Krásné dobré ráno ☕ Venku máme pošmourno, konec podzimu a začátek zimy je prostě takové nic moc počasí, které asi většinu z nás netěší 🍁🍂🌧️ takže myslím, že jakékoliv radostné zpestření se hodí 🎉 Tak pojďme pokračovat v rozjeté předadventní soutěži, ve které čeká ještě 9 rozkošných výher 🎁🎁🎁 Protože Vánoce jsou skoro za dveřmi a dáreček pro prcky pod stromečkem navíc se jistě bude hodit 🎄🎁🎀 Takže dnes tedy soutěž druhá, jdeme na to 👏

V 2.předadventní soutěži jsou cenami tyto krásné hračky:

1) mazlíček ježek - hebký usínáček, jehož příjemná hudba a uklidňující vibrace připraví dětem příjemný čas a pohodu před spaním a během dne stimulují děti k rozvoji hmatových a sluchových smyslů 🦔

2) závěsný mazlíček - hebký zvířecí kamarád s barevnou dečkou a „chutnou svačinkou“ pro zvířátko na převrácené straně 🐘

3) kousátko pizza - měkký a plastický povrch pizzy je jednoduchý na uchopení a zároveň vydává šustivé zvuky, děti si tedy rozvíjí během pokusů o uchopení a vložení kousátka do pusinky své jemné a hrubé motorické dovednosti a zároveň speciální povrchy a zvuky stimulují jeho sluchové a hmatové smysly 🍕

A teď se podíváme, nad jakou otázkou můžete předvánočně naladěné rozjímat 💕🎄💋A zároveň vás odpověď přiblíží k výhře v této soutěži 🤩

Krásnou středu milí přátelé!
Občas mám pocit, že žiji ve špatné době protože prince, aby tu člověk pohledal. Za to kvalitní produkty nejen na pleť, ale hlavně na vlasy, těch je opravdu hodně a proto jim dnes bude patřit moje  recenze. Tak se pěkně usaďte, vezměte si něco dobrého, sladkého nebo slaného a přečtěte si, jak si vlasoví mágové z L´oreal s jejich řadou Nutritive poradili s mými loknami.

 Kérastase Nutritive-a teď cituji-"Je vlasová kosmetika pro potřeby suchých a zcitlivělých vlasů." Jenže co to vlastně znamená?
Upřímně, termín je matoucí, a ne každý ví, co si má pod ním představit. To je vlastně i důvod, proč jsem se nepustila do psaní recenzí už dříve. Ne proto, že bych nemilovala rozmazlování a hýčkání se nebo snad kosmetiku jako takovou. Páni, já jsem přímo skincare&bodycare lover!
Miluju zkoušet všechny ty nové krémy, oční gely, tající odličovací balzámy, které jakoby mávnutím kouzelného proutku odlíčí všechny nečistoty a i když chvíli vypadám jako medvídek panda, lusk! Hned vzápětí je moje pleť čistá a tak jemná, jako dětská..no však vy víte co 🙂

I přes svoji poměrně citlivou pleť, která se ještě několikrát do roka mění v africkou poušť se suchými šupinkami, zvolna a s železnou pravidelností obměňována bradou, která si občas pořádá mejdany bez mého dovolení, pleťovou péči miluju a ráda jí zkouším.

Důvodem tedy nebyla neláska nebo snad nezájem, ale prosté nevědění, jak začít, jak psát a hlavně, jak správně formulovat slova. Všimly jste si toho někdy?(a omluvám se za to y, ale předpokládám, že tento článek čtou převážně ženy, pokud ne, tak pánové promiňte, nic osobního!) Ale některé blogerky nebo spíš kouzelnice, které stojí za recenzemi produktů doslova kouzlí se všemi těmi termíny, výrazy, INCI, texturami a viskozitou, že v mém podání je každá recenze prostě jen sled náhodně vypadajících slov, které nejen nedávají smysl, ale hlavně působí tak strašně nudně a neosobně. Jenže psaní recenzí může být přeci i zábava, tedy vlastně celé blogování by mělo být jednou velkou srandou se špetkou sarkasmu, vtipu, třpytek a glancu...no ale hlavně tou zábavou.

Na úvod by se slušilo říct, jaký typ vlasů vlastně mám, protože to je vlastně alfa a omega správného výběru. Nu, do vínku mi kromě nevýrazných řas a širokých kolenou(ale o tom až příště) byly také dány vlasy polovlnité. Ptáte se, co je to proboha za vlasy? No, řekněme nonšalantně, dost na houby.
Nejsou totiž ani plné roztomilých kudrlinek, které každého rozněžní, ani rovné a hladké, že svým leskem napodobují zrcadlo. Jsou suché, často se třepí, chvíli se vlní a chvíli ne a hlavně se často zacuchávají. A proto jsem při výběru kosmetiky velmi náročná.
Možná si řeknete, že když jsou sušší, tak stačí pořádně vyživující maska, ve které by lžíce stála a vlasy se budou tetelit blahem. A už jsem Vám říkala, že kromě toho všeho, mám také vlasy jemné? Tedy tak jemné, že přestože potřebují výživu, každá maska nebo olej je pro ně takovou zátěží, že během pár hodin vypadají jako nemyté dny. Možná týdny...no prostě dost nevzhledně. Mastně, chcete-li to vědět přesně. Pokud tu mezi Vámi mám majitelky jemných vlasů, vy víte co tím myslím. A také jak těžké je najít něco, co vlasy neuplácne, nezmastí, ale zároveň dostatečně hydratuje.
Kdybych ale měla vlasy nebarvené, bylo by to jednodušší. Jenže já jsem si během puberty prošla tolika barevnými změnami, že by mi mohla duha závidět...ano i na blond došlo. Pěkně platinovou... i melíry byly..no abyste měly obrázek to asi stačí.

BALENÍ 

Při každé čtvrtletní poradě s hrůzou zjišťuji, kolika dětem z mé třídy hrozí propadnutí a kolik k tomu pomalým tempem směřuje. Letos byla situace horší než loni, ale zase ne tak kritická jako v paralelní třídě. Kdyby se teď rozdávalo vysvědčení, pět dětí z pětadvaceti by mělo nedostatečnou. Učím na normální základní škole.  Proč jsou tedy děti z pohledu známek tak neúspěšné? 

Já odchodila povinnou školní docházku na vesnické škole, končila jsem v roce 1994. Za celých osm let propadl jeden jediný žák a to ve čtvrté třídě. Nikdo další k němu nikdy nepřibyl,  nikdo další nedělal ani reparát. Učili jsme se toho méně? Je vesnická škola něco jiného než základka v Praze? Nebo se dnešní děti prostě neučí?

Ano, některé děti se neučí. Některé to ani nepotřebují. Já si celou základku vystačila s přečtením látky o přestávce. Pak jsem tvrdě narazila na gymplu, kde jsem brzy pochopila, že takhle to stačit nebude. Jsou ale děti, které se učí denně, ale výsledky nejsou vidět. Co byste poradili holčině, která se v sedmé třídě učí denně dvě až tři hodiny, ale tato snaha nenese ovoce. 

Je velký rozdíl mezi prvním a druhým stupněm. V páté třídě má čtyřku na vysvědčení minimum dětí. V mé třídě to byli konkrétně dva. A už v prvním čtvrtletí šesté třídy byl vidět ohromný propad. Evergreenem jsou některé předměty, z nichž má dostatečnou nebo nedostatečnou třeba třetina třídy. Špatné bylo podle mého názoru zavedení druhého povinného cizího jazyka. Děti, které jsou na jazyky slabé, se najednou musí potýkat s dvěma cizími řečmi.

Jestli teď čekáte nějaké řešení, tak budete zklamaní. Nevím, proč se toto děje. Ani nevím, jestli je podobná situace i na jiných školách. Nevím, jestli je to tím, že učitelé na prvním stupni umí s dětmi lépe pracovat.  Nevím, jestli je to tím, že základka na které učím, je na sídlišti, kde je skladba obyvatel přece jen trochu jiná než ve vilových čtvrtích. Řešení na naší škole je zatím v nedohlednu. Ne všichni kolegové vidí tento stav jako problém. Pro některé jsou děti jen tupci, kteří se prostě neučí.