• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

22. března 2017 
@macik79 Určitě je to takhle s přihlednutím k dalšímu těhotensví nejšetrnější, to mi taky říkali. Drž se! Budu na tebe myslet abys to zvládla co nejlépe, jestli to teda jde :cry:
25. dub 2011 v 18:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 Držím ti pěsti, abys to zítra všechno zvládla. Opravdu, slovy to popsat nejde!!! Musíš být moc statečná a silná.


@veruska007 Naše miminko umřelo ještě v bříšku. Byla jsem zrovna v nemocnici kvůli teplotám od nedělního poledne jen "pro jistotu". Večer srdíčko ještě bilo a vše bylo v pořádku, jen ty teploty neklesly a ráno srdíčko už nebilo. Miminko bylo o 3,5 týdne menší a i kdyby ho třeba ještě v tu neděli vytáhli císařem, neměl by žádnou šanci. Nějakou dobu už nebyl vyživovaný kvůli té husté krvi, která se nedostávala těmi malinkatými cévkami do placenty. Určitě bojoval jak jen mohl. Ty teploty to mohly jen uspíšit, ale určitě by se to stalo, jen o něco později.

Dnes je to 9 týdnů. Vyrobila jsem mu album s fotkami z ultrazvuku a s mojí fotkou, kde mám velké bříško. Bohužel mám jen jednu jedinou. Napsala jsem k tomu různé básničky a tak. Je to taková moje vzpomínka na něho.

Holky, já pevně věřím, že my už tu smůlu máme vybranou!!!! Příště to určitě dopadne dobře. Už jen kvůli tomu, že budeme lépe sledované a ty, u kterých se přišlo na příčinu, budou léčeny jak mají být. I když jsou tady i holčiny, kterým se to přihodilo víckrát a to mě hodně děsí. Obdivuji, jak to zvládají! Já opravdu pevně věřím, že budeme sledované až moc a vše bude OK.
25. dub 2011 v 18:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 -strasne mooc na tebe budu zitra myslet kocko :frowning2: drz se posilam mooc sily budes ji potrebovat
25. dub 2011 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 ahoj, držím na zítřek moooc velké pěsti, ať to máš co nejdříve za sebou :frowning2: :frowning2:
25. dub 2011 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah musíme věřit, že to příště dopadne dobře, prostě musíme. Já se snažím se tím uklidňovat a věřit teď, ale až budu těhotná..? to budou hrozné nervy. My jsme vlastně měli od osmého až do 20 týdne jen a jen problémy s krvácením a kolikrát mě napadne, jak se budu zase děsit cest na záchod, jestli se zase něco nestalo... a když mi začal porod, bylo to z minuty na minutu, šla jsem spát a všechno v pořádku a ráno už mě vzbudily kontrakce... těch devět měsíců je hrozně dlouhá doba :frowning2: prěsto strašně doufám, že budeme silné a zvládneme to! Nějak to doklepeme... a miminka se ve zdraví narodí.
Já jen nevím, jak mám zvládnout to, že tu ta nbaše dvojčátka nejsou... cítím, že to v sobě nemám nijak zpracované, uzavřené a asi to ani neumím.. tak nevím co s tím budu dělat. Přijde mi, že ani po čase mi nepůjde na ně myslet jenom jako na vzpomínku...

