Celý týden se nese v duchu soutěží s Ambasadorkami. I dnes je pro Vás připravena další soutěž a bude to soutěž se mnou a s firmou Vileda. Trhneme rekord a budeme mít nejvíc soutěžících? Pojďme se o to alespoň pokusit 🙂

Dávali jste včera pozor a četli článek od úžasné Irči @vanea

Pokud ne, tak si ho určitě přečtěte, protože se v něm ukrývá odpověď na dnešní soutěžní otázku (https://www.modrykonik.cz/blog/vanea/article/hola-hola-skola-vola-cas-na-odpocine-0m29wb/)

A jaká je dnešní soutěžní otázka?

Co není cílem života?

O co budeme dnes soutěžit?

Všem, kteří se rozhodli přečíst můj článek předem děkuju a snad právě pro Vás bude v určitých věcech přínosem. Ráda bych Vám povyprávěla, co předcházelo mému těhotenství a především o porodu, který proběhl v porodnici ve Vyškově. 

Přesně dne 30.6. 2017 jsem úspěšně dokončila vysokou školu v Brně. O pár měsíců později jsem se dostavila na přijímací zkoušky na navazující studium v mém oboru. Ačkoliv jsem zkoušky udělala, na další studium jsem se necítila, a tak jsme si s přítelem řekli, že se pokusíme o miminko. Náš plán byl takový, že pokud TO vyjde, tak ukončím studium a pokud ne, tak půjdu dál studovat. Těsně před zápisem se mi ukázaly na testu dvě jasné čárky - mé pocity byly velmi rozporuplné. Já i přítel jsme miminko chtěli, ale rodiče si přáli, ať dál studuji - nechtěla jsem je zklamat. Nicméně poté, co se dozvěděli, že čekáme přírůstek se začali všichni velmi těšit. 

Asi v 8. týdnu těhotenství jsem začala krvácet a tak jsem navštívila pohotovost, kde jsem dostala léky na udržení těhotenství, které jsem dále brala až cca do 3. měsíce těhotenství. Poté už nebyly třeba a jediné, co mě trápilo, byly těhotenské nevolnosti (jako mnohé z nás), které jsem se snažila zmírňovat zázvorovými lízátky a doušky chlazené coca coly. Ve 3. měsíci na velkém screeningu jsme se dozvěděli, že naše miminko je holčička, což nás oba velmi potěšilo. Vždycky jsem si přála mít svoji malou princezničku, kterou budu krásně oblékat a všude se s ní chlubit 🙂. Poté jsem podstoupila triple testy, které ukázaly vysokou pravděpodobnost na rozštěpové vady. Pan doktor mi vysvětlil, že je mít nemusí, že tento test ukazuje pouze procentuální pravděpodobnost, ale i přesto mě tato informace velmi rozrušila. Následně jsem byla zaslána do prenatálního centra, kde jsem absolvovala jeden screening navíc. Paní doktorka mě potěšila informací, že žádné rozštěpové vady nejsou viditelné ani na páteři, ani na obličeji.  Tím mé starosti o malou však nekončily. Zhruba ve 25. tt  začaly další problémy a já si díky nim musela poležet v nemocnici.  Holčička se na nás asi tak těšila, že chtěla ven o mnoho dříve, a proto se mi snažili porod oddálit. Díky klidovému režimu a lékům se jim to povedlo, a Emča zůstala v bříšku až do mého 38. tt těhotenství, za což jsem byla moc vděčná. Od pobytu v nemocnici jsem dále dodržovala klidový režim a žádné další problémy se nevyskytly až do porodu. 

Těsně před porodem jsme ještě stihli těhotenské focení, na kterém moc ráda vzpomínám a když se zpětně dívám na fotky, mám trošku slzičky v očích 🙂 

 A teď už k samotnému porodu! 🙂

Dne 26.4. 2018 jsem jako každý čtvrtek chodila do poradny pro těhotné ve Vyškově na rutinní prohlídku a měření ozev miminka. Pamatuji se, že v poradně jsem byla ten den už brzy ráno, protože tam později už bývá hodně maminek a já to chtěla mít co nejdříve za sebou. Poté, co přišla sestřička, tak mě hned napojila na monitory a já čekala půl hodiny, až bude měření hotové. Sestřička však za mnou neustále chodila, že malá zřejmě spinká a není tam taková aktivita, kterou by doktor potřeboval vidět. A tak jsem začala pojídat čokoládu a hroznový cukr ve snaze ji probudit. To se však nepodařilo ani po mé menší "rozcvičce" a tak lékař usoudil, že se měření bude muset opakovat za 3 - 4  hodiny a pouze mě vaginálně vyšetřil s tím, že pak mu jen přinesu ukázat výsledky měření. Během 3 a půl hodinovém procházení se po nemocnici jsem začala cítit mírné bolesti, kterým jsem však nepřikladála váhu, protože jsem si myslela, že se jedná o poslíčky. Po uplynutí této doby jsem se pomalu vracela do poradny, aby mi natočili znovu ozvy. Výsledek nebyl nijak uspokojivý, nicméně byl lepší než předchozí, tak se s ním pan doktor spokojil a následně vyhodnotil, že nález je fyziologický a já mohla slavnostně ve 13:00 odpoledne domů. Jak jsem dorazila domů bolesti začaly být silnější, ale zatím nepravidelné, tak jsem si stále myslela, že je to jen důsledek mé "delší procházky". Šla jsem si lehnout a nachvíli usnula, probudila mě během půl 4 docela silná bolest v kříži a podbřišku, která se začala pravidelně opakovat a trvala cca 45 - 50 sekund. Zhruba v 16:00 jsem volala příteli, že už "asi" rodím, tak ať pro mě přijede. Samozřejmě jsem čekala do poslední chvíle než jsem si šla dát vanu a v ní jsem se ještě následně rozhodla si umýt vlasy (přece nebudu rodit s mastnými vlasy :D ), což byla chyba, protože jsem byla ráda, že jsem z té vany vůbec nějak sama vylezla a oblékla se. Přítel měl vcelku velké zpoždění, přijel za víc jak půl hodiny od telefonátu a já už se doma bolestí svíjela. Byla jsem vcelku nervózní, nebála jsem se, že bych porodila doma, ale že mi nestihnout podat dostatečně včas antibiotika - měla jsem pozitivní nález na streptokoka. 

„Posledních pár dnů na mně prcek (8m) pořád visí. Původně jsem si myslela, že se jedná o onu úzkost, ale řve i se mnou a vyžaduje vyloženě jenom chovat. Když ho třeba položím na postel, abychom si hráli, tak pořád řve a skáče na mě, ať ho vezmu. Hračky ho nezajímají. O klidném WC nebo poklizení si můžu nechat zdát. Donedávna se vzbudil a další 3/4 hodiny si dokázal hrát sám v postýlce, za tu dobu jsem udělala, co bylo potřeba. Teď to nejde. Znáte to některá? Případně jak na to a kdy to odeznělo?“

Ještě nedávno bylo vše naprosto bez problémů a vaše dítě si mohl pochovat prakticky každý. Najednou, v podstatě ze dne na den, to už není možné. Dítko pláče sotva jen naznačíte, že byste se od něj měla vzdálit. Chce jen vás, odmítá dokonce i tatínka. Bez něj si nedojdete ani na záchod. Vy jste nešťastná a unavená, přemýšlíte, zda je s vaším dítětem vše v pořádku. Babičky zase s oblibou tvrdí, že jste si ho rozmazlila. Pravda ale není ani na jedné straně. Prostě i k vám zavítala tzv. separační úzkost. V tomto období může mít dítě prostě a jednoduše jen strach z toho, že vás už nikdy neuvidí, že o vás přijde. Vy jste jeho středobod vesmíru a vše ostatní jen vzdálené a nezajímavé miniaturní hvězdičky.

Co je to separační úzkost?

V první řadě je potřeba si uvědomit, že separační úzkost je úplně normálním zdravým vývojovým stadiem dítěte. V tu chvíli se vytváří pevné citové pouto k osobě, u které se cítí nejlépe – u maminky. Je na ní doslova závislé a bojí se lidí cizích i známých.

„Než měl Tomášek 8 měsíců, klidně si sám hrál v postýlce a já si mohla jít na WC nebo si prostě odskočit uvařit kávu. Ovšem ze dne na den, při opuštění místnosti, slzy jak hrachy, řev. Zajímavé je, že když jsem dala Tomáška na hlídání k rodičům i na noc, pohodička. Ovšem jak jsem přijela, tak jako by přijel magnet a museli jsme dělat vše společně. Teď už se staví k nábytku a tak, takže člověk na něj musí dávat pozor, takže jsme zase pořád spolu. Ale je pravda, že když ho dám do postýlky nebo ohrádky, můžu si v klidu zajít na WC, o čemž jsem asi měsíc jenom snila.“

Období separační úzkosti se začne projevovat v době, kdy se začíná více pohybovat a uvědomovat si svět kolem sebe. Toto období je velmi dobře načasované zejména z hlediska bezpečnosti dítěte. Vzniká proto, že dítě řeší uvnitř sebe psychický rozpor. Na jedné straně chce začít objevovat a zkoumat svět, protože už to dokáže, ale na druhé straně má strach se vzdálit od maminky, protože doposud se vše dělo jen v její blízkosti. A celý tento problém řeší tak, že si mámu mnohem víc hlídá a nechce se od ní hnout ani na metr. Musí se mu neustále věnovat, všude ho doprovázet a nechat ho zkoumat. Z toho všeho je ale velmi unavené, a proto se po nějakou dobu jakémukoliv kontaktu s cizí osobou brání. A nejsou to jen ostatní lidé, ale i cizí prostředí může hodně vadit.

Jako svou diplomovou práci jste navrhla řadu erotických pomůcek. Proč právě toto téma?

Nebylo to hned tak jednoznačné. K tomuto tématu jsem doslova musela „dospět“. Měla jsem rok před dokončením školy a přemýšlela jsem, jak s tím posledním svobodným časem smysluplně naložit. Jako svojí bakalářskou práci jsem dělala návrh tramvaje pro Prahu. Byl to velký projekt a taky dost klučičí téma. Takže jsem chtěla dělat něco menšího, co bude mít blíž k výrobě. Ale na to, že to budou právě erotické pomůcky pro ženy, mne navedl můj kamarád. Řekl mi, že všechno, co navrhuji, je čisté a jemné, takže bych byla prý schopná udělat i erotické pomůcky, za které by se nemusela žádná žena stydět. K mému překvapení mi téma prošlo i u mého pana profesora, takže už nebylo cesty zpět. A stala se z toho pro mne výzva.

Vaši sadu intimních pomůcek pro ženy, jste nazvala Whoop.de.doo. Co to znamená a co pro Vás Whoop.de.doo znamená teď?

Nejprve k tomu názvu. Chtěla jsem něco zvukomalebného, co nebude lascivní a prvoplánové a Whoop.de.doo zní pěkně. Někde jsem dokonce našla, že to znamená řádit. Tím, že to byla školní práce jsem neřešila, jestli to funguje marketingově. Když se pak ze školního projektu stal projekt skutečný, různí lidé, většinou z oblasti obchodu, mi radili, abych název změnila. Jsem ale ráda, že jsem to nakonec neudělala. Už několikrát jsem ze zahraničí dostala zpětnou vazbu, že název skvěle funguje. Jinak celá ta značka pro mne znamená hodně. Je to takové moje dítě☺. Netušila jsem, že okolnostmi se z diplomové práce stane moje skutečná práce a, že budu mít firmu, která navrhuje, a i vyrábí erotické pomůcky.

Proč jste se rozhodla jít vlastní cestou, bez investorů?

Celé to bylo nečekané. Když jsem za tu mou sadu erotických pomůcek dostala Studentskou národní cenu, bylo to pro mne velké překvapení, a i pro novináře. Spustila se velká mediální smršť a spoustu lidí si chtělo pomůcky koupit, ale byly to jen prototypy. Také se mi ozvalo spoustu potencionálních investorů a já absolvovala nespočet schůzek. Ale s nikým jsem si lidsky moc nesedla. Většinou obchodníkům nezáleželo na tom, kde a jak se to bude vyrábět, spíš je zajímalo kolik a za kolik. Po roce peripetií jsem se rozhodla začít s prvním produktem sama. (sada Whoop.de.doo má v návrhu 4 typy pomůcek pozn. redakce). Dala jsem dohromady svoje úspory a stavební spoření a začala od nuly budovat značku. Chtěla jsem vyrábět v ČR nejprve v malém množství, ale hlavně kvalitně.

