• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

19. září 2017 
felicitta, mně je 33 a půl.. taky mám veliký strach, ale bez tohho to nejde. :wink:
24. črc 2010 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, holky,
ja prisla o miminko dnes, v 19.tt. V utery malem umrel nas rocni chlapecek. Ve stredu jsem se dozvedela o pozitivnim vysledku tripple testu. Dnes jsem zacala krvacet, spechali jsme na pohotovost... nase miminko umrelo...
31. črc 2010 ve 23:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Veruško, je mi to moc líto.... že se známe z jiné diskuze? věř, že moc dobře vím, čím procházíš... Je to strašně smutné :pensive: člověk si ani neumí představit, že se někdy zlepší :confounded: Jestli se ti uleví, napiš nám sem. a můžu poradit schůzku s psychologem, mně to opravdu pomohlo. v pondělí jdu na 4. schůzku. dnes je to 16 dní, co už nejsem těhotná...
1. srp 2010 v 09:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jj, myslim, ze uz jsme se nekde potkaly.
Mne nakonec objednali za 2 dny na revizi, docela jsem se divila, v 19.tt. Ale porod se rozjel sam, prirozene. Manzel me vezl ve 3:00 do Bohunic do porodnice, ze rodim... doktor me ani nevidel, rekl sestre, at mi neco pichne a ulozi me do postele. Rikala jsem vsem, ze mam kontrakce... a nic. Ve 3:20 jsem na chodbe do dlane chytala miminko, ktere se prodralo na svet... neodloucila se placenta, tak revize byla i tak, dlouha, skoro hodinu, pry velky zakrok. No jo, doktora nahaneli pres pul hodiny.
Navic nemame zadnou oporu v rodicich, chteli jsme, at nam aspon trochu pomohou, take mam doma 16 mes. chlapecka, tak at ho nemusim nosit (byl ted moc nemocny), a oboji nam akorat vycetli, jak si dovolujeme zadat o pomoc...
Je to teprve 3 dny, co nejsem tehotna... a je to strasny...
5. srp 2010 v 17:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Verusko, to je strasne!!!! ze te nechali samotnou :confounded: :cry: a prosím tě, píchali ti vodu nebo ti dávali nějakou tabletku? je mi to strašně líto. kidně plač, emoce jsou strašně silné....... máš ale doma synáčka, skoro stejně starého jako my, věřím, že ti nedá moc času na smutnění... a jinak, u nás rodiče taky nepomohli. ovšem my ani nechtěli, manžel s námi zůstal týden doma. je fakt že po tom týdnu to na mě zase přišlo, večer jsem strašně brečela, že se bojím být doma sama jen se synem.. ale bylo to lepší, než jsem myslela. držím palečky.
5. srp 2010 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, také já přidám svou zkušenost. :pensive: loni v březnu jsem na kontrole u doktora zjistila, že miminku nebije srdíčko, byla jsem ve 24tt. Naštěstí jsem nemusela čekat dlouho, hned z ordinace jsem jela do nemocnice a dostala tabletku na vyvolání porodu/potratu. Ani nemusím popisovat tu strašnou bolest, kterou tu všechny znáte. Další štěstí bylo, že to netrvalo dlouho, "pouhých" 8 hodin od zavedení tabletky. Než jsem šla na sál, byla jsem na pokoji s holčinou která taky zrovna rodila, ale miminko bylo v pořádku. Bylo to velmi nepříjemné jek mě, tak určitě i jí. Dali nás na porodní pokoje naproti sobě a porodili jsme v rozmezí pár minut, byla to strašná chvíle, slyšet jak její chlapeček pláče...
Naše holčička byla úplně zdravá, jako důvod uvedli placentární příčinu, ale popravdě nikdo neví, proč se to stalo.
Snažit jsme se začali hned, dlouho trvalo, než jsem vůbec dostal MS, předcházela tomu hysteroskopie a odstranění srůstů v děloze.
Ale abych vás tu také povzbudila, v září čekáme miminko. Těhotenství jsem sice od začátku proležela, od 22tt mi hrozí předčasný porod, ale věřím, že všechno dobře dopadne a za chvilku budeme mít miminko doma.
Přeji všem hodně sil a brzo krásná a zdravá miminka
5. srp 2010 v 18:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ee.liska, taky sis protrpěla svoje :cry: tabletku taky můžu vychválit, u mě to trvalo 10 hodin a asi jen 2, co jsem měla slabé kontrakce, pak asi hodinu silné i se zimnicí. myslím si taky, že to bylo poměrně rychlé. jinak se divím, že jsi byla přímo v porodnici... to muselo být strašné. já byla na gyn. oddělení. možná to bylo proto, že to bylo do 20. týdne. od tohoto týdne se měly maminky hlásit na porodnici.
Moc ti přeji zdravé miminko, jen ať ješště chvíli zůstane u maminky. ale i tak už by mohlo být pěkně dopečené.
ještě jedna otázka, jak dlouho po revizi jste se začali snažit?
6. srp 2010 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucie.krajcarova děkuju :slight_smile: Tobě také přeji co nejdříve // :slight_smile: my jsme nevydrželi ani šestinedělí, prášky už jsem si napsat nenechal, pořád jsmem řešila tu MS, že nepřichází. Ochranu jsem od začátku nepoužívali žádnou, na konci listopadu to bylo 8 měsíců od revize, to jsem si řekla že se na všechno vyprdnem, užijem si Vánoce a Silvestr na horách a v lednu skočíme oba k dr a začneme to nějak řešit. No a na Štědrý den jsem otěhotněla a jak jsme dojeli z hor 3.1 tak jsem to zjistila :slight_smile:
Na tom snažení bylo nejhorší to, že jsem nechtěla, aby si manžel myslel, že je to snažení. takže okolo pravděpodobných plodných dnů jsem zvýšenou sexuální aktivitu sváděla na to, že mám prostě zrovna jakousi chuť větší :grinning: Ale pak jsem se s testíkama schovávala, aby manžel neviděl, jak mě vzalo že zase nic. Za testy jsem utratila moooc peněz.
6. srp 2010 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Luci,
kontrakce se u mne rozjely samy, v sobotu jsem vecer byla na pohotovosti, tam mi rekli, ze mimi je uz mrtve, a v pondeli rano mam prijit na revizi. No, a v nedeli me slabe pobolival podbrisek, vecer uz moc, v noci jsem to nemohla ve dve uz vydrzet. Manzel behal po panelaku a zvonil, kdo by nam sel rychle pohlidat maleho. Ve tri jsme byli v nemocnici, manzel jel jako das cervena necervena, neco po treti na prijmu... no, nikdo me ani neprohlidl, doktor telefonicky rekl, ze mam jit do postele a dostat injekci od bolesti. No, sotva jsem se prevlekla do kosile a chtela jit na zachod... chytala jsem na chodbe do ruky miminko a volala na sestricku... Bohuzel, pak byly kontrakce jeste mnohokrat vetsi, jak chtelo telo vyloucit placentu, ale ta nesla... nez me uspali, byla to strasna pulhodina. Hned ten den me pustili domu, byla jsem na patre s maminkama a jejich miminky, na stenach obrazky miminek...

