• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Najde se příběh opakovaného potrácení se šťastným koncem?

20. září 2016 
Ahoj holky, v této chvíli bych potřebovala více povzbuzení než radu. Již nějakou dobu se snažíme o miminko ale pokaždé to mělo stejný scénář. Otěhotněla jsem téměř napoprvé, vždy přirozeně, v sedmém týdnu srdíčko tlouklo ostošest a pak za 14 dní kontrola a konec. Poprvé jsem spontánně potratila a pak podstoupila revizi. Podruhé jsem šla na revizi rovnou a potřetí jsem potratila včera. Dělali mi snad všechny testy a nikde problém nenašli. Genetika, štítná žláza, imulogie, sráženlivost krve, hormony, vše je v pořádku. Toxoplazmóza negativní a nenašli ani žádné jiné infekce. V posledním těhu mě i tak doktor pro jistotu naládoval utrogestanem, prednisonem, anopyrinem a fraxiparinem. Kyselinu listovou beru již několik let. Nekouřím, jím zdravě. Manžel závodně sportuje a tak nemůže věci jako knedlíky a já taky vedle něj nezahálím. Sport jsem si po druhém těho moc vyčítala (tenkrát jsem za měsíc naběhala přes 100km a na kole ujela jěště více) a tak jsem si ho v tom třetím raději úplně odpustila. Chodila jsem jen denně na procházky. Doktor se mě snažil povzbudit a říkal, že zná takové případy, že je to mezi nebem a zemí a že se to nakonec naposedmé nebo napodesáté povede. Ale já nikoho takového neznám... Když jsem dnes v noci v bolestech potrácela, říkala jsem si: "Už nikdy více!" ale na druhou stranu bych si moc přála malinkaté miminečko co by mělo oči a úsměv mého muže, tak třeba to ještě párkrát vydržím... Proto posím ty, co měly podobný osud a potratily vícekrát ale dnes mají zdravé děti, aby mi o sobě daly vědět... potřebuji teď moc slyšet, že se zázraky dějí! Moc děkuji...
23. dub 2013 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
:frowning2:(( Tečou mi slzy, cítím smutek i za vás. Máte v nebíčku tři andílky, kteří vám zdravé miminko určitě sešlou co nejdříve jenom není ta pravá chvíle. Všechno zlé je pro něco dobré. Zkuste taky testovat manžela, není dobře hledat chybu jen na jedné straně, i když potrácíte vy. Může mít chybné sperma, není nějakou informaci potřebou pro další vývoj, nebo já nevím:frowning2:
Ale určitě neztrácejte naději, i kdyby andělíčků přibývalo. :frowning2::frowning2: Soucítím s vámi.
23. dub 2013 ve 21:51  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (30. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petravlkova Posílám vám moc síly, jste moc statečná a určitě to nevzdávejte. Mám kamaradku ta měla dvě zamklé těhotenství po sobě nyní se to povedlo a snad teda vše bude v pořádku. Držím vám taky palečky aby bylo vše tak jak si přejete, a nebojte ono to přijde. Posílám vám srdíčko pro štěstí a sílu.
23. dub 2013 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petravlkova Je mi moc líto, co se Ti stalo:frowning2: Nicméně věřím, že to ještě dobře dopadne:slight_smile: Já jsem měla 2 zamlklá těhotenství s revizí dělohy v 9 týdnu (srdeční akce nám nikdy nenaskočila). Teď mám zdravného ročního chlapečka. U mě to bylo dělohou, musela jsem na operaci. V nemocnici jsem potkala paní, která ze stejného důvodu potratila během 10 let 12 x (!!!) a pak se jí po operaci narodily dvě zdravé děti. To mě tehdy hodně povzbudilo...
Je skvělé, že alespoň můžeš rychle otěhotnět. To u mě to trvalo nejprve 9 měsíců, a to jsem otěhotněla až po IUI, podruhé půl roku (přirozené početí) a potřetí jsem už absolvovala IVF (až druhé bylo úspěšné - celkem půl roku snažení).
Zkus případně ještě hysteroskopii, ne vše je vidět na ultrazvuku. A jak píše @sarriku, problém může být i ve spermatu. Já taky nemám 100% jistotu, že nebyl problém ještě v něčem jiném. V rámci IVF jsme využili metody PICSI, která mohla nějaké případné problémy vyřešit.
