• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mám si dítě nechat?

11. dubna 2014 
Jistě vim jak se na to většina lidi dívá. Taky jsem to tak měla, ale najednou si nejsem jista.
Je mi 21. Žiji se svou matkou a bratrem v málem byte kde prakticky nemam žádný svuj prostor. Diky situace do ktere me dostal muj otec davam velkou cast sve vyplaty na splaceni ruznych zavazku. Ctyri roky jsem chodila s pritelem ale v zari jsme se rozesli a pred Vanocema se k sobe vratili. V listopadu jsem stravila ale par noci s jednim znamym, ktery je zenaty. Otehotnela jsem. Presto ze prasky beru dele nez ctyri roky.
Ted jsem v docela hloupe situaci. Nevim zda si dite nechat prestoze na to nemam vubec podminky, prostredky a dite nebude mit otce. Protoze mi bylo receno ze nemam pocitat s tim ze by svou zenu opustil. A ze pocita s tim ze se zachovam "rozumne".
9. led 2014 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bet7 co znamena zachovat rozumne? bude ti prispivat nebo ti zaplati potrat?do te situace jste se dostali spolecne, tak by to mel s tebou taky resit napul.kdyz si ho nechas, tak pocitej, ze se to casem provali s kym to mas.Muzou na tebe treba nalehat pribuzni a pak to reknes. Situace neni vubec vhodna pro privedeni ditete, na druhou stranu ten tvorecek za to nemuze a zabit ho jen proto, ze se ti to ted zrovna nehodi, by nebylo zrovna fer. Pak muzes mit komplikace s dalsim otehotnenim az budes chtit mit deti..
9. led 2014 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Ahoj :slight_smile:
Je mi moc líto, co teď prožíváš. Věřím, že je to trápení, ne-li utrpení. Určitě bych si o situaci promluvila se svým stávajícím přítelem, mámou nebo někomu blízkému, komu důvěřuješ.
Sama nevím jak bych se v tvé situaci zachovala.... Dnes z dnešních "let" (je mi 31) a zkušeností za sebe říkám- nechat si dítě. I když nebudeš moci studovat, cestovat, vydělávat, "užívat si". Dítě je velká zátěž. Ale také obrovský dar, požehnáním. Přes všechny překážky a nepřízně osudu budeš jednou plakat štěstím, že budeš u sebe to neviňátko mít, a že jsi ho ze sebe nenechala vyrvat... Je mnoho žen, které tak moc chtějí... a dítě mít nemohou. Nebo si jej nechají vzít a do smrti mají na duši šrám. Je to těžké dilema, já to úplně chápu, ale nemohu ti radit a ani nechci. Já věřím, že se snad prostředky a pomoc najde v rodině, u blízkých, známých. Myslím, že bychom ti i my maminky tady na modrém koníkovi mohly něco poslat...
Moc ti držím palce... <3
9. led 2014 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (10)
Teda, tak to těžko radit. Vzhledem k tvé situaci a věku bych šla asi na interrupci, ale záleží, jak to cítíš, jestli se s tím dokážeš srovnat a jestli by Tě rodina podpořila.
Ptáš se na fóru, kam chodí hlavně holky, co po mimču touží, tak nebuď překvapená, když většina lidí bude pro mimčo.
9. led 2014 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Tak takovou situaci ti nezávidím, hlavně ji řešit v klidu, všechno dobře promyslet a zvážit, protože abys pak svého rozhodnutí jednou nelitovala, ať se rozhodneš tak nebo jinak. Na jedné straně si hodně mladá a život máš před sebou, na druhé straně být mladou maminkou je taky krásné a situace se mění, co není teď může být později, najdeš si přítele jiného a tomu nebude překážkou se o tebe a miminko postarat, navíc fungují baby boxy a domovy pro matky v tísni apod. A je jen na tobě samé jak se rozhodneš, držím palce ať se dokážeš správně rozhodnout!!!!
