„Dva dny před porodem jsem si ve sprše všimla, že ze mě vypadl kus čehosi, co jsem nedokázala identifikovat. Že je to hlenová zátka, jsem vyčetla až později na internetu. Už se to blíží, hurá. Třeba ještě večer porodím, honilo se mi hlavou, ale dva dny byl klid po pěšině. Třetí den jsem se cítila nesvá, odpoledne jsem šla třikrát po sobě vykonávat velkou potřebu. Ačkoli jsem s ní měla v těhotenství trochu problémy, teď to šlo úplně samo.

Večer mě při koukání na seriál zvedla z polosedu pichlavá bolest v podbříšku. Pak se třičtvrtě hodiny nic nedělo, následně ale přišli první poslíčci v podobě tvrdnutí břicha a bolesti, kterou jsem musela prodýchat. Dobelhala jsem se do vany, břicho si polévala horkou vodou a bolesti gradovaly vesele dál. Tak začal můj porod. Voda nepraskla, píchla ji až sestra v porodnici. Pak se všechno rozeběhlo tak rychle, že jsem nestíhala, kde je vlevo a kde vpravo.”

Snad každá nastávající maminka přemýšlí nad tím, jakým způsobem jí začne porod a jestli to pozná, že už je to doopravdy tady. Případně, když už má nějaké děti, tak řeší, jak to všechno logisticky a časově zvládnout - odvést děti na hlídání a včas dojet do porodnice. Čím více se blíží termín porodu, tím více na to obvykle budoucí maminka myslí. Na internetu najdete různé diskuze a rady na toto téma, zaměří se na něj i dnešní článek.

Před tím než začne porod

Nastávající maminka si toho většinou ani nevšimne, ale její tělo se začíná na porod připravovat dříve, než se objeví jasný signál, že je porod tady (kontrakce, odtok plodové vody). Některé maminky jsou překvapené, když je okolí upozorní, že jim kleslo bříško a že určitě do několika dní porodí, zatímco jiné se tak těší, až budou mít porod za sebou, že se s blížícím termínem každý den sledují a porovnávají, jestli už jim bříško kleslo.

Poklesnutí těhotenského bříška znamená, že se hlavička dítěte připravuje na vstup do pánevního vchodu. S touto změnou přichází nutnost chodit častěji na záchod, protože děloha více tlačí na močový měchýř, ale na druhou stranu se nastávající mamince začne lépe dýchat, protože jsou méně utlačovány plíce. Což je ke konci těhotenství vítaná změna.

Každý má svůj příběh, a každý je jedinečný. Zde je ten můj „a-budeme-tři“…

Nejsem příliš sociálně-síťovo sdílecí typ. O to víc si to vynahrazuju v běžném životě, kdy se z každého problému doslova vykecám a každou malou radost prostě někomu musím říct. Nikdy mě nelákalo psát si blog, za to mi přišla přitažlivá představa spisovatelky s psacím strojem, která píše dechberoucí příběhy na chatě v lesích u praskajícího ohně a šálku čaje. Že bych už byla starší generace? Možná…

Pořád jsem si obraz píšící sebe nechávala zasunutý někde v koutku mysli a říkala si, že třeba jednou možná na mateřský… začnu konečně psát. Jen tak, pro radost. A k tomu se naučím nějaký nový jazyk, zkusím být kreativní a vymýšlet hry a bojovky pro svá dítka a prostě ten čas využijeme pro všechna naše přání. Vím, že jsem naivní a že budu ráda, když jakž takž uklidím, vyvenčím psa a zabezpečím prckovi aspoň spánek a jídlo, ale…nechte mi tu imaginární myšlenku ještě chvíli 🙂

I proto jsem si řekla, nač čekat na mateřskou, zkusme to hned! Sice nejsem v lesích, ale uprostřed zamrzlé Prahy a místo ohně mi tu praskají jen wafky, ale co…když příležitost dělá zloděje, proč ne náhlý nápad spisovatele 🙂?

A než se propracuju k vykreslení postav svých nevím-ještě-o-čem příběhů, zkusím psát o něčem, co prožívám – hádáte správně, je to těhotenství! A kam jinam než na Koníka, kterého znám ze své pracovní zkušenosti.

