Nesnesu partnerovu dceru... Je tady někdo v podobné situaci?
Zdravim vsechny,
at jsem hledala jak jsem hledala, nasla jsem maximalne to, ze nejsem v teto situaci sama a takovych "macech" je vice. Kde zacit... Asi tim, ze mam za sebou 7mi lety vztah, kde me muj ex psychicky tyral, vyvrcholilo to, kdyz jsme posledni 2 roky spolu uz bydleli a vse muselo byt jen podle nej a ja nic nemohla a pul roku jsme byli svoji. Ja krava si myslela, ze svatba to zachrani... Bylo to pak jen horsi, kdyz mi zacal rikat, ze ted jsem jeho zena a budu ho na slovo poslouchat. Kdyz me pri hadkach zacal chytat pod krkem, sbalila jsem se, odstehovala se a pozadala o rozvod. Byl moje prvni velka laska. V te dobe, asi pul roku pred rozvodem, kdy uz hadky s ex byly na kazdodennim poradku a ja byla psychicky totalne na dne, tak jsem si uz byla "vic" bliz s kolegou z prace, se kterym jsem si rozumnela jak s nikym jinym v zivote a je tomu tak dodnes, zachranil me z toho vztahu plneho tyranie a ted spolu uz mame 2 mesicniho syna, jenze on ma dceru (4r) z predchoziho vztahu. Jsme spolu uz 2 roky a ano vedela jsem, ze ma pritel dceru, ale to jak s ni clovek bude vychazet, to uz vedet nelze, bohuzel. Pritel se svou ex mel podobny vztah, jako ja s ex, jeho ex mu zakazovala brat malou k rodine, hadali se, apod.. Tak sli od sebe.
Pritelova ex navic moc rozumu nepobrala a neda se s ni absolutne na nicem domluvit, je takova "jednoducha". Male jsou 4 roky a je hodne pozadu, coz si nastesti pritel uvedomuje, ale je to jen odraz toho, ze jeji matka se ji nevenuje tak, jak by mela a vse se snazi dohanet pritel, kdyz ji ma u sebe, jenze mala se ucit nechce a po kazdem pokusu se neco naucit - barvy, oblikat se, jist, mluvit...- tak zacne hystericky rvat. Ublizuje zviratum, neumi poradne mluvit, neumi poradne jist, neposloucha, je hrozne nemotorna, hyperaktivní a nechapava. Ja jsem tady za tu prisnou a taky ma mala ze me respekt a me poslechne na slovo, pritel se boji, ze pak jeho dcera k nemu nebude chtit jezdit, kdyz na ni bude vic prisny on. Ale ne vse ji dovoli, nastesti. Vzato tchyne ta ji moc rozmazluje, vse ji dovoli a mala toho pak zneuziva. To se taky priteli nelibi, ale samozrejme jeho matka ho neposloucha.
Prvniho pul roku, kdy jsme uz byli spolu, tak to slo, ale jakmile zacala mit mala vic "rozumu" je to horsi a horsi... Zacala jsem ji nesnaset cim dal vic, hlavne jeji neschopnost. Mam spoustu deti kolem sebe v jejim veku, i mladší a ti jsou na tom rozumove i motoricky mnohem lepe, nez pritelova dcera. Necitim k ni nic a ani nechci, proc taky, neni to moje krev, je pro me cizi, muzu ji byt jen dobra teta, jen mi vadi, kdyz je tady. Nejsem na ni zla, snazim se ji nevsimat, driv jsem byla vic prisna, protože to jinak neslo, ale to je na dlouhe povidani.. Kdyz jsem otehotnela, tak uz jsem ji nesnesla vubec a ted kdyz je uz syn na svete, nechci ani aby se k nemu priblizila. Za prve mam strach ze mu ublizi a za druhe, proste nechci. Nastesti v moji pritomnosti si ho nevsima. Ale kdyz je v pritomnosti babicky (tchyne), tak si dovoluje vic. Vre ve me krev, jen kdyz se priblizi k synovi a nedej boze, kdyz si maleho vezme tchyne a mala si hned dovoli vic a saha na nej. Strka ve 4 letech vsechno do pusy, i ruce a uplne jsem plna odporu a nechutnosti, kdyz tema rukama se dotkne syna. Vim, ze to je jeji nevlastni sourozenec, ale ja ji proste nesnesu, nenavidim ji uz. Je cim dal vic podobna matce, furt na me jen tupe zira a kdyz po ni nekdo neco chce, tak nechape co a na to, ze ji jsou 4 roky, tak nic neumi, ani poradne mluvit. Ona ani nechce umet. Pritel moje emoce akceptuje, ja se ji stranim, kdyz tu je a nejak ten den/dva preziju. Ale vecne to tak nejde ze jo, jak budu jeho rodine vysvetlovat, ze si nepreji, aby byla v blizkosti syna. Ted je to vsechno jiny, nemuzu svym emocim poroucet. Mam konecne vlastni dite a ona je proste ta prekazka navic. Vim ze tyhle pocity nejsou asi nejlepsi, ale ja tomu diteti nijak neublizuji.
Nicmene verim, ze az bude vetsi a bude se s ni dat normalne bavit, tak budem spolu lip vychazet. Je tu nekdo v podobne situaci s kym bych si mohla popovidat? Moc by mi to pomohlo dekuji. A prosim odpustte si ty komentare, chudak dite, ze jsem hrozna, chudak pritel, vzdyt jsem to vedela atd atd... To nicemu a nikomu nepomuze, hledam maminky, co jsou ve stejne situaci, potrebovala jsem to ze sebe dostat. Dekuji za pochopeni.
@ejmate já jako hlavně nechápu jak někdo může nesnášet 4 lety dítě. Kdyby to byl pubertální výrostek , fajn, to už je celkem hotovej člověk a když se chce chovat jak spratous ta je těžký si k němu najít cestu. Ale čtyřletý dítě se pořád ještě sociálně učí, pořád ještě se kouká na dospělý jako na bohy, pořád je velmi tvárný, upřímný, a neumí jednat úmyslně zle. Pokud člověk "nesnáší" takovýhle dítě, pak má problém především sám se sebou.
ani jsem to nedocetla, chudak to dite...
Přítel má 3 děti s ex. Jsou teda daleko starší než tady malá a věř mi, že nesouhlasím se spoustou věcí, co dělaj a jak jsou vychovany. Takže věř mi, že chápu, v jaké si pozici. Sami máme ročního syna a druhé na cestě.
ALE: nikdy bych je nedokázala nenávidět. Jsou to děti člověka, kterého miluju a se kterým mám 1,5 dítěte. Neříkám, že bych je někdy dokázala brát jako své vlastní, to prostě nejde, ale snažím se k nim najít pořád co nejlepší cestu. A co hlavně chci, aby měli krásný vztah s oběma nevlastníma sourozencema, jsem ráda, když se o kluka zajímají, když si s ním hrajou a ptají se na něj. Nikdy bych ho od nich nestranila, to děláš strašně špatně....ať chceš nebo ne, jsou to nevlastní sourozenci. Jako ať je holka jaká je, tvůj přístup je fakt strašnej. Nehledě na to, že 4 leta holka je ještě malá a ty na ni můžeš mít velký vliv. Takže bejt tebou, tak bych se nad sebou zamylela a snažila se jí naopak pomoct, učit a zapracovat na tom, aby mela s tvým synem hezký vztah.
Z toho co píšeš může mít holčička spoustu dg. - jen je potřeba s tím něco dělat. Třeba má opravdu poruchu porozumění... nebo mentální retardaci, autismus, vývojovou dysfázii..... Já jsem šťastná, že s manželem jsme spolu a že ani jeden nemá děti s někým jiným. Dokážu pochopit, že ne vždy je to snadné, ale!!! Ta holčička si nevybrala, že tatínek není s maminkou a že si navíc přivedl jinou tetu, která jí nemá ráda a jenom jí peskuje a "vychovává". Musí být chudák strašně nešťastná. V takovém nevlídném prostředí se nemůže dál rozvíjet ani kdyby mohla ☹ a o tom, jak "neschopná" je její matka bych teda taky nedělala závěry z tvého vyprávění. Zajímavé je, že všechny bývalky jsou hysterky, "jednoduché", neschopné, dělají problémy apod.
Holčičky je mi teda moc líto a ty se jen modli, aby tvůj partner neměl nějakou genetickou zátěž a tvůj syn to po něm nepodědil, jako jeho dcerka.
A ještě jedna věc - ne že není tvá povinnost se o ní starat - to se pleteš - jsi ve společné domácnosti, jsi povinna se starat.
Já jsme to ani nedočetla. Je mi z tebe na blití. Není tu někde blijici smajlík? Tak hloupou, zlou a zamindrkaovanou ženskou jsem už dlouho nečetla. A přítel bude taky pěkný osel, když s tebou nevyrazí dveře. Já bych tě nakopla s rozběhem.
Tak já to shrnu. Jsou jí 4 roky a za tu dobu toho zažila dost. Miminka už nemá ráda tatínka, tatínek nemá rád maminku. Nemá doma oba rodiče, nevidí, jak vypadá láskyplný vztah. K tatínkovi může jezdit na návštěvu. Ale s tatínkem bydlí zlá teta, která je na ni přísná, chladná a nelíbí se jí nic, co holčička udělá. Nepochválí, nepomazlí se. Plácá jí po zadku. Tatínek si s tetou pořídil miminko. Ona je velká sestřička, ale k miminku se nesmí ani přiblížit. Chtěla by k babičce, u té jí je dobře, ta jí má ráda. Ale to se mamince, tetě ani tatínkovi nelíbí. Něco jsem vynechala? Asi jo, třeba za její současný stav a případné zpoždění ve vývoji může to, že se její tatínek odstěhoval a tak brzy si s cizí ženskou udělal jiné dítě. Že se jí pořádně nevěnuje. Že se jí před macechou nezastane. Tohle může dítě hodně poznamenat.
Ona není cizí dítě, je to dcera tvého muže. Je to sestra tvého syna. Ona je součást rodiny a ty ji odmítáš přijmout. Zodpovědnost tvého muže je i tvoje zodpovědnost, ty sis ho brala s tímto závazkem. Podle mě na ni žárlíš. Že nemáš svého muže jen pro sebe a pro své dítě, že se s ní musíš dělit o jeho pozornost. Nelíbí se ti, co dělá bývalka, nelíbí se ti, co dělá tchýně. Holčička je pomalá, nemotorná, nevychovaná, hysterická a ex je jednoduchá, problémová a dceři se nevěnuje. Hmmmm, mně se zase vůbec nelíbí, jak se chováš ty, tvoje jednání je sobecké a pokřivené. Jdi k psychologovi, než to špatně dopadne. O manželovi píšeš jen v nejlepším. Ale o chlapovi, který se neumí postavit ex a nevezme dceru k lékaři, kterého potřebuje, a který chápe svoji ženu, že nenávidí jeho dítě, si já teda myslím, že je blbec. Víš co, jděte k tomu psychologovi na terapii spolu.
Ale je to dcera Tveho muze!!!!, ktereho milujes a pokud nemáš rada jeho dceru, nemuzes ho milovat.Obdivuju ho a opravdu se divim,ze s Tebou je .Co kdyby mel nekdo takovy odpor k Tvemu synovi.Desna predstava,co.A klidne to tak muze byt,Muzete se rozejit,on si opet najde jinou a ta Tveho syna bude nesnaset.Zamyslela bych se nad sebou.Bozi mlyny melou,pozor na to.
Není fér a je dost sobecké nenávidět malé dítě....za to že.miluje čistou láskou svého tatínka....měla by jste začít pracovat na sebe lásce a přijetí sebe ....to dítě za váš postoj nemůže.....a věřte že otec si tímhle tempem brzy vybere a byl by hlupák kdyby nezvolil dceru....
@ahyt přesně taky se divím že s paní ještě je....
Ale dřív nebo později pokud v sobě paní něco nezmění, nepřijme to, tak ji opustí
🤮 Ty jsi jak macecha z Popelky. Děti přebírají chování dospělých a ty ji příkladem rozhodně nejsi. Představ si na jejím místě tvého syna.
Tohle se vzdycky hrozne tezce cte. Nejhorsi je na tom asi to, ze se tak malemu diteti dava tolik za vinu. Kdyz deti "rebeluji", tak je to temer vzdy jejich protiobrana proti necemu, co se kolem nich deje. Z toho co pises, tak jsou od sebe s exmanzelkou minimalne dva roky, kdyz te holcicce bylo dva roky nebo mene. To opravdu nekdo ocekava, ze takove male dite bude poslusne, kdyz si prozilo trauma? A ty ted mas dite a ona zarli, ze ma tatinek nove miminko a pak jsi tam ty, ktera se ji nevsima a ona z tebe citi nesnasenlivost. Predstav si, kdyby tohle delat nekdo tvemu synovy. Predstav si, ze napises na Konika pribeh o tom, jak si tvuj partner nasel novou zenu a ona tveho syna ignoruje, rika o nem, ze je neschopny, pozadu a nechce ho tam.
Ty sis vybrala stat se jeji nevlastni matkou. Ona na vyber nemela. Jako matka, byt nevlastni, k ni moralni zavazek podle me mas.
Divej se.. bud se holce zacnete venovat, resit problemy co ma, a bude z ni normalni v pohode clovek. Nebo se na to vykaslete, a bude z ni "magor", navzdy soucasti tvoji rodiny. A nejspis vas ro stejne rozdeli, s vekem ty problemy budou vetsi, ne mensi. Dle popisu mi jeji chovani neprijde extra silene, jeste vzhledem k situaci.
Chapu, ze to lehky neni. Ja bych do chlapa s detma nejspis vubec nesla. Ale ty sis ho vybrala dobrovolne.
Jo a ty jsi nevlastni matka a tvuj syn je jeji vlastni polorodny bratr. A 50% genoveho zakladu maji stejnych, aby ses brzo nedivila, jak jsou si vlastne podobni
Ubližuješ jí strašně moc. V podstatě ji týráš. Dělej se sebou něco.
Ty prisna, perfektni matko, co musis prevychovavat spratka od exky - tebe nevychovali tak, ze se zenatymi tatinky od malych deti si nemas delat dalsi deti?
Fajn, stane se. Ale jak si vubec muzes dovolit hodnotit jeho zenu? Jak ji asi bylo, kdyz s 2 letou holcickou zustala sama s tim, ze manzel sel za kolegyni z prace? Mozna ji trvalo se s tim srovnat, mozna mela nejakou dobu deprese a ano, mozna se diteti nezvladla venovat tak jak by v tu chvili potrebovalo. Nebo toho ma mozna plne kecky, kdyz je na dite najednou sama a uz vecer po praci nema tolik energie se ji venovat....
Jak vis, ze mala nema problemy prave protoze se nevzpamatovala z toho, ze od ni tata odesel a ma nove miminko? Ono to deti docela poznamenava....
Tak alespon trochu pokory na to nehanit zenu, ktere jsi zkomplikovala zivot bys mit mohla...
A sorry, ale tvoje sebehodnoceni.... Byla jsem strasna chudinka a kolega v praci byl takovy chapavy, mel to doma take tezke. ? Ani trosku spatne se necitis? Jestli ona se s nim manzelka nehadala, protoze mela doma male dite a podvedome citila, ze muz zacina tokat jinde...
Mno.... Co takhle zkusit sklopit hlavu, prestat manzelovu ex obvinovat jaka je jednodussi (coz je od tebe proste nehorazna drzost i kdyby stokrat byla) a zacit se snazit - opravdu snazit - navazat vztah s holcickou? Zacit si s ni povidat a dat ji najevo trochu vrelosti? Ze ji nebijes, hmmm, ono to dite opravdu citi, ze ho nemas rada a kdyz jsi jeste "ta prisna". To dite ted asi opravdu potrebuje jine hodnoty nez umet ukazat zelenou
Když tohle čtu, tak jsem ráda za to, že jsme si s ex nastavili střídavku. Díky tomu je pro takovéhle megery ex neatraktivní. A svého manžela jsem si hodně důkladně proklepla, než jsme se vzali - kdyby se k mým dětem choval a mluvil o nich jen z desetiny tak, jako Ty, anonymko, tak by místo svatby byl megakopanec do zadele.
@teeerez Je zajímavý, že ty exky jsou vždycky strašný, nedalo se s nima žít, s chudáčkem chlapem se neustále hádaly... A dokonalá nextka toho nebožáka od té zlé ex zachrání. Jak přes kopírák. Že to těm chlapům ty ženský furt žerou...
Holky myslím že zakladatelka už nenapíše, čekala jistě že ji někdo podpoří a polituje,ale copak to jde? Když si to čtu pořád a pořád dokola, ona tu malou neměla ráda a to ještě nebyl syn ani na světě 😕. Neříkám že jistě není lehké starat se o nevlastní dite, ale prostě nechápu že není ani pořádná snaha.preci v každé ženě musí byt aspoň špetka toho mateřského citu, což tady postrádám. Jen by mě zajímalo co by zakladatelka dělala kdyby zjistila že nemůže mít děti. Adopce by nepřipadala v úvahu,přeci by to nebyla její krev🙄. Je mi te malé princezny strašně líto, a cítím k ní i na dálku myslím větší porozumění a to jsem ji ani neviděla😕. Pokud se zakladatelka nedá do kupy tak Radim tatínkovi aby prchl co nejrychleji to jde. Aby malá nedej bože neskončila v dětském domově nebo v nějakém ústavu😢
Nedokážu pochopit takovou nenávist a odpor k 4 letému malému špuntikovi😢
Pokud víš, že ta malá nemá dostatek pozornosti, podnětů.. Proč se to nesnažíš změnit ? Proč ji nebereš jako sobě rovnou ? Vždyť je to malé dítě, neodsuzuj ji. Ona se kvůli Tobě nezmění. Ty ji s tím ale můžeš pomoct, když na ni změníš pohled..
Musím říct, že je mi malé líto, nemá to jednoduché.
@jasemin26 pokud zakladatelka není nějaká oscarová herečka a její přítel nic neví, tak doufám že na to brzy přijde. Každopádně si myslím, že aspoň částečně něco ví nebo tuší a nic s tím nedělá. Pokud je pravda to co píše zakladatelka o té matce. Tak si troufám říct, že by bylo malé v domově lépe.
Nezlob se na mě ale je to tak děsně smutný jako k tomu máš postoj. Řekni mi co by jsi dělala kdyby jsi nemohla mít vlastní děti?
@shakira007 já ti rozumím, ale když si vezmu, zakladatelka píše že tatínek malou miluje, tak aspoň když má princezna jednoho milujícího rodiče tak má přeci větší šanci (kdZ se zakladatelka vzchopí, nebo tatínek zakladatelku opustí) na normální rodinný život. Je mi z toho až do breku😢
Tak ty sama píšeš ze má asi ADHD a stejně ji soudíš jako by to byla rozumná dospěla ženská co se jen neumí chovat 🤦♀️ Třeba to má po otci, možná ze i tvůj syn bude mít ADHD ( ne ze bych ti to přála) ale zamysli se trochu... doufám ze se chlap nenechá zmanipulovat a bude mu na malé záležet dál. Ty jsi Macecha s velkým M
Ježíš co vy jste za odpornou dospělou osobu. Když to čtu úplně to ve mě vaří, chudák malá. Jste prostě zlá osoba, moje dítě je top, mám úžasného přítele kazí to jenom ta malá hnusná 4 léta hloupá husa která není moje, nejlépe by bylo kdyby zmizela a já měla přítele jenom pro sebe a svého syna. Je mi z vás prostě zle 🤮🤮🤮
Nechtěla jsem sem přispívat, ale v půlce čtení diskuze mi to nedalo... Za prvé nechápu proč po jednom psaní všichni píšete, že to dítě potrebuje odbornou pomoc??? Nikdo tady nevíme co si paní představuje pod tím, že se neumí oblict, mluvit, jist... Bože moje dítě taky není dokonalý, jp jasně, zvládne si něco oblict, ale potrebuje i dopomoci, že neumí mluvit? Co je to neumí mluvit? Skládat věty nebo prostě jen neumí správně vyslovit nějaký písmenka? Ok třeba by bylo třeba logopedie... Neumí se najíst? Neumí držet lžíci, rohlik? A že má kolem sebe nějaký nepořádek, tak snad ve ctyrech letech není tak zručný, aby mu něco neupadlo nebo se nepolilo atd. Ja myslím, že paní to vidí taky všechno moc černě, vzhledem k tomu, že má teprve,, konečně,, své první, tak ještě netuší jaky je vývoj dětí, jak ke všemu přistupovat.... Podle mě na její matku bude mít pohled, tak ji ho nastinil manžel(Jasný že jí ji nebude vykreslovat v růžových barvach, když je to ex), ale ok, může být opravdu jednodušší,...
Jinak myslím, že chování, vztekani je nastineno rozvodem, prostě dítě nemá pořádný zázemí a co si budem povidat ve ctyrech letech může mít taky období vzdoru(což je teď třeba u nás)
Každopádně vytvářet si takvouhle nenávist k dítěti je síla.... Chápu, že ji nemusí mít zvlášť ráda, je to pro ni furt cizí dítě, ale říct o dítěti ho nesnesu, nenávidím je fakt hrozný... Už si všechny ty negace nepamatuji, co tu o ni napsala, ale bylo mi z toho fakt uzko... a taky z toho trochu cítím žárlivost, že paní si uvědomuje, že přítel nebude mít jen jejich syna, ale musí se starat i o dceru, která je pro ni prostě do počtu.... Jinak si to vysvětlit nedokážu
Promiň, ale tohle napsat musím...Ty jsi tak neuvěřitelně zlá!! Vždyť ta holčička za to nemůže! Když k ní ty budeš přistupovat takhle, tak co má ona chudák dělat? Byla do tyhle situace vhozena aniž by se jí někdo ptal a musí se s tím nějak vyrovnat a určitě ji nepřidá, když si ji nevšímáš a cítí z tebe, že ji nemáš ráda. Děti nejsou blbý a moc dobře si uvědomuje rozdíl v tom, jak se chováš k vlastnímu a jak k ní. Víš jak ji to musí být líto? ☹️ Proč se jí víc nevěnuješ?? Co ti to udělá o víkendu? Víš jakýho bys měla super spojence? Ať ti s malým pomáhá, zapoj jí, ať přinese plenku, krém, pomůže ti ho obléct... vytvoří si s ním vztah a nebudeš se muset bát, že mu ublíží. Bude mít radost, že může pomáhat, že je součást rodiny. Což ona je a vždycky bude!! Ona nemůže za to, že se jí matka nevěnuje. Když ti vadí, co vše neumí, tak ji pomoz a nauč jí to. Podle mě je tu jediná možnost co dělat. Jdi k psychologovi. Já chápu, že na prvním místě je tvoje dítě, a že ho chceš "ochránit", ale to že tu holčičku bereš jako nepřítele ublíží hlavně tobě a vašemu vztahu. Když si to vyřešíš v sobě, máš po problému. To je jediný řešení, jiný neexistuje. Teda kromě odstřihnutí se od přítele a to asi nechceš...