9. led 2014 v 17:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Otec dítěte minimálně na něj bude muset platit, možná bude muset vyživovat i Tebe. Rozhodně se nenech zastrašit, že by on měl kvůli Tobě doma zle, měl by se situaci s Tebou pokusit řešit, ať už byste dospěli k čemukoli, ale ne se chovat takhle zbaběle. Udělej jak to cítíš, myslím, že i bez otce dítěte se dá s prckem žít slušně. Moc Ti držím palce
9. led 2014 v 17:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Asi bych to určitě nejdříve probrala s rodinou a tvým přítelem. Pořádně si sesumírovala pro a proti a pokud se tvůj přítel k tomu postaví tak, že tě podpoří určitě bych si mimčo nechala. Přeci jen v 21letech už to není takový průšvih. Pokud by jsi měla na vše zůstat sama tak bych šla na potrat. A ještě bych to probrala s otcem dítěte. Jestli ti bude nějaký peníze dávat nebo se zřekne otcovství... určitě bych to hodně promyslela. Držím palce ať se rozhodneš jakkoliv.
9. led 2014 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Souhlasim s@verumik.Nejsem příznivcem potratů, ale v situaci, kdy nemáš základní existenční prostředky abys ho mohla přivést na svět, otce, splácíš dluhy atd., bych asi ve tvé situaci a tvém věku pravděpodobně přemýšlela o interrupci.Ze svého dnešního pohledu bych si samozřejmě dítě asi nechala, ale chápu, že ve svém věku a pod vlivem všech nepříznivých okolností, uvažuješ i o přerušení.Myslím si, že donosit dítě a dát k adopci by samozřejmě bylo nejvhodnější, otázkou ovšem je, jestli bys s tím uměla žít.A stejnou otázku si asi pokládáš i v případě interrupce.
Je to neuvěřitelně těžké rozhodnutí, zkus si o své situaci promluvit s maminkou, třeba tě podpoří, v tom případě by ta situace nemusela být tak špatná.
Ať už se rozhodneš jakkoliv, je to tvé rozhodnutí a nikomu se nemusíš zpovídat.
9. led 2014 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja sem mala 22 když sem šla na interupci a lituju toho do dnes. Pak sem pred rokem a neco konečne otehtnela opet byla sem s partnerom štastná a tešili sme se ale žial to dieta nám nebolo súdené.Dnes mám konečne 6týd. mimčo a sem neskutečne štastná.Je mi 28 ale když sem rodila svého syna spomnela sem si i na tie 2 malé plody,ktoré sem nedonosila.Pokial si presvedčená,že to zvládneš po psychickej stránke tak dol toho.Ja sem dost silná ale toto ma zložila v tej chvíli mi to bolo jedno ale po roce sem si uvedomila,že sem udelala nejvečší chybu svého života.
9. led 2014 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pokud citis,ze to dite chces,nech si ho. Asi me tu ukamenuji,ale v tve situaci bych asi volila interupci a pockala si na chlapa,co o dite stat bude a neznici se kvuli tomu dalsi rodina.. Urcite bys to zvladla,dite je opravdu dar,ovsem v tvem veku,s tvymi bytovymi moznostmi bych do toho nesla..
9. led 2014 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
Moc Vam dekuji za vsechny reakce. Kdyby bylo na me tak si dite asi necham. Otazka bydleni je v teto situaci asi jedina vec ktera se vyresit da. To co mi ovsem lezi na srdci je to, ze to děťátko by nemělo tatínka. Kdyz jsem myslela kdysi na to ze budu mit jednou deti tak jsem chtela jim dat vse co bych mohla. Aby meli rodice co se maji radi, domov do ktereho bych je mohla prinest,... jenze co mu mužů dát v takové situaci.
9. led 2014 v 18:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
No, ono jestli jde "jen" o tatínka, tak toho mimču člověk nezaručí asi nikdy. Jsou chlapi, kteří odejdou od manželky v těhotenství, po porodu, nebo páry, co se rozcházejí během prvních roků mimča. Takže "jistotu", že bude mít mimčo tátu nemáš nikdy - a žádná z těch holčin, které se tohle stalo, s tím předem určitě nepočítala.