„Jsem učitelka na ZŠ. Loňský zápis jsem měla 17 dětí, z čehož pouze 3 byly bez logopedické vady. Je fakt, že je to rok od roku s řečí dětí horší. Od zápisu je do začátku školy ještě daleko a některým to do září naskočí. Ale nečekejte, že nástupem do ZŠ se dítě naučí hlásky, které neumí.”

Vývoj řeči vašeho děťátka je jedna z hlavních věcí, kterou jako maminka u svého dítěte sledujete. Napjatě očekáváte, jaké první slovo vaše dítě vysloví a kdy začne mluvit ve větách. Někdy děti projdou obdobím vývoje řeči naprosto bez problémů a před nástupem do školy krásně a bezchybně mluví. Některé děti ale mají s mluvením problémy, ať už takové, že nemluví vůbec, nebo jen vyslovují špatně některé hlásky. Kdy je ta správná doba navštívit logopeda? A jak takové sezení probíhá? Na co se připravit? 

„Já jsem neuměla v první třídě R a Ř, chodila jsem na logopedii ještě na gymplu a nedaří se mi to vyslovit správně doteď, akorát jsem se to naučila v řeči zamaskovat, tak to většina lidí nepozná. Nejstarší syn chodí na logopedii od 4,5 let (ve školce tvrdili, že je to brzo, logopedka, že pozdě). R se naučil, Ř vázne doteď, respektive maskuje to jako já. Druhý syn začal s logopedií ve 3 letech, mluvil hodně, ale lajdal výslovnost, po dvou měsících uměl vše, kromě R a Ř, to trénuje teď už druhým rokem a nic. Jinak mluvení trénujeme opravdu až na výjimky denně. Návyk se výborně hodil při nástupu do školy.”

Správný řečový vývoj od miminka až po školáka

1. První řečové (předverbální) projevy se objevují u miminka již v matčině břiše, kdy se objevuje takzvané nitroděložní kvílení, polykací pohyby nebo si plod cucá palec. Je to vlastně taková příprava na pozdější artikulační pohyby a samotnou řeč.
2. Pro správný vývoj řeči je důležité, aby dítě zvládlo sání, polykání a žvýkání. I když to tak nevypadá, jde o další přípravu na samotné mluvení (trénink artikulačního ústrojí).
3. První verbální projev novorozence je křik, který je z počátku reflexivní
4. Proces kojení je mimo jiné považován za “komunikační obřad”, kdy miminko se svojí maminkou neverbálně komunikuje, prostřednictvím doteků, pohledů, navazuje oční kontakt...
5. Ve 2.-3. týdnu života miminka můžeme pozorovat první úsměv
6. Mezi 2.-3. měsícem miminko zareaguje na váš úsměv a usměje se také
7. Následuje období broukání a žvatlání a od 6. měsíce se objevuje napodobivé žvatlání, to znamená, že dítě je už schopné připodobnit vydávané zvuky hláskám mateřského jazyka
8. Od 10. měsíce se objevuje stadium rozumění, kdy je dítě schopné reagovat na to, co slyší, například udělá paci, paci nebo zamává, když ho vybídnete
9. V jednom roce se objevuje první slovo (vzniká opakováním slabik, nejčastěji mama, tata, baba), postupně začíná dítě používat slov více a přidává i víceslabičná slova. Všechna tato slova mají funkci vět, když dítě řekne “ham” myslí tím “mami, dej mi, prosím, najíst, mám hlad”.
10. Do dvou let jde o období dvouslovných vět, kdy dítě spojuje dříve naučená slova, například “máma pápá”, ve dvou letech je slovní zásoba dítěte cca 200 slov
11. Mezi 2. a 3. rokem přidává dítě k podstatným jménům a slovesům přídavná jména a osobní zájmena a začíná skloňovat, ve třech letech je slovní zásoba dítěte cca 1 000 slov
12. Po 3. roce užívá jednotné a množné číslo, začíná tvořit souvětí, snaží se komunikovat a udržet rozhovor
13. Čtyřleté dítě umí cca 1 500 slov a čím dál více komunikuje přiměřeně situaci
14. Před nástupem do školy má dítě dokončený vývoj výslovnosti hlásek, respektive vyslovuje všechny hlásky mateřského jazyka správně a zná cca 2 500 - 3 000 slov

„Mám tříletého syna a kromě pár slov říká od všech jen první slabiky a i když se soustředí, nedokáže vyslovit třeba dvouslabičné slovo, takže nás čeká logopedie. Vypadá to na opožděný vývoj řeči nebo vývojovou dysfázii.”

Jelikož se tu tohle téma dost objevuje, tak jsem si říkala, že by nebylo špatný o tom sepsat článek ✏

Mojí malý je 18 měsíců, když jsem začala bylo 17.

Začla jsem tak, že jsem to omezovala přes den, občas sem to porušila páč mi lezlo na nervy to kňouráni 😁, jenže pak už jsem se rozhodla a nedala jí, dostávala jen ráno když se vzbudila ( o tom jsem kolikrát ani nevěděla, vytáhla si 🐐 a jedla)

Pak přišla na řadu noc, nešlo to ...vůbec.

Tak jsem se rozhodla přelepit bradavky náplastí a vysvětlit, že má maminka "Auva".

Zkoušela to, já už myslela že to vzdám, ale ejhle usla.

V první řadě bych ráda podotkla, že nevím, kdo je Dáda, ale její kečup je nejlepší, co jsem kdy jedla a přestože jsem ho udělala toto léto za vagon, už z něj nemáme téměř ani kapku. A jelikož  má tak velký úspěch, nedá mi, nepodělit se o recept s vámi.

Ingredience:

4 kg         zralých tmavých rajčat
75 dkg     cibule
40 dkg     cukru
2 lžíce      sladké papriky
3 lžíce      soli
6  ks         hřebíčků
15              kuliček nového koření
15              kuliček pepře
3                bobkové listy
3                chilli papričky a více podle přání ostrosti
1,5 kl         mleté skořice
1,5 dcl       octa

Postup:

1.  Nahrubo nakrájená rajčata, cibuli a všechny ingredience vařit cca 1hod (až do rozvaření)
2. N e p ř i p á l i t . potom rozmixovat anebo rovnou přepasírovat. Sůležité je ale mít oddělený koření a nezamixovat ho do směsi.
3. Pasírovat přes jemné sítko- nebo rozmixované přes cedník.
4. Propasírovanou hmotu znovu uvést do varu, vařit na maximální teplotě, nepřetržitě míchat. (Nebát se vysoké teploty, jinak nezhustne)
5. Horké plnit do skleniček, zavíčkovat, nechat schládnout.

Nedávno jsem byla na Baby party a tam jsme nastávající mamince radili, co si určitě nesmí zapomenout s sebou zabalit do porodnice, až přijde den D. To mě inspirovalo k sepsání tohoto článku, navíc se mi to doufám bude ještě jednou hodit 🙂

•         Oblečení: není potřeba žádné

Padali názory, že některé by si na sebe hnusný nemocniční hábit nevzali (kdo ví, kdo ho měl před nimi), já osobně si ten jejich hábit vzala a byla jsem ráda. Pro mě je důležité být v čistém. A během 7 hodin kdy jsem rodila, jsem si ten si ten hábit měla možnost vyměnit 3x. Našla se mamina, která celou dobu strávila nahá, protože tak se cítila nejlépe. A tím radím se řídit. Tu jednu košili nebo větší triko případně uvezete a na místě podle vašeho rozpoložení a pocitu se rozhodnete. Oblečení vybírejte však tak, aby šlo dobře vyhrnout, pokud budete stát o bonding (ale která z nás by o něj nestála).

•         Hroznový cukr a lahev neperlivé vody

Jídlo není potřeba a ani to není žádoucí. Hlad zažene a energii skvěle doplní hroznový cukr, klidně několik balíčků s různou příchutí, ty se nezkazí a po narození miminka se ještě na doplnění energie budou hodit 🙂 K pití rozhodně ne žádnou sladkou limonádu, vezměte si neperlivou vodu, ale nakonec je podle mého názoru lepší jen si svlažit rty. Není dobré plnit si příliš močový měchýř.

•         Osuška, žínka

Nejčastěji lidé volí výši rodičovského příspěvku (RP) v rozmezí 6 000 – 7 600 Kč a dávku čerpají v průměru tři roky.

Ke konci června 2018 čerpalo RP ve výši nad 11 500 Kč celkem 16 597 rodičů. Využili tak možnost, kterou od ledna letošního roku zavedla novela zákona o státní sociální podpoře. Ta zrušila omezení horní hranice výše čerpání rodičovského příspěvku (doposud 11 500 Kč za měsíc). Maximální možná částka tak může v rámci této dávky momentálně činit 36 750 Kč měsíčně. U vícerčat pak 55 125 Kč. Celkovou sumu tak mohou příjemci rodičovského příspěvku vyčerpat už během šesti měsíců.

V červnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek celkem 284 846 osob, z toho
72 735 ve výši do 6 000 Kč. Dalším 145 887 klientům jej ÚP ČR vyplácel v rozmezí
od 6 000 – 7 600 Kč a částku nad 7 600 Kč si zvolilo 66 224 příjemců. Pokud jde o
nejvyšší možnou částku, tu vyplatil ÚP ČR v červnu ve 24 případech (18 žen, 6
mužů).
Výše rodičovského příspěvku se odvíjí od předchozího výdělku a také
nároku na peněžitou pomoc v mateřství, kterou vyplácí okresní správy
sociálního zabezpečení (OSSZ). Na základě zákona musí rodič doložit k žádosti o
rodičovský příspěvek také Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující
nárok a výši rodičovského příspěvku, případně denní
vyměřovací základ (DVZ) druhého rodiče.

Pokud jde příští týden vaše dítko poprvé do školky, možná vás přepadají obavy z toho, jak přechod do nového režimu a první odloučení od vás zvládne. Přinášíme vám rozhovor s paní učitelkou Janou, která ty nejmenší děti doprovází prvním školkovým rokem více jak třicet let. Jak projít prvními dny a týdny ve školce bez slziček na obou stranách? Rady zkušeného odborníka, který pomohl vyrůst desítkám dětí, vám mohou pomoci zbavit se strachu z nového a poradit vám, jak si první školkové dny nezkazit.

Nástup do školky je pro děti velký životní krok. Musejí se najednou odloučit od rodičů, kteří byli dosud stále k dispozici. Učí se větší samostatnosti a nezávislosti. Ve školce je čeká spousta nových situací, které se musí naučit zvládat a noví spolužáci, se kterými se budou učit vycházet. Zvládněte spolu první den ve školce s úsměvem.

1. Paní učitelko, vy pracujete v mateřské školce již od doby, kdy jste dokončila pedagogické studium, a od té doby máte každý rok na starosti ty nejmenší, tříleté děti. Vybrala jste si toto poslání sama?

Ano – od roku 1987 – po dokončení školy jsem nastoupila do své první práce, kde však byla smíšená třída, jelikož to byla malá, vesnická školka. V tu dobu tam ale těch nejmenších bylo nejvíce, nějak se jim to tam v okolí povedlo, že všechny děti v okolí byly od sebe pár měsíců. O rok později jsem se vdala a přestěhovala do Prahy, kde jsem ty nejmenší dostala, a byla jsem moc ráda. Od té doby mám ty nejmenší každý rok a vnímám to jako takové malé poslání.

2. Myslíte si, že je to těžký úkol, provázet ty nejmenší těmi prvními týdny a měsíci, kdy si zvykají na čas bez rodičů, domova?

Teď už ne. Po těch letech sledování získá člověk nadhled. Ale nesmí být úplně profesionální – tahle práce pořád obnáší city a blízkost. Ty nejmenší děti, často zvyklé jen na své nejbližší, jsou taková nepopsaná, křehká kniha, se kterou je třeba zacházet opatrně. Líbí se mi pozorovat, jak se jejich osobnosti vyvíjejí, jak se začíná ukazovat, jaký človíček tu vyrůstá.