@maculda jéé obdivuji tě, že jsi tak silná a už jsi miminku dokázala udělat albumek! Já ho tu mám taky připravený a také chci dělat jako ty, fotky miminek, fotky s bříškem, básničky... jen na to ještě nemám odvahu a pořád si to schovávám. Chtěla bych miminkům i napsat dopis a také jim ho dát do alba. Ale asi na něco pořád čekám..
25. dub 2011 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 ahojky, také na tebe budu zítra a hlavně ve středu moc myslet... drž se, nic jiného snad napsat nejde, jen se drž :pensive: a určitě napiš, hned jak budeš chtít a budeš se na to cítit, pokusíme se ti tu být pokud možno co nejvíc oporou :frowning2:
25. dub 2011 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sue_m Taky to co se stalo nemám srovnané. Nevím, jestli někdy budu mít ale cítím, že až další těhotenství mi pomůže. Ale vždycky to bude tak, že měly být dvě. A byly dvě, jen moc krátce. Další mimi bude vždycky naše třetí, to nikdy jinak nebude. Ale věřím, že pomůže zase se radovat ze života. Včera jsem měla zase krizi, ale to je pořád dokola. Chvíli lepší a pak zase prásk a špatný. :cry:
26. dub 2011 v 06:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, holky. Moc vam drzim palecky, aby se vam miminka brzy podarily a abyste to nesly dobre. Taky to nemam uzavrene, uvidim, jestli to uzavre narozeni Vojtiska nebo to tak zustane porad... bolave, neskutecne, neviditelne dite mezi nami... Strasne mi to vzalo zivotni jistotu a je mi jasne, ze se ted budu bat porad... ono se muze cokoli stat v tehotenstvi, cokoli pri porodu, cokoli pozdeji... o starsiho chlapecka jsme malem prisli behem peti minut, byl v pohode, najednou mel teplotu, bezvedomi... nevedeli jsme, zda prezije a mesic jsme cekali, zda nema poskozeny mozek... kolikrat spadne z prolizacek na hlavu a zazrakem se nic nestane... ale je to hrozny se s tim rizikem smirit a prilis se ho nebat...
26. dub 2011 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah Já si právě nedokážu vůbec představit, jak budu prožívat další těhu. Jak budu na tom nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Nechtěla bych, aby nové miminko byla náhrada, ale prostě další mimi. Na miminko, které nám umřelo nikdy nezapomenu a jsem zvědavá, jak se budu cítit, když budu podruhé těhotná. Jak se na něj budu těšit a tak. Jestli to bude o hodně jiné než předtím. A jak se budu dál vyrovnávat s úmrtím mimča. Mám z toho trošku strach. Každopádně se budu více nervovat na každé kontrole a aby bylo vše OK.
Pořád si říkam, jak bych těď už měla velké bříško, že bych "nervovala" z porodu, žehlila oblečky a tak, ach jo. A místo toho nic, jen samé náhražky.
26. dub 2011 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah @maculda pro nás naše další miminko bude také třetím dítětem. Nemůžu dvojčátka přece vymazat. Byli to a jsou naše děti, jen tu s námi bohužel byly jenom dvacet týdnů... ale zjistila jsem, že jsem jim vděčná, alespoň za tu krátkou dobu, co jsem je mohla znát... Ale také se trochu obávám toho, aby nové miminko nebyla náhrada... ale ne, myslím, že to tak snad nebude. Budeme z něj s mužem určitě hotoví... :slight_smile: jen prostě.. myslím, že za ním už vždycky uvidím v pozadí dvojčátka..

Dnes jsem mluvila poprvé od té doby s kamarádkou, jen telefonem a řekla mi, že je těhotná, ve čtvrtém měsíci, čekají druhé... mrzí mě, že ji asi zatím nedokážu vidět, chtěla jsem se s ní sejít. Ale domluvily jsme se, že si zatím budeme jen volat a časem uvidíme...

