„Osobně bych do toho už znovu nešla. Mám děti od sebe 2,5 roku. První hyperaktivní, ale mateřskou s ním jsem si užívala i přes to, že do roka a půl jsem měla spánkový rekord 2h v kuse. Pak jsme si naplánovali další miminko a vyšlo to hned. Všichni mě ujišťovali, že už jsem si své vybrala, to druhé miminko bude klidné a spavé...“

Jaké to je, mít děti brzy po sobě. Ještě možná kojíte nebo jste sotva přestala a jste znovu těhotná. Zvládnete to? Vždyť doma jedno miminko v podstatě máte a do toho čekáte další. Možná máte strach, ale nebojte se, určitě to nebude tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Malý věkový rozdíl mezi sourozenci má určitě spoustu nevýhod, ale většina maminek, které mohou mluvit z vlastní zkušenosti vám řekne, že výhody převažují. Ať už jste se v takové situaci náhodou nebo úmyslně ocitli, či jste zatím ve fázi plánování, následující řádky jsou pro vás jako stvořené.

Dva roky a méně

„Ahoj holky, najde se tady někdo, kdo má zkušenosti s dětmi, které se narodily brzy za sebou? Synovi bude v dubnu rok, a právě v dubnu bychom se chtěli začít snažit o druhé miminko. Kdyby nám to vyšlo hned napoprvé jako se synem (samozřejmě bychom byli rádi), ale synovi by bylo něco málo přes 20 měsíců, když by se narodilo druhé miminko. Dá se to vůbec zvládnout, vychovávat novorozence a dítě, kterému nejsou ani dva roky? Nikoho neznám, kdo by měl děti takhle brzy za sebou, většinou mají mezi sebou věkový rozdíl 3-5 let.“

První týdny s miminkem má většina maminek tak trochu v mlze. Neustálé kojení, přebalování, převlékání, houpání. Sotva se to trochu zlepší, jste najednou znovu těhotná a za pár měsíců to celé absolvujete zas. Jenže tentokrát tam bude ještě jeden rozdíl. Už totiž dítě máte, takže vás nečeká jen péče o novorozence, ale i o batole. Ale víte co? Čas běží jako voda a ženy-matky vydrží hodně. Než se nadějete, z vašeho druhého miminka se stane parťák pro jeho staršího sourozence a vy si budete pochvalovat, jaký mají ti dva ideální věkový rozdíl. Stejně jako si to pochvaluje mnoho maminek v diskuzi: Malý věkový rozdíl mezi sourozenci, máte zkušenost?

„Ahoj holky, já s vlastními dětmi zkušenosti zatím nemám, ale já jsem se narodila v září a má sestra v listopadu následujícího roku. Bude mi 25 a jí 24 a odjakživa máme úplně úžasný vztah. Říkají o nás, že jsme jako dvojčata, rozumíme si, doplňujeme se a hlavně se chápeme. Taky bych chtěla dítka hned, jak to půjde, po sobě. A taky, a to je nejdůležitější, je vychovat a dát jim všeho stejným dílem.“

Chtěla bych poděkovat Modrému koníku a Pampers za možnost testovat kalhotkové pleny a pleny do vody. Byla jsem nadšená, protože jsme v podstatě poprvé něco vyhráli.  Nejdříve se v recenzi budu věnovat Pampers Pants Premium Care, které jsme testovali více, poté přijde na řadu Splashers.

Pampers Pants Premium Care

Byla to naše druhá zkušenost s plenkovými kalhotkami od Pampers. Poprvé byl ale syn ještě ležící miminko, které nikam „neutíkalo“ při přebalování. Synovi je nyní rok a při každém přebalování „zdrhá“ a má mnoho jiných věcí na práci, než ležet a počkat, až ho přebalím. Většinou nezabírají moc ani nové hračky, či předměty, které normálně do ruky nedostane (Telefon, ovladač, stužka apod.).  

U neposedného batolete jsou natahovací plenky trošku větší výhra než plenky s klasickým zapínáním, nicméně ani to není spása, většinou končí malý u mě na klíně a natahuji mu je jako tepláčky. Oceňuji, že si je malý nerozepne. S klasickými plenami už jsme totiž měli dvě nehody, kdy si malý sundal plenku.

Plenky jsou jemné na dotek a dělají malý zadeček. Pás se krásně natahuje a přizpůsobuje tělu, nikde nic neškrtí a zároveň při „větší náloži“ nic neproteče ( bůh ví ale, jak by to bylo při průjmu například..). Při přebalení lze plenky opět stáhnout (což nedoporučuji, pokud je dítě pokakané), nebo se pás na bocích jednoduše roztrhne, plenka zamotá a vzadu na plence se použije modrý lepící proužek, kterým se plenka zabezpečí proti rozbalení.

Plenky v pohodě vydrží celou noc a neprotečou. Nicméně prdelka syna bývala po noci vlhká, synovi to nevadí (je zvyklý, že doma používáme látkové plenky a v nich má to vlhko také). Nebývá z toho ani opruzený, problém je v posledním čase jen, pokud hned nezaznamenám, že je pokakaný a je v plence déle (je ale jedno, zda se jedná o jednoráz, či látkové pleny).  

Do mailu mi přišel tento text, všimla jsem si, že koluje i na fcb. 

I kdyby nic, člověk se na 5minut začte a třeba si uvědomí, kdy naposledy sdělil partnerovi, že mu to sluší, poškrábal mu záda anebo jen spolu večer seděli, drželi s eza ruce a prostě spolu byli 🙂 

Muž požádal o rozvod..
"Manželka mu napsala vzkaz, který by jste si měli přečíst všichni.. Budete šokováni...

Vrátili jsme se spolu s manželkou v tu osudnou noc domů. Manželka přichystala úžasnou večeři. Já ji chytil za ruku a řekl jsem jí: „Musím ti něco říct.“ Ona si sedla a beze slova jedla. Uviděl jsem bolest v jejich očích.

V tu chvíli jsem nemohl mluvit. Ale musel jsem se přiznat, že uvažuji o rozvodu našeho manželství. Téma jsem uvedl zcela klidně. Nevypadala ani rozzlobeně. Manželka se pouze se zeptala: „Proč?“
Já jsem se odpovědi na tuto otázku vyhýbal. Teprve to ji rozzlobilo. Hodila po mě nějakou věc, kterou měla po ruce a křičela na mě, že nejsem muž, kterého si brala! V ten den jsme spolu už nepromluvili. Plakala celou noc. Věděl jsem, že chtěla především vědět, co se s našim manželstvím stalo. Nemohl jsem ji na tuto otázku odpovědět. Zkrátka jsem ji už nemiloval. Mé srdce patřilo Janě, kterou jsem potkal během našeho manželství. Mé ženy jsem litoval.

S obrovským pocitem viny jsem podepsal rozvodové papíry, v nichž stálo, že si žena může nechat dům, auto, a 30% podílu v mé společnosti. Podívala se na tyto rozvodové papíry a roztrhala je na kousíčky. Žena, která se mnou strávila 10 let svého života mi byla najednou strašně cizí. Bylo mi líto všeho času i energie, který promrhala tímto manželstvím. Ale nemohl jsem změnit fakt, že nyní miluji Janu. Nakonec se přede mnou rozplakala. Její pláč byl pro mě na jednu stranu velkou úlevou. Myšlenka rozvodu se zdála být po několika týdnech jasnější a reálnější.

Druhý den jsem se vrátil domu pozdě. Žena zrovna něco psala… Večeři jsem samozřejmě již nedostal, tak jsem si šel rovnou beze slov lehnout. Byl jsem velmi unavený po celém dni s mou milovanou Janou, nebyl tedy nejmenší problém usnout. Když jsem ráno vstal, stále byla u stolu a psala. Nestaral jsem se o to, co tam píše, tak jsem si šel opět zdřímnout.
Ráno mi žena prezentovala podmínky rozvodu: nic ode mne nechce, pouze po mně požaduje, abychom se měsíc před našim rozvodem snažili žít jako normální rodina. Jako dřív. Její důvody byly zcela rozumné: syn měl důležité zkoušky a proto jsme ho nechtěli našim rozvodem stresovat.

Bylo to akceptovatelné. Navíc mne však požádala abych si připomněl, jak jsem ji nesl ze svatební místnosti a abych ji během tohoto měsíce nosil takto každý den až k vchodovým dveřím. Myslel jsem si, že se zbláznila. Aby však byly poslední dny našeho manželství snesitelnější, souhlasil jsem.

Janě jsem o rozvodových podmínkách řekl. Ta se jim jen smála a odsekla, že jsou tyto požadavky mé ženy velmi absurdní. Řekla, že bez ohledu na to, jaké triky moje manželka zkusí, i tak musí čelit rozvodu.

Mě a mou manželku již nespojoval žádný fyzický kontakt, od chvíle, kdy jsem přednesl téma rozvod. Když jsem ji vynášel z ložnice poprvé, bylo to dost neohrabané. Náš syn nám tleskal a pokřikoval něco ve smyslu, že táta drží mamku pevně v náručí. Jeho slova se mě hodně dotkla.

Od ložnice přes obývák až ke dveřím. Nesl jsem ji na rukou více než 10 metrů. Zavřela oči a jemně dodala: „Neříkej synovi o rozvodu.“ Nenápadně jsem přikývl. Cítil jsem se hodně smutně. Před vchodovými dveřmi jsem ji postavil na zem. Počkala na autobus a jela do práce. Já jel do práce autem.

Druhý den to bylo celé o něco přirozenější. Žena se mi opřela o hruď. Cítil jsem její krásnou vůni. Uvědomil jsem si v tu chvíli, že jsem se na ni pořádně nezadíval už velmi, velmi dlouhou dobu. Už nebyla ta mladá dívka. Měla několik vrásek a prošedlé vlasy. Naše manželství ji velmi poznamenalo. Na chvilku jsem měl výčitky, co jsem to s ní udělal.

Čtvrtý den když jsem ji zvedl, pocítil jsem určitou intimitu mezi námi. Tato žena, které jsem se dlouho nevšímal, mi dala 10 let svého života. Pátý a šestý den se to opakovalo. Janě jsem o tomto vůbec neřekl. Měsíc plynul a nošení mé manželky bylo jednodušší a snazší. Pravděpodobně to bylo každodenním cvičením a moje ruce posílily.

Jedno ráno se rozhodovala, co si má obléct do práce. Vyzkoušela si několik šatů, ale nemohla si vybrat. Vzdychla, že všechny šaty jsou jí příliš velké a velikosti ji nesedí. V tu chvíli jsem si uvědomil, že hodně zhubla a to byl ten důvod, proč bylo její nošení v náručí každý den lehčí a lehčí.

Najednou mi to všechno došlo … měla v srdci tolik bolesti a hořkosti. Podvědomě jsem se jí dotkl.

V tu chvíli přišel náš syn a řekl, že je čas maminku odnést ke dveřím. Vidět svého otce, jak se jen letmo dotýká maminky je důležitou součástí jeho života. Manželka syna přivolala, ať přijde blíž a pevně ho objala. Odvrátil jsem zrak, protože jsem se bál, že mi tenhle pohled změní názor na rozvod i když jsem Janu miloval. Pak jsem ženu zvedl a nesl ke dveřím. Její ruce objaly můj krk velmi něžně a jemně. Já ji držel pevně, bylo to stejné, jako v náš svatební den.

Její váha mi začala dělat velké starosti. Poslední den, kdy jsem ji nesl to bylo těžké. Sotva jsem udělal krok. Syn odešel do školy. Pevně jsem ji chytil a pošeptal jí, že jsem netušil, že našemu životu chybí intimita. Odešel jsem i já …Jel jsem za mou Janou. Vyběhl jsem shody. Jana otevřela: „Promiň Jano, už se rozvádět nechci!“

Jana se na mě podívala překvapeně a dotkla se mého čela. „Máš horečku?“ Řekla. Sundal jsem její ruku z mého čel a dodal jsem: „Promiň Jano, už se prostě nechci rozvést. Manželství bylo nudné protože jsem si nevážil detailů každodenního života. Ne proto, že by mě manželství a žena omrzelo. Za ten čas, co jsem ji nosil v náručí jsem si uvědomil, že je mou povinností ji nosit na rukou každý den dokud nás smrt nerozdělí!“ Jana vypadala jakoby se právě probudila.

Dala mi pořádnou facku, zabouchla dveře a rozplakala se. Sešel jsem po schodech dolů a sedl jsem si do auta. V květinářství jsem objednal velkou kytici. Květinářka se mě zeptala, co má napsat na kartičku s přáním. Usmál jsem se a napsal jsem do ní: „Budu tě nosit na rukou dokud nás smrt nerozdělí.“

V ten večer jsem přišel domů s květinami v rukou a úsměvem na rtech, vyběhl jsem po schodech a našel jsem manželku ležet mrtvou v posteli. Už měsíce bojovala s rakovinou a já jsem byl tolik zahleděný do Jany, že jsem si toho nevšiml. Věděla moc dobře, že brzy zemře, a chtěla mě ochránit před jakoukoliv negativní reakcí a výčitkami našeho milovaného syna. Alespoň v jeho očích jsem byl ten milující manžel …

Malé detaily našeho života jsou to, na čem ve vztazích opravdu záleží. Není to majetek jako dům, auto, či peníze. Tyto věci vytvoří příznivé prostředí pro naše štěstí, ale nejsou štěstím samotným.

Najděte si proto čas a dělejte se svou láskou maličkosti, které Vám přijdou malicherné, ale jsou důležité. Mějte šťastné manželství!

Když se o tomto článku s nikým nepodělíte, nic se nestane.

Pokud ano, možná sobě nebo někomu jinému zachráníte manželství a lásku.