10. led 2014 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@bet7 jak už tu někdo psal: jsi na fóru, kde se schází hlavně holky, co nemůžou otěhotnět a mamky. takže je přirozený, že mít dítě považují za důležitý. Mě teď bude 35 a nedaří se mi otěhotnět a taky řeším. ale těch posledních 15 let jsem si hodně užila a jsem za ně vděčná. takže kdybych byla na tvým místě (malý byt, přítel, který mě nepodrží, má priority jinde a dítě nechce, věk....) a vypadalo by to, že interupce proběhne v poho (i když stát se může cokoli), zkrátka, že jsi zdravá, tak bych do ní šla.
10. led 2014 v 08:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Zvaz, jak to budes po pripadnem potratu snaset. Jestli jsi citlivy clovek, az Te to nedohnalo do nejakych depresi. Rozhodni se podle svych pocitu, nenech se nikym do niceho tlacit. jestli to dite chces, tak se neohlizej na podminky, jestli rozhodne ne, nedej na zadne moralni kecy. Dusledky sveho rozhodnuti poneses jenom Ty. Ja bych do potratu sla jen kdybych 100% dite nechtela, jinak bych si ho nechala. Dite je radost a jistota, manzel je vzdy nejisty, tak jak pise verumik. A co mu muzes dat? Zivot a lasku, to je nejdulezitejsi.
10. led 2014 v 08:34  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@bet7 Ahoj, v první řadě ti přeju hodně síly, určitě je to hodně těžká situace. Holky přede mnou už asi všechno podstatné napsaly, tak se omlouvám, že asi nic originálního nepřidám. Ale podle toho, co píšeš, mám pocit, že to miminko (spíš) chceš. A že jsi silná holka, která má na to to zvládnout i navzdory složitým podmínkám.
Rozhodnutí je samozřejmě na tobě...ale pokud bys uvažovala o potratu jen z toho důvodu, co píšeš, přišla by mi to hrozná škoda...potrat je hodně velký zásah, pro tělo, ale hlavně pro psychiku. Navíc, jak píše lupita, dát dítěti život a lásku není málo. Věřím, že sis to představovala jinak, život se někdy zamotá...ale pokud jde vyřešit to bydlení, zbytek snad půjde taky. Jsi mladá, i ten tatínek se může objevit - když ne teď, tak třeba později.

(A kdybys to chtěla probrat s někým, kdo má s takovými situacemi zkušenost, napadly mě různé poradny pro ženy v tísni...tam by ti měli umět dát informace o různých možnostech řešení atd. Našla jsem třeba http://linkapomoci.cz/?a=4 (mail poradna@linkapomoci.cz) A je jich určitě i víc...)
12. led 2014 ve 04:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
za prvé by jsi to měla probrat se svým přítelem,za druhé s rodinou-není jednoduché řešit cizí závazky a ještě začít řešit už i svoje-vím o čem mluvím,protože už pěkných pár let mám to samé a i když tehdy se k tomu přítel stavěl že mi se vším pomůže,dopadlo to tak,že jsme se museli kvůli jeho výčitkám,nadávkám,bití a pití odstěhovat,je pravda,že jsem při mateřské chodila do práce,takže se mi podařilo většinu dluhů poplatit,ale i tak-co mám z mateřství?teď zařizuju a splácím už třetí barák-na byt není šance a do azyláku mě nevezmou s dospělýma dětma.Nezrazuju ani od jednoho ani od druhého,ale musíš si to probrat opravdu ze všech stran,jaké jsou možnosti.Nepíšeš jakou máš práci,jestli je možné ji dělat z domu,jestli by jste se třeba s mamkou u mimi neprostřídaly,kdyby jsi šla na kratší úvazek-prostě všecky pohledy a pro a proti,není to jednoduché rozhodnutí.