No, my bychom se chteli snazit brzo, na netu jsem cetla, ze nekomu to slo hned... tak uvidime. Zatim teda jen bulim a bulim a nedokazu si predstavit, jak pujdou dny dal... za chvili mam narozeniny, oslavu nejspis zrusime, nechci ted ani nikoho videt. Potrebovala bych nekam vypadnout, odjet... ale nemam kam. Tady na mne vsechno pada, vsichni v okoli vedi, ze jsem byla tehulka.... v baraku, v obchode, na piskovisti.... bojim se vylezt ven...
7. srp 2010 v 18:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky
jsem momentálně na pokraji zhroucení :frowning2: Ve čtvrtek jsme byli na velkém UTZ a tam zjistili,že naše miminko má velmi závažnou vrozenou srdeční vadu a těhotenství se musí ukončit :frowning2: Zítra ráno mám nástup do nemocnice....ty 4 dny jsou neskutečná muka,když cítím,jak malý kope a vím,že za chvíli bude konec!!Vše vypadalo od začátku velice dobře,všechny výsledky i screening v I trimestru byly OK,tak proč se to takhle podělalo....Proč se tyhle věci musí dít,je to tak nespravedlivé.když kdejaká dorota má dětí kopu a pak to někde pohodí a my,co by jsme si miminko moc přáli,musíme jen trpět :frowning2: Přeji vám všem hodně síly do dalších bojů a snad se nám taky jednou poštěstí a dočkáme se zdravých miminek!!!!!
8. srp 2010 v 11:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Evulko, moc s Tebou citim.