Hezky pěkně ale od začátku.

Život s naší Žofií, který si žijeme už pět a půl měsíce, je překrásný. Někdy náročný na organizaci, někdy s obrovským spánkovým deficitem, někdy v běhu a letu. Ale překrásný. Neměnila bych za nic na světě a myslím, že nikdo z naší rodiny. Bude z ní rozmazlený fracek  Protože ji mazlíme všichni a pořád. Jenže já už vím, že tímhle se děti nerozmazlí. I tohle jsem si přečetla v knížce, o které vám chci dnes napsat. O knížce S láskou o dětském spánku, kterou napsala maminka dvou holčiček, spisovatelka, antropoložka a spánková poradkyně Lenka Medvecová Tinková.

Tak třeba příklad pár minut starý, příklad z včerejšího “uspávání”. Už jsme přišli na to, že Žof možná nepotřebuje každodenní koupání z hygienických důvodů, ale kvůli večernímu rituálu určitě ano. Takže každý večer probíhá dost podobně. Trocha hraní a mazlení na posteli v ložnici, už nám svítí jen jedna lampička na nočním stolku. Taková předehra k usínání.

Následuje vana v koupelně, kdy vybije Žof zbylou energii kopáním a cákáním. Usušit, namazat úžasným tělovým mlékem s meruňkovým olejem od Radu, u toho trocha mazlení, hlazení, masírování. Žof končí svůj den v koupelně, s úsměvem.

Zapomeňte na návody a vytvořte si jeden vlastní, unikátní a originální pro vás a vaše dítě.

Z koupelnu jdeme zpátky do postele, kde už vypneme i lampičku a rozsvítíme maličké světýlka na drátku, která máme kolem čela postele. Žofinka je převléknutá do pyžámka, nakojím ji a jsou dvě možnosti. Buď, když je hodně unavená, usíná u kojení. Já ji nechám spát na polštáři v posteli a do její postýlky, do hnízda, ji přendám až když jdeme spát. Z postýlky jsme oddělali bočnici a postýlku přisunuli na mou stranu postele. A to potom, co jsem začala číst knížku S láskou o dětském spánku. Od té doby Žofinka lépe spí, méně se v noci budí a když už, někdy to skoro nevnímám, protože ji kojím v polospánku. Mém i jejím. Po pár minutách stejně usínáme. Obě dvě.

Dnes jsem ji přinesla z koupelny, nakojila a položila hned do hnízda v postýlce. Přimazlila si svého usínacího králíčka a začala svou oblíbenou hru s dudlíkem, kterou se naučila nedávno. Dudlík chytí a střídavě vyndává z pusy a dává do pusy. Různými konci  U toho si žvatlala a já jsem uklízela prádlo v přilehlé šatně. Za chvilku to Žof přestalo bavit a začala kňourat. Prádlo bylo uskládáno a tak jsem se vrátila za Žof do postele. Vzala jsem si ji k sobě na polštář, vrátila dudlík na své místo, králíka si k sobě přitiskla jak nejpevněji to umí a já jsem ji začala hladit.

Ahoj,

když jsme před pár dny dávali dohromady další nové/potenciální Poradny, měla jsem opravdu velkou radost, že tady budeme mít i Poradnu na téma: Neplodnost, léčba neplodnosti a PCOS

Neplodnost dnes trápí stále více žen, mužů i párů a hledají odbornou  pomoc v ordinacích lékařů, anebo v Centrech asistované reprodukce. Častokrát ale i přesto odchází s několika dalšími otázkami a potom využívají diskuze, zprávy a zjišťují více. I z toho důvodu se těším, že tady máme MUDr. Jiřího Emmera,  kterého se už od dnešního dne můžete v jeho Poradně na Koníku ptát na vše, co s touto problematikou souvisí. 

Jako ve všech Poradnách, platí i u této anonymita. Navíc jsou Poradny na Modrém koníku zdarma a díky veřejného obsahu pomohou i dalším, kteří hledají a řeší to stejné, co právě teď Vy. 

Věřím, že se Vám Poradna bude hodit a budete ji ke své spokojenosti hojně využívat.

Jennyska