23. dub 2013 ve 23:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petulko, to jsou strasne veci. Ja vim. My si na miminecko zase museli pockat a jako vy jsem to nechapala, ziju zdrave apod.. jak pisete vy. Nechapala jsem jak kazda jina, co kouri, kasle na vse, deti nechce otehotni z niceho a pohoda. Ted uz se zadarilo a az jako maminka jsem pochopila, ze telo udela to nejlepsi co muze. Ze ten pravy cas vzdycky prijde. Mne ta dlouha doba cekani dala taky vlastne dost, uvedomila jsem si co v zivote chci, co mne omezuje. Proste nejak jsem dospela a pak to slo raz na raz. A druhe po straslivem porodu uz jsem ani nepocitala a to tam skocilo hned ani jsme jeste nepocitali.
Ja znam horsi pripad, kdy se to vzdy uchytilo a vzdy muselo mimi pryc (dvakrat planovany potrat) pro dost silene postizeni ditete. A ted uz cekaji krasnou zdravou holcicku. Verte si, ta bolest je silena to vim, ale nejdulezitejsi je zdrave miminko. Drzim palce, jsou veci mezi nebem a zemi kterym nikdo nerozumi, ale zazraky se deji.
Uzivejte si pohodu, mne treba osobne sport pri otehotneni taky vadil. Ja mam pocit ze prave ten zdravy zivotni styl je kolikrat pro telo zahul. Pokzade jsem otehotnela kdyz jsem se povalovala :slight_smile:))) na dovce, popijela alkohol, jedla nedobroty co si odpiram, na vse prdela a riakala si proc ja se porad tak hecuju delat vse nejlip.........
23. dub 2013 ve 23:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petravlkova Je mi moc líto, co se ti stalo. Nevzdávej se, věřím, že se miminka dočkáš. Já jsem 2 x po sobě přišla o miminko v 6. měsíci těhotenství. 24 a 23. týden. Doktoři mi neřekli proč se to stalo. Já jsem zdravá, miminka byla zdravá, neotvírala jsme se, prostě těhotenství jak má být a najednou předčasný porod, který se nedal zastavit. Jeden doktor mi poradil nečekejte a hned se snažte otěhotnět. musí te to zkoušet tak dlouho, až dítě donosíte. Třeba 5 x 7x, to se stává a my nevíme proč. Já jsem toužila být mámou a být těhotná a rozhodla jsme se nečekat a znovu jsem otěhotněla velmi brzy po porodu. Dnes už máme 2 krásné děti chlapečka 3 roky a skoro roční holčičku. Přeji ti moc moc štěstí.
24. dub 2013 v 00:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já znám jeden manželský pár, který se patnáct let (ano, je to 15 let) pokoušeli o dítě přes umělé oplodnění v Olomouci a nikdy se to nepovedlo, pak přešli do Brna a hned napoprvé mají krásná dvojčátka, ale mohou mít jen holčičky, protože právě až v Brně jim hned napoprvé a jako jediní, udělali test přímo na embryích, kde zjistili genetickou vadu na embryích mužského genetického kódu a ona právě předtím asi vždy čekala chlapečky, a proto vždy potratila, v tom Brně udělali testy na pohlaví, do dělohy zavedli jen ,,holčičky" a ty se ujaly, chlapečky prostě nebyla schopná nikdy donosit, vždycky to těhotenství ukončila nějaká genetická vada... Přeju hrozně moc štěstí, ať se Vám to podaří a máte s manželem pro co žít.
24. dub 2013 ve 02:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
moje mama potratila petkrat, nez se ji podarilo porodit me a i me rodila o mesic driv nez v terminu
24. dub 2013 v 05:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, já myslím že je spoustu případů těchto častých potratů... znám jeden pár, kteří se o miminko snažili 10 let, pokaždé maminka otěhotněla, ale brzo potratila, nebyla schopna mimi udržet... a když už se rozhodli pro adopci a začali se o ni zajímat, bum! zdravé těhotenství a dnes už 4-letý šikovný chlapeček :slight_smile: já bych možná poradila, i když chápu, že je to těžké, tolik se na to mimi nesoustředit! já jsem teď v 10. týdnu (snad už bude vše v pořádku) a pořád si neuvědomuju že jsem těhotná, občas se mi stane, že si v hlavě něco plánuju, třeba dovču nebo oslavu nebo tak, a pak až mi dojde, že jsem přece těhotná, že budu v něčem omezená :D určitě jak při snažení otěhotnět, tak i v těch rizikových prvních třech měsících, je důležitá psychika, proto asi taky, jak tu někdo psal, se to spíš povede těm maminám, které třeba kouří, špatně se stravují, nebo dítko zatím nechtějí.... já jsem kvůli těhotenství svůj režim upravila jen minimálně, stále hodně pracuju, málo spím, jím nepravidelně a ne úplně zdravě, a navíc zrovna rekonstruujeme chalupu, takže mám hlavu věčně v zařizování domečku, až si říkám, že jsem divná, že mě nechytají žádné mateřské pudy, že budu špatná matka atd. ;) zkus si třeba v blízké době něco naplánovat, něco v čem by ti těhu udělalo čáru přes rozpočet a těš se na to, hlavně se nehlídej ;) moc moc držím palce, ono to určitě jednou vyjde a ani to nebude trvat dlouho ;) přeju hodně štěstí
24. dub 2013 v 05:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petravlkova Moje kamarádka to tak měla, opakovaně potrácela v prvním trimestru, bez příčiny... a teď už je 17.tt a konečně to vypadá nadějně.