Sláva nazdar výletu! :D 

To mi dalo...Do naší první soutěže tohoto týdne, v rámci #dny_s_ambasadorkami , se vás zapojilo neskutečné množství!!! Některé teda bohužel zapomněly splnit některou z podmínek, některé neuvedly v soutěžní odpovědi to, že je nutno si nechat slzičky na "cestu do práce", jak bylo psáno v článku:X A tak se stalo....že výherkyní se po generování stala...tramtadadáááá

...maminka s číslem 12!!! Což znamená (po splnění všech těch detailů), že vyhrála maminka @pet16 !!! Moc gratuluju a jdu psát zprávu🙂 Všem ostatním ještě jednou moc děkuju za zapojení se do soutěže, těště se v dalších dnech na další a další! Ještě vás toho hodně čeká;) Sledujte naše profily i nadále!

Irča a #babydove #dove

Tak jak začít...

Tohle bylo moje první těhotenství bylo bez jediného problému žádné nevolnosti komplikace nic takže jsem si říkala: "no super teď si to určitě vyžeru u porodu" naštěstí ne ale zážitek to byl výborný.

Termín jsem měla 12.7.2018 v tento den jsem byla na kontrole ještě u svého gynekologa který mě vyšetřil a nic na porod nevypadalo (to přesně potřebujete slyšet v tom horku kdy už toho máte plné zuby :D) tak mě předal do porodnice kam jsem volala ten den a měla jsem přijít hned druhý den.

V porodnici jsem byla 4x pokaždé udělán monitor vyšetření a nic na předposlední kontrole mi udělali Hamiltonův hmat který samozřejmě nezabral takže na poslední kontrole objednaná na indukci.

21.7.2018

Nástup ráno v 9 hodin. V 8:45 uz jsem tam byla jelikož jsem celou noc nespala jak jsem byla nervózní. V 9:15 mi zavedli tabletu na vyvolání.. Do 10:00 mi dělali monitor ale od 9:45 jsem uz pociťovala mírné bolesti které velmi rychle stoupali :D 10:05 me dali na Hekárnu.. bolesti opravdu rychle nabíraly na síle tak jsem šla do sprchy byla jsem tam půl hodiny pak jsem vylezla a chodila ale nešlo to takže jsem se kroutila na posteli v bolestech do 12:00.

Krásné pondělí! 

Jestli jste byli pozorní, určitě jste si v předešlých dnech všimli, že se tady na koníku něco děje! A tušíte správně, probíhají dny s ambasadorkami🙂! S tím jsou samozřejmě spojené i články a taky soutěže! (....jo a taky fotky, ke kterým se v následujících letech nebudu hlásit a budu vytrvale tvrdit, že to nejsem já)

A jelikož už první článek proběhl, tak je čas na první soutěžní otázku! A jaká že je?

Odpověď najdete ve včerejším článku od @mummy88 https://www.modrykonik.cz/blog/mummy88/article/pustit-se-maminy-sukne-a-hura-do-skolky-oymnz8/ 

Pro účast je potřeba splnit tři podmínky:

- dát like soutěžnímu článku (tedy tomuto článku se soutěžní otázkou)

Už od nepaměti vídáme miminka s dudlíky v puse. I když jsou rodiče, kteří je striktně odmítají, některé děti se bez nich zkrátka neobejdou. V každém obchodě s potřebami pro děti, lékárnách i hypermarketech na vás čekají hromady různých dudlíků v nepřeberných barvách, velikostech i provedeních. Podle čeho dudlík vybírat a na co si dát pozor?

I když někdo tvrdí, že dětem by se dudlík neměl, protože jim může poškodit chrup nebo zdeformovat dásně, mnoho maminek na ně nedá dopustit. Prostě platí - všeho s mírou. Když ho nebude mít dítě ještě ve škole, určitě se mu zuby nezničí. A je stál lepší mít klidné dítě s dudlíkem, než neklidné bez dudlíku a maminku vyčerpanou.

Naše maminky a babičky to měly jednodušší, v obchodech byl obvykle jen jeden druh dudlíku, takže měly vybráno rychle. Ale dnes? Dnes je jich tolik, že se jen těžko vybírá.

Zásady pro správný výběr dudlíku:

Přinášíme vám několik zásad, které jsou při výběru dudlíku nejdůležitější.

1. Počet

Milé maminky, 

některé z vás už to mají za sebou, pro jiné je to daleká budoucnost, ale mnoho z vás to čeká zrovna letos! Mluvím o odchodu vašich dětí z rodinného hnízda a začátku předškolní docházky. 

Sama jsem učitelkou v MŠ a mám doma ani ne dvouletého syna.. I když vím, že ve školkách pracují většinou hodné paní se srdcem na pravém místě, i tak mám slzu v oku, když si představím, že ten můj drobeček bude trávit den co den beze mě- resp. já bez něj. 🙂

Dělala jsem před pár lety v rámci diplomové práce výzkum na téma adaptace dětí v mateřské škole a velkým zjištěním mi bylo to, že existuje výrazná souvislost mezi prožíváním maminek a dětí. A často je začátek předškolní docházky mnohem náročnější pro mámu, než pro dítě. 🙂 Některé děti adaptaci zvládají lépe, jiné hůře, dobrá zpráva ale je, že většinou se všichni brzy aklimatizují a do školky chodí rádi! 🙂

Vy svým přístupem a několika činnostmi můžete dětem ale na začátku školního roku lecos usnadnit. 

Tady je pár bodů, které se mi za roky praxe zdály nejdůležitější, nebo které se osvědčily maminkám z výzkumu:

"Na první koupání mladšího syna v porodnici asi nikdy nezapomenu. Přišla starší rázná sestra, která syna strčila do vody, namydlila a šup šup utřít, obléknout. Syn řval jak tur a já měla chuť tu sestru kopnout. Taky mi kladla na srdce, že mám dítě koupat každý den, mycí gel je prý samozřejmostí a po koupeli prý ničím nenatírat. Koukala jsem na ni, jak na exota. Za hodinu přišla jiná sestřička - mladá a moc milá, dala jsem se s ní do řeči a rozesmálo mě, že mi říkala, aby se dítě nekoupalo každý den, prý stačí koupat v čisté vodě a každopádně miminko natírat olejíčkem. Oba syny jsem koupala od den, v čisté vodě a vždy je natírala dětským olejíčkem. Na třetí dítko už nenechám v porodnici asi nikoho sáhnout."