Mne teda ve stredu pred 10 dny vysel pozitivni tripple test, ale to vyjde kde komu. V sobotu jsem zacala spinit a v pondeli nad ranem porodila, zitra to bude tyden... vim, jake to je, kdyz miminko kope... a vis, ze se s nim loucis. Strasne s Tebou citim. Je to tyden a ja brecim a brecim. Ani jsem se nestihla rozloucit, doktor me na prijmu ani neprohlidl, a ja netusila, ze porod je na vrcholu... miminko bylo najednou pryc, ani jsem mu v tom soku nestihla rict sbohem... Aspon se s miminkem pekne rozluc, udelej si posledni fotky tehotenske prukazky a sebe s briskem, at mas za cas na co vzpominat. A ver jako ja, ze priste uz to vyjde. Na netu spousta maminek psala, ze to zkousely jiz po sestinedeli a my se k tomu taky upiname a dava nam to nadeji... kdybys potrebovala, napis, zavolej, poslu Ti do IP kontakt. Mne strasne chybi, ze v okoli nemam nikoho, kdo by prosel tim, co ja... tak jak budes chtit, napis treba z nemocnice nebo zavolej, jak budes potrebovat...
8. srp 2010 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veruš,je to strašně nespravedlivý....já jsem říkala,proč to tedy neskončilo do toho 3 měsíce,sice by to bolelo,ale ne tak,jako teď,když už právě cítíš pohyby.Na ten velký UTZ jsem se strašně těšila,protože jsem ani v nejmenším nečekala tak krutou zprávu.Právě že všechny testy byly naprosto v pořádku.....a pak taková rána!!!!Máme ještě 3 embryjka v mrazáku,ale vůbec nevím,jestli do toho ještě jít....znova už bych to asi nezvládla.Budou mi ještě před vyvoláním odebírat plodovku,tak uvidím,jestli něco zjistí a buď doporučí nebo spíše odradí od dalšího pokusu.Moc jsme se na mimčo těšili.....Ještě se musím zeptat,za jak dlouho by jsme to mohli zkusit znova,mám obavy,že mi řeknou nějakou hrozně dlouhou dobu....a já vzhledem k věku zase tolik času nemám,nejradši bych to zkusila hned po ,ale u nás přirozeně nejde,nemám vejcovody,takže musíme s pomocí doktorů :unamused: Snad se ještě někdy dočkám.Díky za povzbudivá slova a já se ozvu,až se vrátím z nemocnice.Všem hodně sil!!!!
8. srp 2010 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Eviku, taky na tebe myslím.. neboj, nejsi v tom sama.. je nás více, co musíme projít podobným trápením... taky jsem si říkala, proč se na to nemohlo přijít dřív, v prvním trimestru, kdy jsem ještě neměla takové bříško :cry: my jdem za 14 dní na konzultaci do gennetu, tak jsem zvědavá, co řeknou. modlím se za to, abychom my dva byli v pořádku a mohli se s klidným svědomím vrhnout na další miminko.. však jedno zdravé dítě máme, tak naděje je... ale v koutku duše se trochu bojím... Eviku, když bude vše v pohodě, tam my to zkusíme po dvou měsících od revize. déle čekat nechci.. ale zase chci dát tělu šanci na regeneraci... myslím na tebe.

Verusko, hezky jsi to napsala s tím rozloučením.. my to taky udělali, docela to pomohlo... prosím tě, kde bydlíte?
8. srp 2010 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holčiny,tak jsem v nemocnici,ale vypadá to na delší trápení,než jsem čekala...zavádí mi tablety,tak jen musím čekat,kdy se to rozjede,abych to už měla za sebou :frowning2:
Luci tak budu moc držet palce,aby pro vás měli v Gennetu jen dobré zprávy a brzy jste se mohli začít zase o mimuško snažit.Já jsem se ptala doktorky na tu čekací lhůtu,tak minimálně 3 měsíce ale lepší je 6 měsíců.....vy máte výhodu,že se můžete snažit doma,my musíme čekat na svolení :frowning2: A výsledky z plodovky prý budou tak za 3 týdny,tak jsem taky zvědavá,jestli něco zjistí... :cry:
Veusko tobě taky držím palečky,vlastně všem,které musely tohle utrpení podstoupit a věřím,že ještě budeme šťastné a budeme se těšit z miminek.
9. srp 2010 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Eviku, tak já jsem to měla taky tak. zavedli mi tabletu každé 3 hodiny.. po třetí to už začalo zabírat... držím palečky, ať to máš rychle za sebou :cry:
Eviku, myslím, že teď si to ještě neumíš představit... ale třeba to budeš mít jako já, vím, že další miminko hodně vyléčí, sejme hodně bolesti. i když to bude vykoupeno obrovským strachem..
9. srp 2010 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, my jsme z Brna. Zname se asi z diskuse dvoumesicnich miminek z 2009, ne?

Taky je mi lito, ze to neskoncilo driv, kdyz to jeste nikdo nevedel, nebehala jsem venku v tehotenskych kalhotach, miminko nemelo jmeno a nekopalo...

Tez me mrzi, ze se tu takhle male deti nepohrbivaji, nam by takove rozlouceni strasne moc pomohlo. No, mozna si udelame soukrome rozlouceni na nejake rozluckove louce nebo to zkusime domluvit v kostele jako soukromy obrad.

My taky zkusime cca po dvou mesicich... v nemocnici rikali tri mesice, ale myslim, ze ten mesic nehraje roli. Prvni mesic to nechame osudu a pak budeme snazilkovat. Strasne se na to oba upiname, i kdyz vim, ze to neni zrovna idealni... no, moje maminka otehotnela taky tak... a vyslo to.
10. srp 2010 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Verusko, asi to tak bude, to je ta diskuze. máme stejně staré děti, takže tak.

jak myslíš, nevím, jestli ten obřad v kostele není moc... my to pojali jen jako soukromou záležitost, doma v obýváku, jen my dva...

škoda, že bydlíš tak daleko :cry:
10. srp 2010 v 11:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, kdyz mne opravdu chybi pohreb... proste mi nestaci, ze jsme meli miminko, ktere melo jmeno, ktere o sobe davalo vedet, a ktere skonci na hromade biologickeho materialu ve spalovne... Chtela bych se s nim rozloucit. Jsem nakonec vcelku rada za prirozeny porod, i kdyz na nej nikdy nezapomenu. Ale aspon vim, ze jsem byla maminkou, ze jsem miminko porodila...

No, pohreb bychom meli soukromy, jen ja, manzel a kamarad farar. Jinak nikdo vic...

A odkud jsi, Luci?
10. srp 2010 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veruško, maminkou jsi každopádně, na to nezapomeň!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! vždyť už máš chlapečka. taky jsem rodila a beru to za pozitivní zkušenost, protože to byl první porod, kluk se narodil císařem. když jsem si po zákroku psala s jednou známou, která podobnou věc absolvovala až v 6. měsíci, tak mi psala, že holčičku pohladila po tváři.. to mě úplně zamrazilo... plod jsem vůbec neviděla. na jednu stranu nevím, jestli bych ji chtěla vidět, na druhou stranu si to vyčítám.. jenže jsem byla tak nějak mimo, chvíli před tím jsem jim omdlela, měli problém mě zvednout, no a pak to šlo tak rychle, že se to odehrálo na posteli... u tebe taky????
tak se na ten obřad zeptej.. hlavně jak to ten farář vezme... to víš, potrat je potrat.... petrova babička je silně věřící a je mi jasné, že nás za to asi odsoudila. zatím nemám dost síly vydat se za ní na návštěvu a poslouchat, co mi bude povídat :pensive:
Jinak jsem z Ostravy, ale bydlíme kousek od Mělníka, od brna je to bohužel kus...
10. srp 2010 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
koukám že nikdo nic nepíše,jak jste na tom?
Já mám nějakou depku,už pracujeme na tom našem štěstí 4 měsíc a stále nic,každý měsíc nanovo jsem zklamaná..
Fakt nevím jestli je to věkem,ale pomalu propadám panice,dopadne to ještě vůbec...? :frowning2: :frowning2: A taky nevím jestli mě neuteče manžel,asi už ho začínám tím naším plánovaným sexem štvát,ale jsem v tom neoblomná jak se blíží ovulace nemám slitování :grinning: Jste na tom někdo podobně?
10. srp 2010 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Felicita, ahojky, já píšu :slight_smile: a zkoušela jsi testy ovulace? my budem zkoušet až tak za měsíc. zatím si teda dáváme pozor, je to nezvyk :grinning: no a když to do tří měsíců nevyjde,zkusím taky ty testy. protože když nic, tak v dubnu nastupuju do práce :angry:
jo bereš nějaké vitamíny? já listovku a kontryhel, pak dostanu od kámošky femigard. aby pěkně rostla sliznice a tak..
prosím tě, já měla zase v neděli "svůj¨" den, byla jsem strašně protivná, hormony se mnou mlátily - asi je to tím šestinedělím.... chudák manžel. ale vyříkali jsme si to a je zase dobře, tak jsem šťastná. U nás je teď sexu hodně, nějak mám chuť. ono se to neztratí, až to budem chtít plánovat. a když mě to přejde, tak snad každý druhý den bude stačit......
10. srp 2010 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, my jsme taky verici, ale cirkev povazuje dite za cloveka od prvni chvile a navic v zahranicnich zemich tyto deti pohreb mivaji, takze si myslim, ze s tim neni problem.

Ja teda miminko nechtela videt, ani mi to teda nenabidli, ale byla jsem v takovem soku, ze nez jsem si vse zacala jasne uvedomovat, trvalo snad pul dne. Vubec jsem netusila, ze skutecne rodim, kontrakce mi neverili, ze mne jen boli bricho, ... takze miminko jsem chytala do ruky na chodbe, pupecni snuru odstrihli na prvni nejblizsi posteli...

Jinak my teda zatim nesexujeme, rekli nam, ze 6 tydnu nic. Tak 6 tydnu to mozna nevydrzime, ale zatim je to brzo, 9 dni...

V sestinedeli urco tehotnet nechci, pak tomu 1-2 mesice nechame volny pruchod... no, a pak se budeme snazit vic. Koupim si jen kontryhel. Jinak jsem na tom stejne jako Ty, nebude-li mimi, v dubnu letim do prace a maly... kdo vi....?
Mam doma jeste clostyl a utros, dostala jsem ho, nez jsem otehotnela, ale nepotrebovala jsem ho... tak kdyz to nepujde prirozene, zkusim po 3 mesicich to...
11. srp 2010 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veruško, tak dej vědět, jestli jste se panem farářem domluvili.
stejně si to nedokážu představit, že jsi chytala miminko do ruky :cry: to muselo být strašné :unamused:
My teda otěhotnět určitě chceme, takže od půlky září se do toho asi pustíme. beru listovku, piju kontryhel - tomu hodně věřím, pomohlo mi to otěhotnět i bez MS, a mám slíbený femigard...
Veru, kdy přesně je narozený tvůj klouček a jak se jmenuje? Máme hodně podobný osud.. :confused:
11. srp 2010 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Honzik, 17. 3. 2009.
Farar je kamarad, napad rozluckove mse byl jeho, takze to tak udelame, jen v soukromi.
Kontryhel si taky koupim.
Trochu me prekvapuje, ze sexujete uz v sestinedeli, ja teda uz nespinim a vubec, mam pocit, ze uz to vsechno funguje "normalne", ale stejne... na sex ted chut nemam, spis na prituleni... a kazdy vecer, kdyz konecne Honzik usne, brecim a brecim...
Na prelomu zari/ rijna bychom chteli na dovcu... uvidime, moc potrebuju bez Honzika, ale nemame ho vubec kam dat, tak asi budeme muset s nim :frowning2:. No, a to jsme tam chteli zacit se snazilkovanim.
Jinak se snazim aspon malicko posilovat svaly panevniho dna, to si myslim, ze je duvod doporucovaneho odkladu snazeni.
11. srp 2010 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Verusko, mně doktor řekl, že to není velký porod, takže stačí dodržet to 14 dní - jako sex a koupání. ale samozřejmě na snažení říkal 3-6 měsíců.... mně se to nějak otočilo, ani to nechápu...
a Proč ne s Honzíkem? my jedem taky na dovču v podobném termínu, nebo spíš až v září a s mrňousem, loni jsme byli taky a bylo to prima. vyzkoušeli jsme si to te´d na slovensku. na usínání jsme odešli pryč a pak už spal tvrdě. i když první a druhá noc byla horší..
jo taky jsem si tu našla dvd, tak uvdiím, kdy se k tomu dostanu..
11. srp 2010 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, my bychom chteli k mori, mam silny ekzem a astma, docela to potrebuju. A Honzika ted po tom bezvedomi mam strach brat tak daleko. A taky potrebujeme byt s Jirkou trochu sami, za celou dobu, co mame Honzika, jsem s nim 24h denne, 7 dni v tydnu... uz to zacina byt prilis.

Zacala jsem jezdit na rotopedu, pomaha mi to aspon na hodinu myslet jen na to. Sex mi zakazali na 6 tydnu bez debat...no, ale po porodu se to taky vzdycky nedodrzuje... Mela jsem pak jeste tezkou operaci, revize trvala skoro hodinu, pry to byl velky zakrok... ale dusledky to zadne mit nema.

Jen doufam, ze toto byl posledni takovy zazitek... prozit to znovu, asi mi puklo srdce...
11. srp 2010 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veruško, tak tomu úplně rozumím.. ještě před tím, než se to stalo, jsem si chtěla promluvit s manželem, že nějaký čas potřebujem trávit jen spolu. a už to vychází, byli jsme spolu 2x v letním kině, dnes na tenise a příští týden na představení. hlídá sousedka nebo babička. jsem tomu moc ráda, náš vztah to už velmi potřeboval. a na Martínka se pak táááááák těším :wink:
11. srp 2010 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rozluckovou msi nakonec mit budeme, jen soukromou, jak jsem psala. I kdyz se bojim, ze ji celou probrecim...

A mame stranku na anjelikach...
http://www.anjeliky.sk/anicka_jakoubek.htm
13. srp 2010 v 08:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Veruško, moc krásné a smutné :cry: taky brečím...
13. srp 2010 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Luci, jak jsi to mela s krvacenim po revizi? Ja krvacela trochu tak 5 dni, pak nic... a dnes jsem tahala Honzika a dostala jsem hrozne krece a zase jsem zacala... tak doufam, ze to nic neni...
13. srp 2010 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek