• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manžel u porodu. Myslím, že to ženu podpoří

1. prosince 2007 
Nám se narodila holčička 28.10. a byl to úžasný okamžik pro nás oba.Manžel byl celou dobu semnou a byl fakt fantastickej. Jsem moc rádi,že ten úžasný moment,kdy se miminko vyklubalo na svět, jsme prožili spolu a vubec celý porod.Náš vztah to určitě posílilo ještě víc a posunulo někam dál..Nechápu jak někdo může říct,že by chlap,tak ženu neměl vidět a že se bojí,že by pak ta žena už pro něj nebyla atraktivní..
10. lis 2007 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
liduli zalezi holt na tom, jakeho chlapa si zenska vybere...
a gratuluju k holcicce a manzelovi ;)
10. lis 2007 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem strašně ráda, že přítel byl u porodu. Byl mi oporou a otíral mi pot a dával napít a při tlačení mi podpíral hlavu když už jsem nemohla. Sice se mu k porodu ze začátku nechtělo ale šel a myslím, že je rád. Měla strach jestli to zvládne ale byl skvělej a náš vztah to jen utužilo.
10. lis 2007 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vikvik: Tak nějak jsem to myslela :grinning: :grinning: :grinning:
10. lis 2007 v 16:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj holky jsem rada ze vas odepsalo tolik.myslim si ze nam u tohom porodu opravdu ten chlap pomuze psychicky.a ze by to fakt mel videt jak ty zenske trpi.aby si nas pak daleko vice vazili.s porodu strach nemam .jen se bojim ze nepoznam kdy uz mam jet do polrodnice,a jestli jste s ov do ktere porodnice jdete?
10. lis 2007 v 16:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Anci v Ove jsem bydlela, ale uz nebydlim. moje kamaradka jela rodit do FM, protoze tam maji znamou doktorku a minuly tyden jsem mluvila s kolegyni a ta rodila na Fifejdach a byla spokojena.
10. lis 2007 v 16:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Haha, Anico, toho som sa aj ja bála, že nespoznám, že rodím, ale ručím ti za to, že to spoznáš :sweat_smile: Ja som už mala rozbehnuté kontrakcie skoro po 5 min a ešte sa m ido nemocnice nechcelo, ale môj drahý sa bál, že by som porodila doma, tak ma naložil do auta.. no a porodila som o 8 h neskôr :wink:
10. lis 2007 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já můžu partnera u porodu jen a jen doporučit, bylo to naprosto úžasné, vztah je ještě krásnější a nedokážu si to tam bez něj vůbec představit, moc mi pomáhal.
10. lis 2007 ve 22:44  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v únoru 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můžu říct, že mi u porodu přítel moc pomohl, hlavně psychicky.Dával mi pít vodu´, natíral mi pusu, držel za ruku, bylo to fajn.Po porodu malé brečel, ani fotit nemohl jak byl dojatý a pořád mi děkoval, pak mi po ošetření dětskou dr malou přinesl a děkoval a děkoval.Když mě doktorka šila, byl u mě a držel za ruku, moc mi to pomohlo.Moc mu za to děkuju, šel dobrovolně a všude povídá, jak si porod užil, že to bylo nádherné a vlastně první viděl malou.Posílilo to náš 4 letý vztah.
10. lis 2007 ve 22:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tak to jsem rada ze pisete ze vam to pomohlo.tak tetka to je na me abych ho presvedcila.protoze on nechce jit.rika ze od toho jsou tam doktori aby mi pomohli
10. lis 2007 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já manžela nijak nepřesvědčovala, řekla jsem mu že je to na něm a on šel. Byl mi obrovskou oporou, ve vaně mi sprchoval břicho, při kontrakcích, který jsem zásadně prožívala ve stoje mě držel a dělal mi oporu, dával napít, povzbuzoval mě a našeho prďolku viděl jako prvního, přestřihl si pupeční šňůru a doteď se tím všude chlubí :dizzy_face: :dizzy_face: fakt doporučuju :slight_smile:
10. lis 2007 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Anico, a co zkusit, že by na partnera zapůsobil jiný chlap, co už u porodu byl? Oni jsou totiž pak strašně pyšní... na sebe i na manželku hrdinku :slight_smile: a samozřejmě, jak píše Makelka, se rádi chlubí. Já jsem moc ráda, že manžel se mou byl. Je pravda, že dorazil až na 2. dobu porodní, ale je zajímavé, že přes hlasy doktora i asistentky jsem vnímala hlavně ten jeho a že mne hladil po hlavě. A co považuji za největší výhodu otce u porodu, že si miminko ohlídá! Šel s malou na vážení, měření i mytí. Vřeštěla jako blázena, ale jak jí dali tatínkovi do rukou, okamžitě přestala. Pak jí za mnou přinesl na porodní box a musím říct, že to je nejkrásnější chvíle v mém životě!
11. lis 2007 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj berynko.nebude to tak jednoduche on je totiz ital a cesky nerozumi tak nevim kdo by ho tu premluvil.snad se mi to podari
11. lis 2007 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
přítomnost partnera (ale i kohokoli blízkého) můžu jen doporučit. Pro mě to byla ohromná psychycká podpora. Hlavně se nenechte hloupě odbýt (že až později), jako já a vyžadujte ho tam hned a trvejte na tom. To se setřičky hned jinak chovají!!! Mě několikrát vynadaly, plus naprostej nezájem, a když přišel, tak byly medový :angry: Když to uvidí, tak si uvědomí, co znamená porod. Našemu taťkovi dali Ondru hned pochovat, což podle mě přispělo k tomu, že k němu má tak úžasnej vztah :wink:
12. lis 2007 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, včera jsem tuhle otázku nadhodila, a H. na férovku řekl že o tom sice už přemýšlel, ale že mi není schopen dát odpověď. Nechci na něj určitě tlačit, ale řekla jsem mu, že jestli se chce ošidit o první křik miminka... Když se tvářil tak nalomeně, tak jsem jen ze srandy řekla "když jsi byl u toho, když šlo mimi dovnitř, tak bys měl bejt u toho, až půjde taky ven, ne? " :slight_smile: ale tlačit na něj nebudu, vím že to nemá cenu. Času ještě dost, a pokud k tomu nedozraje sám, nutit ho nebudu. Ale jak ho znám, tak VÍM, že by ho to potom sakra mrzelo.
12. lis 2007 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky,já doufám,že tatínek u druhédo porodu bude.Protože jsme strašně chtěli,aby u toho prvního byl,ale bohužel to nestihl....Malý se narodil,sotva mu odstřihli pupeční šňůru a dali mi ho na břicho, v tom se rozletěly dveře a přiběhl manža.Pozdě,ale přece.Jsem ráda,že viděl alepoň malého ještě špinavého,mě udýchanou,prostě na tom porodním křesle.....Taky si potom ohlídal to ošetření mimišta,a ten pocit,že je mám oba dva u sebe,prostě šťastná rodinka,toje k nezaplacení :grinning: Tak doufám,že tentokrát bude u porodu od začátku až do konce :grinning: :grinning:
12. lis 2007 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj holky dneska se me manzel ptal kde ta porodnice je at vi kam me me odvezt a myslim ze zacina meknout a asi fakt pujde
14. lis 2007 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel byl od začátku rozhodnutý, že se mnou půjde, tak se těšíme oba.
14. lis 2007 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel půjde, ale moc odvařený z toho není a já se mu ani nedivím :grinning:
15. lis 2007 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, možná ta nechuť chlapů jít k porodu pramení dost často i z toho, že netuší, co se od nich čeká a co je čeká :grinning: . Myslim si, že je proto dobré, aby se účastnili předporodních kurzů. Podle mne mají ve většině představu, že je bude žena proklínat a budou nuceni koukat, jak dítě leze ven v potocích krve :grinning: .
15. lis 2007 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel s mnou půjde, ale že by skákal radostí. :grinning: Ale ať si užije. :grinning:
30. lis 2007 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aňa Geislerová to teď hezky vyjádřila v rozhovoru pro MFDnes....něco v tom smyslu, že když to ten manžel/partner dával péct, tak by měl být taky u toho, až se to z té trouby bude tahat :grinning: :grinning: :grinning: Můj muž se chystá, ale je z toho značně nervózní :wink: Snad ho nebudu muset křísti :grinning:
1. pro 2007 v 09:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
kříSIT, samozřejmě :sweat_smile:
1. pro 2007 v 09:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myšinko, jen ať je nervózní! :grinning: Můj chlap byl se mnou skoro celou dobu a byl tak klidnej, jako by rodil každej den. Až mě to štvalo, že je tak v pohodě :confounded: Zatimco na mě přicházely první silný kontrakce, tak se sestřičkou probíral ragby... :confounded: Ale díky němu jsem byla klidná i já. :slight_smile: Sama bych nikde hekat nechtěla, br, to by byla trochu depka.
1. pro 2007 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky !
Tak muj manzel byl u porodu obrovska opora. Sledoval monitor a rikal mi, kdy je kontrakce na vrcholu a kdy uz se to bude zlepsovat.... strasne mi to pomohlo. Mel chudak rozmackanou a malem zlomenou ruku, jak jsem mu ji drzela, ale jeste stihl i pobavit doktorku a porodni asistentku a nevsimla jsem si, ze by mel chut nekam utect. :slight_smile: Nakonec prestrihaval pupecni snuru, myslim, ze to pro nej byl zazitek na cely zivot. Dostal pak na porodnim sale i pochvalu. S Anou Geislerovou v tom naprosto souhlasim !!!
1. pro 2007 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
můj manžel k porodu ze záčátku nechtěl, ale pak si to rozmyslel, že by toho mohl litovat a pokud se mu to nebude líbit, tak druhýmu nepůjde, tak sem na něj zvědavá, ale určitě bych ho nenutila
1. pro 2007 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
mkr> to me pobavilo "pokud se mu to nebude libit" jako kdyby porod byl neco k libeni krasneho :slight_smile:
berynko to mas asi pravdu! ten muj byl taky presvedceny, ze porod vypada jako zabijacka, ze to dite v krvi ani nebude moct najit atd. pak jsme se podivali na nejaka videa a on byl evidentne prekvapeny, ze pokud te zrovna nenastrihnou, tak na miminku nemusi byt ani kapka krve a je jen umazane od lanuga.
no uvidime, jak to bude s nama :slight_smile:
1. pro 2007 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
muj pritel byl se u porodu se mnou a byla to pro mne ohromna psych. podpora. V nemocnici jsem byla od ctyr a maly se narodil po jedenaste hod. Celou tudobu me povzbuzoval, drzel mi misku, kdyz jsem zvracela, pomahal mi tlacit. Povzbuzoval me, ze uz vidi hlavicku a ze malej uz bude tady. Taky ho jako prvni videl, prestrihl si pupecni snuru, poprve ho sam vykoupal. Muj ex u zadneho porodu nebyl a kdyby sla doba vratit prala bych si aby i on byl u porodu nasich deti.
1. pro 2007 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, vždyť i pro toho chlapa to musí bejt jeden z největších zážitků v životě, vidět první momenty vlastního dítěte na světě. Já být chlap, tak si neumim představit, že někde čekám v nemocniční chodbě a nevím, co se děje na sále, jestli je moje žena v pořádku, jak se cítí, jestli nejsou komplikace... To je snad ještě horší než když jste u toho a koukáte na trochu krve...
1. pro 2007 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek