K napsání tohoto článku mě inspirovala kniha Elly Woodward: Lahodně s Ellou. Sama autorka si dříve nedokázala představit život bez cukru. Pak ale přišla nemoc a s ní i totální změna stravovacích návyků. Jedna ze změn se týkala i vyřazení veškerého cukru. Omezit sladkosti a přestat jíst sladkosti nestačí. Cukr je totiž i tam, kde byste ho vůbec nečekali.  

Podle Elly narušuje cukr přirozený metabolismus a přispívá k ukládání tuků. Také zatěžuje trávení způsobuje celkové překyselování organismu a oslabuje imunitu. Kromě toho může způsobovat podráždění, nervozitu, deprese, agresivitu či nesoustředěnost. Jeho vyřazením z jídelníčku vám poděkují nejen chuťové buňky, ale i vaše pleť bude jen zářit a vy se budete cítit zdraví a plní energie.

Nestačí ovšem ze svého jídelníčku vyřadit všechny čokolády, bonbony, koláče nebo prostě cukr do kávy. Je totiž i tam, kde byste ho nečekali. Používá se do pečiva, limonád, ale třeba také do uzenin či polotovarů. Čtěte proto pečlivě etikety potravin. Hledejte náhražky sacharózy, například kukuřičný sirup nebo kukuřičný cukr a zaměřte se na slova končící -osa, které poukazuji na přítomnost cukru.

Protože cukr působí i jako konzervační látka, váže a zadržuje vlhkost, často je v takových potravinách, ve kterých bychom to skutečně nepředpokládali. Třeba ve slaném arašídovém máslech, polévkových kostkách, zeleninových konzervách a v polotvarech typu hotových jídel. Není lepší si boloňskou omáčku připravit sami, z domácích a čerstvých surovin?

Kde všude se ukrývá skrytý cukr a jak se mu vyhnout?

Ovoce

Pokud jste milovníkem čekaček u doktorů a rádi absolvujete ono povinné kolečko od jednoho odborníka k druhému, tak tento článek není pro vás…

Protože pojednává o domácích testech Veroval, značky Hartmann, které máme vyzkoušené. Maminky vám povědí, co jsou zač tyto malí, ale účinní pomocníci, kteří vám ušetří spoustu času.

Testovali jsme jedinečný domácí test Veroval na testování alergií (spolehlivost 94 %), nesnášenlivosti lepku (spolehlivost 98 %), mužské plodnosti (spolehlivost 95 %), cholesterolu (spolehlivost 96 %), nedostatku železa (spolehlivost 95 %) nebo borélie (spolehlivost 95 %).

Jaké má Veroval výhody pro vás?

Mezi jeho výhody rozhodně patří snadné použití a rychlost provedení a získaní spolehlivých výsledků, jak píše taky @evapelclova: “Jsem ráda, že mají všude napsané tak lehké návody, které jsou srozumitelné, krátké, tudíž i časově nenáročné, všem je doporučuji, kdo má jen podezření, že by mohl mít nějakou alergii na kočičí srst, roztoče a nebo travní pyly.”

@petuzen ve své recenzi napsala, že testy ji mile překvapily. “Je opravdu parádní, že si člověk může takový test zakoupit v lékárně a sám si ho doma udělat. Hodně lidem to určitě pomůže odhalit problém a zaměřit se na něj, nebo naopak vyvrátit domněnku.”

Nejprve bych chtěla poděkovat za možnost testování produktů značky MAM. Testovaly jsme zubní kartáček First Brush a tréninkovou lahvičku Trainer. Značku MAM jsem znala již před testováním a jsem s ní spokojena. Stejně tak jsem celkově spokojená s testovanými věcmi.

A teď k samotnému testování.

Zubní kartáček se nám velice hodil. V době kdy jsem psala do soutěže měla Zuzanka 4 zoubky a v době kdy nám kartáček přišel jí lezli další 3 zoubky. Teď už má tedy zoubků 7 a je potřeba se o ně starat. Kartáček se jí hezky drží, je akorát pro dětskou ručku a materiál je takový, že neklouže z ruky ani mokrý. Štětiny jsou poměrně měkké, ale dle mého názoru by mohly být ještě měkčí. Zuzance totiž tento kartáček pár dní, kdy jí lezly zoubky z dásně vadil, a to i proto že do něj i kousala, ale mým kartáčkem jiné značky  (samozřejmě nový čistý ), který je měkčí, si nechala zoubky čistit. Jakmile ale vykoukly všechny zoubky tak se nám s kartáčkem MAM čistilo krásně. Hlavička kartáčku je velikostně akorát i pro malou dětskou pusinku, s tím jsme neměli žádný problém. Celkově jsme s kartáčkem velice spokojené obě dvě.

Lahvičku Trainer jsme si oblíbili hodně již od začátku. Balení obsahuje savičku i pítko takže se dá hezky naučit přechod k normálnímu pití. Stále kojím a dá se říci že z 90%, protože jídlu Zuzanka moc nedá. Jelikož je tu ale léto, tak jsem začala Zuzanku učit na pití dalších tekutin a ne jen mého mlíčka. Vyzkoušeli jsme již několik lahviček i pítek před touto lahvičkou, dokonce jsem zkoušela různé tekutiny (voda, čaj, ředěné ovocné šťávy...), ale i tak buď pila málo, spíš vůbec nebo když už toho "tahala" hodně tak to pouštěla zase pusou ven.

Trainer savička má jiný tvar oproti předchozím a ta se Zuzance zalíbila a začala díky ní hezky pít. Bohužel s pítkem jsme na tom stejně jako s ostatními a pouští vodu opět ven. 😁 Jinak je opravdu netekoucí dokud nepřijde na to se dá savička zmáčknout. 😀

Díky ouškům se jí dobře drží tak zkouší sama jen neumí ještě lahvičku naklonit. Na jednu stránku mají ouška výhodu že nejsou napevno a dají se tak pootočit podle umístění savičky, ale na tu druhou je nevýhodou když si je malá otočí sama a pak jí nejde správně chytit savička jak je v jiném směru. Jako nevýhodu vidím  ve tvarování lahvičky vzhledem k mytí, hlavně tedy proužek pod kterým se vevnitř držel špína a musela jsem se zaměřit na dostatečné čištění.

Devítiměsíční Zuzanka se začíná v nosítku nespokojeně vrtět. Chodím po chodbě sem a tam, abych jí utišila. U nohou mi stojí tříletý Kuba, mlátí pistolkou do zdi a dobývá se mi do náruče. Zvednu ho a podívám se do zrcadla. Kouká na mě nějaká ženská, která je mi trochu podobná, ale určitě to nejsem já. Ona je na rozdíl ode mě dost zanedbaná. Rozmazaná řasenka, mastné vlasy v drdolu. A kde se jí proboha vzaly v náruči ty děti?

Ráno začíná jako každé pondělní ráno. Z dětského pokojíčku se ozývá volání: “Táto. Táto! TÁTO!”

Otočím se v posteli, což potěší Zuzanku a okamžitě si o mě stoupá. V návalu radosti si krkne a celou ranní dávku mléka my vyzvrací na krk a do vlasů. V dětském pokoji se volání stává stále zoufalejším. Otevřu dveře do pokoje a z postele se ozve: “NE! TÁTU!”

“Táta je v práci.”

“NEEE! Beee!”

Pouštím se do každodenního rituálu. V kuchyni to vypadá jako po výbuchu. Ostatně jako každé ráno. Vyklidit nádobí z myčky, znovu jí naplnit a rovnou zapnout, uklidit hračky a rozházené oblečení, roztřídit špinavé oblečení, udělat snídani, obléct obě děti.

Protože náš společný čas je tak cenný...

Od prvního momentu, kdy sevřeš v náručí svoje děťátko, už nikdy nebudeš tou, kterou jsi byla dřív.

Možná se ti stýská po té bezstarostné osobě, kterou jsi byla v dobách, kdy nebylo nic, o co jsi se musela bát.

Poznáš únavu, jakou jsi dřív nepoznala a každý den se ti bude zdát stejný jako ten předchozí, pouze krmení, odříhnutí, přebalování, uspávání, pláč a nářek, boj a po něm spánek, nedostatek spánku... Může ti to připadat jako nekonečný koloběh.

Ale nezapomeň, že všechno tohle bude jednou naposled....

Přijde den, kdy tvé děťátko naposledy nakrmíš, od toho dne bude chtít jíst jen samo.