V úvodu bych chtěla především poděkovat Modrému koníku za to, že jsem měla možnost testovat tento pažní tlakoměr Veroval. Vzhledem k tomu, že v naší rodině problémy s tlakem jsou, už delší dobu jsem uvažovala o jeho pořízení pro účely sebekontroly. Tímto se celá situace vyřešila a ještě jednou vřelé díky!

Tlakoměr se dodává v elegantním balení v krabici, ve které najdete praktickou taštičku pro ukládání tlakoměru, manžety a ostatního příslušenství. Součástí balení je i kabel k přetažení dat z tlakoměru do PC a tužkové baterie. Balení je tedy kompletní a nemusíte už nic dokupovat, abyste mohli využívat tlakoměr na maximum. Součástí je samozřejmě rovněž podrobný manuál, ve kterém se dočtete nejen jak tlakoměr používat, ale najdete v něm i přehlednou tabulku k rychlému vyhodnocení naměřených hodnot. K detailnímu vyhodnocení naměřených hodnot je dobré využívat program Veroval medi.connect, který je možné si do PC bezplatně stáhnout. Vyhodnocená měření v tomto programu ocení především lékař, kterému je můžete přinést nebo jen poslat emailem.

Samotný přístroj pažního tlakoměru Veroval disponuje velkým displejem, který ocení především senioři. Opakovaná měření s pamětí naměřených hodnot lze využívat až pro 2 osoby, mezi kterými jsme se přepínali. V našem případě není těžké rozlišit, kdo si jaké číslo vybral. Zatímco v paměti mých měření jsou hodnoty s nízkým tlakem (vyjma jednoho měření po návštěvě tchýně 😀), tak naměřené hodnoty tlaku mého muže jsou bohužel v pásmu hodnot vyšších, než by měly být.

Přístroj lze používat i pro náhodná měření bez ukládání naměřených hodnot například pro návštěvy. My jsme tento režim vyzkoušeli zatím právě pouze při návštěvě tchýně, která se s vysokým tlakem léčí.

Tlakoměr má i dodatečné senzory "ideálních podmínek pro měření", které se postupně zobrazují. Pokud ale během měření například člověk pohne rukou, přístroj měření nedokončí, napíše chybovou hlášku a měření je nutné zopakovat.

Závěrem bych chtěla napsat, že do tohoto testování jsem se hlásila především díky našim rodičům, kteří se na obou stranách léčí s vysokým tlakem. Během testování jsem zjistila, že je fajn mít takovou věc doma, i když si třeba člověk myslí, že ji nepotřebuje. U muže jsme díky tomuto testování přišli na to, že bohužel i přes opakovaná měření má tlak v pásmu vyšších hodnot. Já osobně budu tlakoměr využívat pro sebekontrolu při potížích jako jsou bolesti hlavy, migrény a pocity na omdlení zpravidla z únavy a nevyspání.

„Myslím, že dnešní český Mikuláš není ani kulturní přežitek ani pekelná výrobna psychických traumat ohrožujících mladou českou generaci. Jen je třeba užívat ho s rozumem a v souladu s vývojem poznatků z dětské psychologie,“ napsal v roce 2003 uznávaný dětský psycholog  Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.

„Co to zase děláš? Že zavolám čerta a ten si tě odnese do pekla?“ nebo „Počkej na čerty, ty už si tě srovnají.“ Poznáváte se? Strašení čerty a Mikulášem je nyní, v období adventu o to účinnější, o co se blíží 5. prosinec. Proč děti zlobí a kdy je v pořádku poslat na ně pekelníka? Od kolika let si pozvat domů svatou trojici a vaše zkušenosti jsou jádrem tohoto článku. 

Zlobí nebo objevuje?

Zlobí každé dítě. Některé ve větší míře než ostatní, ale to je v pořádku. Je důležité rozlišit, co je zlobení a co prosté objevování světa. Tak třeba když jste na procházce a prcek vám poodběhne k plotu a přes plaňky pozoruje malé fotbalisty, jak trénují s míčem. Je tak zaujatý, že ani nevnímá své okolí.  V tomto okamžiku se plně soustředí na nové zážitky a věci. Je proto logické, že nepřiběhne hned na první, druhé ani třetí zavolání. Je tohle zlobení? Není to spíše zvídavost? Střih. Jste v obchodě a čekáte ve frontě u pokladny. Natahuje-li se dítě k reálu se sladkostmi a vyžaduje si je křikem, kopáním a vzteklým pohyby i přes vaše výslovné „NE“, pak jde o zlobení.

Jádro pudla

Otázkou je, proč dítě zlobí. Zde musíme (chtě nechtě) přiznat, že chyba je zřejmě ve výchově. Strašit a děsit děti čerty jakožto berličkou poslední záchrany není nejlepší způsob, jak si vynutit klid a respekt. Výchova je takřka celoživotní práce a ne záležitost jednoho večera v roce. Nastavte si limity, které jsou ještě v normě a co už je přes čáru. Hračky poházené po zemi v zápalu hry s přivřenými oky přehlédnete. Stejně jako vodu vycákanou na podlaze při koupání. Vysvětlete, co není v pořádku: „Adámku, necákej tolik, někdo by v té kaluži mohl uklouznout, upadnout a ublížit si.“ Ovšem vzteklý amok a záchvat pláče kvůli čokoládě v obchodě zaslouží radikálnější krok.