Ostravský Dinopark patří jednoznačně k těm nejkrásnějším u nás. A co se rozlohy týče, je největší. Náš podzimní výlet do druhohor byl perfektní. A protože jsme ho zvládli v týdnu, byli jsme v celém Dinoparku prakticky sami. 

Ani na podzim se nebráníme venkovním aktivitám, právě naopak. Navíc září je posledním sezónním měsícem, kdy je otevřeno denně. V říjnu je park otevřený pouze o víkendech a od listopadu je už úplně zavřeno. 

Tip pro rodiče: Celodenní vstupné za dospělou osobu je 150 Kč, děti od 3 let to mají za 100 Kč a mladší zdarma. Ve vstupném je už úplně vše - v Dinoparku pak nezaplatíte nic navíc. Ani za DinoExpres, ani za 3D kino. Snad jedině, že by vaše ratolest zatoužila po nějaké pěkné tetovačce🙂. Peněženku samozřejmě vytáhnete u stánků s občerstvením. Na aktuální ceník mrkněte na webové stránky Dinoparku Ostrava. 

Hned za vstupní branou si na nás počíhal Therizinosaurus a první překvapení “Mami, přečti mi to, prosím!” Vůbec první návštěva jakéhokoli zařízení, kdy se Kýša začal sám od sebe zajímat o to, co je na cedulkách psáno. A tak jsme četli. Infotexty u dinosaurů jsou přizpůsobené dětem a také doplněné kvízovými otázkami, takže jsme tentokrát u dinosauřích exponátů trávili podstatně víc času.

Kompletní informace o ostravském Dinoparku najdete na https://www.hola-sova.com/post/ostravské-putová..... Těšíme se na vás☺️. 

Jeden loňský článek o naší oblíbené ZOO Zlín. Jak to tam vypadá, co vidět a zažít a proč tam jet na podzim?

Na úvod se sluší říct, že zlínská zoologická zahrada patří bezesporu k nejkrásnějším u nás - pro mě osobně je ta vůbec nejkrásnější. Nenavštívili jsme ji poprvé, ale poprvé jsme tu byli na podzim. A počasí se nám skvěle vyvedlo - sice se teplota pohybovala okolo 4 stupňů, ale sluníčko svítilo. Znáte to - neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečené dítě!

Podzimní a zimní návštěvy zoologických jsou trochu náročnější, než ty v letních měsících a je to právě díky oblečení, do kterého jste navléknutí a které musíte z dítěte každou chvilku sundávat. ZOO Zlín je hlavně o venkovních expozicích, a když jdete do pavilonů, jsou většinou menší, takže se nějaké velké svlékání nevyplatí. My jsme ho absolvovali 2x - v tropické hale Yucatan hned na začátku ZOO (od vstupu 1) a pak u rejnoků. 

Velmi příjemné překvapení na nás čekalo hned na pokladně, kde jsme zjistili, jak výrazně se liší vstupné sezónní a mimo sezónu. Vybrali jsme tedy alespoň variantu vstupného 4NATURE, ze které věnujete 2 Kč z každé vstupenky na záchranné programy ve volné přírodě. Žetony, které jsme u vstupu obdrželi si Kryštůfek hodil do speciálních boxů a mezitím co sledoval, kam padají, jsme ho seznamovali s tím, na co přispívá. Tak mrkněte i vy - 4NATURE. 

Kompletní informace, včetně tipů a fotografií, najdete na holé sově🙂. Sledujte nás i na instagramu🙂. 

Jeden z našich, už téměř klasických, výletů do ZOO. Tentokrát pěkně na Moravu, na medvídky!

Po vlně veder se hlásila o slovo neděle a navíc ochlazení, na výlet jako dělaná! My s Lukym byli po natáčení svatebního veselí a o to víc jsme se těšili na společný výlet s Kýškou. Kýša se na výlety těší asi vždycky, takže nebylo co řešit. 

Brněnská ZOO nepatří mezi největší, ale to jí rozhodně neubírá na zajímavosti! Právě naopak - je velmi členitá (myšleno terénem) a procházka po ní je celkem dlouhá (myšleno na čas). O členitosti jsme se přesvědčili hned po zaplacení vstupu. Tam na nás totiž čekal pěkný stoupáček a rovnou s první nástrahou v podobě suvenýrů. Odolali jsme! Asi i díky tomu, že se přihnal takový déšť, že i Kýša utíkal o sto šest, abychom se schovali u nejbližšího občerstvení. Rovnou jsme ho i při čekání na konec deště využili a dali si malé pivo a velkou limču🙂. Během chvilky se z kopečku valily proudy vody a my začínali mít pocit, že jsme vybavení batohu tentokrát trochu podcenili - bohužel v něm nebyly ani holinky, ani pláštěnky. Naštěstí se počasí brzy umoudřilo a my se mohli vydat na cestu po ZOO.

Tip pro rodiče: Vstupné do ZOO pořídíte za 120 Kč/dospělí, za dítko mezi 3 a 15 lety zaplatíte 90 Kč. Mladší ratolesti to mají zdarma. Pokud v Brně plánujete setrvat, můžete spojit návštěvu ZOO s plavbou po Brněnské přehradě. Za 220 Kč/dospělí a 130 Kč/dítě od 3 do 15 let. Dvojí zábava - dvojí radost🙂. Tuto speciální vstupenku zakoupíte jak na pokladnách ZOO, tak na pokladnách v přístavišti Bystrc. Více info najdete na webu ZOO. 

Naše první kroky směřovaly okolo lam směrem k Africké vesnici. Obecně jsme měli poměrně štěstí, protože naprostá většina zvířat byla venku a krásně viditelná. Takže jsme zastavovali u téměř každého výběhu, povídali si o zvířatech a vůbec si dost užívali společně strávený čas. Nejvíc jsme ho strávili dohadováním se, jestli je Mara stepní spíš zajíc, morče, nebo co vlastně. Navíc byla ve výběhu celá rodinka včetně mláďat, tak bylo o zábavu postaráno.

Všechny tipy k ZOO Brno najdete na https://www.hola-sova.com/post/zoo-jako-brno.. Také nás můžete sledovat na Instagramu - @holasovi.

