné. Teď je čas myslet jen a jen na sebe a na svoje touhy, jinak by ses v budoucnu strašně trápila. Jsi fakt mladá, přijdeš mi rozumná a holka s normálním pohledem, najdi si někoho mladšího, s kým ti bude fajn a budete chtít v životě stejné věci. Je to opravdu strašně důležité pro budoucnost tvojí i partnerskou. Přeju ti hodně štěstí a to, aby ať se rozhodneš jakkoliv, aby jsi hlavně svého rozhodnutí nelitovala ❤