Pampers pants

Dceři je 10 měsíců a měly jsme možnost vyzkoušet Pampers pants. Je to aktivní dítě. Leze po čtyřech, staví se a zkouší dělat první krůčky. Když se mi plenky dostaly do ruky, líbil se mi design i to, jak je plenka měkká a lehká. Trochu ale zapáchá chemií. Plenky se jednoduše oblékají a hezky sedí.  Manžety pěkně obepínají nožičky. Plenka je vyšší v pase, takže hezky drží a neshrnuje se. Ani při vykonání potřeby plenka nesjíždí dolů. Plenka se dá po bocích roztrhnout, takže sundání je rychlé a jednoduché, pokud je dítě na zemi. Já jsem zvyklá pokakanou plenu sundávat dceři nad umyvadlem a hned umýt dupku pod tekoucí vodou. V tomto případě není sundávání pleny vůbec jednoduché. Plenka má na zadní straně pásek, kterým se má použitá plena zalepit. S tím jsem se ale moc neskamarádila a pořád jsem nevychytala způsob, jak plenu pořádně zabalit. Pokud dcera neměla plenu na sobě moc dlouho, bylo vše v pořádku. Když jsem jí plenu nechala déle, sice neprotekla, ale dcera byla otlačená, měla mokrou kůži a začala se jí dělat opruzenina. Tyto pleny jsou i poměrně drahé. Pampers pants možná dám ještě šanci v době, kdy se bude dcera učit chodit na nočník. Do té doby zůstaneme u klasických plen, které používáme a které nám vyhovují.

Pampers splashers

Dcera miluje čachtání ve vodě, a když jsme poprvé vyrazily na místní koupaliště, použila jsem klasické plenkové plavky s „lepítky“, ale moc nadšená jsem nebyla. Dcera měla tendenci plenku neustále rozlepovat, takže jsem ji musela znovu zalepovat a upravovat. Plenka nedržela tvar a byla nakřivo. Toto u plenkových kalhotek do vody Pampers splashers odpadá. Když se mi dostaly do ruky, těšila jsem se, až je vyzkoušíme. Plenka se obléká jako kalhotky a hezky sedí. Plenky nenasáknou vodu a lemy kolem nožiček nepropustí žádnou nečistotu. Plenku jsem dceři vždy na suchu sundala, a když jsme šly znovu do bazénu, tak jsem ji opět jednoduše nandala. Nezaznamenala jsem žádnou reakci na kůži. Při znečištění se dá roztrhnout na bocích. S plenkovými kalhotkami Pampers splashers jsem spokojená. Ten pravý zátěžový test nás teprve čeká. Pampers splashers rozhodně přibalím do kufru a poputují s námi na dovolenou k moři. 

Moc děkuji za možnost otestování těchto dvou produktů pampers 🙂

Od rána mi bylo divně. Únava, motání hlavy, pak se přidali jako by menstruační bolesti a na konec k večeru děsný bodání v kříži, vystřelovalo mi to až do podbřišku. Celej spodek mě bolel. No hrůza, strach, že to na mě přijde ve 35.týdnu.... Zkusila jsem sprchu a trochu to pomohlo a dnes ráno mě zatím nic nebolí 🙂 Nakonec mi došlo, že to bylo z přepnutí, dva dny za sebou samé nákupy, abych už měla vše připravené. Od teď, už nikam jezdit nebudu a budu jen lebedit 🙂 Neni o co stát a riskovat zdraví naše a hlavně miminka 🙂

Crhonova choroba.

OD jícnu, přes žaludek,tenký, tlustý střevo. Komplet v zánětu a plný vředů. Autoimunitní porucha... Imunitní systém napadá ochranou vrstvu trávicího ústrojí a pak vznikají záněty. Po sléze řezání střev, srůsty,píštěly.... Někdy končí um. Vývodem. Doživotní dieta, prášky, a šetřící režim. Už proběhlo zrušení letošních koncertů, o kapelu zřejmě přijdu. Klucí čekat nevydrží... A děsím se fungování doma,až mi tam naběhnou holky se vší parádou... Teď jsem hotová a usínám po dvou hodinovém sezení na lavičce v Parku. Dvoje ATB, kortikoidy a čekám až se rozhodnou,jakou trvalou léčbu mi nasadí.... Užívejte léto, raduje se z maličkostí a žádnej stres!!! To je hnojná půda pro tyhle nemoci...

 Je nás tu s Crhonem víc?

Když jsem zahlédla, že se budou testovat výrobky od firmy Klarstein, tak jsem ani minutu neváhala a hned se zapojila. Ani ve snu by mě nenapadlo, že právě mě vyberou. Nebudu lhát, že jsem si nemyslela úplně na jiný výrobek 😀. Nu což byl mi přidělen zmrzlinovač (i když u nás zmrzliny moc neletí) i přes to jsem byla moc ráda.

Testování mi začalo asi o týden později než všem ostatním, protože nebyl můj výrobek skladem. Když zmrzlinovač dorazil, tak mě docela překvapilo jak je krabice malá. Po rozbalení jsem pochopila proč 😀 je to takový ňoňoušek malinký 😀.

      A právě to jak je malinký mě docela zarazilo (říkala jsem si, že se tam vleze snad zmrlinu na dva kopečky 😀). Nádoba se musí dát nejméně na 8hodin do mrazáku a pak se můžou dít ty kouzla. 

Já jsem začala.......

NUTELOVÁ ZMRZLINA

• 250 ml mléka
• 150 g cukru
• 100 g kvalitní čokolády
• 3 lžičce nuttela krému
• 250 ml smetany ke šlehání

Ahoj všem. Rada bych se představila. Jsem mama dvou princezen. Starší Anetka 10 let a mladší Terezka bude mit 1 rok.

Jsem moc rada, ze jsem se zúčastnila soutěže o testování plen navlekacich a do vody. Mela jsem velkou radost, ze nas vybrali👌🏼Co se tyče testování , ihned jsme vyzkoušeli navlekaci. Jelikož malá je neposeda(hlavně u prebalovani) tak musím rict, ze tyto pleny jsou vyborne na nasazení. Rychlost a žádné škrcení do pupíku. Vůbec nepadaly, ba naopak dobre prilnuly a seděly suprove👏🏽Pohyb bez omezení. Procurane nikdy nebyly. Jen se nám stalo dvakrát, když mela trochu řidší stolici, tak protekly🙈 jinak jsem neviděla větší problém. Co stojí za zmínku , je pasek na zabaleni. V tom je veliká výhoda!!!

Tolik o natahovacich plenkách a teď bych rada zmínila plenky do vody. Malá miluje vodu!!!Neuveritelna kachna to je😂🙈 Prvně nám testování tvrdila ryma a pak počasí. Ale uz jsme se konečně dočkaly a trada koupacka. Tyhle pleny do vody jsou naprostá pecka. Drží krasne!!!po vykoupání nebyl náznak jakýchkoliv zmackanin a cucku, jako u jiných značek. Když je dam uschnout, jsou jako nové vytazene. Takže i jedna plena na více použití. Ještě co bych chtěla rict, mají obědě pleny krasne obrázky. Takže pleny do vody jsou TOP.

Tolik k testování. Ještě jednou moc Dekuji, ze jsme mohly testovat. A maminkam poradím, at je aspoň vyzkouší. Stojí za to. Mějte se krasne. Pa Katka.

Jednou jsem slyšela tuto větu (nebo to bylo podobně): Když Vás někdo nemiluje jak si Vy přejete, neznamená to, že je to špatně či málo, jen Vás miluje tak jak on to nejvíc dokáže.

Když jsem otěhotněla, můj přítel slavil 40 let. Do té doby byl zvyklý dělat vše podle sebe, kdy se mu chce atd. A najednou se tu objevilo dítě, kvůli kterému se bude muset omezovat.

Během těhotenství náš vztah bohužel dosti ochladl, po narození syna se to vůbec nezměnilo. Hodně mě to štvalo, ať vůči mě ale nejvíc kvůli synovi. Jeho nezájem mě mrzel. Ale jak synek roste, už malého ignorovat nemůže a už to ani nedělá.

Hlídá aby nelezl kam nemá, aby se nebouchnul. Ptá se zda mám vše pro něj když někam jedem ( připravuji tedy vše já). 

Samozřejmě když někdy čtu co dělají ostatní tatínci tak někdy tiše závidím ale..Každý jsme jiná máma a jiný táta. On toho svého měl jen do 7 let a pak už se moc nestýkali. Třeba v tom tkví to že neví co s prckem.¨

Ale řekla bych že se snaží. A to že něco nedělá neznamená, že je špatný táta, jen prostě dělá nejvíc co může..A kdo ví jak malý poroste, poroste i on jako TÁTA.

„My jsme se s manželem snažili o miminko 6 let. Byla jsem 5x na umělém oplodnění, ale nikdy jsem z něho neotěhotněla. Dle doktora jsme byli oba dva v pořádku a prostě to nešlo. Po 6 letech jsem se začala smiřovat s tím, že už dítě mít nebudeme. Mám sice 18letého syna z prvního manželství, ale tak jsme si přáli dítě s druhým manželem. Začala jsem hledat jiný smysl života, nešlo to z hlavy vymazat jen tak jednoduše. Ale plánovala jsem a snažila se myslet na to, že se to fakt nepovede, ale že tím život nekončí. Pak jsme jeli na dovolenou na druhý konec světa a já měla plnou hlavu dovolené, balení a těšení se. Na dovolené jsem zjistila, že jsem těhotná. Po 6 letech jsem otěhotněla přirozeně a v postýlce nám teď spinká 9 měsíční holčička. Chtěla jsem dle mých zkušeností říct, že je to v hlavě - psychice. A čím více se člověk snaží, tím víc to nejde. Holky, ať se vám to brzy povede a kdyby náhodou ne, hlavně, ať se vám z toho nestane posedlost po dítěti.“

Cesta k vytouženému dítěti nemusí být pro všechny páry zrovna procházkou růžovým sadem. Existuje celá řada příčin, jak na straně ženy, tak na straně muže, které brání přirozenému početí vlastního potomka. Patří k nim genetické důvody, zvyšující se věk prvorodiček, gynekologická onemocnění, kvalita spermií, kouření, obezita ale i jiné zdravotní komplikace. Nicméně svoji roli hrají i příčiny psychické. Psychika může být u neplodného páru dvojsečná – má vliv na to, že se páru nedaří přirozeně počít, a zároveň se na psychice páru následně podepisuje dlouhodobá bezúspěšná a mnohdy urputná snaha o početí.   

Neplodnost bývá vedle rozvodu či smrti blízkého člověka označována za jednu z nejbolestivějších životních zkušeností. Je to stresor, který do značné míry ovlivňuje psychiku páru. Nejčastěji vyvolává pocit viny, hněv, frustraci a beznaděj. Špatné psychické rozpoložení pak může spustit lavinu dalších psychických problémů. Objeví se pocit zklamání, zoufalství, smutek, strach, ponížení, či deprese, které potíže s otěhotněním stále více prohlubují.

„Psychický problém s otěhotněním může nastat právě až ve chvíli, kdy se pár dostane za pomyslnou hranici, kterou si vytyčil pro naplánování těhotenství. Situaci zhoršuje i tlak okolí, otázky či rady blízkých, i postoj společnosti, která má stále řadu předsudků a neplodnost vnímá jako neúspěch či selhání,“ říká Mgr. Zuzana Stejskalová, psychoterapeutka, která denně přichází do styku s neplodnými páry na klinice asistované reprodukce Gennet.

Psychika hraje významnou roli

Vliv psychiky na schopnost otěhotnět ukazují i výsledky průzkumu agentury STEM/MARK realizovaného v lednu 2017. 61 % žen označilo psychický stav za faktor, který má na plodnost největší vliv. Muži psychice rovněž přisuzují velký význam – jako příčinu neplodnosti ji na druhém místě hned po dědičnosti označilo 36 % mužů. Průzkum rovněž ukázal, že klíčovou roli v této souvislosti hraje komunikace o problému s okolím. Zatímco mladší ženy (cca do 25–35 let) bývají v komunikaci otevřenější, nevadí jim mluvit o problému a v okolí hledají podporu, pro starší ženy (35 a více let), které problém s plodností řeší déle, je to mnohdy intimní téma. Rozhovorům na téma rodičovství se častěji vyhýbají, nechtějí své okolí zbytečně zatěžovat, ale také se chrání před dalším tlakem a stresem. 

Když jsem zjistila, že jsem byla vybrána na testování odsávačky Canpol Babies, hned se mi rozzářily oči, že konečně budu moct poprvé vyzkoušet i tuhle techniku "kojení" 😌😄

Testovat jsem začala až druhý den po rozbalení balíčku. Jelikož jsem antitalent a jak věci vůbec fungují zjišťuji až postupem používání výrobku 😇 

Ale večer jsem si vytáhla návod a vše pečlivě prostudovala, ať pak nezmatkuji, že mně něco nejde. Další krásné ráno jsem vše pečlivě vyvařía a dala se s plnou chutí a plnými prsy do testování.

V porodnici jsem měla možnost na zkoušku el. odsávačku, ale ta mi teda tak moc nevyhovovala. Necítila jsem se tak uvolněně a v klidu. Malá je ceckoň, takže při testování dostala mlíčko i do lahve, protože v jejím věku se fakt nebojím, že by se pak nepřisála 😂 Problém je spíše naopak ☺️ Já měla to štěstí a prsa se mi nalily a zvětšily v porodnici hnedka. Za což jsem byla fakt ráda.

(Malá si to smontovala po svém 😂 )

Samotné odsávání jsem zahájila odpoledne a zeleného čaje a mého oblíbeného filmu. Jelikož jsem potřebovala klid, abychom se první seznámily. První se mi zdálo, že odsávačka spíše psro drtí. Až po pár minutách jsem přišla na správnou techniku. Poprvé se mi podařilo odsát cca 20 ml, ale i tak jsem z toho byla neskutečně nadšená a šťastná. Vložila bych i foto, ale věřte, že takové konkrétní detaily by se Vám moc nelíbily 😄 Dcerka byla nadšená také, teda hlavně z návodu a obrázků miminek. 

„Poruchy učení mohou dítěti pěkně zavařit, pokud je to nějaká těžší forma, tak je to docela peklo. Samozřejmě se s nimi dá vystudovat i vysoká škola, s intelektem to většinou nemá nic společného. Ale dítě s dys poruchou musí vynaložit velké úsilí, aby se něco naučilo.”

Písmo každého člověka je jedinečné. Někdo píše krasopisně jako paní učitelka v první třídě, zatímco jiný píše tak, že to po něm nikdo nepřečte. Některé děti mají s psaním opravdu problém a není to jen o tom, že píší škaredě, ale jejich psaný projev nese více znaků, které jsou charakteristické pro poruchu psaní, tedy dysgrafii.