Bílý písek, palmy a spousta dětských atrakcí. Reálně si myslím, že pro zakončení naší minidovolené jsme si nemohli vybrat lepší místo, než italský aquapark Caribe Bay.

Aquapark Caribe Bay je vůbec největší a nejmodernější aquapark v Itálii. Nachází se na severu Itálie, jen malý kousek od Benátek u městečka Lido di Jesolo. Na 80 000 metrech čtverečních najdete uměle vybudovanou karibskou pláž, 27 atrakcí pro milovníky vody i suchozemského dobrodružství a každý den zde probíhá 7 různých live show (popravdě, navštívili jsme 2, protože nic jiného bychom asi jinak nedělali🙂).

Hurá na atrakce! Protože těch je tady opravdu požehnaně! Jako první jsme šli otestovat “suchozemské” atrakce, protože ještě nebylo úplné vedro a říkali jsme si, že až bude, tak už se nám nebude chtít. Hned první co uvidíte po pravé straně za šatnami je takový malý dětský park - Funnyland. Vyblbnou se v něm děti od úplně těch nejmenších až po ty starší, odhadem do prvního stupně základní školy. Vyzkoušeli jsme lodičky a auta, obojí s nadšením. Pro větší děti a dospělé je v této části také rýžování zlata a naopak pro ty nejmenší domeček s hračkami. Ve Funnylandu najdete také cirkus, kde se každý den koná představení. Bohužel jsme se nedostali dovnitř, protože tam bylo opravdu hodně lidí. Pokud ho budete chtít vidět, jděte si sednout dostatečně předem, 5 minut je málo 🙂.

Kompletní povídání najdete na www.hola-sova.com, kde můžete zadat svou emailovou adresu a my vás informujeme o každém novém článku😊. 

Sledovat nás můžete také na instagramu, kde najdete tipy i na menší výlety🔝. Mrkněte na profil holasovi a sledujte nás 😊.

V pátek jsme celý den natáčeli svatbu u Uherského Hradiště a domů jsme se vraceli v sobotu nad ránem. To jsme ještě netušili, kam nás sobotní vítr zavane. Dopoledne jsme sledovali počasí, kolem oběda ubytovací kapacity na booking.com a okolo třetí odpoledne bylo rozhodnuto. Vzdálenost na dojezd, volné super ubytování, počasí slunečné a hlavně - Kýša touží po moři. Jede se do Caorle! Rychlý nákup a v noci odjezd směr Itálie. Nebo jak říká Kýša - do Italska 🙂.

Pokud jedeme delší trasu (rozumějte nad 8 hodin) snažíme se jezdit výhradně v noci. I tentokrát jsme to tak udělali a provoz tomu odpovídal - volné dálnice a celková pohoda nás provázela celou cestu přes Rakousko, až na místo. Cesta dlouhá asi 890 km za námi byla za 10 hodin, ani jsme nemrkli. Kryštůfek v noci spokojeně spinkal a když se probudil, byli jsme v rakouských Alpách, takže obdivoval přírodu okolo. A když jsme přejeli hranice s Itálií, tak už nedočkavě vyhlížel moře.

Komplet článek s mapou, tipem na ubytování a další info najdete na blogu https://www.hola-sova.com/.

A spoustu fotek z cest na našem instagramu🤗. https://www.instagram.com/p/BzuqAkjIFOe/?igshid=1lh2i7k7ijv1g

Zrovna nedávno přišla u známých s malým miminkem řeč na to, jak Kýša usínal, když byl maličký.

Velmi často nám pomáhaly relaxační zvuky – a přišli jsme na to úplně náhodou. Luky uspával a já

vedle vytáhla vysavač a začala jsem uklízet. A po zapnutí vysavače bylo za malou chviličku hotovo.

Párkrát jsme pak využili fén a pak nás napadlo, že určitě existuje aplikace, kde by podobné zvuky byly. A skutečně jsou! Konkrétně v aplikaci Lipa Land @lipaland_cz najdete relaxačních zvuků celou řadu!

Relaxační zvuky najdete v Lipa Landu hned na úvodní straně aplikace. A stejně jako jsou všechny ostatní kategorie členěné do jednotlivých světů, i tady najdete tematické propojení. Čekají na vás relaxační zvuky z Království, Velkoměsta, Kouzelníků, Vesmíru i Pirátů. Kromě světů také nahoře vidíte přehled zvuků, které jste měli puštěné naposledy. 

Pro prcky může být čas strávený u relaxačních zvuky prospěšný i z hlediska emočních kompetencí. Přeci jen – jedná se o čas, kdy neposlouchají žádný text, nesoustředí se na nic jiného a tak jsou jen „sami se svou hlavičkou“. Samozřejmě – děti by na tuto chvíli měly být naladěné a pokud doma máte (tak jako my☺) správného akčňáka, možná si teď ťukáte na čelo a myslíte si cosi o bláznech. Ale věřte, že i s klasickým akčňákem je to možné. My tyhle chvíle s chutí využíváme třeba na drbání po zádíčkách☺.

V sekci Relaxace se toho dá vymyslet opravdu hodně a určitě se nevyplatí ji podceňovat! My to tedy radši neděláme a poctivě relaxujeme, protože i ta relaxace je prostě s Lipou zábava! Stahujte nyní a získáte 3 měsíce zdarma 🙂: https://lipaland.app.link/hola-sova_blog

Celý článek si můžete přečíst na www.hola-sova.com. 

Velké téma je u nás poslední dobou VESMÍR, planety, hvězdy a dokonce černá díra! Kromě knížek, kde hledáme informace, nám pomáhá i Lipa Land svou koncepcí světů, z nichž jeden se jmenuje právě Vesmír. V rámci naší poslední aktivity jsme se pustili do vytváření planet nejen z papíru, ale udělali jsme i lehký upgrade směrem k modelíně. A přesně to máme na Lipa Landu rádi - jak nás dokáže inspirovat🙂.

Lipu můžete stahovat tady:

https://lipaland.app.link/hola-sova_fb

Mezigenerační setkání u nás probíhají několikrát do týdne. Babičky, dědové, prababičky, pradědové, a dokonce i jedna praprababička🙂🙏. 

Pro Kýšu (a vlastně všechny děti) je to nesmírně důležité! Učí je to účtě ke stáří, naslouchání (tolik příběhů, jako mají babičky totiž můžou trumfnout jen prababičky a praprababičky😁) a toleranci. 

Účinek to má samozřejmě také opačný! Děda se vyloženě těší, až si s Kýšou zapnou počítač a budou hledat nejnovější videa traktorů a nákladních aut. A praprababička se může usmát, když s její holí běhá po zahradě a je nejspokojenější, když spolu tajně cucají větrové bonbóny 🍬🍬🍬. Dělí je téměř 90 let a tak báječně si rozumí👌. 

Ale nejvíc to je s prababi - říká jí Jago a je jasný, že tam není nic zakázáno. A ona mu ukazuje všechno, co ukazovala nám, když jsme byli děti❤️.

Naši rodičovskou dovolenou (výraz pro dovolenou bez Kryštůfka) jsme tentokrát zvládli od začátku až do konce v ultrarychlém tempu. Od vymyšlení do odjezdu utekl snad ani ne týden.

Vyrazili jsme v noci ze soboty na neděli s klidným svědomím, že o Kýšu je u babičky a dědy báječně postaráno. Naše cesta vedla na Ústí nad Labem, přes Německo, Nizozemí až do Belgie. Obrovská výhoda cestování v noci je to, že není prakticky žádný provoz a četné uzavírky na dálnicích (nejen českých, ale tentokrát hlavně německých) nejsou přeplněné a nestojí. Ale stejně - když jsme po téměř sedmi hodinách jízdy uviděli v Dortmundu odbočku na ZOO, nebylo o čem mluvit. 

Do Brug jsme dorazili o necelé 4 hodiny později. První dojem byl jednoduše šokézní. Hotel Academie, kde jsme měli zajištěné ubytování, se nacházel v centru. A v neděli odpoledne byl reálný problém v tom, že ulice byli přecpané turisty. Takže jsme se autem motali nejen mezi lidmi, ale také mezi kočáry s koňmi a neskutečným množstvím cyklistů. Celou cestu jsem prudila Lukyho, že ho vystřídám v řízení, ale tady mě to přešlo.

Ubytování jsme zařizovali, jako vždy, přes booking.com. Hotel Academie měl výborné hodnocení a i v reálu vypadal moc krásně. A z pokoje jsme navíc měli krásný výhled na Belfort. Vzhledem k veškeré technice, kterou Luky s sebou vezl, jsme rezervovali Executive room, který je o něco větší než klasický pokoj.

První večer jsme věnovali procházce s cílem se alespoň trochu zorientovat, což se nám ale povedlo až třetí večer 🙂. A taky večeři – protože za mě je Belgie hodně o jídle a pivu! Budete-li hledat něco typicky belgického, rozhodně nevynechejte hranolky. Jsou trochu jiné v tom, že jsou dvakrát smažené a navíc ve vepřovém sádle. Cholesterolové potěšení 🙂. Klasicky se prodávají téměř na každém rohu, pěkně do kornoutku do ruky. My si je ale dali k další belgické klasice – dlouze dušenému hovězímu v černém pivu. No a jak jinak – vydatně jsme vše zapili prvním belgickým pivem. Dalším jídlotahákem, který nesmíte vynechat, jsou vafle. Ono by se vám to nejspíš ani nepodařilo, protože malé krámky, které všechny do jednoho mají ty nejlepší vafle v Belgii, jsou úplně všude. A jako jo – jsou fakt výborné! S čerstvým ovocem, se šlehačkou, přelité belgickou čokoládou. Bože mňam!

A o celém našem belgickém putování se dočtete na Holé sově😊. 

Můj muž je veliký gentleman! Drží ženám dveře, pomáhá do kabátu a dělá další maličkosti, které ale nejsou až tak samozřejmé 🤔. Včera se mi stalo něco, nad čím jsem se musela zamyslet. V dost vysokých podpatcích jsem nesla 2 krabice s kávou z patra do patra, po celkem dlouhé chodbě. Potkala jsem za tu dobu dost mužů i žen a hádejte, kdo se ptal, zda nechci pomoct? Ano, ženy. ALE! Když jsem je pak přenášena ještě odpoledne, zeptal se mě muž a já už už spěchaka s odpovědí NENE, DÍKY, JÁ TO ZVLÁDNU! Krabice mi sebral, řekl mi PROBOHA ŽENSKÝ, NECHTE NÁS UZ BÝT TROCHU CHLAPI! A odnesl mi je do auta. A on měl vlastně pravdu. Jestli my s tou naší, možná až přehnanou samostatností, nebereme chlapům tu jejich jedinečnost. Tedy BÝT CHLAP! A jestli právě není v rukách ženy, ať už jako přítelkyně, manželky nebo matky, ať jsou gentlemani zase ve větší míře mezi nami❤️.

Miluju knížky! Všechny! A jsem přesvědčená o tom, že kdo čte, ten se pořád rozvíjí. O benefitech čtení dětem jsem psala už několikrát, takže se nebudu znovu opakovat, ale vězte – je jich spousta! Ale taky je potřeba si říct, že někdy jsem fakt unavená a zralá tak akorát na to, abych taky jen poslouchala. A když nemůže tatínek, tak velmi rádi využíváme Lipa Land AUDIOKNÍŽKY od @lipaland_cz!

Audioknížky najdete v aplikaci v základní sekci POHÁDKY, která vám po označení nabídne podsekce KNÍŽKY, AUDIOKNÍŽKY, OBRÁZKOVÉ KNÍŽKY. A my se dnes zaměříme na AUDIOKNÍŽKY, protože to je přesně ta správná sekce, která řeší situaci popsanou výše 🙂.

Stejně jako všechno v Lipě – i audiopohádky jsou členěné do jednotlivých světů. Vybírat si tedy můžete ze světa Království, Velkoměsto, Kouzelníci, Vesmír a Piráti. Kryštůfek má teď hodně v oblibě vesmírnou tématiku, takže v tuto chvíli se zaměřujeme hlavně směrem do vesmíru 🙂.

Kompletní info o audioknížkách a také odkaz pro stažení aplikace na 3 měsíce zdarma najdete na mém blogu: https://www.hola-sova.com/post/poh%C3%A1dkov%C3%BD-lipa-land. Tak ho využijte a dejte nám vědět, jak se vám aplikace líbí 🙂. 

Jedna bláznivá sestřenka, jeden zdánlivě bláznivý nápad a jeden úplně perfektně strávený den v rodinném kruhu. Tak zhruba takhle by se dal popsat náš výlet do středověké krčmy, zámku a pivovaru v Dětenicích.

Zlatým hřebem naší dětenické výpravy se jednoznačně stal rytířský turnaj. Ten úplně pohltil nejen malé kluky, ale i jejich pradědu a praprababičku. A popravdě – i nás rodiče. Celý rytířský turnaj je vlastně nádherně (a opět vtipně 🙂) sestavený příběh o 4 pánech a jednom šaškovi, kteří mezi sebou soupeří na kolbišti. Rytířské vystoupení má pod taktovkou skupina Ordo Kromen a její členové jednoznačně umí! Krásné kostýmy, skvělá jízda na koních, různé středověké zbraně, výborné kaskadérské kousky, to všechno vás při turnaji čeká. A mimochodem – jsou to i skvělí herci a perfektně pracují s publikem! A kromě toho mají také facebookové stránky, kde můžete nasát atmosféru a podívat se pro představu na pár videí. A úplně nejlépe – jeďte prostě do Dětenic a tam si je vychutnejte naživo – každý víkend na kolbišti od 14 hodin! Protože přesně jak se píše na stránkách dětenic – NENAVŠTÍVÍŠ – NEZAŽIJEŠ!  Mrkněte na blog www.hola-sova.com.  A pozor - celý červen mají děti vstupné zdarma!🙂

Už při odjezdu z domu jsme si chvilkama říkali, jestli opravdu děláme dobře. Přeci jen o víkendu, když je špatné počasí, je vyšší šance, že tam bude dost narváno. Naše obava se naplnila v okamžiku, kdy jsme parkovali v přilehlém parkovacím domě a první volné místo jsme našli až ve druhém patře. Kupodivu – u pokladen se vůbec žádné fronty nekonaly, a to jsme přijeli chvilku po deváté hodině, tedy chvilku po začátku otevírací doby.

Tip pro rodiče: Celodenní parkování přímo u Aquapalace stojí 50 Kč. Dostanete se sem celkem v pohodě i městskou hromadnou dopravou. Přímo na stránkách čestlického aquaparku najdete konkrétní linky, včetně jízdního řádu.

Zase jsme po delší době dostali chuť vyzkoušet nějaký aquapark. Nechtělo se nám nikam daleko jezdit, takže namísto našeho oblíbeného Aqualandu Moravia jsme tentokrát navštívili Aquapalace Čestlice. Náš cíl pro neděli byl určen a nadšení Kýšky nezměrné – celý den v aquaparku, paráda!

Už při odjezdu z domu jsme si chvilkama říkali, jestli opravdu děláme dobře. Přeci jen o víkendu, když je špatné počasí, je vyšší šance, že tam bude dost narváno. Naše obava se naplnila v okamžiku, kdy jsme parkovali v přilehlém parkovacím domě a první volné místo jsme našli až ve druhém patře. Kupodivu – u pokladen se vůbec žádné fronty nekonaly, a to jsme přijeli chvilku po deváté hodině, tedy chvilku po začátku otevírací doby.

Tip pro rodiče: Celodenní parkování přímo u Aquapalace stojí 50 Kč. Dostanete se sem celkem v pohodě i městskou hromadnou dopravou. Přímo na stránkách čestlického aquaparku najdete konkrétní linky, včetně jízdního řádu.

Celé pokračování a další tipy pro rodiče najdete na blogu Holá sova. 

Dneska je venku opravdu krásně! A navíc všechno kvete a voní, prostě pravé jaro❤️. Zkuste s dětmi poznávat rostliny, pomoci vám může tahle super appka! Více na holá sova.

Nevím proč, ale častěji vyrážíme buď na jih nebo na východ. A tak jsme se tentokrát rozhodli zkusit západ a vida – rozhodně to nebyla chyba!

Plzeň má jednu velkou výhodu – z Hradce Králové tam dorazíte prakticky po dálnici (vyjma okruhu v Praze, samozřejmě). Takže ač je to poměrně dost kilometrů, cesta je to od nás sympaticky rychlá. Žádné extra brzké vstávání se nekonalo, tak jsme k parkovišti u ZOO dorazili okolo 11. A vzhledem k tomu, že nebylo nijak nádherně, tak přestože byla sobota, bylo parkoviště téměř prázdné. Zaplatili jsme vstupné a hurá dovnitř.

Tip pro rodiče: Vstupné se do ZOO a Dinoparku platí zvlášť a na rozdíl od ZOO, Dinopark není otevřený stále, ale pouze od dubna do října. V zimě se do něj nedostanete. Kompletní vstupenka (ZOO + Dinopark) pro dospělého stojí 150 Kč (duben 2019), dítě od 3 do 15 let zaplatí 110 Kč. Rodinné vstupné nabízí pouze ve variantě 2 + 2 za 490 Kč. Kompletní ceník si můžete před návštěvou prostudovat na stránkách ZOO Plzeň.

Velká vizuální výhoda této ZOO spočívá v tom, že je zároveň botanickou zahradou. A nutno říct, že nádhernou botanickou zahradou! Celý prostor je členěný tzv. biogeograficky a biotopově. Jednotlivé expozice tak sdružují v jedné sekci zvířata, rostliny a vše typické pro konkrétní oblasti světa – Afrika, Asie, Evropa, Severní a Jižní Amerika a Austrálie. I pokud se vám stane, že vyrazíte v ne úplně ideální den a mnoho zvířat neuvidíte, rozhodně máte zaručenou parádní procházku!

A celý náš výlet s informacemi najdete na http://www.hola-sova.com.

Poměrně dlouho jsme nestrávili víkend jen tak sami tři někde dál a ideálně včetně noci. Takhle nějak začínalo naše uvažování o tom, co podnikneme o víkendu. A tak jsme s Lukym začali pátrat každý po své ose. Ten stejný den odpoledne jsme dali dohromady výsledky - oba jsme měli jen jeden a byl úplně stejný. Tropical Islands. Takže hurá směr Berlín!

Tropical Islands je největší atrakcí svého druhu v Evropě. Svého druhu znamená, že se jedná o největší evropský tropický prázdninový komplex. A tropický skutečně je - vnitřní teplota se pohybuje přes 30°C (přestože na stránkách uvádí průměr kolem 26°C, po dobu našeho pobytu pod třicítku neklesla), teplota v bazénech rovněž. Vlhkost vzduchu je rozhodně vysoká - to vždycky poznám na vlasech, když se začínají nekontrolovatelně kroutit🙂. A taky podle Kýši - prakticky okamžitě poté, co jsme přišli dovnitř hlásil, že je u moře🙂. 

Celý komplex je vybudován v bývalém hangáru pro vzducholoď, která ale nebyla nikdy postavena. Rozhodně nepřehlédnete už v okamžiku, kdy k němu přijíždíte. Tyčí se do výše 100 metrů a jeho výška je využita téměř celá - uvnitř létají balóny, kterými se můžete svézt a užít si tak výhled na Tropical Islands shora. Do balónů se úplně zamiloval Kryštůfek a neustále je pozoroval. A samozřejmě se chtěl svézt, čemuž jsme ale odolali. Celé tropické ostrovy mají 7 hektarů a v hale najdete prakticky cokoli, co si jen můžete představit. Kdyby se vám náhodou stalo, že se tam ocitnete jen s platební kartou, tak se vůbec nic neděje - ručníky i plavky nakoupíte, rozhodně se dobře najíte i napijete a možná se i ubytujete - na to ale myslete raději předem, protože bez rezervace byste mohli spát na lehátkách na pláži (což je mimochodem možné🙂).

Úplně první cesta nás vedla na procházku do deštného pralesa a vůbec zmapovat terén🙂. Kryštůfek byl úplně nadšený - živí ptáci, plameňáci, nádherní motýli, živé rostliny, rybičky, želvy, různí brouci a nechybí ani pár terárií. Musím říct, že i my jsme si to dost užili, protože Kýšovo nadšení je takové hezky nakažlivé🙂. Nás asi nejvíc zaujalo to, jakým způsobem jsou celé Tropical Islands členěné. Nenajdete tu totiž jednu část s ubytováním, ale váš pokoj může být prakticky kdekoli - jsou rozeseté všude po celém hangáru a velmi hezky začleněné do svého okolí. Asi vůbec nejdražší ubytování, které Tropical Islands nabízí, najdete nad Bali zátokou - 3 domečky s terasou, pod kterými teče vodopád do laguny. Téměř pohádka - jen si nesmíte uvědomit, že jste v Německu🙂. 

A úplně kompletní výlet včetně fotek najdete na www.hola-sova.cz. Výletům zdar!

Na 2. dubna připadá každoročně velmi krásný "sváteční" den - Mezinárodní den dětské knihy. Není to tak úplně náhoda - tento den se narodil Hans Christian Andersen, známý to autor nádherných pohádek (více či méně🙂) pro děti! A při té příležitosti dáváme 3 tipy z naší knihovny🙂. 

Kryštůfka vedeme ke kladnému vztahu ke knihám od malička. Dřív jsme měli Kýšovu knihovnu rozdělenou na 2 části - s dozorem a bez dozoru. Některé knihy jsou pro mě učiněný poklad do dětské knihovničky! A díky tomu, že nějakou knihu má v ruce prakticky denně, tak se tato fáze velmi rychle upravila a v tuto chvíli už není potřeba!

Na konkrétní tipy mrkněte na www.hola-sova.cz. A my budeme rádi za ty vaše!🙂 Čtení zdar!

Přímo úměrně tomu, jak se rozšiřují řady kamarádů Kýši jsme měli pocit, že narozeninová oslava by neměla zůstat jen rodinnou záležitostí. A protože mít narozeniny v lednu není tak docela na venkovní party, začali jsme vymýšlet jiné alternativy. A jeden z nápadů byla narozeninová party v Tongu.

Tongo navštěvujeme s Kýšou poměrně často - hlavně když venku panuje počasí, že by psa nevyhnal. A musím říct, že výhradně ve všední dny odpoledne - to se nám totiž často stává, že máme Tongo téměř sami pro sebe. O víkendech, státních svátcích a prázdninách tam bývá až příliš plno.

I při plánování narozenin jsme tohle zohledňovali a počítali s tím, že bude v průběhu pracovního týdne odpoledne, což v pohodě dopadlo. Přímo na webových stránkách Tonga najdete objednávkový narozeninový formulář, kde vyplníte základní údaje o oslavenci, hostech, termínu a mimo jiné také typ oslavy. 

Výběr typu oslavy je klíčový - odvíjí se od něj, co budou děti jíst a pít a samozřejmě také cena. My jsme nakonec zvolili Karetu, hlavně vzhledem k jídlu - pro děti je připravena pizza, což mi připadá takové nejmenší "zlo" z toho, co je v nabídce. Správnou atmosféru oslavy pak dotváří popcorn. K základnímu balíčku jsme ještě přiobjednali pár ovocných mís a dětské šampaňské.  

Jak to dopadlo, kolik to stálo a také více fotek najdete na www.hola-sova.cz. Dětským oslavám ZDAR😀. 

Téma Kouzelné čtení - pro nás hodně dlouho uzavřená kapitola (vysvětlím proč), která se nám otevřela, aniž bychom o to sami usilovali 🙂 (vysvětlím jak). Každopádně musím s klidným srdcem říct, že jsem strašně ráda, že se to stalo!

Pro vás, kteří vůbec nevíte, oč jde - Kouzelné čtení je velmi zdařilý a neuvěřitelně promyšlený vzdělávací koncept od společnosti Albi, ve spolupráci s dětskými psychology a Českým rozhlasem. Má podtitulek "Nechte knihy mluvit." a přesně to se vlastně svým způsobem děje. Základní výbavou kouzelného čtenáře je elektronická tužka (v tuto chvíli se prodává verze tužky E8800 se dvěma tlačítky v přední části, pod obličejem tužky). A samozřejmě alespoň jedna kniha, aby tužka měla co číst. 

Celé čtení je založené na kódové čtečce, která je umístěna v hrotu tužky (zastrčena uvnitř, takže je eliminováno jeho poškození). Tužka se pak přikládá k obrázkům nebo textu v knize. Obrázky a text jsou opatřeny speciálním (skrytým) kódem ve stránkách, který obsahuje zvukový záznam a ten je následně tužkou přečten. Díky této technologii si tak knížku dokáže "přečíst" i malý nečtenář. Knihy vznikají ve spolupráci s dětskými psychology, takže o kvalitu obsahu nemusíte mít obavy. Jsou rozděleny podle věku - od dětí předškolních, ale klidně i mladších. Například sérii Zpívánky si umím představit klidně pro dvouleté děti.

A teď už přímo ke knize Hravé učení. Je určena předškolákům - dětem ve věkovém rozmezí 3 - 7 let, takže je akorát pro Kýšu. A protože to byla jeho vůbec první knížka, stala se jaksi samozřejmě tou nejoblíbenější. Teď už jich má samozřejmě víc, ale tato stále vede!

U každé knihy je základem to, že musí být nahraná v tužce - tedy její audiosoubor musí být nahraný v tužce. Jakmile kupujete tužku v sadě s nějakou knihou, máte asi 100 % jistotu, že tam bude. Pokud se náhodou stane, že tužka nereaguje, mrkněte "do ní" pomocí přidaného kabelu, v počítači se vám zobrazí veškeré soubory, které jsou v ní nahrané přesně podle toho, jak se jednotlivé knihy jmenují. Pokud kniha nahraná není, je postup poměrně jednoduchý - na stránkách Kouzelného čtení si danný soubor vyberete, stáhnete do počítače a opět pomocí kabelu stáhnete do tužky.

Kompletní recenze knihy Hravé učení na webu http://www.hola-sova.cz

Na koupání venku to ještě není a pokud holdujete aquaparkům, tak jeden tip od nás z Liberce🙂. Celý výlet včetně všech fotek pak na http:/www./hola-sova.cz. 

Jako v téměř každém aquaparku - po zaplacení vstupného na nás čekaly společné šatny vybaveny dostatečným počtem převlékacích kabinek, zatím žádné fronty - paráda! Na můj vkus byl už v šatně poměrně silně cítit chlór a patrně jsem nebyla jediná, protože ve sprchách nás "vítal" plakát, který výrazný chlorový zápach vysvětloval. Umístěný je i na webu, konkrétně TADY. Stojí za to s tím počítat, protože pokud jste vy nebo děti citlivější na chlór, návštěvu upřímně nedoporučuji. My nijak zvlášť citlivý nejsme, ale občas jsem měla pocit, že bych se potřebovala vyvětrat.

Samotný vstup do bazénu je pro nás vždycky svým způsobem kouzelný, protože to, jak se Kýšovi rozzáří očička je zkrátka neuvěřitelný! A v tomto Aquacentru to je ještě o trochu víc kvůli tomu nádhernému prostředí! Celý Aquapark je vyveden jako jedna velká povídka od Julese Verna, samozřejmě s vodní tématikou.

Pohybovat se můžete v rámci dvou hlavních částí. První, do které ze sprch vejdete, je veliký bazén, který je po straně lemovaný jeskyněmi. Těmi můžete libovolně proplouvat a hledat v nich vířivé bazénky a skluzavkovou dráhu pro děti. Ta se Kýšovi hodně líbila, a to i přes to, že z jeskyní byl trochu nervózní. Je tam přítmí a občas se tam trochu bál. Jo a tu skluzavkovou dráhu si můžete projet i jako dospělí, docela jsme se pobavili🙂. 

Druhý bazén je pak takové mini tobogánové centrum - ústí tam všechny čtyři tobogány, užít si tam můžete divokou řeku, vodní houpačku a vůbec - celkově je tam víc dětského vyžití. Kryštůfek si užíval plavání, ale hlavně bezrukávkový pohyb v dětském bazénku. Na celý druhý bazén dohlíží krásně udělaná chobotnice zavěšená u stropu a spousta dalších mořských tvorů - rybičky, koníci, medůzy, prostě nádhera. 

Přemýšleli jsme o tom, že jsme poměrně dlouho nebyli na žádné prohlídce hradu nebo zámku. A samozřejmě jsme si kladli otázku, jestli na to přeci jen Kryštůfek není ještě prcek. Na variantu, kterou vám nabídne hrad Kost určitě ne!

Celý recenzovaný výlet o tom, zda je dobrý nápad vzít 3 leté dítě na prohlídku hradu najdete na stránkách holá sova🙂. Včetně krásného videa hradu z ptačí perspektivy!

Je doba dovolených, tak sdílím pro inspiraci, kam rozhodně doporučujeme se vydat - ostrov Pašman. V článku najdete taky link na video z naší dovolené😉.

Doufám, že se třeba necháte inspirovat❤️. Krásné léto!

S tím, jak roste slovní zásoba našeho potomka, se zároveň exponenciálně zvyšuje riziko trapných chvil na veřejnosti. V čekárně u pediatra bývá velká sranda a obecně platí, že čím víc dětí, tím líp! Navíc ten pocit, že nevíte, co si odtamtud odnesete, je prostě boží!

K: Dobýýýý den! Mamíííí, už půjdeme dovnitř?

Zcela nedbaje fronty před námi se hrne ke dveřím a jediné, co ho dokáže zadržet je televize s Krtkem. Bohužel končí, ale sedá si ke mně a do hledáčku se mu dostává sympatická maminka s holčičkou. Chudák…

K: Mamíííí? To je paní?

J: Ano, to je paní.

K: A to je holčičta?

J: Ano, to je holčička. Má náušničky, vidíš?

K: Jo, to je jato Taolína. Je to Taolína?

Sestřenka Karolínka je ekvivalentem všech mimin s náušnicemi a také všech dětí, které ještě nemají zuby.

K: Holčičto seš Taolína?

J: Kýšo, holčička ještě neumí mluvit, je to ještě miminko.

K: Paní, je to Taolína?

P: Není, je to Eliška. A jakpak se jmenuješ ty?

K: Tyštůfet.

K: Mami, má šulina? Holčičto, máš šulina?

Ježiši…. Paní se začíná kuckat smíchy a čeká, jak si poradím. A že v tom umím chodit!

J: Kýšo, mají holčičky šulina?

K: Nemají.

J: A je tohle holčička?

K: Ano, má náušničty.

J: A má teda šulina?

K: Ne, holty nemaj šulina.

J: Tak vidíš! Navíc holčička ještě neumí mluvit, tak ti to nemůže říct.

K: Hmmmm. Chudát, nemluví a ještě nemá šulina.

Dle výrazu soudím, že tohle paní nečekala. No nic, odebírá se dovnitř a my jsme osaměli. Nejvyšší čas rozebrat, že ani paní doktorka a sestřička nemají šulina. Preventivně. Kdyby ho náhodou napadlo se zeptat přímo v ordinaci. Stážistku jsem tam teda nečekala….

Každý, kdo má děti, mi dá jistě za pravdu. V rámci péče o potomstvo se některé věci tak automatizují, že člověk skoro zapomene, jak je to bez dítěte. A protože mě muž překvapil dovolenou na ostrově Fuerteventura, měla jsem možnost si to oživit.

1. Dá se spát celou noc! První noc jsem se probudila a při pohledu na budík jsem utrpěla šok - bylo 7. Šli jsme spát před půlnocí. Pane jo, vážně se dá spát 7 hodin? A v kuse? Připadám si jak Růženka. Na další dny jsem si preventivně nařídila budík na třetí hodinu ráno, cvičně jsem si vstala a proběhla se do apartmánové kuchyňky. Tam jsem strávila asi 3 minutky (doba, po kterou trvá udělat mlíko) a šla jsem zpět do ložnice s povykováním "Už letím a nesu mlíčko!".

2. To, co máte na talíři, je skutečně jenom vaše! Tak toto bylo naprosto neuvěřitelné. Sice jsem prvních pár dní odchytávala v restauraci malé děti a nabízela jim ze svého talíře jídlo, ale oni ho překvapivě nechtěly! Pak jsem byla personálem donucena toho nechat, z nějakého důvodu se to nelíbilo jejich rodičům.

3. Den má 24 hodin a stíháte všechno, co jste si naplánovali! Najednou vám do plánů neskáčou věci, s kterými nepočítáte - hledání ztracené botičky, když zrovna spěcháte s odjezdem, zvolání "Mamííííí, bobííííkáááá!", když máte narvaný nákupní košík k prasknutí a od záchodu jste 10 minut běhu a podobné srandy. Občas jsem si tak tréninkově střihla, že po odchodu z pokoje jsem "jako" něco zapomněla, jen abych mohla protočit oči a vrátit se zpět. A nabrat trošku toho zpoždění.

4. Nemusíte se nikoho každou chvilku ptát, jestli nepotřebuje čůrat. Hlídáte si jen svoji potřebu, což je poměrně osobozující. Vůbec ale nerozumím tomu, proč se na nás na letišti divně dívali, když jsem se muže ptala "Nechceš se skočit vyčůrat? Než se dostaneme do letadla a vzlítneme, tak to bude minimálně půl hodiny, abys to vydržel!"

5. Můžete dělat jen věci pro dospělé! Samozřejmě, že jsem na vodním skůtru uvažovala nad tím, jak by se Kýšovi mezi námi strašně líbilo a doteď myslím na to, jak by se mu v pouštních podmínkách líbíl výlet v jeepu. Protože plná očička písku jsou fakt k nezaplacení!

6. Čtete knihu a dialogy vám dávají smysl! Už žádné nesrovnalosti, typu:

Oheň osvětloval tři nahrbené postavy. Do bublání kotle zaskřípal tajemný hlas: „Mamííííííí, pustit Trtkááááááááááá, a posím toho s medvedem, jak dela ááááááááááá?“ Zavládlo ticho.

Po chvíli se ozval jiný hlas, který pojal roli mnohem civilněji:

„No, mně by se to docela hodilo příští úterý.“

7. Když vidíte rodiče, kteří s sebou mají děti, můžete se jen blaženě usmívat a dát si punch na důkaz toho, jak jste na to vyzráli! A následně se s nimi spřátelit, ptát se na jejich děti, popisovat to vaše. A taky jim třeba nabídnout, že je vezmete s sebou na pláž, ať si trochu odfrknou!

A teď už vážně - děsně jsme si to užili. A protože můj muž je opravdu šikovný, tak celou dovču natáčel a pak sestříhal. Myslím, že to video poví všechno!

https://youtu.be/FYixQ4zACig

Myslím, že po nějaké době si všichni rodiče zaslouží dovolenou😀. A ten můj manžel ji navíc umí úžasně zdokumentovat. To, že pak celý báječný týden sestřihne do 3 fascinujících minut je třešničkou na dortu!

Pokud vás čeká dovolená, ať už s dětmi nebo ne, pořádně si ji užijte!

Jak my jsme se těšili, až začne mluvit! Až si bude umět říct, co chce, co nechce, co ho trápí. Jenže v tom očekávání si člověk ani neuvědomí, že to má i stinné stránky...

Pohádky a básničky

K: Mamíííí, posím pohátu!

J: Dobře, jakou bys chtěl?

K: Tak tsebáááá, Tautultu! 

J: Karkulku? No dobře, žila byla jedna holčička...

K: ... a ta se jmenovala tautulta! A BYLA ČEVENÁ, POTOŽE MELA TOŠÍČET A V NĚM VÍNO A BÁBOVU A TAKY ŠECKO! A ŠLA DO LESA, POTOŽE BYLA VLT! A ŽILA BYLA BABIJA A TA SE JMENOVALA BABIJA. A TEN VLT VŠETKY SNĚD, I TÝŠU SNĚD! 

J: Krásně umíš vyprávět, Kýšo. A opravdu ten vlk snědl i Kýšu?

K: Jo, potože když mi byli v lese s tátou, ta tam byl vlt. MAMÍÍÍÍÍ, VYPÁVET O TÝŠOVI A VLTOVI!

Musím uznat, že naše dítě je perfektní v přemostění do jiného tématu.... To, že je schopný si zapamatovat básničku nás už z míry nevyvede. Ovšem to, že je schopný si je kombinovat, případně domýšlet podle toho, jak se mu to hodí, to už je podle mě vyloženě o talentu! Tak například fakt krásně modifikoval básničku, kterou se ráno zdraví ve školce:

DOBÝ DEN, DOBÝ DEN,

DNESKA MÁME TÁSNÝ DEN,

DOBÝ DEN, DOBÝ DEN,

DNESTA BUDEM ZLOBIT JEN!

A fakt ujetý je i to, že to do puntíku plní. Takže vlastně když nám tohle ráno odrecituje, tak víme předem, že je celej den v prdeli. Nedávno Kýšu vyzvedávali ze školky babička s dědou a byli srozuměni s tím, že má dar inspirovat ostatní děti. Teda, tohle jsem slyšela já, když mi to naši říkali. Původní verze zněla "Když on tu třídu vždycky tak strhne. Začne ječet, ječí všichni, začne zlobit, zlobí všichni." Až tohle po ránu odříká, chudáci učitelky.... 

Velice krásnou úpravu má taky básnička, kterou ho učila prababička, když si hráli na písku:

OTLOUTEJ SE BÁBOVIČO, 

JESTLI SE MI NEPOVEDEŠ,

TAK DOSTANEŠ NA PUDEL, TY POTVOVO JEDNA!!!!!

Vzhledem k tomu, jak u toho řeše lopatkou do chudáka bábovky, tak se mu povede, i když tam zapomene dát písek...

Vyjednávání

Nevím, kde to odposlechl, ale odposlechl to naprosto správně. A protože to trénuje opravdu odmalička tak myslím, že v dospělosti v tom bude fakt machr. Za úplný top pak považuju to, že k souhlasu vlastně nepotřebuje druhou stranu. 

J: Kýšo, jdeme spát!

K: Mamííí, Týša pustí ještě jednoho trta (krtka) a pat pinkat. Tak jo!

J: Kýšo, utíkej do ordinace a nezapomeň pozdravit paní doktorku a sestřičku.

K: Dobý den paní dotoo a sestičo, když Týša bude hodnej, dostane šiafu a slona. Tak jo!

J: Kýšo, sněz tu polívku. Je v ní spousta dobré zeleninky.

K: Dobá, Týša sní polívu a pak dostane páet v ohlítu. Tak jo!

J: Kýšo, párek v rohlíku v žádném případě nedostaneš, nejsme na výletě.

K po chvilce přemýšlení: Tat to néééé, není páet, není políva!

Odposlechy

Co nás ale zaručeně rozseká nejvíc, jsou Kýšovi odposlechy. Respektive chvíle, kdy použije něco, co říkáme my, nebo to třeba slyšel v televizi. Tak například - ráno všichni vstáváme a milostpán vyleze z ložnice a hlásí: Dobé áno pane dědo, jak jste se vyspintal? To jsou ještě chvíle, kdy se klidně zasmějete. Ale občas nevím, co dělat se situací, kdy paroduje naše výchovné metody.

K: Mamííí, posím čulat!

J v kuchyni dělajíc těsto: Kýšo vydrž to chvilku, jenom si umyju ruce.

K: Mamííí, žíkám čulat hned! A už počítám - či, dva, jedna. Tytyty ty mamijo, dostaneš na zadet a budeš patat!

K: Mamííí, Týša už zdavej! Jdeme za Jolantou! (myslím, že Jolanka je první láska🙂)

J: No tak to můžeš jít dneska do školky.

K: No to néééé, Týša moc maodnej a má tepotu. Adši dáme sioupet!

Mimochodem toho, že je marodnej, dokáže docela dobře využívat.

J: Kýšo, ukliď si ty hračky. Znova to opakovat nebudu a rovnou dostaneš jednu přes zadek!

K: Mami, Týša je maodnej, nedostane pes zadet. Pes zadet jenom, dyž je Týša zdavej!

Nad tou čirou logikou člověku občas zůstane rozum stát....

Myslím, že ve školce mě mají za dost velkého trotla. Často je před něčím varuju, ale jak se zdá, mají zřejmě nějaký čip, který mu dají do hlavy, takže se pak chová jinak (líp!). A jak se ukazuje čím dál častěji, než si ho vezmeme domů, zase ho vyndávají.

JÁ: Jo a dneska jsem koukala, že máte k obědu krupicovou kaši. To on jíst nebude, on nesnáší sladké obědy, tak jen abyste si s tím nedělala hlavu.

PU: Usmívá se stylem TAK URČITĚ.

O pár hodin později....

JÁ: Jak jste se měli?

PU: Výborně, Kýša si dokonce přidával!

JÁ: Tak to je fajn, alespoň sis dal polívku.

PU: Nene, on si přidal kaši.

K: Mňam kašia!

JÁ: Zrádce!

Obdobná situace byla při prvním spánku po obědě. Situace doma totiž už pár dní vypadá tak, že když má jít po obědě spát, tak ječí. Když přestane ječet, tak chce čůrat, bobík, čůrat, napít, pohádku, čůrat, přesně v tomto pořadí. A pak už na to nemám nervy, protože hodina pryč, dítě bdělé a já na prášky. Takže prostě nespí.

JÁ: Doma teda nespí, tak snad nebude ostatní děti rušit.

PU: Usmívá se stylem TAK URČITĚ.

O pár hodin později....

JÁ: Kryštůfku, spinkal jsi?

K: Jooooooo!

JÁ: Opravdu?

PU: Spinkal krásně, usnul mezi prvníma.

JÁ: ?????????

Protože máme dítě nakvartýrovaný v posteli, tak i přes polední spánek doma dostává plínku. Když jsem nedávno dorazila do školky bylo mi řečeno, že už spinká bez plínek a jak je mooooc šikovnej. A tak jsem teda byla pyšná, jak je MOOOOOOOC šikovnej. Byl to pátek a tak se hned v sobotu naskytla možnost to vyzkoušet. Varování muže nedbaje natáhla jsem pyžamo bez plíny. Pro jistotu (ale neboj zlato, nic se nestane, ve školce říkali, že tak spinká už normálně a že je MOOOOOOOC ŠIKOVNEJ), jsem přes postel natáhla 2 (slovy dvě) nepromokavý prostěradla. A jak si obvykle o poledním spánku užívám ten klid, tak tentokrát jsem teda byla na nervy a pořád jsem myslela na to, jestli to do tý postele pustí nebo ne. Pustil, jak se ukázalo asi za 2 hodinky. A ani ho to nevzbudilo. Je totiž MOOOOOOOOOOOOOOC ŠIKOVNEJ!