Odmítnutí potratu u dětí s Downovým syndromem. Co dělat?

@suzanna123
A proc by se meli sourozenci starat?Budou mit sve zivoty a sve rodiny,neni to jejich povinnost.A navic on je to velky rozdil kdyz se to stane neplanovane a kdyz si to matka vydupe a cilene vsem okolo zkomplikuje zivot.

Holky, a když se něco stane těm zdravým dětem a budou na to hůř, než dítě s tímto postižením, to je utopíte?
V životě jsem teda nečetla nic hnusnějšího než jsou některé názory v této diskuzi.

@zelenaesmolda za prvé o sourozencích tu meleš ty, za druhé, proč by neměli? Dříve to bylo naprosto normální stejně jako to, že se děti starají ve stáří o své rodiče. A někteří to považují za normální i dnes, že rodina je něco víc než jenom místo a lidi, co tě vypraví do života.

@danfal samozřejmě, protože jak by k tomu přišli sourozenci, neasi. A chlap by to taky neustál

@danfal Ne, ale tam už bych neměla ( a ani nechtěla mít) možnost volby. Prostě bych to přijala jako fakt, ale určitě bych nespoléhala na rodinu automaticky tak jako to dělá matka aariel.

@danfal to je trochu rozdil ne? To je strasne nestesti, nahoda a ne rozhodnuti. Pani tady mluvi o cilenem rozhodnuti. A jinak kdyby se neco takovyho stalo moji holcicce, tak jako maminka se samozrejme postaram, protoze je to moje dite, milovany vymodleny. A budu se snazit ji zajistit, co nejlepsi podminky pro zivot a dost financnich prostredku do budoucnosti. Sourozence nema a nebude mit, takze na ne ohled brat nemusime.

@aarriel nehodlám se tady obhajovat. Z mého pohledu to, co tady píšete i v tom posledním komentáři, je hrozné.

@somalicats No, ono existuje a i drive existovalo treba nehormonalni telisko. Takže to, ze nekomu nevyhovuje HA jeste neznamená, ze se nemuze chranit jinak.

Prijde mi, ze vsechny ty radikalni reci o tom jak moc by to kdo “dal pryc” kvuli sourozencum je takovy alibismus, jak si snadno ulevit od pocitu, ze se mi do toho vlastne nechce. 🤷🏾‍♂️

Urcite to neni konec sveta, jsou horsi postizeni a vice pece muze ve finale vyzadovat i puvodne zdravy sourozenec. Zivot proste neni vzdycky jenom ejchuchu, i kdyz to tak v nasi spolecnosti je nastavene.
Vrozena vada? Vyresi potrat. Nevylecitelne nemocny? Sup do nemocnice, tam to neni videt (pripadne “to ja bych nemohla a deti by se na to divaly…”) pomale umirani? Eutanazie vyresi. (“Tonja bych nemohla, aby se trapil”).

Uprimne: jsem rada, ze my jsme treba dopredu nevedeli, ale kdyz se na to dite podivam, nedokazu si predstavit, ze bych ho byvala “vygumovala” ze sveta. Proste je to tak jak je, nekdy super, vzdycky tezke, ale co uz. A ano, sourozenci asi na nej budou muset hodit oko, pokud ho neprezijem, pro jistotu. Snad te zodpovednosti bude co nejmene, ale jsem rada, ze pokud by ho treba nekde v zarizeni sikanovali, tak tu budou pro nej.

@danfal me prijdete hrozna vy, ze soudite, aniz byste vedela a zila zivot druheho 😉

@aarriel děkuji, myslím, že s tím můžu žít ❤️.

@barulina No to se máš čím chlubit 🤮

@lilian2111 nevíš nic, tak nehuc a blij si doma. Tam je na to možná někdo zvedavy

Můžu se jen zeptat, jak vysoké riziko DS máš? Když jsem čekala dceru, vyšlo mi riziko 1:90, což je docela dost a také jsem hodně přemýšlela, protože mám trvalo vcelku dlouho než se dcera zadařila. Byla jsem vlastně rozhodnutá, že v případě potvrzení DS na potrat půjdu, protože můj manžel by to neustál a já nejspíš po čase také ne, ale i tak ve mě hlodalo, co když už třeba nebudu moct další dítě mít nebo to zase bude dlouho trvat, třeba bych dokázala zvládnout i dítě s DS apod.. Nicméně lékařka na genetice mi tenkrát říkala, že DS není jen jeden jeden typ, ale několik typů a teď by jen záleželo jaký typ by naše dítě mělo. To bohužel žádný test neřekne. S lehčím DS se dá žít víceméně plnohodnotný život, ale s těžší formou přichází kromě mentální retardace i krátká délka dožití, různé fyzické deformace, dítě bude opravdu potřebovat plnohodnotnou péči 24/7 na třeba 30 let. Existují centra pro děti s DS. Pokud se ti to potvrdí, doporučoval doporučuji nějaký centrum navštívit, podívat se na ty děti, jak vypadají a fungují, poptat se rodičů a na základě toho se rozhodnout. Přeji hodně štěstí a snad se DS nakonec nepotvrdí. 🍀🍀