Dysgrafie patří mezi specifické poruchy učení stejně tak jako dyslexie (porucha čtení). Jde o dva nejčastější problémy, které se u některých dětí projeví v prvních letech povinné školní docházky. Dítě za tento problém nemůže a nepomůže ho nějak trestat, naopak, je potřeba začít s ním správně pracovat a pomoci mu tuto, pro něj velmi stresovou, situaci lépe překonat.

„Já jsem dyslektik a dysgrafik, manžel je také dyslektik a dysgrafik. Syn to podědil po nás a má také obě tyto poruchy učení. Ale neberu to jako tragédii. Vím, co ty „dys” znamenají, sama jsem si tím prošla, naučila se učit a vystudovala dvě vysoké školy. Takže mu dokážu pomoct s učením od začátku. Po nástupu do školy jsme nechali v pedagogicko psychologické poradně vypracovat individuální vzdělávací plán a vše je celkem v pohodě.”

Poruchy učení se dědí

Tato specifická porucha psaní je z padesáti procent dědičná. Pokud tedy vy, jako rodiče, trpíte nějakou specifickou poruchou učení, je velká pravděpodobnost, že ji bude mít i vaše dítě. Bohužel nevzniká pouze na genetickém základě, ale dítě ji může také získat, pokud mělo komplikovaný průběh porodu nebo měla matka komplikace v těhotenství. Za tímto problémem může vězet také přeučování leváctví nebo zkřížená lateralita.

Shrnutí

Tak, konečně se dostávám k vyhodnocení dárečků od Pampers a to konkrétně Pampers Pants a Splashers.

Nejprve bych se ráda vyjádřila k plenkovým kalhotkám. Jako první mě po rozbalení upoutala krásná vůně. Nasazování probíhá naprosto hladce a rychle, problém byl jedině po koupání, kdy je malý ještě vlhký, ale to je logické. 🙂 Většinou jsem je měnila ve stoje, protože, malý je neposeda a přebalování je boj. 😀 Rozhodně je to jednodušší než u klasických plen. Vydrží opravdu hodně a že jim dal syn pořádně zabrat. 😂 Velikost sedla přesně, materiál moc příjemný, bez opruzenin. Za mě můžu vřele doporučit, většinou si je šetřím na noc.

Co se týká plavkových plen, vyzkoušela jsem je asi 3x, neboť počasí moc nepřálo a nechtělo se mi je plýtvat. Material opět v pořádku, seděly skvěle, krásné barevné provedení. Akorát ve vodě nasávají dost vody a když je porovnám s klasickými neoprenovými plavkami jsou o něco horší. Kdo plavky nevlastní a nechce pořizovat určitě doporučuji koupit Splashers.

Tuhle naše mamka povídá mému muži: "Hele, nechápu to, ona se s ním měla tak krásně - on jí pomáhal v domácnosti, uspával děti, ona "si mohla" chodit, kam chtěla, kdy a s kým, zahrnoval ji dárky... Ty večery a víkendy jí nevyčítal. No prostě jako se má tvá žena s tebou...".

Debata šla pak jiným směrem.

V poslední době jsem si však, když si tak pročítám ty články nebo slýchám kolem sebe, jak jsou některé ženy nešťastné - "všechno je jen na mne, on mi s ničím nepomůže, nestíhám děti a on mi vyčítá, že na něj nemám čas, musela jsem ten dětský pokoj vymalovat sama, musela jsem malému na tu aktovku tajně našetřit...", uvědomila jednu věc.

Já to jinak prostě ze své rodiny neznám - u nás byl tím, kdo dost vařil, táta. A táta nás učil plavat. A táta vynášel koš / vysával / někdy mi pomáhal s úkoly (z té trojky za papírové dopravní značky jsme byli upřímně znechucení oba). Viděla jsem odmala, že se takhle v rodině funguje - že jsou na to rodiče dva a o práci i radost se dělí.

A když jsem byla nějakou dobu ve vztahu, kde jsem to musela všechno táhnout, protože synek byl navyklý, že všechno odtáhla máma, šla jsem o dům dál. Respektive, raději jsem byla sama, než podobně přežívat.

Takže ano - muž vysává, uspává, čte pohádky, učí děti jezdit na kole. A ano, zpočátku se mu moc chodit s kočárkem nechtělo. A taky jsem se dozvěděla po příchodu druhého dítěte do rodiny, že "už nejsem tak hodná, jako dřív...". 

"Myslela jsem si, že umírá. Po křečích, které trvaly přibližně minutu zůstal syn úplně modrý, nedýchal, visel mi v náručí jako hadrová panenka. Takovou paniku jsem neměla nikdy v životě, jen jsem křičela, aby dýchal a dávala mu umělé dýchání. Manžel zatím volal záchranku," popisuje jejich zážitek maminka ve fóru na Modrém koníku. První setkání s febrilními křečemi bývá děsivé. Často rodiče o jejich existenci netuší a pokud ano, na ten pohled nelze připravit.

"Bylo to hrozné, třásla jsem se a bála o něj. Vůbec nereagoval, vyvrácené oči. Rychle jsme volali záchranku. No a následovala hospitalizace, vyšetření. Teď se bojím a stále mu jen měřím teplotu, když vidím, že je nějaký podivný, neboť ty křeče přišly tak náhle, že jsem se nestihla ani vzpamatovat," popisuje další vyděšená matka svou zkušenost s febrilními křečemi.

"Také jsme si zažili febrilní křeče u starší dcery. Poprvé se objevily jako nechtěný dárek na její první narozeniny, při 6. nemoci. Na tento otřesný zážitek nikdy nezapomenu. Usnula na polední spánek se zvýšenou teplotou 37,5. Probudila se o hodinu se záškuby končetin, zmodraly jí rty a vůbec nedýchala. Hned jsem věděla, že jde o febrilní křeče, už jsem se s tím setkala během práce na dětském oddělení. Ale když se to stane vašemu dítěti, tak máte pocit, že jste úplně bezmocná a měla jsem pocit, že mi odchází před očima," popisuje svůj zážitek maminka z Modrého koníka.

Vznikají kvůli podráždění mozkových center

Febrilní křeče jsou nejčastější neurologickou poruchou dětského věku. Doprovázejí horečky a způsobuje je především prudký a rychlý nárůst či pokles teploty. Předpokládá se, že onemocnění vzniká na základě podráždění mozkových center horečkou, které vyvolávají stahování a uvolňování svalů. Jejich projevy jsou velmi očividné. Dítě má horečku, křeče, potí se, může mít vyvrácené oči, otok či dokonce zmodrá.

"Dcerka měla vyvrácená očka vzhůru, kmitající pohyb celého těla, po chvilce nastala dušnost, která se projevovalo i vytékáním slin. Je třeba být duchapřítomná, nedělat paniku, ale snažit se dítěti pomoci," radí na základě vlastní zkušenosti další maminka ve wiki.

Do testovani jsem se zapojila, protoze jsem mela problemy s laktaci a bradavkami. Nas syn se narodil o cely mesic driv a tak byl prvni dny v inkubatoru. Chodila jsem mu co 3 hodiny odsavat mlicko a 3.den mi ho dali pochovat a prilozili mi ho k prsu. Z prsu bohuzel nemel silu vypit co potreboval a tak jsem od zacatku musela dokrmovat lahvickou. Mela jsme strach, ze si zvykne na lahvicku a bude odmitat prso. Prvni 3 mesice zivota prcka jsem po 3h osavala (v noci i po 5h). Bylo to casove narocne. Krmeni zacinalo ohrevem mlicka z lednice, krmenim, odrihnutim, uspanim a pak pulhodinovym odsavanim. Vsechno to trvalo hodinu a pul a bylo to opravdu narocne. V noci jsem drncela s elektrickou odsavackou kterou jsem si pri propousteni z porodnice pujcila z lekarny. Pri kojeni jsem mela cim dal vetsi bolest pri prisati a tak jsem navstivila i laktacni poradkyni a jednu jsem si pozvala i domu. Obe se mnou resili techniku prisati a rikali, at mezi krmenim odsavam. Nakonec jsme zjistili, ze jsem mela kvasinku a bradavky mi popraskaly az do krve a pak uz jsem odsavala jen krev. Bolest byla tak velka, ze jsem kojila se slzami v ocich a tak jsem na odporuceni zkusila kojit s kloboucky. Bolest byla mensi, ale - po case se snizila laktace a ja musela prikrmovat UM. Chtela jsem laktaci rozjet diky odsavacce. 

Kdyz mi prisla domu odsavacka od CANPOL byla jsme velmi mile prekvapena. Popravde jsem mela strach, ze me z odsavani bude bolet ruka nebo ze to bude bolet... Nic z toho se ale nestalo! Slo to tak lehce a hezky do odsavacky prso vpadlo a byla radost odsavat. Kdyz jsem behem dne mela chvili sedla jsem si a v tichosti odsavala, abych si pomohla s laktaci. 

Velmi mile me prekvapila udrzba odsavacky, kdy se vsechny jeji casti daji rozebrat a krasne oplachnout ci vyvarit. Trosku jsem zapasila s nasroubovanim lahvicky na odsavaci cast. Ale to bylo rukama 🙂

Nasemu malemu brouckovi se z lahvicky Canpol krasne pilo, hezky si ji chytl do rucicky. Jen jsme pozdeji poridili vetsi savicku, protoze uz je to kus chlapa a teklo mu to moc pomalu a to se mu nelibilo. 

Odsvacku i lahvicky Canpol babies muzu doporucit a urcite bych volila i u druheho miminka. Plusy jsou skvela udrzba a rychly prijem savicky miminkem a taky moc krasny design. Dlasi pro me obrovskou vyhodou bylo rozjeti laktace (UM uz jsme bohuzel neodbourali, ale mlicka bylo vice diky castejsimu odsavani, kdyz malej spal). A minusy? Na zadne jsem neprisla 🙂 

Dekuji za vybrani na testovani.

Ahojky,

chtěla bych vám napsat pár vět o tom jak jsem se vlastně dostala k této super věcičce.

Když probíhaly ruzné soutěže tady na koníkovi, říkala jsem si,ž e nikdy nemůžu nic vyhrát, protože nemám vůbec štěstí. A ono jednoho krásného dne jsem dostala zprávu o tom, že odsavačka již za pár dní bude patřit mě. Byla jsem neuveritelně šťastná, protože jsem mléko odsávala ručně.

Tím,že jsem vyhrála tuhle užásnou vecičku, měla jsem najednou strasně moc času pro děti. Nemusím se věnovat převážne jen ručnímu odsávaní jako to bylo doposud.

Neštěstí ve hře, štěstí v lásce - tímto příslovím jsem se vždy "utěšovala", když jsem v něčem nevyhrála. Ať už to byla tombola na vesnické zábavě nebo jen stírací los. A musím říct, že to není daleko od pravdy. Mám báječného manžela a k tomu dvě krásné děti, bez kterých si svůj život už nedovedu představit.

Ale další přísloví tvrdí, že výjimka potvrzuje pravidlo, a tak se konečně usmálo štěstí i na nás a vyhráli jsme se synem testování plenek Pampers Pants a Pampers Splashers. Za tuto šanci a zkušenost moc děkuji. Testování jsem si užila a snad i ten náš malý neposeda.

V první řadě bych ráda zhodnotila plenkové kalhotky, neboť tyto jsme využívali nejvíce.

Pampers Premium Care Pants

Vzhled plenkových kalhotek Pampers je typický pro tuto značku - zelenobílý. Tyto plenky jsou ale doplněny o barevné obrázky zvířátek, které jsou decentní, nijak křiklavé. Už toto mě mile překvapilo, neboť to plenky tak nějak oživilo.

Když jsem šla plenky poprvé vyzkoušet, ani jsem moc netápala, kde je předek a kde zadek plenky. Selským rozumem jsem usoudila, že proužek na zalepení použité pleny patří na zadeček našeho mrňouse. K tomuto rozhodnutí mi pomohl i indikátor vlhkosti (proužek), který plenky mají a již z dřívějška jsem zvyklá, že bývá vepředu. Ten u plenek velice oceňuji, protože nemusíte přebalovat každou chvilku, když vidíte, že proužek není dostatečně zbarvený. Další výhodou plenkových kalhotek je vysoký pružný pas, který je poddajný a přizpůsobí se jakékoliv postavě dítěte. A nikde netlačí.

Tak zas po delší době jsem se sem podívala a ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti  posledních měsíců.... od října jsme chodili do gennetu, tam mi řekli ze musím zhubnout že mě neuspi na odběr vajíček, protože anesteziolog nemá intubační set a jsem pro ně riziková.... po opakovanych odběrech  na štítnou žlázu která mi lítala jak na horské dráze byl vždy závěr ,,to ještě není na euthyrox ,,. Jedna neúspěšná inseminace na gonalu za mnou a nějak mi pak odcházela naděje, lékařka v gennetu mi přímo řekla ať si najdu CAR v nemocnici.... tak jsem se objednala k Apolináři a čekala. Během čekáním na Apolináře  jsem byla na průchodnosti  vejcovodů - už nikdy nebudu číst zkušenosti na netu jsem se normálně bála a nakonec pohoda jazz. Tak jsem pak v rámci hubnutí vyměnila frajerka kolečkové brusle za koloběžku a po třech kilometrech jsem si urvala lýtkový sval.... (mezi námi nikdy jsem větší bolest nezažila) takže další inseminace odložena protože jsem se doma mazlila s nechodici sadrou 7 týdnů... a najednou to bylo tu návštěva CAR u Apolináře.... měla jsem strach, že mi řeknou jste tlustá přijďte jako Heidi Klum a že budou všichni protivni( možná po pracovní zkušenosti ve VFN těžko rict ). Nakonec to bylo skvělé, vrátili mi naději, jinak se to říct neda. A co hůř doktor nadával jak špaček, že na to že jsem byla v gennetu tak dlouho tak mě v podstatě nevyšetřili. Co se tyče mě váhy lékař na mě kouknul a říká ano musíte zhubnout, ale nikdy nebudete mít ideální BMI, neurazte se ale vy máte ramena jako já.... a v září začneme stimulovat 🙂 což po skoro roce byla jedna z nejhezčích zpráv. Dnes se nadávání na gennet zopakovalo u lékařky z endokrinologie že už jsem dávno měla mít nasazený euthyrox že mám na graviditu hypofunkci... Běhání po doktorech - CAR, psycholožka, nutriční, endokrinologie, obezitologie, je náročný připadám si jako ti důchodci, pro jteré je toho hlavní náplní, ale musím říct, že to nese ovoce. Za prvé se něco děje (ten slavný psychologický efekt) a za druhé mám 10 kilo dole, až na to že na mě plandají mé nejoblíbenější šaty je to skvělý pocit. Jsem hlavně velmi ráda, že se najdou lékaři, kteří se neřídí jen jednou hodnotou BMI, ale dívakí se na člověka komplexně a místo odsouzení přijde pomocná ruka. Začínám věřit v dobré konce.....🙂 

Díky Modrému Koníku jsme měly s naší princeznou Sárinkou možnost vyzkoušet Pampers Premium Care Pants a Pampers Splashers - koupací plínky do vody.

To bylo radosti, když přišla od Modrého koníka zpráva, že vybrali právě nás. Balíček dorazil a děti natěšeně otevíraly krabice s plínkami. Na plenky do vody zrovna nebylo počasí a tak jsme začaly s testováním plínek Pampers premium Care Pants.

Měla jsem z nich obavy, přece jen jsme zvyklé na klasické pampers se samolepkami na bocích. Otevřela jsem balení a už při vyndávání první plenky byla cítit krásná vůně. Tu vůni mám moc ráda. Plínka je příjemná na dotek, voní a má pěkné obrázky. Na plence je žlutý proužek, který změní barvu na modro, když je třeba plenku vyměnit. Na zadečku je samolepka, se kterou jsem si nejdříve nevěděla rady, ale nakonec pochopila, že je to na zabalení použité pleny. Měla jsem strach z oblékání plínky, ale po několikátém nandavání jsem si to nacvičila a už mi to tak nepřijde.

Ani Sárinka při oblékání neprotestovala. Plínka se krásně přizpůsobí Sárinky tělíčku a všude krásně sedí i kolem nožiček. Při sundávání se plenka roztrhne na bocích, což jsem ocenila, když se nám stalo, že plínka protekla přes zádíčka, tak jsem přebalovala na bříšku a roztržení bylo super a bez ušpinění bavlněné plenky pod Sárinkou. Překvapilo mě, že plínka drží a přitom se i lehce roztrhne, když je potřeba ji sundat. Za mě super a Sárince se také líbí. Plínka vydržela i přes noc, jen jednou se stalo, že se Sárinka probudila s mokrým overálkem, ale to se stává i u běžných plínek. Takže za nás super, plínky Pampers Premium Care určitě doporučuji.

První testování plínek Pampers Splashers. Konečně nám sluníčko přálo, a tak jsme mohli do bazénu. Princezničce Sárince jsem nandala první plínku na plavání Pampers a je to paráda, rychlé a příjemné, bez breku. Ve vodě se plenka nerozepíná, nenafukuje se, prostě super. Sárince se ve vodě velice líbí, v plínce byla moc spokojená a plavání si užila. Při nejvíce očekávaným okamžikem – sundavání mokré plenky – jsem byla mile překvapena, že jsem to zvládla sama, bez pomoci druhé osoby. Díky pants to jde skvěle, i dvě ruce to zvládnou bez problému, s jinými plínkami musel manžel držet Sárinku a já tahala plenku, a že mokré plínky moc stáhnout nejdou, s Pampers pants to jde prostě samo stáhnout i roztrhnout na bocích, takže jsme nadšené. Opravdu tleskám, Sárinka se usmívá, já se usmívám, prostě krásný sluníčkový den.

Plenky Pampers mohu doporučit a tímto děkuji Modrému koníku za možnost si plínky vyzkoušet. Děkujeme.

Ahoj, 

měli jsme možnost otestovat pampers pants premium care a Pampers splashers. Po otevření pampers pants jsem byla mile překvapená jak krásně voněly, jiné pampers my smrdí. I po otevření balíku poslední plena měla pořád stejnou vůni. 🌼 Navíc jsou fakt měkké, krásné na dotek.

Kalhotky pants se nádherně nasazují, dítě může být v jakékoliv poloze a kalhotky jdou krásně nasadit. Pampers pants krásně obtáhnou bříško a zadeček a navíc nikde neškrtí. Byla jsem strašně mile překvapená jak Zouvince seděli, nikde nevyseli, netlačili, no prostě super. 👍

Kalhotky pants nám dokonce vydrží celou noc bez jediné stopy 😯 Ráno po probuzení plenka nebyla prověšená, moč byla rozprostřená po celé plence.

Jelikož máme alergii na kravské mléko tak máme skoro pořád průjem a i přesto nám plenka protekla pouze dvakrát (což se prostě někdy stane). 🙂  Velmi se mi líbí absorbační proužek díky kterému jsme vždy poznali že potřebujem přebalit. 👍

Díky roztrhávacím stranám jsem mohla plenku sundat i když malá ležela na bříšku. Jedinou nevýhodu jsme našli u mazání, ale po pár přebalování jsem si našla taktiku 😂 Po obléknutí plenky ji vlastně odtáhnu a namažu.😊  Když nám došli testovací pampers pants, dodělali jsme balík co jsme tu měli obyčejných plenek a hrůza. 😕 Malá nevydrží na zádech, furt se s ní peru aby aspoň chvíli vydržela ležet. Samozřejmě jí se to nelíbí takže brečí. 😢  Takže za nás Pampers pants premium care super👍👍

Ahoj s velkým nadšením a radostí že jsme vyhráli testování lahve MAM trainer a zubního kartáčku MAM First brush vám chci poděkovat. 

Hned jak balíček dorazil tak jsme začali testovat láhev, malý Thomasek si s lahví hrál a byl nadšený jakou má novou hračku.Ale nakonec přišel na to že to asi patří do pusinky a že by měl začít pít, ale... 

Bohužel, jelikož je malý kojeny tak jsme s tím měli problém, savicku spíše zuzlal, až po dlouhé době zkoušení se nakonec napil a bumbal. Celkový dojem na láhev mám pozitivní a myslím si že je super, už z důvodu mytí. Je praktická. Kartacek má malý na dva zoubky a teď už mu lezou další, čištění zoubků se mu líbí. Kartáček už máme koupený další do zásoby 🙂ještě jednou moc děkujeme, že jsme měli tu možnost vyzkoušet. 

Celkové shrnutí - láhev super a kartáček taky 👍

Těšíme se zda se nám poštěsti ještě někdy nějaké testování, vše proběhlo velmi rychle, koníku jsi faaajn. Děkuji.

Moc bych chtěla poděkovat týmu z modrého koníka, který má na starost vybírání testovaných dětí a maminek. Tentokrát máme za úkol odskoušet lahvičku TRAINER a zubní kartáček First Bush. PPL nedočkavě vyhlížíme. Konečne jsme obdrželi onu (požmoulanou) krabičku. Starši sestřička pomáhala s vybalením.

Zubní kartáček First Brush

Na kartáček jsme se těšili ,protože nam v době testování rostl čtvrtý zoubek, který nám dal pořádně zabrat. Dcerka ráda strká různé věci do pusy aby si ulevila od bolesti. Dala jsem ji umytý kartáček a čekala co bude. Rukojet ji krásně zapadla do té její ručičky. Ty jiskry v očích. Hihnala se a sliny ji tekly proudem. Ale učel to splnilo. K masírování dásní je úžasný. O čištění zatím moc nemůžu hodnotit. Je to takové šolichani. Ale určite u značky i nadále zůstaneme.

Jediné, co mě mrzí je, že po pár dnech z kartáčku lezou štetinky.Coz by asi nemělo. Možná jsme jen měli špatný kus. Jinak je boží.

Lahvička se savičkou a měkkým pítkem TRAINER

Na testování lahvičky se těšila maminka. Chtela novou lahvičkou přemluvit Magdalénku aby vzala čaj na milost. Léto na krku a odmítala pít ze všech lahví. No nevěřila jsem, když jsem ji naplnila a dala savíčku.Magdaléna pila jak o život. Jak to? Kde byla doteď chyba? Koukala jsem - zkoumala. No prostě ji sedla. Jelikož jsem pečlivě koukala jak pije. Zjistila jsem, že ma rty pěkně přisáte jak u prsu. Během dvou dnů si dokázala lahvičku držet sama za ouška. A jelikož je šikovná přišla na to, že když si lehne může pít úplně sama. LAHVIČKA OPRAVDU NETEČE. Zkoušeli jsme ji několikrát nechat na zemi at ji Majda otestuje. Muze letže sebevíc na ležato a prostě ani kapičky. V autě, v kočárku no všude sucho. SUPER. Měkké pítko jsme zatím schovali.

Když jsem zjistila, že budeme testovat kartáček a lahvičku byla jsem moc ráda. Hlavnímu testerovi, zdálo se, to bylo zatím šuma fuk.

Přišel balíček. Doma bylo "haló",že je pro miminko... jakože co mu přišlo? A proč ne nám? Tak mu aspoň starší byli velmi nápomocni při vybalování.

Tester byl nervózní a nejdřív trénoval bublinkovou fólii a všechny výplně v krabici. Nakonec se ale dostal až na dno a vylovil si kartáček i lahvičku.

Prvním zjištěním bylo, že lahvička i kartáček jsou kompatibilní a dají se do sebe strkat a míchat a bubnovat a vše, co vás jen napadne. A vlastně i nenapadne, neb malé děti nejsou svázany tím, co by se s čím mělo dělat.

Lahvička byla podrobena detailnímu ohlodání, oslintání, pádům z výšky i z "nížky", pádům na tvrdý povrch (a ne, nebylo to málo) i do měkkého. Byla myta doma, v polních podmínách, myčce nádobí. V jednu chvíli byla považována za ztracenou, ale našla se po dvou dnech v autě. A k mému překvapení v ní voda nesmrděla, ani neměla lahvička takový ten vnitřní slizký povrch. Lahvička přežila vše a není na ní znát sebemenší používání. Obrázky to ustály taky vcelku, nesmyly se ani nebyly ohlodány. Jedinou vadu na kráse jsem viděla v tom, že se nám parkrát povedla špatně zakroutit a mladý pán se zmáčel od hlavy až k patě. A taky z ní udělal krásně vylévací, když jí otočil vzhůru nohama a bouchal savičkou o zem tak dlouho, než byl obsah lahvičkypřítomen na zemi. Ještě že pije vodu :o) Oblíbenou byla i krytka savičky, ale neuměl si jí sám otevřít, pouze zavřít, takže probíhal trochu vztek...

Kartáček jsme vyzkoušeli také precizně. Dá se s ním hrát na topení, na vanu, na dveře, koupelnové skříňky... takže pro budoucí bubeníky je jako dělaný. Co se týče čištění zubů, tak i k tomu slouží dobře. Dobře se držel v ruce, neklouzal a k mému překvapení jej do pusy strčil jen asi 2x opačně, jinak stále správnou stranou. A jelikož měl doma další dva vzory, čistil dlouho a rád. Snad díky tomu bude mít zdravý a silný chrup. Aktuálně se derou na svět 3 stoličky, takže máme veselo.

„Když jsem vcházela vyděšeně do ordinace, dokončovala doktorka zrovna rozhovor s předchozí maminkou a říkala jí, že start porodu se nedá nijak ovlivnit, že si to řídí nadledvinky miminka. Tak jsem se rovnou zeptala, jestli má vůbec cenu trápit mě Hamiltonem, když teď sama řekla, že porod spouští jen samo mimčo. Paní doktorka je velice milá, trpělivá a hlavně ochotná v klidu a pečlivě vše vysvětlit.”

Konečně je to tady. Toužebně odpočítáváte poslední dny svého těhotenství a nemůžete se dočkat až budete držet své miminko v náručí. Jenže na porod to stále nevypadá. Kromě všemožných babských rad vyvolávajících porod se často využívá takzvaný Hamiltonův hmat. Co to vlastně je a jak to probíhá? Je třeba se ho bát? Přečtěte si zkušenosti maminek, které jej podstoupily.

„Jelikož mě tento obávaný hmat čekal, tak jsem několik dní dopředu pročítala různé diskuze na toto téma. Někde ho maminy zatracují, jinde chválí. Dnes jsem 37+3 a čekala jsem, že mi ho bude chtít doktorka kvůli těhotenské cukrovce provést. Když jsem vcházela vyděšeně do ordinace, dokončovala doktorka zrovna rozhovor s předchozí maminkou a říkala jí, že start porodu se nedá nijak ovlivnit, že si to řídí nadledvinky miminka. Tak jsem se rovnou zeptala, jestli má vůbec cenu trápit mě Hamiltonem, když teď sama řekla, že porod spouští jen samo mimčo. Paní doktorka je velice milá, trpělivá a hlavně ochotná v klidu a pečlivě vše vysvětlit.

Vzala model dělohy a popisovala mi hrdlo a mechanismus porodu. Jak se musí to hrdlo pod tlakem hlavičky v průběhu porodu začít zkracovat a zanikat a že je to celkově nejdelší část z celého porodu. Přirovnávala to k oblékání elasťáků. Jak do nich noha leze, materiál se napíná, rozšiřuje a zkracuje. Když ona provede Hamiltona, vůbec to není za účelem vyvolání porodu. Docílí tím toho, že hrdlo děložní začne dozrávat, zkracovat se a zanikat. A konečným výsledkem je, že až přijde čas miminka a samo si spustí porod, tak už je hrdlo částečně zaniklé a tím ušetří maminkám v průměru tak 5-6 bolestivých hodin na sále. Za to si myslím těch pár sekund stojí vydržet a rozhodně to není o tom, že by miminka doktoři volali na svět předčasně.

Ano, i tak je to trochu proti přírodě, ale při porodu starší dcery mi Hamiltona předchozí lékař neudělal a trpěla jsem v bolestech 20 hodin a švagrová, co jí ho lékař udělal, měla odrozeno za 3 hodiny od začátku kontrakcí (obě děti). Je to samozřejmě individuální, ale já bych si ho nechala udělat. Dnes mi sama doktorka řekla, že by mě zbytečně trápila, že to necháme na příště, ale že je to čistě jen a jen na mně a můžu ho samozřejmě i odmítnout.”

Hamiltonův hmat je zákrok, který se provádí ke konci těhotenství, přesněji řečeno v den termínu porodu a dále, a pouze tehdy, je-li prostupné děložní hrdlo, tedy když je rodička otevřená alespoň na 1 centimetr. Měl by jej provádět zkušený lékař a cílem tohoto zákroku je uvolnění dolní části plodových obalů naléhajících na pánevní vchod.