12. led 2014 v 05:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kalime s těma poradnama máš pravdu,ale měla by tam zajít i bet7 máma,jestli není nějaké východisko hlavně pro ni a její platby a závazky-jestli jsem pochopila tak otec nasekal dluhy a splácí je všichni
12. led 2014 v 05:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj děvčata, mám veliký problém a nevím co dál. Mám přítele a máme spolu miminko 8 měsíců je to krásná holčička. To vše je v pořádku. Jenomže já zjistila, že čekám další mimi. Dnes jdu k lékaři, ale na 99% jsem těhotná. Jsem z toho v šoku nevím co mám dělat. Já se bojím že to nezvládnu! Měla jsem veliké komplikace v těhu. píchání injekcí na ředění krve , zvracení až do porodu, každý tři týdny jezdit na hematologii. Já se toho moc bojím, přítel by ho moc chtěl. Co dál???? Mám strach, rodiče již nemám aby mi mamka pomohla a poradila. :frowning2:
24. bře 2014 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, neboj se toho, zvládneš to. Ono hrozí, že když dáš mimi pryč zasáhne Tě to psychicky a to je mnohem horší než píchání injekcí, zvracení a apod. Notabene, když chce přítel, určitě i rád pomůže. Drž se!!!!
25. bře 2014 v 18:42  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katerinatrava Nechat, nechat, nechat! Na 100%! Mít miminko je obrovský zázrak... A ne vždycky to jde tak snadno... :slight_smile: Moc držím palce a jestli si chceš přečíst něco o peripetiích v těhotenství, mrkni na článek v mým blogu - bojovat se vyplatí. Když Ti pak ten drobeček, co ho máš teď v bříšku řekne "máma", tak budeš vědět, že to za to všechno rozhodně stálo... :slight_smile:
25. bře 2014 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@katerinatrava Když ho přítel chce, tak máš nejlepší podmínky pro přivedení nového života na svět.:slight_smile: Není přece nic krásnějšího než přivést na svět další vaše společné dítě. Navíc jako matka něco musíš vytrpět. Takže neváhej, ten drobeček ti to vrátí svým úsměvem:slight_smile: a počkej až začne běhat. Máš se přece na co těšit, už jsi to zažila.
Neboj se, máš 9 měsíců na to, aby ses na to psychiky připravila.:slight_smile: držím palečky, neboj se, zvládneš to. Už teď jsi dobrá máma, tak buď statečná:slight_smile:.
25. bře 2014 v 19:07  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bet7
Ve 22 letech jsem byla na interrupci, i když nešlo o zdravotní riziko ani neřešitelnou životní situaci. Do konce života toho budu litovat, už tisíckrát jsem si představovala, jestli by to byl chlapeček nebo děvčátko, jak by se smálo,.. Můj pohodlnější život za to prostě nestál.
25. bře 2014 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak jsem se rozhodla, že si drobečka necháme :wink: Nějak to snad zvládnu. Injekce jsem už dostala a ted jen vyřešit žlučník, měla jsem jít na operaci, ale to jsem nestihla, tak snad mi to nebude dělat veliký zle. Ještě mám smíšené pocity, chvilku radost a potom mám slzavé udolí. To ty hormony. Tak mi držte palečky a já se ohlásím jak to všechno snáším. A všem děkuji za komentáře. :dizzy_face:
26. bře 2014 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
¨To je naše 8 měsíční Andělka :slight_smile: :wink:
26. bře 2014 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@verumik - situace slečny je sice obtížná, ale s částí věty "vzhledem k věku..." s tebou nemohu souhlasit - mě samotné je dnes (necelých) 18 let a jsem ve 13tt. Miminko jsem si bez vteřinového rozmýšlení nechala a teď se jen těšíme :slight_smile: Jenže, ty podmínky jsou už o dost rozdílnější. Sama za sebe tedy říkám, že s věkem to nemá nic společného, pokud se žena cítí na to, vychovávat dítě, pokud si v tom opravdu věří a má podporu alespon v někom sobě blízkém :wink:
26. bře 2014 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@katerinatrava - Ahoj :slight_smile: Tak to ti nezávidím, že tvoje těhotenství neprobíhalo zrovna nejrůžověji, ale vidím, že dcerka je krásná, zdravá a určitě moc spokojená, tudíž si můžeš říct, že jsi to zvládla víc než na jedničku a můžeš být na sebe hrdá!! :slight_smile: Jinak, rozhodně bych si miminko nechala, tak jako jsi se rozhodla ty! :slight_smile: Jednou by jsi taky mohla litovat, že jsi drobečka měla a rozhodla se opačně. Protože jsem četla a slyšela ve svém okolí spoustu případů o tom, že po interrupci už nemohly otěhotnět... Tak hodně energie a síly, všechno zvládneš, přítel ti určitě bude veeeelikou oporou a nejen v těhotenství :slight_smile:
26. bře 2014 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katerinatrava Kamarádka v druhém těhu musela mít taky injekce, ale při prvním a třetím ne, tak třeba to bude stejně :pensive: .
26. bře 2014 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
holciny,nutne potrebuji poradit nebo najit ten sravny blog kde se vyspovidat.mam 6ti letou dceru,po jejim otci zplacim mesicne 5tis (jeste 2,5roku) pak mam s pritelem 4mesicni dcerku a bohuzel jsem pred mesicem musela na potrat kvuli financni tisni.zbyva nam na mesic tak akorad uzivit ty 2 a nas :( a jelikoz po potratu jste jak v sestinedeli tak zadny sex,ale dali jsme si k vece vinko a chytla nas chut,tak jsme se mazlily a behem toho i parkrat zasunuly.ted se modlim aby jsem to dostala a kdyz ne mohu absolvovat dalsi potrat?je to blbe,ale radeji takhle brzy dokud je to malinkate nez to porodit a dat cizim,to by sem nedokazala :( nezlobte se na me,ale mam opravdu strach aby...
11. dub 2014 ve 20:08  •  čeká miminko, termín má v prosinci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katerinatrava udelala jsi moc dobře. jednou za svoje rozhodnutí budeš ráda...a ne jen jednou :slight_smile:
11. dub 2014 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty s věkem to společného má, ale na druhou stranu pokud na mimi není člověk sám, nepochybuji o tom, že by to nezvládl....Tobě držím palce at jsi spokojená a jsem ráda, že sis mimi nechala....udělala jsi dobře .) přišla by doba, že by sis to vyčítala....
11. dub 2014 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rourou No nezlob se na mě, ale pokud jste v takhle tížívé finanční situaci, že děcka nemůžou dědit hadýrky po sebě a vůbec, dítě po narození kojíš a jak ty víš, jak na tom budete za devět měsísců? Nějak by se to vždycky dalo udělat :slight_smile: tak nechápu, že peníze na dva potraty za sebou, což je kolem 8 tisíc, to se vždycky najde, ale aby jste si teď dávali pozor a aspoň ten kondom si dali, to ne.
No mě samotný by bylo blbý jít na další potrat jen kvůli vlastní blbosti aby za to dítě platilo životem. Je sice malinký, to máš pravdu, ale pořád by to bylo vaše dítě, jsi vůbec dostatečně o interrupci informovaná, jak probíhá atd? Mě přijde, že ještě teď píšeš s kocovinou a bylo by nemilý, kdyby ses rozhodovala pod nátlakem. :frowning2: Vzpomeň si na pohádku o Palečkovi, ten byl taky malinkatej.
Pokud bys to dítě chtěla a prostě máš pocit, že byste to nezvládli, existují různý poporodní programy, jak už v rámci sociálních dávek na dítě, tak i matky z různých proživot organizací by ti mohly pomoct, protože by chtěly zachránit život děťátka. Zavolej nebo napiš na www.linkapomoci.cz je tam poradna Aqua vitae pro matky v tísni, třeba ti odpoví líp, hledala jsem na netu tvoji otázku kdy můžeš jít na další interrupci, ale nenašla.
Tak si to rozmysli, už jedno vaše dítě zaplatilo životem.
11. dub 2014 ve 20:44  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Tvůj příspěvek