@danfal napodobne 🤣🤣

@barulina ja te chapu 😉 ja kdyz mela ataku RS a nemohla jsem chodit, moje mama se o svoje vnouce taky nepostarala, vlastne ani o me, o svoje dite. Jednou tydne zavolala, jestli jsme v pohode. Vzdycky ji byli prednejsi moji novy "tatinci". Vsichni jsou chytry, jak radio, ale nikdo nezije v nasi kuzi. Proto ja se snazim, abych mela se svoji dcerou pekny vztah....

@j.a.n.i Tak ono ani to nehormonální tělísko není všespásné (to selhání u nehormonálního se objevuje častěji, než u hormonálního), navíc i tady se objevuje nesnášenlivost. Ano, měla jsem to formulovat líp - prostě jí mohla antikoncepce nesednout. Netřeba slovíčkařit. Pokud byla nezodpovědná, je věc jiná, to tu ale neposoudíme žádná. Nezodpovědné je přehazování zodpovědnosti a péče o postižené dítě na sourozence.

@barulina Divná jsi mi přišla vždycky, ale tím jak se vyjadřuješ budeš asi ty ta se sníženou inteligencí co zmiňuješ 🙂

@lilian2111 jo tak já ani nevím, že ty existujes. No a s člověkem, co soudí aniž by cokoliv věděl, zvrací na " veřejnosti" se bavit jinak ani nehodlám.

@somalicats jenze ono to neni o tom, ze ji proste nesedla, i to dokazu pochopit, ale ona to ani nezkusila 😉 bylo mi 20, ja si to pamatuju a zvlast kdyz jsem doma poslouchala, at si hlavne s tim mym debilem neudelam dite, kdo se o nej bude starat, on urcite ne a ona uz vubec. A pak prisla ze je tehotna....

Má kolegyně z práce, měla všechny tehdejší testy špatně, všichni jí říkali že bude mít DS jestli ne hůř, jenže je silně věřící a na Slovensku tohle prostě neexistovalo, věřící nemůže zabít. Takže si to nechala, vnitřně věřila, že to není pravda, má zdravou dceru která má už druhou vysokou školu. Ano je jiná, je stejně stará jako já, nikdy ji nebavili zábavy, pomáhala doma, od doby co šlo chodít na brigády, roznášela letáky, apod. Ale po fyzické stránce naprosto zdravá

@barulina Jak říkám, inteligent se pozná už dle vyjadřování a jednání 🤭🤷🏻‍♀️

Znám u nás jednu paní a ta má 3 děti a nejstarší má ds. Ostatní už ne. A berou ho všichni jako úplně normálního kluka. Chodí do běžné školky,kde má asistentku. Jeho rodiče jsou oba učitelé a hodně se jemu i sourozencům věnují 🤷‍♀️

@zelenaesmolda právě, každý to má nastaveno jinak. A otázka nebyla na to, jak to má nastaveno zelenaesmolda.

Ještě bych chtěla podotknout svoji zkušenost s lidmi s DS. Momentálně jsem na na rodičovské ale předtím jsem 5 let dělala s mentálně a tělesně postiženými, praxi za dobu studia jsem měla měsíc právě v ambulantní službě pro mentálně postižené, byla to odlehčovací služba, kdy si rodiče potřebovali třeba "odfrknout" nebo museli chodit do práce. Nicméně k věci. Už na praxi jsem věděla, že těmito lidmi CHCI pracovat. Ačkoliv mají nějaké postizení, tak lidi s DS mají v sobě tolik upřímnosti, že bychom se od nich měli co učit. Pokud je nic netrápí, zahrnou vás láskou jakou od lidí jen tak neuvidíte. Ano, není to vždy růžové, taky mají své dny, a to pak stojí za to když chytnou záchvat. Ale právě to chci říct, NEPŘETVAŘUJÍ se. Možná jsem jen měla štěstí na klienty, ale byla to radost i starost. Asi bych se dívala z jiného pohledu, kdyby to řekli o mém dítěti (zaplať pánbůh vedle mě spinká zdravá dcera 🙏❤️),asi bych taky váhala a neodzuji lidí, kteří kvůli tomu potrat podstoupí. Ale chci vás touhle zprávou poprosit, aby když už takového člověka potkáte, neodzujte ho a nedivejte se něj skrz prsty se slovy Ježíš ten je divnej nebo naopak, Ježíš to je chudáček. Je postižený, ale je svým způsobem normální. V mé práci je tolik klientů, že kolikrát by jste ani neřekli, že je to klient, ale normální člověk.

Já úplně čumím na ty myšlenkové pochody některých z vás v diskusi. Jak vy všechny víte, že dítě s DS připraví svoje sourozence o pozornost, nezbyde na ně čas, budou se o něj muset do smrti starat atd.? Máte věštecké koule, které zahrnují i nějaké paralelní vesmíry? Máte pro to nějaké statistické podklady? Roky pracuji s lidmi s postižením. Žádné kraviny typu, jaká jsou lidi s DS sluníčka a zlatíčka a duhy a jednorožci bych z úst nevypustila, ale naprostý fakt je, že DS je oproti jiným (často v těhotenství nezjistitelným) postižením úplný nic. Jak sociální aktivizace, tak medicína jde mílovými kroky kupředu, co nešlo operovat před dvaceti lety, jde operovat teď, co mělo řešit včera, jde dnes. Díky tomuto pokroku je dneska drtivá většina lidí s DS schopná žít naplněný a šťastný život, byť jiný, než budou mít jeho zdraví sourozenci. Člověk s DS dneska může pracovat (i když třeba jen krájí cibuli do nakládaných sýrů), může mít hezký partnerský vztah (i když třeba "jen" s jiným člověkem s DS), může mít sex, může bydlet sám. Dítě s DS může být to jediné, kdo se o vás na vaše stáří bude starat (na rozdíl od těch svých ňuňánků vychovávaných v tom, že se vše točí 100% a úplně celý život jen kolem nich a nikdo, kdo by jim ukrál nějaký díl pozornosti, si nezaslouží doslova ani žít). A ano, může to být i jinak, ale v děloze, když rozhodujete o jeho životě a smrti, předpokládáte tu nejhorší variantu, která by ale s dnešními možnostmi pravděpodobně nikdy nenastala. To všechno dobrý, pokud je to nějaký Váš osobní názor na to, jak byste to řešily samy u sebe. Ale fakt Vám není stydno za to, jak tady označujete jiné mámy za sobecké, protože to mají jinak? Uvědomujete si, že prostě ne každý je schopný dítě, které nosí třeba dvacet týdnů pod srdcem, na které se těší, říká mu jménem, nakupuje mu dupačky a chystá baby shower, najednou nechat zabít, protože okamžikem potvrzení DS už to vlastně žádné dítě není? To dítě v břiše kope úplně stejně, úplně stejně se v děloze brání smrtící injekci, úplně stejně ho to umírání bolí. Nejde o diagnózu neslučitelnou se životem ani o natolik limitující, že se můžete utěšovat tím, jak je to pro jeho dobro. Kdyby šlo o živě narozené dítě v 23tt (takové děti se dnes už zachraňují) a jeho rodiče s ním po narození mrskli o zem, označíte je za nestvůry. Dítě s DS by v tomhle týdnu šlo legálně potratit a vy se neštítíte označovat mámu, co s ním takhle obrazně o tu zem mrsknout nechce, za sobeckou. Neuvěřitelný, kam jsme to jako společnost dopracovali.

@zelenaesmolda nějak nechápu, kde jsi jako přišla na to, že se moje děti musí starat o postiženého sourozence. Kdo je k tomu jako přinutí? Je to stejné jako když se z mého rodiče stane nemohoucí, kdo mě přinutí se o něj postarat, když nebudu chtít? Dříve to bylo naprosto běžné, nikoho by nenapadlo dát babičku nebo mamku do důchoďáku, dneska nikdo nemá "čas ani prostory", aby se o svého rodinného příslušníka postaral a na důchoďáky se čeká taková fronta, že se toho spousta důchodců ani nedožije. A že postižený sourozenec připraví děti o pozornost, to je sice pravda, ale představ si, že i zcela zdravý sourozenec může připravit ostatní o pozornost. Třeba když má někdo doma nějak výjimečně nadané dítě, sportovce apd. To máš 5x týdně trénink, několikrát do měsíce závody, soustředění, vozit všude, řešit výbavu, stravu. V roli toho méně nadaného sourozence taky dost utřeš. 😉