Z koupaní novorozených miminek má většina čerstvých maminek velký strach. Zpočátku to opravdu nemusí být úplně snadné - miminko může plakat, bude kluzké, křečovité... Některé děti si koupání užívají hned od začátku, zatímco ostatní potřebují trochu více času na to, aby si na nové pocity zvykly. Stejně tak, jako vy. Věřte tomu, že postupem času si tento rituál oba zamilujete!

Co si připravit ke a po koupání?

Je důležité, abyste si všechny potřebné věci přichystala a měla je po ruce. Pokud byste zjistila, že vám něco chybí, zapomeňte na to, že byste si pro to rychle odběhla - nikdy nemůžete nechat miminko ve vaně samotné!

Co budete potřebovat ke koupání?

• dětskou vaničku nebo koupací kyblík
• lehátko do vany
• teploměr do vody (případně postačí váš loket)
• osušku
• žínku
• hračku do vody
• dětskou kosmetiku

Ahojky, hledáme s manželem partu neboli známé kamarádi,k občasnému posezení u vínka,piva🙂 nějak tu nikoho nemáme,já Lounská jsem , manžel ne,tak budeme rádi když se ozvete a domluvíme se🙂 

Léto je pryč, škola za dveřmi. Pojďme si ty přípravy trochu zpříjemnit. Jsou tu další DNY S AMBASADORKAMI! 🙂

Protože minule to byl úspěch. Protože se to líbilo nám, ale hlavně vám. Protože soutěží není nikdy dost. A protože léto bylo sice fajn, ale taky dost náročné. Děti doma, dny dlouhé, noci krátké, vedro, vedro, vedro. A tak jsme se zase spojily a vymyslely pro vás společné překvapení. Každá jsme poprosila „svou“ firmu o menší či větší dáreček, a o ně si teď zahrajeme.

Od neděle vždy jedna z nás, ambasadorek, vydá jeden článek. Proč? Abyste se taky něco dozvěděli. Čekají vás tipy na uklízení, svačinky, pro boj s rýmičkou i cestování. A na každý tenhle článek naváže soutěž. Na vás tak v podstatě jen je sledovat pečlivě naše blogy, lajkovat a komentovat.

Podrobná pravidla jsou níž v článku a budou vždycky i u každé soutěže. Možná si je pamatujete už z Velikonoc. Tehdy se osvědčily, a tak jsme po nich sáhly i nyní. A popravdě taky proto, že se nám nechtělo vymýšlet nic nového. 🙂

Kromě dárečků se můžete těšit i na srdíčka, protože i ty budeme rozdávat ve velkém!

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Léto je pryč, škola za dveřmi. Pojďme si ty přípravy trochu zpříjemnit. Jsou tu další DNY S AMBASADORKAMI! 🙂

Protože minule to byl úspěch. Protože se to líbilo nám, ale hlavně vám. Protože soutěží není nikdy dost. A protože léto bylo sice fajn, ale taky dost náročné. Děti doma, dny dlouhé, noci krátké, vedro, vedro, vedro. A tak jsme se zase spojily a vymyslely pro vás společné překvapení. Každá jsme poprosila „svou“ firmu o menší či větší dáreček, a o ně si teď zahrajeme.

Od neděle vždy jedna z nás, ambasadorek, vydá jeden článek. Proč? Abyste se taky něco dozvěděli. Čekají vás tipy na uklízení, svačinky, pro boj s rýmičkou i cestování. A na každý tenhle článek naváže soutěž. Na vás tak v podstatě zůstává jen sledovat pečlivě naše blogy, lajkovat a komentovat.

Podrobná pravidla jsou níže v článku a budou vždycky i u každé soutěže. Možná si je pamatujete už z Velikonoc. Tehdy se osvědčily, a tak jsme po nich sáhly i nyní. A popravdě taky proto, že se nám nechtělo vymýšlet nic nového. 🙂

A kromě dárečků se můžete těšit i na srdíčka, protože i ty budeme rozdávat ve velkém!

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Pro velký zájem jsem se odhodlala sepsat recept na kvašáky, jak je mám ráda já. Myslím ale, že každý milovník této kvašené pochoutky si musí tak nějak postupně přijít na ten svůj ideální recept sám.

Potřebujeme:

okurky

česnek (já používám sušené plátky, ale poslouží i dva stroužky česneku)

kus chleba anebo rohlíku

kopr celý i s květem

"Po prvním porodu jsem je měla taky. Nezabíralo vůbec nic, úprava stravy, vláknina, hodně tekutin, dubová kůra... Nakonec jsem ze zoufalství, protože už jsem u každé stolice brečela bolestí, jsem vyzkoušela na radu sestřičky v ordinaci projímavou čajovou směs, jeden hrnek čaje denně, a to mi pomohlo hemoroidy zlepšit tak, že se to dalo přežít. A konec s mým trápením přišel až v okamžiku, kdy jsem přestala kojit." Hemoroidy jsou citlivá téma. Stydíme se o nich mluvit, přesto některé z nás velmi trápí. Naučte se s nimi bojovat!

Slovo hemoroid pochází z řečtiny a označuje se jako krvácení, příp. krvácející žíly. Jsou to křečové žíly, které se vyskytují v oblasti konečníku, konkrétně v řitním kanálu. Vyskytují se i u zdravého člověka a samy o sobě žádné potíže nezpůsobují. Problémy a velká bolest ovšem nastane, pokud se polštářky zanítí, zvětší, dojde v nich ke sražení krve nebo vyhřeznou z konečníku ven. Potom bohužel nastává peklo, protože řitní otvor svědí a krvácí.

Proč jsou v těhotenství časté?

Hemoroidy se poměrně často objevují na konci těhotenství nebo až po porodu. Důvodem jejich vzniku je zácpa a tlačení při stolici, ale také zvětšený objem krve v těle a útlak žil v pánvi na zvětšující se dělohu. Hemoroidy může vyvolat nebo zhoršit například aktivní tlačení u vaginálního porodu, zvýšený nitrobřišní tlak, který vzniká při větší fyzické námaze nebo silném kašli, a tlak na oblast konečníku (třeba při zácpě, kdy více tlačíme). Hemoroidů se po porodu sice nezbavíte hned, ale většinou problémy ustoupí v období šestinedělí. Jen výjimečně je potřeba podstoupit drobnou operaci.

"Trpěla jsem v těhotenství, měla jsem trombosované hemoroidy, takže jsem chodila na propíchnutí. Na ty ostatní, co trombosované nebyly, jsem dělala heřmánkové výluhy, mazala dubovou kůrou, ale spíš to chtělo čas. Já trpěla šílenou zácpou a tak vždy vylezly. Porod sám o sobě byl katastrofa - teď po těhu a šestinedělí je vše už v pořádku."

Jak se hemoroidy projevují?

Protože náš pobyt tu byl především v zimních a jarních měsících neužili jsme si tolik klasické koupání v moři ( ještě bylo chladné). Navíc podle místních jsem se tefili do opravdu chladného roku a takovou zimu tu dlouho neměli- hory měly zasněžené čepičky. Počasí se pak povětšinou drželo kolem krásných 20-25° na výlety ideální.

Castell d’Alaró  : několik základních údajů ... , městečko Alaró leží v podhůří Serra de Tramuntana a samotný kopec ční 822m nad mořem, zbytky hradu jsou datovány do 9 st.n.l. , Hrad Castell d'Alaró je jedním ze tří opevněných hradů na Mallorce.

https://www.google.cz/maps/place/Castell+d'Alar%C3%B3/

Od vesnice vede k hradu nejprve silnice - kam se vejde taktak jedno auto ( je nutné hledat místa kde se mohou dvě auta dobře minout). Potkali jsme turisty, kteří se pěšky vydali už z vesnice, ale autem je možné vyjet až k restauraci Es Verger - ( na první složené fotografii je to v pravé- dolní fotografii - malá světlá tečka v lese ...) my nevyjeli ani tam - nechali jsme auto dole na úpatí kopce a dále se vydali pěšky.

Šipka ukazuje kde je náš cíl ( v té chvíli jsme netušili, že to je až tam nahoře, ale mysleli jsme si, že zřícenina je o něco níže v lese). Takže jsme s nadšením vyrazili. 

Několik desítek metrů pod úrovní restaurace se cesta dělí - je možné pokačovat po " silničce" a následně pohodlnější cestou po hřebenu ( což jsme zjistili až po našem výletě) a nebo si vybrat jen cestičku, která šplhá přímo po kopci lesem vzhůru. Cesta by měla trvat cca 40minut - nám s dětmi zabala delší čas - výšlap nám trval něco přes hodinu.

"Možná mi to tak jen připadá, ale někdy mám pocit, že jsou kolem samé dokonalé děti.  A že vlastně i rodiče často nevědomky (nebo vědomky) děti přetahují. Tak mě napadlo zeptat se vás, jak to vidíte. Zdá se mi, že dnes se dítě musí do dvou let zbavit plín, do třech let krásně mluvit, v první třídě se učí to, co my kdysi ve třetí. A jakmile je jen někde malá odchylka, už se letí do psychopedagogické poradny, k logopedovi, na neurologii atd. Na druhou stranu přibývá depresí u dětí, jsou neurotičtější, víc stresované, agresivnější. A jakoby míň v pohodě. Jak to vidíte vy?"

Také si každý rok na začátku září přísaháte, že budete mnohem vstřícnější, klidnější, a to i přesto, že na vás bude dítě nechápavě koukat, i když jste mu už látku vysvětlovali aspoň třikrát. Že nebudete nadávat, až nedokážete rozluštit jeho písmo, se kterým by měl problém i grafolog. A nakonec to dopadne zase tak, jako vždy. Učit se s dítětem se totiž musíte naučit. Musíte umět řešit problémy, které se při dělání domácích úkolů mohou objevit.  

Domácí úkoly bývají pro děti často spíš za trest a pro rodiče zkouškou nervů. S trochou trpělivosti a změnou přístupu se ovšem dá vyvarovat každodennímu stresu i hádkám. Děti by měly být motivované k tomu, aby se o přípravu do školy aktivně zajímaly, naučily se plánovat a organizovat si svůj čas i práci. Až příliš často slyšíme ze všech stran vyprávění o tom, jak rodiče s dětmi tráví večer co večer dohadováním se nad domácími úkoly.

Kdy je vhodný čas na domácí úkoly?

„Hned po příchodu domů uděláme úkoly - podle toho co mají zadané, maximálně 15 minut (to když mají čtení i psaní, ale většinou mají úkol jen jeden - čtení, nebo psaní, nebo počítání - a to pak zvládáme za 5 - 10 minut), pak asi 5 až 10 minut procvičujeme formou hry angličtinu. Nakonec spolu nachystáme aktovku na příští den, ořezat tužky a pastelky, doplnit nová písmenka do složky apod. Celkově trvá kompletní příprava do školy maximálně půl hodiny.

Někdy (hlavně o víkendech) syn sám přijde s tím, že chce předepsat něco tiskacím písmem a pak to přepisuje psacím, nebo chce napsat nějaké příklady k vypočítání, nebo zkouší slabikovat v pohádkových knížkách, to vydrží tak půl hodinky až hodinku, ale to je jeho vlastní iniciativa a bere to jako zábavu.“

Nikdy jsem nebyla typ, který by se vyloženě zajímal o kosmetiku. Líčila jsem se vždy decentně (až na fialové stíny a modrou řasenku v pubertě 🙂), krémy jsem používala podle toho, jaký jsem zrovna od někoho dostala. Sprchové gely jsem si zásadně vybírala podle vůně a zubní pastu podle obalu 🙂. Milovala jsem obaly a hodně dala na jejich vizuální stránku. Nezajímalo mě, co je na nich napsané, ale jak vypadají. Líbily se mi třpytivé, nezvyklé tvary.

Co se týče pracovního života, tak jsem se realizovala jako logopedka v mateřské škole. Pracovala jsem v ní pět let a práce mě bavila. Dělalo mi radost pozorovat, jak se nemluvící děti rozmlouvají a jak je jim lépe rozumět. Předpokládala jsem, že je to práce na celý život, přestože jsem toužila být sama svým pánem.

O kosmetiku a její složení jsme se společně s manželem začali zajímat v době, kdy jsme plánovali početí dítěte. Chtěli jsme si tělo pročistit a tak jsme oba dva podstoupili půlroční detox. Na začátku jsme vyházeli (rozuměj, darovali) všechno, co jsme už doma nechtěli – veškerou kosmetiku, pšeničné výrobky, výrobky obsahující cukr, škodlivá éčka a podobné laskominy. Koupili jsme si kus přírodního tuhého mýdla z malé mýdlárny a přírodní šampón, pastu jsme si míchali sami a začali jsme se mazat pouze oleji. Jasně že jsme si nemysleli, že tím půlrokem smázneme ty dlouhé roky našeho neuváženého žití  :D, ale řekli jsme si, kdy jindy, když ne teď. 

Než se syn narodil, byla jsem už v přírodní kosmetice docela odborník. Vždy mi byly sympatické spíše výrobky od malých rodinných firem s osobním přístupem a tak jsem se snažila nakoupit výbavu převážně u nich. Velmi mě ale lákalo vyrobit něco synovi sama, a protože neumím ani pořádně přišít knoflík (beze srandy), padla volba na mazání. To už se ale syn narodil. Byl velmi kontaktní miminko, potřeboval být neustále na prsu. Jedla jsem oběd s polštářem na klíně a synem připojeným k prsu lehce přikrytým utěrkou,abych mi na něj neukápl oběd :D. V tu dobu veškeré moje zažité vzorce stravování vzaly za své, protože jsem byla velmi unavená. Začala jsem jíst hodně cukrů a přemnožila se mi v těle kvasinka. Dobře jsem svou starou známou poznala, protože mi způsobovala problémy dlouhá léta před detoxikací. Bohužel tentokrát si nedošlápla pouze na mě, ale i na syna. Ve třech měsících se mu na těle objevil rozsáhlý kožní nález, který jej velmi svědil. Lékařka jej diagnostikovala jako atopický ekzém a doporučila mi jej promašťovat. Tento způsob léčby zdál se však poněkud nešťastný... Kůže mého dítka se neustále zhoršovala a to obzvlášť po koupání. Začala jsem tedy hledat rady ve na internetua po pár dnech jsem se pustila do výroby své první zinkové masti. Dle příznaků jsem totiž pochopila, že se jednalo o kvasinkovou infekci kůže, kterou bylo naopak třeba vysušovat, protože kvasinka má rád teplo a vlhko. Ač se to zdá neuvěřitelné, mast za tři dny „ekzém“ zcela vyléčila. Už se nikdy nevrátil.

A tak sez logopedky stala mastičkářka 🙂. Od té doby míchám zinkovky v kastrolu, protože podobně sužuje kvasinka a jiní prevíti mnoho dalších dětí (i dospěláků). Nechali jsme ji, stejně jako pět dalších mastí, certifikovat pro děti od narození. Díky zpětným zprávám víme, že je zinkovka výborná i na opary, neštovice, akné, vyrážku od slunce či spálenou pleť po špatně zvolené kosmetice. Mastičkářství mě pohltilo na tolik, že se k logopedii v mateřské škole již nevracím. Jsem ráda, že mohu stále pomáhat dětem a přitom se starat doma o to své.Naše masti a balzámky se rozrostly na „Horákovic jedenáctku“ :D a my tak můžeme potěšit i dámy např. Kávovým, Levandulovým či Makovým balzámem na pleť. Jsme rádi, že si našich mastí všimla i herečka Míša Tomešová, která se každý den maže naším Banánovým balzámem. A protože jsem typická ženská, která pořád něco vymýšlí, certifikujeme nyní dva masážní a koupelové oleje pro děti od narození, trochu se taky vrtám v mýdlech a po nocích zdobím svatební medíky. Všechny naše výrobky si můžete prohlédnout na našem webu a o některé z nich si také můžete zde na Modrém koníkovi od 21. 8. do 3. 9. zasoutěžit ;).

"Mně už došla fantazie a někdy nevím jak je zabavit. Poradíte mi nějakou zajímavou, zábavnou hru pro tříletého a čtyřletého chlapečka na zahradu? Máme houpačku, písek, skluzavku, bublifuk, míče, odrážedla, stan a tunel, ale myslím si, že můj a sestry lumpík by už chtěli "zaměstnat" i jinak. Třeba co s nimi můžeme dělat my dospělí nebo co jim můžeme vytvořit sami nebo i koupit."

Máte-li to štěstí, že máte rodinný domek nebo třeba chatku v zahrádkářské kolonii, je to pro vaši ratolest jednoznačně výhra! Pojďte se dnes společně s námi podívat, jak můžete zahradu uzpůsobit dětem!

Zahrada se pro děti může stát střediskem neutuchající zábavy, dobrodružství a splnění takřka všech dětských snů. Zároveň ale také může způsobit nejeden stres rodičům, pokud v ní jsou nástrahy, díky nimž nemůžete dítě pustit z dohledu. 

Jedlé zahrady

Ať už je vaše ratolest v kojeneckém věku nebo atakuje hranici náctiletých, jedlá zahrada je jednoznačně výhra. Prakticky si pod tímto pojmem můžete představit to, že je plná jedlých plodů. Ale pozor! Pouze pokud jste zahradnicky založena a víte, že vás to bude bavit. S jedlou zahradou je totiž spojena také otázka její pravidelné údržby a nějaký ten čas strávený mezi záhonky. S tím vám samozřejmě mohou děti pomáhat (zde často platí příměr - čím jsou menší, tím víc je to baví). Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, tak ať už je to zelenina, ovoce, nebo třeba keře, děti bude nejen bavit, ale i chutnat! 

• Fiskars Inspiration, základní sada Lucy 3 ks, nůžky, lopatka, kypřič, cca 395 Kč.
• Sada zahradního nářadí, 6 ks lopatky, kypřiče, konvička, Small Foot by Legler, cca 373 Kč.
• Zahradní sada dětského nářadí, kolečko, hrabičky, lopata, rukavice, Klein Bosch, cca 478 Kč. 
• Kolečko zahradní dětské, Woody, cca 340 Kč.
• Dětské pracovní rukavice, MIKE, cca 70 Kč.