Schizofrenie

Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, které výrazně ovlivňuje chování člověka, jeho jednání a jeho běžný život. Je to dlouhotrvající psychiatrická nemoc, která může být označována i jako chronická, tedy probíhající déle než 6 týdnů. Postihuje osobnost člověka, dochází ke změnám chování, narušení pracovního života, pacienta mohou trápit také bludy, rozvolnění a nesouvislost myšlenek, halucinace a může se projevovat nepochopitelným a podivný chováním.

Historie schizofrenie

Poprvé byla schizofrenie “pojmenována” v roce 1911 jako dementia praecox, což v překladu znamená předchůdce demence. Demence se projevuje sice také změnami chování, případně nějakými nepochopitelnými činy, ale je to způsobeno úbytkem a degenerací mozkové tkáně. Později byla schizofrenie nazývána různými odbornými výrazy pro potrhlost, podivné projevy chování a paranoiu.

Proč toto onemocnění vzniká

Toto onemocnění se poprvé projeví u pacienta přibližně mezi 15-35 lety, postihuje rovným dílem jak muže tak ženy a velmi často má sklony k dědičnosti. Nemocí trpí přibližně 1 % populace. Jaká je ale přesná podstata, co se musí stát, aby nemoc propukla, to není úplně jasné a pravděpodobně za to mohou různé vlivy v okolí člověka.

Jsou ale tři možnosti, nad kterými lékaři uvažují nejvíce. První z nich se nazývá teorie zátěže a dispozice a jednoduše řečeno to znamená, že pacient může trpět nějakou poruchou myšlení a v případě, že se k tomu připojí i mutace určitých struktur v mozku, může se nemoc projevovat jako schizofrenie.

Druhá možnost uvažuje nad přebytkem chemické látky - dopaminu, který v mozku zajišťuje přenos nervových impulsů z jedné buňky na druhou. Pokud je ho tedy více, nebo v mozku působí jiné látky se stejnou funkcí, zvyšují a ovlivňují tak účinek dopaminu, může docházet k psychózám. Člověk ztrácí reálný pohled na svět, není schopen rozpoznat, co je skutečné a co naopak není, trpí například halucinacemi. Také v souvislosti s látkami, které přenášejí signál mezi buňkami v mozku, se uvažuje na podílu serotoninu při vzniku schizofrenie. Serotonin každý zná jako hormon štěstí.

Třetí úvaha počítá s tím, že nemoc probíhá u pacienta od velmi raného stadia vývoje, už od embrya. Podle vědců může nesprávné formování bílé hmoty mozkové (myelin) v prvním trimestru³⁷ těhotenství²⁴ způsobit schizofrenii a například i autismus³. V tomto případě se potom bere propuknutí schizofrenie jako vyvrcholení celého procesu poškození.

Popis obrázku: Schizofrenik není schopen rozeznat skutečnost od halucinací.

Prevence?

Dá se schizofrenii předcházet? Do jisté míry ano! Samozřejmě v odstavci výše rozebíráme vznik z toho neovlivnitelného hlediska, ale jsou tu i takové záležitosti, které ovlivnit můžeme. Bude to znít jako klišé, ale spouštěčem (nejen) této nemoci může být stres. Musíme si definovat, co to vlastně je. Vývojově je stres obranná reakce, aby organismus přežil. Do stresu se dostávají buňky, aby nezemřely hlady, aby tělo nevykrvácelo, při popálení, při zranění. Vyplavuje se velké množství hormonů a mediátorů (nebo také neurotransmiterů, látek, které umožňují a uskutečňují přenos signálu mezi jednotlivými nervovými buňkami), aby na to tělo bylo připravené a mohlo na zátěž příslušně reagovat. Fyzický stres je tedy běžná reakce všech buněk. Ale pokud trvá dlouhodoběji, promění se na psychický stres a ten už pro člověka příznivý není. Udržuje tělo ve stresovém režimu a dochází tak k vyčerpání a zvyšuje se úzkost pacienta¹, což právě může změnit jisté “nastavení” organismu.

Jako příklad působení dlouhodobého psychického stresu si můžeme uvést studii, kdy byli pozorováni lidé, kteří se odstěhovali do ciziny. Byl u nich tlak na mluvení cizím jazykem, na nové prostředí, práci, často i samotu. Bylo pak vědecky dokázané, že lidé vystavení těmto cizím podmínkám, kde nemají pevný základ a necítí se jako doma, jsou vystaveni dlouhodobému psychickému stresu a je pro ně pak snazší onemocnět schizofrenií. Takže co z toho plyne? Zkuste se vyvarovat dlouhodobého stresu a dodržovat duševní hygienu! A to nejen u psychického ale i fyzického onemocnění, pro organismus je velmi podstatné udržení rovnováhy.

Jak schizofrenie probíhá

Průběh onemocnění se mění, ataky a silné projevy se střídají s klidovými obdobími. Jednotlivými atakům předchází prodromální stadium, nějaká předehra, kdy se pacient cítí v depresi, pociťuje úzkosti a některý dokonce pozná, že “to na něj přijde.” Většinou jsou jednotlivé ataky, nebo také epizody, spuštěny právě nadměrným stresem. S každou další se zhoršuje budoucnost pacienta. Nelze jednoznačně popsat, jak se ataky projevují a jak se při nich pacient cítí, je to dost individuální podle toho, jakou formou trpí. Ani se nedá přesněji přiblížit, jak dlouho ataka trvá, řádově se ale jedná o dny, klidové období mezi nimi může být i několik měsíců až let.

Klinické formy

Simplexní schizofrenie

Tato forma je spíše vzácná, zato velmi vážná. Dominantními projevy jsou hlavně změny chování, úpadek vůle, ztráta zájmu a utlumení emocí. Tito pacienti se stanou pasivními, jejich chování je zvláštní, např. plivou na koberec, nestarají se o sebe a nemají ani o nic zájem.

Paranoidní schizofrenie

Paranoidní schizofrenie je jedna z velmi častých forem, doprovázená halucinacemi (když pacient něco vidí nebo slyší i přesto, že nic reálného se neděje, např. slyší hlasy, vidí duchy) a bludy (když je pacient přesvědčen o nějaké pravdě, kterou si nesprávně odvodil, např. pocit, že ho někdo pronásleduje nebo ho chce někdo zabít)

Hebefrenní schizofrenie

Pacienti nemocní touto formou jsou neklidní, roztěkaní až potrhlí. Jako příklad z praxe, aby hebefrenní schizofrenie byla lépe představitelná, si uvedeme pacientku, která do 20 let byla zcela zdravá, s dobrým prospěchem ve škole. Z ničeho nic se chování změnilo, během vyučování se najednou hlasitě smála, vykřikovala, bouchala do lavic, nebo hlasitě napodobovala učitele. Také je typická vulgární slovní zásoba.

Katatonní schizofrenie

Tato forma se projevuje zvýšeným napětím svalů. Pacienti bývají velmi zmatení, negativní, mají nápadné chování, např. zvláštní nášlapy nohou nebo příklad z praxe - pacient v nemocnici běhal nahý a drhl záchody a tento stav se střídal se stavem celkové ztuhlosti. To pak vypadá zvláštně, protože pacienti jsou schopni si lehnout a hlavu držet “jakoby” na polštáři, i když tam žádný polštář není.

Ostatní

Samozřejmě výše zmíněné typy nejsou jediné, mohou se všemožně prolínat, nebo mohou být případy úplně odlišné, které nelze zařadit nikam.

Dále se mohou schizofrenie ještě rozdělovat do tří skupin, podle toho jaké příznaky převažují. Buď příznaky negativní, tedy útlum, nezájem, deprese, zpomalení motoriky i myšlení, nebo příznaky pozitivní, právě to neobvyklé neklidné a bizarní chování, bludy a halucinace. Pak se také mohou mezi sebou kombinovat, tato skupina se nazývá jako smíšené schizofrenie.

Diagnostika

Bohužel neexistuje žádný test nebo vyšetření, které by přesně stanovilo diagnózu schizofrenie. Diagnostika je založena na sledování nemocného a zkompletování všech pozorovaných příznaků a informací získané přímo od něj. Jak už bylo zmíněno výše, dominantní je převážně změna chování a osobnosti, ztráta zájmu jak sám o sebe, tak o své okolí, nečinnosti a sociální zdrženlivost. Od pacienta pak musí lékař zjistit informaci o halucinacích a bludech, což také může být zásadní. Aby byla závěrem schizofrenie, musí trvat tyto příznaky alespoň měsíc.

Halucinace

Halucinace se při schizofrenii velmi často objevují a dopomáhají její diagnostice. Nejsou reálné, ve skutečnosti se nedějí, ovšem pacient je plně přesvědčený, že jsou pravdivé. Nejčastěji se vyskytují halucinace sluchové, pískání, rány nebo hudba, v komplikovanějším případě hlasy, které mohou pacientovi radit, přikazovat nebo může slyšet více hlasů mluvících přes sebe. Časté jsou také zrakové, například skvrny v zorném poli, jiskřičky, záblesky nebo opět ve složitějším případě postavy lidí, zvířat, nebo domy, voda, oheň, atd. Všechny halucinace velmi nepříjemně ovlivňují kvalitu života pacienta. Objevit se mohou i chuťové, čichové nebo taktilní, to znamená, že mají pocit, že se jich někdo dotýká, případně kombinace všech dohromady.

Bludy

Bludy jsou také příznakem schizofrenie. Jedná se o přesvědčení pacienta o nějakém faktu, který není pravdivý, nelze mu ho nijak vyvrátit a to ani logickými argumenty. Jako příklad si můžeme uvést, že nemocný má pocit, že ho někdo chce okrást a každého podezřívá, že zrovna on je ten, kdo touží po jeho majetku. Ovlivňuje to všechno jeho jednání a chování pacienta.

Léčba

Léčba je založena na účinku antipsychotik. To jsou léky², využívající se na léčby psychóz, jejich účinkem je blokáda tvorby dopaminu. Dopamin totiž “podporuje” propuknutí schizofrenie a je nutné jeho hladinu snižovat. Také je doporučováno docházet na psychoterapii, konkrétně kognitivně behaviorální psychoterapii, která dotváří léčbu a podporuje pacienta. Aby byla léčba efektivní, je potřebné začít s ní co nejdříve po stanovení diagnózy. Pokud bude pacient spolupracovat a léky brát poctivě a pravidelně, prognóza onemocnění je velmi dobrá a pacientovi se může velmi výrazně ulevit od všech potíží.

Video: Jak vypadá schizofrenie

Více o schizofrenii na Modrém koníku

• Diskuze: Schizofrenie v rodině (sestra mého muže)
• Diskuze: Bratr schizofrenik

Použité zdroje

1. https://www.wikiskripta.eu/w/Schizofrenie
2. https://www.wikiskripta.eu/w/Antipsychotika
3. https://www.wikiskripta.eu/w/Dopamin
4. http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/druhy-halucinaci
5. https://cs.wikipedia.org/wiki/Blud
6. http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/prevence-schizofrenie

Použité zdroje obrázků

1. https://cdn.pixabay.com/photo/2017/01/06/19/49/woman-1958723_960_720.jpg