@veruska007 životní jistota... to máme podobné.. já se teď o to víc bojím o svého muže, o svou rodinu.. ale je jasné, že člověk nemůže žít v neustálém strachu, že se něco stane... děkuji za držení palců, snad, snad, snad to vyjde a všechno bude v pořádku až do šťastného, zdravého konce. Četla jsem, že jste o tom mluvili s manželem, to je dobře! Cítila jsi se pak líp? Máš už 25.týden, to je krása... :slight_smile:
26. dub 2011 v 15:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maculda já stále počítám týdny.. už bych byla 32.týden a řešila jsem porod, už bychom tu měli věci na miminko... také na to i takhle pořád myslím
26. dub 2011 v 15:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 Upřímně jsem si celý život říkala, že budu mít jedno dítě. Ale teď vidím, že jich bude víc, dá-li pán Bůh :wink: . Myslím, že po tom, co mám za sebou budu mít hrozný strach i až se mimi narodí. Prostě už pořád. Protože spousta věcí člověku nedochází, než se něco stane. Jak říkáš, porodem ten strach nekončí, ale začíná. Tak jsem to měla i v těhotenství. Vždycky jsem se nemohla dočkat další kontroly, dalšího vyšetření a slibovala si, že až tohle dobře dopadne, tak se uklidním, až tyhle výsledky budou OK, tak se uklidním a člověk se uklidní jen než dojde domů a začne mu šrotovat zase něco dalšího. Strach bude každopádně napořád, tak už to s dětmi je. Ale po tom, co se stalo bude o dost větší myslím. Víš na co se těším? Až nám sem v srpnu dáš fotečku krásného zdravého chlapečka. Mě strašně dodává odvahy, když tady nějaká z nás něco zvládne. Pak mám pocit, že to taky zvládnu :dizzy_face:
26. dub 2011 v 18:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maculda No to nervování z porodu je jediné pozitivum. Vždycky jsem se ho hrozně bála a teď je to fakt to nejposlednější, čeho se budu bát. Jinak to asi bude dost těžký. Nevím, jak budu zvládat chodit na velký UTZ do nemocnice. Mají tady jen jeden, kde se dělají všechny testy - tam mi před 4 týdny v noci dělali poslední UTZ a řekli, že je to konec. Nevím, jak zvládnu jít do té ordinace znovu s novými nadějemi a ze strachem ze stejného výsledku. A taky mám strach, že se jak se teď nemůžu dočkat, až budu zase těhotná, tak až budu, tak se nebudu schopná těšit protože se na mimi podvědomně nebudu chtít vázat... Ale snad to má příroda dobře zařízeno :unamused:
26. dub 2011 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky
tak si predstav te ze dalsi maminka od moji haniccky ze skolky je tehotna uz ma krasne brisko tak jsem jen koukala.Pripada mi ze je snad cela skolka tehotna jenam ja uz ne :pensive: Dneska jsem dostala z oddeleni od dominicka malinkou kyticku ruzicky a k tomu obalku z gondolenci od ucitelek od domcu a hanulky a byl tam malej andilek tak jsem to zase cele obrecela :pensive:
Holky strasne moc bych chtela aby to sestinedeli bylo za mnou a po prazdninach chceme zacit ze snazenim,jen asi budu mit velky strach chci se pak u dr zeptat co me ceka a tak.Chtela bych se vas holky zeptat byli jste nektera na odberu plodove vody?
26. dub 2011 v 18:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@skurinka My se chceme po prázdninách taky snažit, tak si budeme držet pěsti :wink:
26. dub 2011 v 19:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah je to si teda budem to si pis :slight_smile:
26. dub 2011 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@skurinka Na odberu plodovky jsem nebyla, dr. v rizikove poradne mi to durazne nedoporucil, i kdybych mela pozivitni tripple testy. Rikal, ze je u toho vetsi riziko potratu, nez se udava a ze kdyz mam uz jeden potrat za sebou, tak je to zbytecny hazard. Toz tak.


@sue_m Jj, trochu jo. Ja sice manzelovi opakuju porad to samy, ale on to moc nebral vazne. Ted snad konecne zacal. I kdyz je mi porad smutno, tak aspon ne tak beznadejne.

Nu. holky, co se tesite na dalsi tehotenstvi... tak jsem rada, ze jsem otehotnela, ze jsem otehotnela brzy... je pravda, ze se bojim mnohem vic nez driv, zpocatku jsem se porad kontrolovala, jestli je to vytok nebo krvacim... jak cvok. Chodim do rizikove poradny do stejne nemocnice, kde se Jakoubek narodil, potkavam tam stejneho doktora jako tehdy ... a neni to zrovna nejsnazsi, ale jde to. Vim, ze Vojtisek je jiny, jinak kope nez Jakoubek :wink:. A jak jsem se na to tehotenstvi strasne soustredila, tak jsem tak od 13.tt citila prvni pohyby! Sice jen slaboucke, ale bylo to ono. Ted uz Vojtisek radi jak o zivot, kdyz hodinu netuka, tak se ho ptam, jestli je v poradku :wink:. Taky jsem si rikala, ze se na miminko nebudu vazat a do toho 20.tt jsem fakt byla dost nervozni, ale ted uz to nejde nevazat se... Vojtisek proste se mnou komunikuje kopanim, prevalovanim... a nemuzu se tvarit, ze tu nejsem :wink:. Tak se toho nebojte... mne porad pomaha, ze tu muzu psat a citit se jako Jakoubkova mama, protoze v mem okoli se vsichni tvari, jako bych jen prodelala spalnicky ci co... no, my zvazujeme 2 - 3 deti, jestli bude Vojtisek pohodovy, tak zkusime jeste jedno mimco, ale brzo... preci jen s vekem roste riziko. Manzel je jedinacek a hooodne se to na nem podepsalo. Neni nad to, kdyz muzu zavolat brachovi nebo sestre... a vetsinou je nekdo k dispozici :wink:
26. dub 2011 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@skurinka byla jsem na plodovce, z toho se právě zjistily a potvrdily vady...
s tou kondolencí je to moc smutné, ale krásné, že si vzpomněli, že ti prostě také dokazují svou lítost. a tady je taky plno těhulí. sotva jsem nastoupila do práce, tak jsem mluvila se třemi kolegy, co mají stejně starého prcka jako my, ale k tomu už druhé dítě!!!! to mě fakt dostalo... prostě všem to vyjde, jen nám ne :unamused:
@maculda je to prima nápad s albem, prostě to je andílek, na kterého nikdy nezapomenete...jsi opravdu silná, že jsi to takhle zvládla.
26. dub 2011 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 Veru, moc ráda jsem si přečetla, co jsi nám napsala o těhotenství, zní to krásně a nadějně. Snad to zvládnu stejně jako Ty. My zvažujeme tři děti, když nám bude dáno :slight_smile: už když jsme čekali dvojčátka, tak jsme si říkali, že až jim bude pět, šest let, tak bychom zkusili i třetí anebo adoptovali... no, hlavně aby tu bylo zatím alespoň jedno miminko a zdravé. Chci se zeptat, vyjednala sis rizikovou poradnu nějak sama, nebo Ti ji někdo doporučoval a tak? Já teda své gynekoložce velmi věřím, ale klidně bych byla hlídaná i někde jinde...

@maculda s kondolencí je to krásné, opravdu... věřím, že Tě to hodně rozesmutnilo, ale je krásné, že na Tvé miminko někdo tak myslí. Se mnou se o dětech kromě mamky a manžela nikdo nebaví. Je zájem o mě, jak mi je, jak se mi daří a jestli už je to lepší, mluví se o novém miminku a že budeme mít další... ale o dětech se nemluví. Jako by to bylo nějaké tabu. Mrzí mě to, že si třeba nikdo nevzpomene na výročí, kdy se narodily.. vím, ono je to těžké a okolí moc neví co má říkat, ale mě právě tohle mrzí. Jako by tu nikdy nebyly. A přitom já je měla tak ráda a tak jsem se na ně těšila. Dnes mi kamarádka i řekla, že je to sice drsný, co se mi stalo, ale že jsou horší věci.. co na to říct? Vím, že nechce ublížit, že chce pomoc, ale tohle rozhodně není to pravé. A já nechci být zlá a nepříjemná, nechci nikomu vpalovat, co si o tom co řekl myslím. Prostě, nikdo kdo to nezažil, nemůže pochopit...
26. dub 2011 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sue_m taky mně mrzí, že se se mnou o Nelince nikdo nechce povídat,skoro ani manžel moc ne :frowning2: ale je pravda,že kdykoliv vyslovím její jméno,hrnou se mi slzy do očí, takže bych to možná ani nedokázala. Ti co to nezažili si myslí,že se nesmí o tom bavit a nepochopí,že my vlastně chceme o tom mluvit, že se nám tak uleví.U nás v rodině se o tom nebaví se mnou vůbec nikdo, jako kdyby nikdy nebyla, asi mně nechtějí nervovat :frowning2: a když s někým na to zavedu téma, tak hned hned odvádějí pozornost na něco jiného. Pomáhá mně se o tom bavit tady s vámi, protože jenom s vámi, jak psala veru se cítím být maminkou Nelinky :slight_smile:
27. dub 2011 v 08:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kackag napsala jsi moje slova. Když to bylo všechno čerstvé tak o tom se mnou mluvili všichni, kdo chtěl tak jsem dala prostor o tom mluvit a kdo nechtěl nenutila jsem. Ale mluvením o našem Kryštůfkovi mi dělá moc dobře. Každá máma chce mluvit o svém děťátku, proč bych neměla já. Čím je to delší doba, tak se o tom lidi baví míň a míň. Když něco řeknu před mamkou, tak jen počká až domluvím, chvilku počká a začne o něčem jiném. Asi si myslí, že by mě to jen rozhodilo, ale já bych potřebovala od nich vědět, že jim taky chybí. Vždyť byla jeho babička, ale je to asi to že mě nechce víc ničit.

Teď je pro mě těžké období, loni touto dobou jsme se už chystali na IVF, od 10 května jsem si začala píchat injekce a moc živě si pamatuju své pocity, jak vypadaly dny, jak sedím na dvoře, byli tam dva synovci a já jsem si plánovala, jak to bude. Teď tam sedím, synovci tam jsou, já tam jsem, moje plány tam jsou, a moje miminko tam není. Už tam mělo být. Tak moc mi chybí...
27. dub 2011 v 09:07  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojda holky,pár dní k Vám nakukuju-mám stejnou zkušenost,porod/potrat 24/25tt-ukončení skrze VV...to všechno znáte-samotný "porod"trval přes 40h,ale to bylo opravdu to nejmenší....
Chci Vám napsat,že na miminko/a,nikdy nezapomenete,je to hnusný,tězký a nejpitomější období v životě-vůbec,když jste cítily pohyby...Nechci psát o bolesti,tu máme všechny,ale i tu čas trochu otupí-chci Vám napsat o naději-první termín jsem měla 15.5./09-ale osud karty zamíchal jinak a já se bez miminka musela vrátit do práce-vše co tady píšete,jsem prožívala taky a tu beznaděj a zoufalství mám stále "pod kůží"...Když naše první holčička "odešla",poprosila jsem ji,ať na nás dohlíží,že ji milujeme a nikdy nezapomeneme....no a rok po prvním termínu jsem rodila naše holky-určitě nejsou náhrada,ale jsem šťastná,že je máme a Všem Vám tady přeju,abyste tu šanci být "mámy"dostaly co nejdříve :dizzy_face: a šrámy na duši odsunula radost a štěstí někam do "zadní komůrky"...Držte se :slight_smile:
27. dub 2011 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reddwarf díky za povzbuzení,je super že máš rovnou dvě štěstí :slight_smile: .Já se taky chystám do boje,když to klapne,tak budu rodit,taky v únoru jako Kačku.

@klara.k kdy se chystáš do boje?Máš mražáčky,nebo musíš prodělat, vše znovu?
27. dub 2011 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, se mnou se o Jakoubkovi nebavi vubec nikdo, ani nebavil, ani nasi, ani kamaradky, ani manzel :frowning2:. Proste "moje soukrome miminko." Jsem vdecna za tuhle diskusi, ze si o tom muzu promluvit a uvedomit si, ze to bylo skutecne, ne jen zly sen, tak se vsichni tvari. Ted s novym tehotenstvim se mi spousta veci vybavuje znovu... chtela bych se prestehovat, aby mi tu miminko vsechno nepripominalo. Hm, pred rokem jsem v tuto dobu vedela, ze jsem tehulka, pamatuju si, ze to bylo me nejstastnejsi zivotni obdobi. Byla jsem na sebe strasne pysna, ze jsem znovu tehotna a hrozne jsem si to uzivala. Skoda, ze to trvalo jen tak kratce :frowning2:. Mimochodem, myslim, ze fakt nic horsiho, nez ztratit sve dite, neni :frowning2:.
27. dub 2011 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kessinkaa budu držet vše co jde-hodně štěstí a moře síly...

@veruska007 jj,je to to nejhorší,ale takové hrůzy se dějí-bohužel,ale i já hodně mluvila a vlastně o ni mluvíme do dneška-je prostě "naše",i když tady není...Je smutný,že nemůžeš mluvit,alespoň s manželem-u ostatních se to chápat dá,ale rodiče jste byli Vy oba...
27. dub 2011 ve 12:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kessinkaa Chodíš do Pardubic?
27. dub 2011 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reddwarf díky moc,budu to potřebovat.Já se budu klepat,celé těhotenství,když bylo vše v pořádku a pak v 36tt šok :frowning2:
27. dub 2011 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reddwarf jo chodím,tam mi to po tolika rokách,2x vyšlo......
27. dub 2011 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kessinkaa i já tam chodila,první holčička byla po 1ivf,6ket a x letech :stuck_out_tongue_closed_eyes: -bála jsem se dokud jsem je nedržela v náručí,dokonce jsme měli zas blbý testy,ale amnio jsem odmítla-už jsem se jich nechtěla vzdát,i kdyby jim bylo kdo ví co...uvidíš,že to dobře dopadne :slight_smile:
27. dub 2011 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kessinkaa jak teď dostanu MS, tak začnu se stimulací na KET, máme 3 zamražený embrya, deseti a osmi buněčný, prý jedničkový, tak uvidíme. Snad se podaří a budeme mít štěstí a přežijí rozmražení, uhnízdí se a porodím zdravé a živé miminko. Ty už chceš taky začínat? Musíš do celého cyklu znovu nebo vám taky zbyly nějaký zamražený embrya.
27. dub 2011 ve 13:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek