Máte doma jednoho? My ano... Trvá to už asi 4 roky a má to různou intenzitu. Teď mluvím o vztahu našeho syna k dinosaurům. Aktuálně jsme v takovém méně intenzivním období. A tak jsem se rozhodla mrknout na malé milovníky dinosaurů trochu "vědecky".  

Vědci z univerzit v Indianě a Wisconsinu se několik let zabývali tím, jaký vliv má nejen na dětství, ale také na dospělost to, když má dítě až "obsesivní" zájem o jedno téma, konkrétně v období od 4 do 6 let. Nás konkrétně zajímají dinosauři, ale témat existuje samozřejmě víc (jedním z nich může být také fascinace vesmírem). 

Děti jsou skvělé v koncepci

Výzkum ukázal, že děti s trvalým zájmem o téma dinosaurů jsou skvělé v koncepčním myšlení. Tedy v propojování tématů na různých úrovních. U nás to začalo návštěvou dinoparku po druhém roce a seriálem o dinosaurech. A pak už svůj zájem jen prohlubovatl - skrze knížky a jejich prohlížení, malování a samozřejmě pojmenovávání různých druhů. Jedna z nejoblíbenějších činností byla stavba dinoparku z Dupla a hraní si s dinosaury. Později se přidalo čtení názvů, jejich psaní a malování na opravdu dobré úrovni. Ano, skutečně v dinosaurech jedeme už čtyři roky.

"Tati, ta paní nemá pravdu, to není Brontosaurus. Podívej se na tu hlavu, to je jasný Diplodocus. Nehledě na to, že název Brontosaurus už se nepoužívá."

Toto koncepční přemýšlení trénuje děti do budoucna. Dokáží se lépe soustředit, propojovat různé úrovně tématu i témata napříč. Zároveň se u nich rozvíjí řečové schopnosti - vyprávění příběhů, hraní si s dinosaury, to vše jim velmi pomáhá. Nehledě na názvy, které jsou schopné naprosto bez chybičky vyslovit. 

"Mami a neříkej hned ne, chvíli počkej." Touhle větou mě před pár měsíci Kýša trochu zarazil. A donutil mě zamyslet se nad tím, jestli náhodou nemá pravdu. Jestli neříkám NE až příliš často a hlavně rychle. 

Čím to asi je...

Při svých úvahách o častém NE jsem dospěla hned ke dvěma důvodům, proč to tak mám. Jedním z nich je (velmi upřímně) lenost. Moje lenost teda. Protože ono často, když Kýša něco chce, tak je to zároveň spojené s tím, že já musím něco udělat. A tím, že ne vždycky se mi do toho chce a mám na to náladu. 

To druhé NE je výchovné. A sice někdy oprávněné, ale zároveň tak rychlé, že budí pozornost. Obvykle následuje po otázkách "Můžu čokoládu?" "Můžu si pustit televizi?" Samozřejmě a jak už jsem psala, někdy jsou ta NE prostě oprávněná a fakt není možné sníst denně půl kila čokolády. Občas je ale rychlejší, než bych si přála. Protože i nad těmito věcmi se můžu víc zamyslet a prostě je občas povolit.

Proč si NE raději dobře rozmyslet?

Protože se z něj špatně ustupuje, i když je to zbytečné NE. V okamžiku, kdy ho vyslovím a až následně o něm začnu přemýšlet a povolím, rozhodně to nemá nic moc společného s laskavým dodržováním hranic. Učíme tak Kýšu, že o všem se dá diskutovat, což ale není dobře. Protože je v pořádku, že jsou věci, o kterých se zkrátka nediskutuje. A teď je rozlišit. 

Začínalo být jasné, že to nepotrvá dlouho🙂. No a už je to tady! Máme doma malého hráče MINECRAFTU. A tak se přirozeně musíme zajímat víc o to, jakým způsobem to korigovat, aby toho nebylo moc, nebo naopak málo. V tuto chvíli to neznamená, že Kýša tráví čas sám v internetovém světě. Tráví ale určitě víc času v sedě u počítače. A prostě paří 🙂.  

Doba na hraní

Bylo jednoduché říct "Dopoledne půl hodiny, odpoledne půl hodiny." A taky to tak ze začátku bylo, pramenilo to totiž z naší neznalosti kostičkového světa. Trvalo jen pár dní, než se Kýša přišel dohodnout na prodloužení doby. A když jsme začali hrát, pochopili jsme. Zkrátka a dobře, aby bylo možné si něco vybudovat nebo dosáhnout pokroku, je potřeba delší čas. V tuto chvíli máme ustálené pravidlo - 2 hodiny v kuse jednou za 2 dny. 

"Mami, tati, já tam za tu dobu ale nestihnu vůbec nic."

Hrajeme taky

Nejdřív začal Luky, teď už mám svůj svět i já. Ne, nepaříme po večerech. Jen chceme být v obraze a vědět, v jakém světě se Kýša pohybuje. Můj svět slouží k tomu, že si dvakrát do týdne s Kýšou sedneme a on mě učí, jak hrát. Zkrátka převezme roli "toho zkušenějšího". 

Ještě před rokem jsem si home office brala průměrně dvakrát v týdnu. Teď jedu full time. A musím říct, že je to občas záhul. A tak dávám k dispozici pár pravidel, kterých se držím. Jednoduše proto, že na home office fungují.  

Jsem připravená

O základním chodu domácnosti přemýšlím ideálně několik dní předem. Úklid není jen moje parketa, ale je rozdělený mezi všechny členy domácnosti. Pokud dva dny za sebou školím, nebo mám důležité schůzky, tak vím, že neuvařím. Vařím tedy vždy na pár dní předem. Téměř vše má plán - aby to mohlo dobře fungovat.

Vstávám dřív

Oficiální pracovní dobu mám od 8:30. Ano, stačilo by vstát v 8:15. A ne, nedělám to. Když totiž vstanu v 6:30, tak mám dvě hodiny k dobru. Můžeme se spolu v klidu nasnídat, udělat úkoly do školky, zacvičit si. Před prací se toho dá stihnout poměrně hodně, když najednou nestrávím hodinu na cestě do ní. 

Ranní rutina:

Digitální doba - takové označení pro mě nese uplynulý rok. V digitálu někteří tráví většinu svého času. A to je důvodem, proč se zamyslet nad tím, jestli ho tam trávíme skutečně dobře. Vítejte v digitálním wellbeingu!

Na jaře jsem si říkala - pohoda, to zvládneme. S postupujícím časem, stále se neblížícím koncem a stoupajícím počtem karantén mám pocit, že si i sama pro sebe potřebuju udělat revizi. Co děláme, proč to děláme a jak to děláme. Aktivity v karanténě 4.0. 

Stála jsem si za tím na jaře a stojím si za tím dál - řád a pořádek je kámoš! A do toho řádu už zbývá jen promítat různé aktivity. Náš rozvrh najdete v jednom ze starších článků. Zůstává - více méně - beze změny. 

Rozvojové aktivity

Využít ten čas ke zlepšení sebe sama, podnikání, práci, rodičovství - pořád je prostor. Digitální doba dneška rozvoji vyloženě nahrává. Až si říkám, že je někdy těžké oddělit zrno od plev. 

Podcasty - tady se zatím hledám. Jdu primárně po osobnostech a poslouchám Petra Máru a Cukrfree. A taky Jirku Charváta v podcastu MallTV. Dodávám, že za vaše tipy budu moc ráda!

Online webináře/přednášky/kurzy - pravidelně se snažím jet angličtinu na platformě onlinejazyky.cz. Tady mám koupený kurz, jeden pro sebe a jeden pro Kýšu. Používám aplikaci Duolingo (teď ve free verzi), snažím se hodně číst (i když někdy to fakt není jednoduchý🙂). Mimo jiné mám také přístup do vzdělávací platformy Seduo, kde se dají najít fajn kurzy z oblasti IT, HR, rozvoje a podobně. 

Každý rok poté, co po 6. lednu odstraníme doma vánoční výzdobu, se mi ta zima zdá nějaká dlouhá. Dny jsou krátké a do Velikonoc daleko. Sice začíná období masopustu, ale upřímně - letos to na žádné velké veselice nevypadá. Rozhodla jsem se letos pro tuto dobu zajet trochu dál na sever🙂.  

Hyggestyle (čte se hügge) je vysvětlován jako dánský recept na štěstí. Dánové jsou totiž statisticky  jeden z nejšťastnějších národů na světě. Pro nás hyggestyle nejčastěji charakterizují obrázky žen v chumlavých dekách, teplých ponožkách a kakaem v ruce. A když se v něm topí marshmellow a v krbu je zapálený oheň, je to to pravé🙂. 

Tip: Zkuste načerpat inspiraci na Instagramu nebo Pinterestu. Hledejte pod hesly #hyggestyle, #hyggehome, #hyggelife.

Samozřejmě žít hygge není primárně o fotkách. Je to o stylu života v příjemném, domácím a rodinném prostředí. O tom, aby v něm bylo dobře a tak nějak vnitřně teplo. 

A jak na to jdeme u nás?

Podmínky

Letos nemáme jednu, ale hned tři😀. 

Napište si o adventní kalendář plný aktivit! Od 1. prosince do 24. prosince jedna na každý den. Aktivity mají vždy spojitost se zimou a vánočním obdobím, většinu z nich můžete dělat rovnou s tím, co máte doma. Seznam všeho, co budete potřebovat dostanete v předstihu emailem. 

A jak ho získáte? Zaregistrujte svůj email na https://www.hola-sova.com/ (vpravo dole na stránce). To je jediné, co je potřeba udělat. Pak už vám každý den od 1. prosince přijde jedna vánoční aktivita🙂. 

Karanténa, zákaz sdružování většího počtu lidí a obecná obezřetnost jsou teď na denním pořádku. Pro nás to ale neznamená zabarikádovat se doma úplně. Vždyť podzim je tak barevné a krásné roční období! A tady dáváme k dispozici pár našich podzimních aktivit. 

Sbírání listů

Různé tvary, různé barvy, různé využití. Naše oblíbená zábava - obtisky barevných listů a jejich dokreslování a dotahování. 

Etuda na téma kaštany

Nejen, že se zabavíte při jejich sběru (já to teda úplně miluju!), ale zábava přijde doma při výrobě. Zvířátka a panáčci většinou zbydou na mně, ale to mi nevadí. Letos to Kýša pojal tak, že z kaštanů vyráběl jedovaté houby - napíchl je na párátko a pak je barvil akrylkama. Tak jako taky je to možnost...

Sběr šípku

Doma nemáme klasickou televizi, ale to neznamená, že se rádi nepodíváme na nějaký prima pořad. Dáváme k dispozici seznam toho, co nás s Kýškou zaujalo na Nefltixu nebo HBO GO, které si každý měsíc platíme a musím říct, že je to super!

Dračí princ - Netflix, 3 řady, každá řada 9 dílů, díl cca 30 minut, čeština

Nádherně zpracované fantazy pro děti plné magie, draků a klasického rozkolu mezi dobrem a zlem. Netflix, jak je jeho dobrým zvykem, přidal trochu genderového vyvážení, lesbických a gay vztahů. Na druhou stranu se tyto věci dají dětem rovnou pěkně vysvětlit. Tenhle seriál mě strašně bavil a vyloženě jsem se těšila na večer - měli jsme ho jako takový náš večerníček. 

Jurský svět: Křídový kemp - Netflix, 1 řada, 8 dílů, díl cca 25 minut, čeština

Klasika pro milovníky dinosaurů, která navazuje na oblíbené dinosauří filmy. Skupinka starších dětí bojuje o přežití v Jurském světě. Pokud vaše děti milují dinosaury, neváhejte. 

Naše planeta - Netflix, 1 řada, 8 dílů, díl cca 50 minut, angličtina, české titulky

Je to tu a ještě o něco horší, než v letech minulých. Podzim, nachlazení, období chřipek a souběžně také nově období covidu, nárustu nemocných, unudlených dětí, chrchlajících dospělých.... Ale tak už dost🙂.  

Kdysi dávno jsem dělala rozhovor s panem doktorem Černým z ozdravovny Olivovna ohledně dětské imunity a o tom, jak ji posilovat. To byly Kýškovi tuším tak 2 - 3 roky.  Rozhovor to byl velmi poučný a musím říct, že jsem o něm velmi dlouho přemýšlela. Také proto, že jsme se v té době potkaly s Henoch-Schönleinovou purpurou, která často vzniká při častých infektech horních cest dýchacích. Začala jsem tedy mnohem víc přemýšlet o posilování imunity z dlouhodobého hlediska.  A kdyby vás zajímal ten rozhovor, najdete ho TADY. 

Vyvážená strava

Nejsme příznivci žádného extrémního "jídelního" proudu ani dietního režimu. Obecně bych řekla, že se snažíme jíst kvalitně a zdravě. Když mluvím o kvalitě, znamená to, že čteme etikety, pro maso chodíme k řezníkovi a od něj si bereme také prakticky jediné uzeniny, které jíme - šunku a slaninu. Zeleninu pěstujeme v rámci rodiny (díky babi!), ovoce taktéž. A pokud nejsme v sezóně, prostě ji kupujeme z různých zdrojů. 

V jídelníčku se nám se železnou pravidelností objevují luštěniny (alespoň 2x týdně), ryby (alespoň 1x týdně), každý den několik porcí ovoce a zeleniny, obiloviny ve formě kaší (jáhlová, pohanková, ovesná a další), zařazujeme ořechy a různá semínka, vyhýbáme se cukru a "špatným" tukům. A tím neříkám, že si občas nedáme kousek čokolády nebo nerozděláme pytlíček chipsů. Jen nad jídlem trochu přemýšlíme a snažíme se sledovat, co je pro nás dobré a co ne. Za předpokladu, že dodržujeme pravidlo různorodosti. 

Dostatek aktivního pohybu

Mám trochu pocit, že se bude zase hodit...

K návštěvě jsme si vybrali všední den odpoledne, i tak ale bylo v ZOO poměrně dost lidí. Vzhledem k tomu, že není extra velká a zejména ve staré části není prostorou mnoho, rozhodně pocítíte, když na parkovišti stojí víc aut.  

ZOO je rozdělena na 2 části - Starou a Novou. My jsme nejprve navštívili tu starší část, protože v té nové je umístěné hřiště, takž jsme si ji nechali na závěr.  

Tip pro rodiče: Parkovat můžete u nové části za závorovu nebo u hřbitovní zdi. Parkovné na celý den stojí 40 Kč, zaplatit ho můžete u automatických pokladen nebo u pokladny u vchodu do nové části. Vstupné do ZOO stojí 150 Kč/dospělí, 110 Kč/dítě do 3 let. 20. 5.  bylo možné zakoupit vstupenky pouze online, nyní již tato varianta ze stránek zmizela, vstupenky již koupíte i přímo na místě. 

Stará ZOO je nádherně útulná. Spousta výběhů, upravené okolí a cestičky a hlavně - tím, jak je vše na poměrně malém prostoru, působí velmi kontaktně. Z velké části také kontaktní je. Děti můžou pomazlit morčata, želvy a samozřejmě nechybí klasický kozí výběh. 

Téměř všechna zvířátka byla venku a navíc - je jaro, takže jsme viděli velkou spoustu mláďat - kůzlátka, mláďata opic langur duk, lemuří potomky a další. Kluci samozřejmě museli dělat pravidelné "hrací" zastávky, kterých i Stará ZOO nabízí hned několik. Jedna z nejzajímavějších zastávek ovšem byla jednoznačně výstava exkramentů.  

Více informací o výletu najdete na https://www.hola-sova.com/post/zoo-chleby.. Sledovat nás můžete také na instagramu: https://www.instagram.com/holasovi/?hl=cs

Jeden z nejkrásnějších Dinoparků v Čechách ve spojení s návštěvou malé ZOO ve Vyškově. Takové bylo jedno parné prázdninové úterý.  

Do Vyškova je to od nás celkem daleko, vyráželi jsme tedy brzy ráno a hned dvěma auty. Všední den jsme vybrali proto, abychom se vyhnuli víkendovému provozu. No, co si budeme povídat, nevyhnuli jsme se mu🙂. Ale i tak to byl bezva celodenní výlet. 

"Chtěl bych domů velblouda, protože mi chutná jeho mlíko. Pili jsme ho s Mohammedem, pamatujete?"

Po příjezdu jsme začali koupí online vstupenek, protože ta fronta, která se táhla od pokladen k hlavní silnici, byla obrovská.  Vybírat můžete ze dvou variant vstupů, buď jen do Zoo, nebo do Zoo i Dinoparku. Do Dinoparku se totiž jinak než přes Zoo nedostanete. Je tady umístěná zastávka pro Dinoexpres, který vás přímo do Dinoparku odveze. Návštěva je totiž zážitek od začátku do konce - při příjezdu Dinoexpresem projíždíte velkou bránou - jako v Jurském parku. A včetně zvukové kulisy, která vám tento film krásně připomene. 

Tip pro rodiče: Rozhodně doporučujeme - kupte si lístky online, je to pohodlnější. Najdete je tady.  Objednat můžete pouze Zoo nebo kombinaci Zoo a Dinoparku.   

Zoologická zahrada ve Vyškově je speciální jednou věcí - hodně se zaměřuje na tématiku hospodářských zvířat. Tedy - ne jen těch českých, ale hospodářských zvířat z celého světa. Při prohlídce rozhodně nevynechejte hanácký statek, který ukazuje život na statku na přelomu 19. a 20. století a babiččin dvoreček, což je kontaktní část, kde si děti mohou pohladit a nakrmit různá zvířátka.  

To, že letos pojedeme na vodu, se zrodilo v hlavě Lukyna na jedné svatbě, kterou jsme točili v krásné krajině Poohří. Jakmile jsme z auta viděli Ohři, začal vyprávět, jak ji před několika lety sjížděli a začínal se rýsovat nápad. Skvělý nápad! 

Vzhledem k velikosti lodí a bagáže jsme se rozhodli, že si u půjčovny lodí objednáme i převoz věcí z kempu do kempu. Vybrali jsme si půjčovnu Samba.  Předem jsme si vytyčili trasu a tu nahlásili. Po příjezdu do kempu na nás vždy přívěs od Samby čekal. Ráno stačilo sbalit a do přívěsu věci vrátit, aby je mohli převést dál. 

Tip pro rodiče: Seznam toho, co s sebou na vodu má jednu výhodu, která je zároveň nevýhodou - nemůže být dlouhý. My jsme se, co se oblečení týče, velmi uskromnili. O to víc věcí jsem brala Kýšovi:

•  3x plavky (v těch byl v lodi), 
• 2x kraťasy, 
• 3x triko s krátkým rukávem, 
• 1x triko s dlouhým rukávem, 
• 2x tepláky, 
• 2x mikina, 
• 5x suché ponožky, 1x teplé (do stanu), spodní prádlo
• letní čepička pro hodně chladné noci

Vše sbaleno do zavazadel, která na nás čekala v kempu, s sebou do sudu vždy 1 set suchého oblečení podle počasí a mikina, kdyby náhodou. Kšiltovka, helma na kolo a boty do vody nutností. Druhé Kýši boty byly tenisky, což se ukázalo jako chyba - když si je totiž druhý den namočil, neměl už žádné suché boty. Například crocsky by byly lepší volba. 

V Sambě půjčují kompletní vodácké vybavení i pro děti. Jediný problém byla helma - nakonec jsme brali Kýšovu vlastní na kolo. 

Máme s klukama hodně cestovatelských snů, myslím, že je to dobře. A já jsem si řekla, že si je začneme plnit právě teď. Myslíte, že jsme blázni? Luky si to myslel taky, když jsem řekla - jedeme na výlet. Do Grand Canyonu. Udělej kafe!

Možností, jak se dostat do vašich vysněných destinací, existuje hned několik. My jsme využili google mapy. Jakmile si najdete v google maps to, co vás zajímá, zkontrolujte pravý dolní roh vašeho monitoru. Pokud se objevil oranžový panáček, klikněte na něj a  v mapě se objeví modré tečky a cesty. Přes ně se dostanete do streetview a můžete se projít například po Českém Krumlově nebo třeba navštívit Grand Canyon v Arizoně.

 Tak trochu vám to (kromě pohybu a čerstvého vzduchu🙂) umožní i české mapy.cz. Do vyhledávání napište cíl, který vás zajímá a zapněte si funkci Panorama. U mnoha míst si můžete prohlédnout nejen je samé, ale i jejich okolí. 

Podobný typ cestování vám také umožní web virtualtravel.cz. Jedná se o webovou stránku, která shromažďuje virtuální prohlídky nejen českých, ale i zahraničních, turisticky zajímavých míst. Doporučujeme navštívit zejména sekci Výlety, kde si velmi snadno najdete svůj cíl podle toho, na co máte právě náladu. Za nás rozhodně stojí za vidění sekce Hrady a zámky nebo Jeskyně!

Podívat se také můžete do zoologických zahrad nebo krásných muzeí a galerií z celého světa!

Konkrétní odkazy k zajímavým turistickým cílům a další tipy, jak zvládnout koronavirovou karanténu najdete na blogu.

Březen je měsícem knihy, což znamená, že všichni knihomolové mají celý měsíc takový malý svátek. Kýšovi čteme pravidelně už od narození a v rámci března se chci trochu rozepsat o tom, proč je to pro děti (a vlastně i rodiče) tak důležité. 

Kýšovi jsme začali číst, když se narodil. Prakticky okamžitě. Dělala jsem to částečně i pro sebe - říkala jsem si, že jemu to neublíží a já si alespoň obnovím znalost pohádek. Když mu byl jeden rok, tak jsme za sebou měli Andersenovy pohádky, pár klasických od Erbena a Němcové a lidové pohádky a říkadla všeho druhu. V tu dobu jsem ani netušila, jak dobře dělám. 

Podle neurovědeckých výzkumů roste lidský mozek z až 90 % v prvních pěti letech. A proto je klíčové, jaké podněty právě v této době dostává. Dokážete tak ovlivnit nejen kognitivitu (paměť, pozornost, pohotovost, řeč, prostorovou orientaci a podobně), ale také rozvoj emoční stránky. Dalo by se říct, že pravidelné společné čtení může být takový stavební dozor pro mozek. 

Odkazy na konkrétní studie a celý článek najdete na https://www.hola-sova.com/post/čteme-dětem..

A co vy? Čtete dětem? Pokud nám v komentářích necháte tipy na vaše oblíbené knížky, budeme za to moc rádi!

S lidmi z našeho okolí se v posledních dnech hodně bavíme (samozřejmě digitálně🙂) o tom, že by nás nikdy nenapadlo, že nějaký podobný krizový scénář na vlastní kůži zažijeme. A přesto - stalo se. A protože jsme toho hodně (hodně!) načetli o chování v domácích izolacích, co dělat (a nedělat), když jste zavření doma a vytržení z vašeho normálního života, vytvořili jsme si s klukama program, který zatím velmi dobře funguje.

Situace, ve které se teď velká většina z nás nachází, je nesnadná. Zároveň je ale také výjimečná, což je dobrá zpráva. Nemá smysl hrát si na to, že se nic neděje a za každou cenu se snažit myslet pozitivně. Není totiž nic špatného na tom si připustit, jaká je realita. Zároveň se ale nenechte v realitě utápět, neustále ji řešit a vytvářet scénáře "co kdyby". Zkuste se zaměstnant jiným způsobem a pokud jste (tak jako my) skončili celá rodina doma, vytěžte z toho, že na sebe máte čas. 

K vytvoření řádu jsme se uchýlili proto, že jsme přesvědčení o tom, že děti potřebují v cyklu dne nějaké kotvy mít. A nejen v cyklu dne, ale obecně ve všem. Přináší jim to jistotu a mají se (a vy ostatně taky) o co opřít. Když říkám řád, tak ale nemám na mysli to, že nám v 10:00 zvoní budík a musíme, stůj co stůj, změnit to, co děláme. Tak to samozřejmě nefuguje. Spíš jde o jakousi souslednost, to, že den obsahuje nějaké činnosti. Stejně tak pokud někdo z nás vyloženě nemá náladu hrát večer stolní hry, tak si je prostě nezahrajeme a čas vyplníme jinak - třeba si pustíme pohádku. Ještě větší smysl můžete řádu dát v okamžiku, kdy ho tvoříte společně s dětmi. Takže hurá na rodinnou poradu! Náš denní program k nahlédnutí ZDE. 

V rámci aktivit pro Kryštůfka jsme se rozhodli dělat i to, co dělají ve školce. Tedy nenechat ho jen hrát si v pokojíku (což by asi stejně nedělal), ale plánovat i jiné činnosti. Učíme se angličtinu, foukáme na flétničku, malujeme, zkoušíme číst a psát (zájem z jeho strany), cvičíme, učíme se básničky (díky ségra🙂), sejeme a sázíme. Během pár dní se chystám sepsat nějaký seznam aktivit, které se dají s dětmi v těchto dnech omezení provozovat. Včetně tipů na zajímavé aplikace a podobně. Jednu takovou už od nás určitě znáte🙂. Mrkněte do starších článků. 

My s Lukym se snažíme dodělat resty, které máme (například webové stránky firmy, napsat pár článků na blog🙂). Ale samozřejmě jen nepracujeme - užíváme si i to, že jsme spolu doma🙂. Stále u nás platí, že nemáme televizi. Co jsme však udělali - objednali jsme si Netflix (teď na první měsíc zdarma!), HBO GO (zejména kvůli dětský pořadům a pohádkám, kterých na Netflixu tolik není), vytáhli jsme staré deskovky (asi nás čeká Dračí doupě!) a pořád ještě máme co dělat v domě. 

Je také nutné si říct, že přestože teď třeba trávíte čas všichni společně tak to neznamená, že musíte být společně neustále. Každý z nás potřebuje trochu času sám pro sebe a domácí karantény a izolace by neměly být výjimkou. Sama za sebe vím, že pokud nemám čas od času chvíli jen pro sebe a svoje aktivity, začínám být nervózní. Takže - povinně na samotku🙂. Já svou samotku trávím nejčastěji jógou, čtením, psaním a nebo svižnější procházkou. Luky tu svou třeba cvičením.

Jak už jsem psala v článku o návštěvě Liberce, máme ho moc rádi. A to hlavně proto, že je tam vždycky co dělat. A tentokrát se podíváme libereckého Dinoparku. 

Tento Dinopark je jediný, který můžete v Čechách navštívit i v zimě - je totiž ukrytý uvnitř. Konkrétně v nákupním centru Plaza Liberec. Nemusíte se ale bát - do nákupního centra se přes něj dostanete, jinak jeho známky Dinopark vůbec nenese🙂. Dokonce bych řekla (a Kýša taky), že je to jeden z nejkrásnějších u nás.

Tip pro rodiče: Dinopark se rozprostírá ve třech patrech a průchody mezi jednotlivými patry jsou řešeny velmi sofistikovaně - projdete například kmenem stromu🙂. Přestože je Dinopark poměrně hodně členitý, na kočárky se myslelo. Z jednotlivých pater do dalších se dostanete výtahem. Dinopark je otevřen denně od 9 do 19 hodin. Na otevírací dobu a aktuální vstupné se můžete podívat přímo na webových stránkách.

Kompletní info z libereckého Dinoparku najdete na www.hola-sova.com. 

Od 27. prosince je v Praze na Výstavišti v Holešovicích k vidění výstava Cosmos Discovery. Pokud máte doma malého milovníka vesmíru, budoucího kosmonauta, nebo třeba vesmírného inženýra, tak ho (nebo ji, ať jsme genderově korektní🙂) sbalte a jeďte se podívat! Čas máte do dubna.

Výstava Cosmos Discovery je na pražském výstavišti Holešovice a vznikla nejen ve spolupráci s českými odborníky, ale také s NASA. Na vlastní oči tu uvidíte skutečné části raketoplánů, skafandry, ale i části vesmírných stanic. Vezmeme to ale hezky popořadě.

Celá výstava mapuje dějiny kosmonautiky od jejího vzniku, až k současnosti. A vlastně i tak trochu do budoucnosti. Je dělena do jednotlivých místností, které na ploše přes 2 000 metrů čtverečních poskytují ucelený obrázek o kosmonautice. 

Celý článek najdete na https://www.hola-sova.com/post/vzhůru-do-oblak-.... 

Začátek nového roku s sebou často nese řadu předsevzetí, nových výhledů, jakousi potřebu dělat něco jinak, lépe. A jedním z nástrojů, které vám k tomu mohou pomoci je také koučink. 

Proces koučování je jedinečný tím, jakým způsobem probíhá - orientuje se totiž na budoucnost. Ženy na sebe často kladou opravdu nemalé nároky ve všech rolích, ve kterých se nachází. Vždyť kdo by nechtěl být dokonalou manželkou, matkou, podnikatelkou, influencerkou, milenkou, kamarádkou - dosaďte si, cokoli se vám hodí🙂. Ale je to skutečně nutné? Skutečně to tak chci? A pokud ano, jak toho dosáhnu? A právě na tuto a podobné otázky si v rámci koučinku můžete zkusit odpovědět a rozšířit tak své uvědomění. 

A to je už role kouče. Ten správný kouč v pravém slova smyslu vás nesoudí, nedělá žádné závěry ani vám neradí. Jeho nezastupitelná úloha je v tom, že vás vyslechne a správnými metodami rozšiřuje vaše uvědomění. Zkrátka a dobře - nechá vás jít svobodně cestou, kterou si sami zvolíte. Je vám důvěrným průvodcem.

Mohlo by se zdát jednoduché svalit vinu za všechnu tu "dokonalost" kolem nás na prostředí, které nás obklopuje - sousedka, jejíž manžel vydělává víc, než ten můj, modelka, která má o 15 kilo míň než já, kamarádka, která denně vaří teplé večeře a nebo ta ženská, kterou každý den ráno potkávám v autobuse a pořád se divně usmívá (asi je šťastnější, než já!). První uvědomění, které musíme často udělat je to, že náš život je v našich rukách. A pokud chceme změnu udělat, musíme začít u sebe! Bez odkládání, pomalu, s jistotou, že pro sebe děláte to nejlepší!

S čím vším vám může koučink pomoci?

• S hledáním životní rovnováhy, cílů a pocitu štěstí.
• S důležitým životním rozhodnutím.
• Stát se lepší maminkou, manželkou, milenkou, osobou (dosaďte cokoli, co potřebujete).
• Najít si na sebe čas, uspořádat si v životě priority.
• Udělat první kroky k dosažení vašich snů.
• A s čímkoli dalším, čeho chcete dosáhnout.

Kryštůfek měl pro Mikuláše připravenou básničku, a tak mu pan Mikuláš přinesl moc hezký dárek k jeho Albi Kouzelné tužce. Model Betlému, který je samozřejmě interaktivní a nabízí krásnou možnost, jak seznámit děti s vánoční tématikou.

Začnu hezky od začátku - do kouzelné tužky jsem nejprve musela soubor Betlém nahrát. Najdete ho přímo na stránkách Kouzelného čtení v Souborech ke stažení. Pokud jsou vaše děti nedočkavé a musí vše zkoušet hned, tak na tento krok nezapomeňte a do tužky ho nahrajte raději s předstihem🙂.  

Betlém od Albi má 3 strany. 2 se rozevírají a tvoří celistvý 3D model a zadní stranu, na které je popsaný celý příběh o narození Ježíška (o tu se model opírá) a ikony pro zapnutí a ovládání zvuku. Příběh můžete dětem přečíst, a nebo si ho mohou přehrát pomocí tužky - přiložením kamkoli na stránku. Na spodním okraji této stránky je 12 barevných ikonek s notou a pod každou z nich se schovává jedna vánoční koleda. Koledy nazpíval Kühnův dětský sbor a najdete mezi nimi klasiku jako Narodil se Kristus pán, Tichá noc nebo Kýšovu oblíbenou Půjdem spolu do Betléma. 

Uvažujete-li nad pořízením Betléma z edice Kouzelné čtení, mrkněte k nám na web na kompletní recenzi. Více na www.hola-sova.com. 

Přejeme vám krásnou adventní náladu!

Adventní doba u nás není tak docela o nákupech, vánočním stresu ani o úklidu (jo, to je fakt😀). Rádi ji trávíme spolu. Tak tady je pár tipů, kam vyrazit!

Vánoční ZOO ve Dvoře

Jezdíme tam celý rok, takže o Vánocích by byla škoda vynechat! Vánoční ZOO začíná ve Dvoře 14. prosince 2019. V tento otevírací den je v ZOO připravena dílna, kde si děti mohou vyrobit vánoční ozdoby a celá rodina pak načerpat vánoční náladu - ZOO bývá velmi hezky nasvícená a vánoční baobab je už klasika🙂. Až do 5. ledna je prodloužená otevírací doba a snížené vstupné.

Čerti ve věži

Nemáte-li objednanou čertovskou návštěvu až domů, můžete využít možnost podívat se na čerty v Bílé věži. 5. 12. 2019 budou čekat na děti od 15 do 19 hodin. A nebudou sami - potkáte určitě i Mikuláše a anděla. Básničku s sebou🙂. 

Vánoce na Hrádku u Nechanic

Vzhledem k svatební sezóně jsme naši dovolenou museli směřovat na pokročilejší podzim. Navíc z původního třítýdenního plánu cestovat po Vietnamu jsme se dostali na týden. A ten jsme chtěli maximálně využít - tedy kromě cestování si užít i zasloužený odpočinek. 14 dní před dovolenou nám padl o oka Omán. A ještě že tak!

Nakonec jsme zvolili zájezd od cestovní kanceláře Fischer. V Ománu nabízí několik hotelů v jižní oblasti Salála. Hotel, který jsme nakonec zvolili se jmenoval Juweira Boutique Hotel. Ten patří do komplexu Havana Salalah, který se rozprostírá na pobřeží Arabského moře, asi 30 kilometrů od města Salála. Do Havany patří také hotely Fanar a Rotana. A spousta krásných bungalovů. Řekla bych, že jsme vycestovali v pravý čas - na začátku listopadu začíná turistická sezóna a trvá zhruba do dubna/května. Končí obvykle před začátkem Ramadánu (duben/květen) a znovu začíná až v listopadu. V této oblasti totiž v červnu začíná tříměsíční období dešťů. Je to jediná část Ománu, kde vytrvaleji prší a prý se jedná o skutečný zážitek - hory a přilehlá poušť se zelenají, vyschlá koryta řek se pomalu zaplňují a prší každý den, často nepřetržitě. Salála a okolí se stávají turistickou destinací - tentokrát ale hlavně pro Araby, pro které je toto deštivé období doslova svátkem. 

Tip pro rodiče: Patříte-li k rodinám, které dávají přednost animačním programům, čilému ruchu a spoustě dalších dětí, doporučujeme využít hotel Fanar. Juweira je malý hotel spíš klidného charakteru, kde je prakticky víc personálu, než hostů. Je úžasný - od toho, jak vypadá, až po to, jaké jsou v něm služby. Můžete využívat all in i v hotelu Fanar. Párkrát jsme ale byli na večerní procházce okolo Fanaru a tam to skutečně žilo - na nás až moc. Navíc - připadalo mi, že pořád okolo hotelu slyším češtinu a polštinu. U hotelu Fanar mají také minizoo a najdete tam i malé krámky se suvenýry. Vzhledem k ceně je ale lepší nechat nákup suvenýrů spíš do města Salála nebo na letiště. 

Velbloudy potkáte všude - v poušti, ve městě, nebo třeba na dálnici u středových svodidel. Řidiči jsou k nim velmi obezřetní - jedná se o nesmírně drahé zvíře! Dokonce se pořádá jakási Miss velbloud a vítězného velblouda zařazuje Sultán do svého stáda. Jeho původní majitel se těší velkému společenskému uznání. A je to stejné, jako v každé Miss - umělé řasy, výplně v tlamičce a navoskovaná kopýtka🙂.

Kompletní povídání o Ománu, včetně zážitků s místním průvodcem (na kterého v případě zájmu ráda poskytnu kontakt), najdete na našem blogu https://www.hola-sova.com/post/_omán..

Zhruba za měsíc je Mikuláš. Co takhle udělat si s dětmi takovou malou předpremiéru?

Znáte to? Po dlouhé době máte volnou sobotu a hlásí déšť, celý den a na celém území. Nezbývá tedy, než hledat nějakou mokrou variantu, někam se schovat. Po delším přemýšlení nám zbyly dvě volby - Peklo Čertovina a Staré Hrady. A abychom byli úplně fér, dali jsme vybrat Kryštůfkovi. A ač jsem to teda vůbec nečekala, Peklo zvítězilo!

Ve třináct hodin přišel pro naši skupinu jeden z čertů a vedl nás do podzemí k vládci pekel Luciferovi. Postavili jsme se s Kryštůfkem do první řady, ale to se neukázalo jako dobrý nápad. Poté, co se v parádně provedeném Luciferově sále otevřeli dveře a stanul v nich vládce pekelný v Kýšovi hrklo a začal se trochu bát. Ovšem nic, co by nespravila tatínkova náruč a přesun do zadní části. Odtud už zase zvědavě nakukoval, co se děje u Luciferova trůnu, jak probíhá vážení hříšníků a celá pekelná show. Na jejím konci jsme dostali možnost se s Luciferem vyfotit a na otázku, zda jdeme, přišla celkem překvapivá odpověď, že tedy ano. Takže máme krásnou fotku s Luciferem. Trochu divné bylo, že jinak se s ním fotily místo dětí spíš maminky, ale proti gustu😀. 

Zakoupené vstupenky zahrnovaly volný pohyb po pekle, takže po hlavní show jsme se mohli volně pohybovat v prostoru. Navštívili jsme školičku pro malé čertíky, pravou čertovskou hospodu (tam mě úplně uchvátil skleněný roh, ve kterém podával čert pivo), čertovskou kavárnu a malou mučírnu, kde je možné si mučící nástroje vyzkoušet. Pak nás ještě čekala pekelná procházka mezi sedmi smrtelnými hříchy, které jsou velmi zajímavě vyobrazeny - jako výjevy z běžného života, pomocí figurín a spousty rekvizit. Na konci celé prohlídky nás čerti ještě naposledy svolali k trůnu Lucifera a losovala se tombola. Při vstupu máte možnost zakoupit si lístky do tomboly a hrát tak o různé ceny - čertovské hračky, čertovská trička a podobně. Poslední fotografie na trůně, tentokrát bez Lucifera, a už jsme se loučili.

O celé návštěvě Pekla Čertovina a také krátké zastávce ve skanzenu Veselý kopec si můžete přečíst na https://www.hola-sova.com/post/co-s-hodnými-dět.....