My jsme také o miminka dvakrát přišli...a teď čekáme za tři měsíce třetí (5. :pensive: ).
Držím palce a přeji hodně štěstí a sil!
24. dub 2013 v 06:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petravlkova ahoj,1 dite mam uz 11 letou dcerku.2 mimi nejde,uz tak 8 potratu...snad se to nekdy podarii
24. dub 2013 ve 20:48  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, neztrácej naději, určitě se to povede, dvakrát jsem potratila a teď čekám,že každou chvíli porodím :wink: nejsme jediné,neboj, kamarádka potratila 6x, a na po 7 se jim to povedlo a mají zdravou a krásnou holčičku, hlavní je neztrácet naději a doufat :wink:
21. kvě 2013 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, citala som tvj prispevok a aj ked velmi nepisem do diskusii, musim ta povzbudit a aj samu seba. JA sama mam za sebou 4 potraty, 3x v prvom trimestri, jeden v 21. tyzdni. a opat sa snazime, a vzdy s uzkostou ocakavam ci vobec chcem byt tehotna, ak to ma dopadnut takto. No fakt poznam zenu, ktora po 4 potratoch teraz porodila zdrave mimino. takze zazraky sa asi fakt deju...ja som sa najnovsie zacala sledovat podla creitonskeho modelu, skus pozriet www.plodar.sk...dokror tam pomaha nielen s otehotnenim, co u teba asi problem nie je, ale aj s donosenim. mozno ta to nejako povzbudi. je to naprotechnolog. tiez zijem v CR a tu tito lekari nie su, ale objednala som sa k nemu, vravim si, ak je aspon nejaka sanca. tak hlavu hore nam vsetkym. papa, Marti
29. kvě 2013 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přidám zkušenost našich sousedů. S otěhotněním problém nebyl, ale vždycky to skončilo potratem. A to 6x. Nakonec šli na umělé, to se nepodařilo. Potom opět otěhotněla spontánně, narodil se zdravý chlapeček, rok na to holčička a mají zdravou a spokojenou rodinku :wink:.
11. čer 2013 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, po přečtení všech příspěvků nevidím přeš slzy ani na to co píšu. Ani nevím, kde začít. My už máme v nebíčku dva andílky. :frowning2: Minulou středu jsem prodělala druhou kyretáž během 7 měsíců. Není ani možné popsat, čím si právě s manželem procházíme, mám úžasného manžela, který se mě snaží držet nad vodou, ale mě to pořád nejde. A tak se obrátím na psycholožku. Při prvním těhotenství jsme byli na ultrazvuku v 7+0tt a srdíčko tlouklo, ale o týden později jsme potratila v 8+0tt, avšak na to lékaři přišli až na konci 13tt, protože od toho 7tt mě neposlali na ultrazvuk, tudíž jsem musela na kyretáž-tam jsem měla komplikaci, že se mi nestahuje děloha, tudíž jsem hodně krvácela a museli mi dát hodně léků. Po druhé jsme se začali snažit po těch třech ochraných měsících a za další dva měsíce jsme byli těhotní a tak strašně šťastní. Holky já ani neumím napsat, jak moc jsme věřili, že to vyjde. Avšak v 5+5 tt srdíčkou tlouklo o stošest (to byl tak krásný pohled) a o tři týdny později, kdy jsem měla být 8+5tt bylo děťátko bez srdeční ozvy a bylo v 7+5tt. Takže jsem musela zase na kyretáž a znovu jsem měla hypotonii dělohy (to že se nestahuje) takže jsem zase hodně krvácela a nandali do mě spousty léků na stažení. Můj gynekolog nám napsal doporučení na genetrické vyšetření do Podolí, kam jdeme ale až 13.9. 2013 (takže hrozně dlouhá doba), mám z toho strach ale zároveň dofám, že náš problém je řešitelný a příště už se nám to povede. Ale na druhou stranu mě pořád přepadají myšlenky, že ne, že se to co jsme přožili bude ještě opakovat a kdo ví, zda to moje děloha ustojí. Navíc jsem včera přišla po měsíci a půl do práce a moje kolegyně (nikdo o tom těhotenství nevěděl) mi oznámila, že je v 7tt, takže jsem to psychicky neunesla a rozbrečela se. Když ji vidím, nedokážu myslet na nic jiného než na ty naše dva andílky, a na to zda i my budeme mít štěstí, když ho všichni kolem nás mají a to na poprvé. Potřebovala bych nějak povzbudit... :frowning2: :frowning2:
13. čer 2013 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@shyanne ahojky, velmi ma to mrzi... sama som po 4 potratoch a teraz opat tehotna, takze cakam co prinesie kazdy novy den, velmi rozumiem tvojim pocitom, aj radosti zo zaciatku, aj smutku a bolesti ked to skoncilo. mala som obdobie, ked som neznasala vsetky tehulky v okoli a zamerne sa im vyhybala... takze to ze ti prislo pri kolegyni luto je uplne v poriadku a mas na to pravo... ked uz ides do Podoli, objednaj sa rovno na imunologiu, Dr. madar aby zistili ci je tvoja imunita aj manzelova navzajom
v poriadku. a prajem vela vela sil a pohody.
13. čer 2013 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rodka ahoj moc děkuji za tvou zprávu. Jsem ráda, že nejsem sama, kdo má stejné pocity. Já ti hrozně moc přeju, aby to tentokrát vyšlo a měla jsi zdravé miminko ve své náruči. Avšak při představě, že mě to čeká ještě možná tolikrát, jako Tebe je mi strašně, mám takový strach, že už to nezvládnu ani fyzicky ani psychicky. Ale o děťátko moc stojím, a jsem schopná udělat cokoliv. Právě o tom přemýšlím, že tam rovnou taky zavolám a objednám se. Manžel sice říkal, že máme počkat co nám řeknou, ale já bych chtěla aby nám udělaly co nejvíce testů naráz, abychom nemuseli tak dlouho čekat. Takže dnes odpoledne panu MUDr. Madarovi zavolám a objednám nás.
Děkuji Ti a moc doufám, že nám sem brzy přidáš fotečku tvého miminka.
14. čer 2013 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@shyanne ahojky,. na to vysetrenie nie je skoro, cim skor si daj vsetko vysetrit. okrem genetiky a imunologie je este celkom dolezita aj hematologia, ale to ti myslim ze vysvetlia aj v podoli. inak to, ze sa obavas ci to zvladnes psychicky aj fyzicky, je tiez normalne.. si kratko po kyretazi, takze tvoje pocity su velmi cerstve. my sme po 4. potrate povedali ze dalsie dieta nechceme...ale ako cas plynul a v nas oboch sa vynarala tuzba po vlastnom baby, tak sme asi po 1.5 roku znovu nabrali odvahu planovat a vyslo to a bojujeme dalej. tak uvidime. prajem vsetko dobre a ak mas dobreho gynekologa, skus sa poradit co vsetko by sa dalo vysetrit. aj ked 1-2 potraty ako vysvetlovali mne, su fakt velmi caste a zena potom dietatko v pohode donosi. no pre istotu. drz sa a vela pokoja nam vsetkym. papa
14. čer 2013 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rodka ahoj, tak jsem dala na tvou radu a právě jsem se objednala do Podolí na imunobiologii k MUDr. Madarovi. Sestřička mi vysvětlila, vše co potřebujeme o průběhu vyšetření vědět a jdeme tam 11.9. tudíž dva dny před tou genetikou. Taky chci projít většinou vyšetření co je možné, abychom nemuseli znovu trpět. Svého gynekologa se zeptám, co je ještě možné a doufám, že na tu hematologii nás pošlou z Podolí sami, ak ne tak si o ni řekneme.
Moc obdivuji, že jste tak silní, ale ono to asi jinak nejde, když chceme děťátka co? Doufám, že tentokrát ti to dobře dopadne a že i u nás bude brzy vše v pořádku. Na jednu stranu se na ta vyšetření těším, protože doufám, že řeknou je to ten a ten problém a tady je řešení a my budme brzy moci mít prcka, ale nadruhou stranu mám strach, že nám řeknou nějakou hroznou diagonózu nebo, že nám bude dlouho trvat než se nám podaří počít a nebo, že i přes to vše znovu potratíme. Děkuji za podporu, papa
14. čer 2013 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hodně podobné to měla i Ivasa a nakonec má 2 krásné děti :wink:
14. čer 2013 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, petravlkova, shyanne, nevzdávejte to... Také já jsem si prošla dvěma ztrátama. Poporvé jsem byla také hoodně na dně. Při kontrole ve 12tt. se zjistilo, že má nějakou vadu a byli jsme odesláni na genetiku. Tam nam po odběru choriových klků sdělili, že plod má Turnerův syndrom, šijové projasnění, které se měří, je vůbec za hranici tabulek a že plod je celkově oteklý a má pupeční kýlu.... Ten odběr plod už ale nepřežil a ve 13 nebo 14 týdnu jsme byli zase sami... Také jsem skrz pláč neviděla na svět ale díky partnerovi jsem se z toho pomálu dostávala. Věřím, že všechno co nás v životě potkává je k něčemu dobré. Touto zkušenosti jsem se hodně naučila a více si vážím života a každého dne. Příště jsme se o miminko pokusili tak za 3 měsíce a vyšlo to. Ale zhruba v 8 tt. jsem začala krvácet ale jen takové nitěnky krve v běžném hlenu a týden na to už na UTZ nebyla žádná akce. Říkám si, že možna by tehdy pomohlo kdyby mě nechali v nemocnici ale nestalo se tak. I o to druhé jsme přišli. Teď jsme si dali rok pauzu a mezi tím jsme prošli také všelijakými testy a jak píšeš petravlkova také nám nic nenašli. Napadá mě ještě - byli jste na partnerské imunologii? Tam se zjišťuje jestli se k sobě hodíte prostředím, které máš v děloze a partnerovo spermie atd. Nám nenašli ani tam nic.... Máme na gynekologii známého a ten říká, že i u úplně zdravých párů se potraty stávají hodně často a dříve by to maminky ani nevěděli. Jen dnes jsme to schopni tak brzy identifikovat a víme o tom. No a díky tomu se i více trápíme. Teď jsem po 3. těhotná a v 8. týdnu jsem zase krvácela a to opravdu hodně. Ležela jsem týden a půl v nemocnici a od té doby jsem doma na neschopence ale vypadá to, díky Bohu, dobře :slight_smile:. Doufám, že i u porodu vše proběhne v pořádku.
Někdy v hloubi duše také musím myslet na to, že nám dvě děťátka budou chybět, ale musíme jít a žít dál, ať to zní krutě nebo ne. Snažím se to brát jako zkoušky, třeba jak jsme mívali na škole. Ne vše se v životě podaří hned. Je to pro nás holky asi ta největší životní zkouška a pojďme to zkusit obstát a udržet úsměv na tváři. Posílám všem velikou pusu :slight_smile:.
23. črc 2013 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
toje hrzne ja jsem mela po prve molarni tehotenstvi a ted pred tydnem pry samovolne ale mam srdcovitou delohu a este dvojtou z jedne strany takjak koukam nedockam se
5. srp 2013 v 01:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravim holky, tak vcera jsem prisla o treti miminko... treti MA... srdicko tlouklo minuly tyden, miminko bylo o 3 dny vetsi nez melo byt a vcera konec, uz tam netlouklo nic...
Jsem z toho zoufala, je mi porad hrozne spatne, ale vlastne uplne zbytecne. Je sobota a ja musim cekat do pondeli na krev a teprve pak me nekdo nekam objedna, ale nevi na kdy, protoze maji omezeny provoz a muze to trvat tydny...
Jsem zoufala, asi nas taky ceka genetika...
Tohle uz je druhy potrat za pul roku a nejak to prestavam zvladat.
17. srp 2013 v 08:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bohužel ve svém okolí mám holky, které potratily i víckrát...I tady na koníkovi jsem jich pár poznala...:( Ale vždy tedy byly nějak nemocný. Je to šílený, nevím, jak se ve Vás, které jste prodělali více potratů, bere tolik odhodlání a síly...:( My o miminko přišli v 36 tt, teď jsem opět těhotná ale kdyby to ani tentokrát nevyšlo, tak se na to asi vyprdnu a adoptuju cikánka z dětskýho domova...Protože ty nervy jsou šílený....Nevím, jestli to někomu pomůže, ale moje švagrová přišla o miminko dvakrát, s bráchou se vzali, nemohli otěhotnět, pak potrat, dlouho nic, mimoděložní, dlouho nic a teď bude rodit druhou holčičku...Přeju hodně sil.
19. srp 2013 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, já jsem prodělala jedno zamlklé těhu a spontánní potrat. Poté mi diagnostikovali leidenskou mutaci, při třetím těhu jsem si píchala clexan a dopadlo to dobře, mám čtyř a půlletého syna a před 14 dny jsem opět spontánně potratila, přes zajištění injekcemi, utrogestanem, ascorutinem, jsem stejně potratila. Tak jsem opět po revizi, dokonce po dvou, protože ta první se nějak nezdařila a teď jsem před volbou zda to zkusit znovu či ne. Já být tebou bych asi bojovala, ono se to jednou podařit musí. Držím pěsti, josu to strašný nervy, pocity bezmoci, určitě se to podaří
31. srp 2013 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,narazla jsem na vasi diskuzi.Prodelala jsem dva samovolne potraty,vzdy v 8tt.Prvni tehu bylo na utz videt srdicko,vse v poradku,druhy den jsem zacla spinit,odjezd do nemocnice,bohuzel se potrat jiz nedal zastavit.Kyretaz.Druhe tehu taky vse v poradku,v noci me vzbudila silena bolest v podbrisku,ihned odjezd do nemocnice.Brzy rano jsem myslela,ze vykrvacim.Revize a opet konec.Rok jsem pak behala po doktorech,zjistili mi stitnou zlazu,ktera mi jiz skoro nefungovala,leidenskou mutaci,mutaci MTHFR.Zlaza se davala dohromady pul roku.Ted jsem opet tehotna,9+5...beru leky na stitnou zlazu,picham fraxiparin,zobu listovku a modlim se.Zatim vypada vse v poradku...ale ten strach tu bude porad.Za dva nase andilky obcas zapalim dve svicky.Nejake dusicky maji na tomto svete vymerenej kratouckej cas.Holky drzim vam palecky,at se zadari,a posilam hodne psychycky sily.A omlouvam se za ten roman.Lucka
18. říj 2013 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj jsem dvakrat musela na potratu prvni prestalo ho busit srdicko a druhe jenom vyrostla deloha a neni telo.vycistili mi delohu ted zjistim teho.test 3krat ze jsem tehotna.mam strach znovu :-/
28. říj 2015 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucies25 drzim ti palce at bude v poradku.ted sem zjistila ze jsem tehotna taky mam strach nechci znovu potreti hmm
28. říj 2015 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky jsem po 3ZT jednou 18tt po té 16tt a naposled 8tt v prosinci :frowning2: :frowning2: děti mám,ale to nemění nic na touze po dalším ....Je tu někdo kdo po více ZT měl opět úspěch potěšte mě :wink:
14. únor 2016 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Měla sem v bývalé práci kolegynku a ta taky potrácela -a nakonec má jen jednoho syna...U ní zase zjistili,že není schopná donosit holčičku...Jen ze synem se to povedlo...
14. únor 2016 v 11:27  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
já taky potrácela, vždy přelom 7 a 8 týden, všechny testy byly ok i na hematologie, přesto mi na zkoušku dali clexane a donosila jsem zdravou holčičku až do termínu. U syna mi clexane nasadili hned jak se objevil pozitivní test a taky ok. Jen jsem v 13 týdnu začala silně krvácet, jeli jsem na pohotovost, kde mi primář porodnice oznámil, že jsem potratila. Bylo to v sobotu před vánocemi, nemusím psát jaký to byl víkend, v pondělí jsem šla k svému doktorovi domluvit se co dál a ten mi udělala kontrolní ultrazvuk a synovi krásně bilo srdíčko a já ho zdravého donosila i když poslední 2 měsíce už jsem ležela v nemocnici. Panu primáři jsem pak šla ,,poděkovat,, a jeho odpověď byla, že se to může stát... Nicméně držím vám moc pěsti at se vám taky podaří miminko , držte se
14. únor 2016 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek