Jelikož jsme pětičlená rodina, kde se pračka vskutku nazestaví, měla jsem opravdu radost zkusit si něco nového 🙂

Když balíček dorazil, překvapila mě příjemná vůně, které byla plná krabice. Syn okamžitě danou krabici znárodnil, s ní i zelené pufované cosi a šel si vyrobit auto 😀 Já se rovnou pustila do praní nahromaděného prádla. Jako první mínus bych určitě vytkla, že víčko není ve formě odměrky. To mě docela zdržovalo...

Zkouškou tedy napoprvé prošlo použití na světlé prádlo. A žádná velká sláva se nekonala. Prádlo hezky vonělo, běžné fleky se vypraly, ale že by to nějak extra zářilo, to tedy ne. Navíc fleky od jídla na tričkách našeho skorotříleťáka zůstaly nehezky zaprané. Nu což, sluníčko si poradí. 

Dále přišlo na přetřes prádlo tmavé. Tady mám potíž, že tmavé je i po vyprání jakoby zatuchlé. Zda to dělají ty hromady manželových propocených triček z fitka, těžko říct. Nicméně tmavé kvůli tomu vždy peru na vyšší teplotu a s dvojitým mácháním, abych zápachu předcházela. Zkusila jsem tentokrát standardní postup jako u světlého - 40° bez přidaného máchání. Hm, nezadařilo se. Zatuchlina byla nepříjemná a propírala jsem narychlo znovu. Když jsem další várku tmavého vyprala podle zajetého postupu, bylo vše v pořádku. I manžel si pochvaloval, jak prádlo hezky voní 🙂

Potom přišla zkouška nejvyšší - plenky!

Naše nejmladší princezna je na látkovkách, převážně na čtvercích. Zde jsem se bála nejvíc, ani ne tak o fleky, ale hlavně na reakci pokožky. Tady gel příjemně překvapil. S fleky si samozřejmě neporadil, s tím jsem už tak nějak počítala (to nedává ani náš Ecover Zero, který na plenky používám běžně - opět pomohlo sluníčko), ale hlavně!!! - Žádná reakce prdelky 🙂 O to mi šlo nejvíc.

Když jsem viděla nabídku na testování Igracka, přihlásila jsem se, protože mám moc ráda retro hračky naší generace. Po pár dnech prišel mail, že nás vybrali. Byla jsem nadšená a během testování hraček moje nadšení ještě více nabíralo na obrátkách.

Igráček se vyrábí od roku 1976 s cílem přiblížit dětem svět kolem nás a ukázat jim, jak fungují jednotlivé profese. A jak se měnil v průběhu let profesní svět, měnil se a vyvíjel i Igráček. Dnes kromě klasické figurky s několika doplňky se vyrábějí autíčka MultiGo, nákladní i osobní, Igráčci pracují ve svých stanicích, např. na policejní nebo poštovní apod. Díky tomu si dítě může vytvořit své vlastní město.

Naše testovací sada obsahovala od všeho něco. Z velkých nákladních aut to bylo:

MULTIGO BUILD cisterna s řidičem

MULTIGO FIRE cisterna s hasičem

K tomu vyměnitelnou korbu cisterny s mlékem a přívěs.

Podle starého čínského učení feng shui je ložnice jednou z nejdůležitějších místností v domě. Aby taky ne, když v ní trávíme zhruba jednu třetinu dne a má sloužit k tomu, abychom načerpali energii na zbytek dne, odpočinuli si, milovali se. Pokud chcete čas strávený v ložnici ještě víc zkvalitnit, zkuste následující tipy.

Postel – základ všeho

Protože ložnice má sloužit primárně odpočinku a relaxaci, je jejím klíčovým prvkem postel a její pohodlí. Doporučuje se taková, která nám dodá pocit bezpečí – tedy co nejstabilnější, masivní, ideálně dřevěná. Ideální umístění postele je úhlopříčně ke dveřím. Tímto postavením získáme přehled o tom, kdo do místnosti vstupuje a nebude v nás vzbuzovat neklid pramenící z toho, že na dveře nevidíme. Ze stejného důvodu by také neměla být umístěna přímo pod oknem.

Zpřístupněte svou postel z obou stran. Umístění jedné její strany ke zdi způsobuje nerovnováhu. Pokud trváte na použití nočních stolků, měly by být stejné a umístěné hned vedle postele, v úrovni hlavy. Vytvoříte tak symetrický prostor, který podporuje proudění čchi. Plynulý tok energie naopak narušíte, pokud využíváte postel s úložným prostorem. Znemožňujete tím posteli "dýchat".  

Nad čelo postele, které má být přiraženo ke zdi, neumisťujte žádné poličky (a už vůbec ne s těžkými předměty), a pokud je to jen trochu možné, vyhněte se i obrazům. Pro ty naopak můžete udělat místo po obvodu místnosti. Rozhodně by se nemělo jednat o umění, které působí rušivě, smutně nebo depresivně. Do ložnice patří přírodní zemité barvy - odstíny béžové, světle hnědé, pískové apod. Tyto barvy pak nádherně vyniknou v tzv. měkkém osvětlení - tlumená teplá světla, která prostor dokáží ještě více zútulnit. A protože ložnice neslouží jen ke spánku, nebojte se také občas zapálit svíčky!

A co další nábytek?

Každá milující maminka se o své děti stará, jak nejlépe umí. K tomu samozřejmě patří i patřičná péče a hygiena. Někdy ovšem více než kdy jindy platí, že „méně, je někdy více.“ A právě sem patří i čištění uší u dětí. Jak je nejlepší čistit dětská ouška? Budete se divit, ale nijak.

Ušní maz je důležitý

I když se to nezdá, má ušní maz velmi důležitou funkci. Chrání vnitřek ucha a zvukovod. Je tvořen výměšky mazových žlázek, šupinky kůže i prachem. Tato pro nás nelibá směs se pomalu posouvá např. žvýkáním ven z vnitřní části ucha. Vevnitř proto ucho nikdy nečistěte, stejně tak to vidí i uživatelka kristi: „Uši se samy o sobě čistí samy, není třeba je nějak zbytečně namáhat.“

Na vatové tyčinky zapomeňte

Vatové tyčinky máme doma asi všichni. A většinou právě na odstraňování nečistot z uší. Ovšem vatové tyčinky určitě nejsou vhodné, a pokud už je chcete používat, volte ty s širším zakončením, které se nemohou dostat hlouběji do ucha. Vždy čistěte u miminek i větších dětí jen vnější oblast a vchod do zvukovodu. Když byste se snažili čistit vatovou tyčinkou maz z ucha vyšťouráním zevnitř, můžete udělat pravý opak a zatlačit ho ještě dál. Tím můžete dítku zadělat jen na potíže, protože se může vytvořit mazová zátka, která bývá příčinou zalehnutí ucha, bolesti i zhoršení sluchu. Mazovou zátku musí odstranit jedině lékař. A samozřejmě je tu i riziko poškození ucha, protože malé děti nevydrží příliš dlouho v klidu.

"Mladší měla několikrát zánět uší a hodně se jí uši špiní, tak chodíme 2x do roka na ORL čistit. Doktor vždycky říká, že čistit jen to, co je vidět, tyčinky vůbec do uší nestrkat. Prý nejlepším nástrojem na čištění uší je prst majitele ucha," píše jedna z uživatelek Modrého koníka.

Stát se testerkou Sava pracího gelu jsem přijala s nadšením. Ráda zkouším nové věci, testuji jejich vlastnosti a pak se dělím o svou zkušenost. Děkuji @konik_testuje za příležitost poznat další výrobek z  pracího trhu.

Na trhu je zatím velmi málo pracích prostředků,které by vyhovovaly mé rodině. Peru často, téměř denně. Pes a dva kluci ve spojení s neustálým pobytem v přírodě, jsou zárukou, že koš na špinavé prádlo je neustále plný. Měla jsem tak dostatek možností i času, Savo prací gel, pořádně podrobit zkoušce. Peru v 99% na 40 či 30st., testovala jsem Savo, na různém prádlu, od světlého po tmavé, od běžného znečištění až po fleky.

A teď k samotnému Savu pracímu gelu. Bylo pondělí, přivezli mi zásilku a testování mohlo odstartovat. Trochu jsem se bála dát ho tmavé oblečení, přeci jen Savo, že :D , ale riskla jsem to. Naštěstí k mému milému překvapení se "vyžrané" fleky nekonaly. To je, ale tak vše, čím mě Savo prac. gel, překvapil.

Pokud bylo prádlo běžně zašpiněné - prach, písek, pot, s tím si gel poradil. Ostatně to by zvládlo i mýdlo, řečeno s nadsázkou. Vzhledem k aktivitě rodiny, vyžaduji od pracího prostředku trochu víc. Skvrny, které můj obvyklý prací prostředek zvládá levou zadní, tam Savo značně pokulhává (čokoláda, hlína). To vidím jako problém. Potřebuji, aby byla skvrna od čokolády vyprána, což Savo nezvládlo. Flek od obyčejné čokolády a zůstal tam, velké zklamání. Nechci přece ať vypere jahody, mrkev či trávu. Takže jsem trika od čokolády a zmrzliny hodila zpátky do pračky a vyprala již bez problémů v jiném pracím prostředku.

Po této zkušenosti se přiznám, že jsem Savo prací gel používala jen se sebezapřením. Začala jsem ho více využívat na praní povlečení a ručníků, kde je čistota a dezinfekce žádána nejvíce. Tam Savo obstálo vždy 🙂

Nepřesvědčilo mě, ani co se týká vůně, která je svěží, nasládlá, ale na mě slabá, většinou na prádle žádná. Toto je, ale na preferencích každé z nás. Já miluji, když mi prádlo voní, provoní byt a voní i po vytažení ze skříně. I proto ujíždím na avivážích 🙂

Chtěla bych vyjádřit poděkování za to, že jsme mohli tyto hračky testovat. Udělalo nám to doma velkou radost.

Testery byli moji tři synové ve věku přibližně 6 a čtvrt roku, 4 a půl roku a 2 a půl roku.

Igráček má u nás v ČR tradici (vyrábí se již od roku 1976) a mnozí si ho jistě pamatujete ze svého dětství. Za tu dobu samozřejmě prošel vývojem a je ještě dokonalejší.

Postavičky na sobě mají barevný potisk, mají nos a také mají otáčivé zápěstí. Postavičky i doplňky jsou vyladěné doslova do detailů. Líbí se mi, že mají různé účesy, různé výrazy tváře, rozmanité pokrývky hlavy, některé jsou naopak bez ní. Čepice i vlasy lze snadno sundat, což byla také jedna z nejoblíbenějších činností mého nejmladšího dítěte (věk necelých 2 a půl roku) - neustále Igráčky "skalpoval". Nacvaknout je zpátky nezvládl, i když vlasy lze nacvaknout relativně snadno (horší už je to s některými čepicemi, to se klukům prostě moc nedaří a i pro mě to bylo někdy obtížnější). Prostřednímu zase stačily samotné čepice bez panáčků, aby s nimi předváděl divadlo o tom, jak se pohádají a nakonec zase usmíří. Holt každý to pojal "po svém".

Nohy Igráčků jdou zapasovat mezi "čudlíky" Lego Duplo, takže lze panáčky zapojit do hry spolu s Legáčky.

Drobné doplňky Igráčků lze do jejich ruky nasadit relativně snadno, s trochou úsilí a povzbuzování to zvládl i nejmladší člen naší rodiny. Většinou to pro něj ale byla velká výzva, a tak mnohem raději používal pro hru samotné panáčky nebo předměty, např. "ryl" lopatou do koberce, píchal do něčeho vidličkou, dělal, že nožem něco řeže - on sám, nikoliv panáček 🙂... Myslím ale, že vyměňování doplňků v rukou Igráčků je skvělá činnost pro procvičování jemné motoriky. Drobné předměty bohužel mají v naší domácnosti tendenci se ztrácet, což platí i pro Igráčkovy doplňky. Zatím je máme všechny, ale vzhledem k tomu, že už během těch 14 testovacích dnů jsem je při úklidu nacházela na všemožných místech naší domácnosti, mám vážné obavy, že již brzy dojde na první ztráty (nejvíce se obávám toho, že něco přehlédneme a omylem vysajeme).

Tak tohle super vyšlo. Testování igráčků a těsně před dnem dětí. Na tohle jsem se obzvlášť těšila, zavzpomínat si na mladá léta a nenápadně si sama pohrát. Balíček přivezli večer, kdy už děti spaly, tak jsme s manželem nedočkavě krabici rozbalili sami. Byla přímo nabitá neskromnou dávkou zábavy a tvoření. 

Jako správné děti chtěly i ty naše všechno a hned. Tak jsme se s manželem pustili do skládání a rozbalování. Jako první jsme museli vybalit alespoň jedno velké auto pro syna, následně i jedno holčičí. Pak to chtělo nějaké ty řidiče a spolujezdce. Zatímco manžel se pustil do nejtěžšího úkolů, stavbu domu, já jsem se vrhla na jeho zařízení, tedy montáž nábytku. Ač sada neobsahovala detailní intrukce pro blondýny, hravě jsem to zvládla. 🙂

Od té doby se u nás bydlí, cestuje, parkuje a léčí. Zatímco syn si oblíbil auta, dcera panáčkům utužuje společenské vazby a buď všichni sedí u stolu, nebo jezdí na výlety několika auty s plným obsazením sedaček.

Jedinou výhradu bych měla k sundavacím vlasům, které ani jedno z mých dětí(2,5 a 4,5 roku) neumí nasadit.

Hurááá, Koník mě vybral na testování pracího gelu Savo. Je to novinka a nejednou jsem se na něj v obchodech dívala. Jakmile jsem se dozvěděla, že si ho budu moct vyzkoušet, tak jsem byla ráda. Máme doma fenečku a jedno sedmiměsíční mimčo. Takže vše od chloupku a od jídla (maminky pochopí).

V den, kdy mi přišel balíček, tak jsem akorát nachystala dvě pračky, které musím vyprat.

Hlavou se mi honila akorát jediná otázka:"jak Savo na prádlo bude asi vonět?" Nedokázala jsem si představit, jak asi Savo může vonět. Asi všechny známe "vůni" Sava. 

Konečně. Telefon. Balíček už je před domem. Letím pro něj a s nadšením otevírám. Naštěstí je mrňous hodný a hraje si, takže mám čas si to pořádně ovonět.

Voní báječně. Jemně nasládle, ale fakt jemně a cítím v tom "čistotu". Ok, takže z vůni jsem spokojená. Jdeme prát. Po první pračce se trošku zarazím. Vytahuju prádlo z pračky a moc vůně cítit nejde. Prádlo je krásně vyprané, musím říct, že i psí chloupky ze světle zelného prostěradla jsou pryč. To je super. Nemusím to složitě válečkem z toho dostávat dolů. No nic, dám prádlo na balkon na vzduch a třeba se vůně objeví.

No neobjevila se. Nevadí, zkouším dál. Teď příjde na řadu oblečení Filípka. Zaschlé skvrny od třešní. 

Milé dámy, jestli milujete čisto v kuchyni a čas pro sebe, tak robot Klarstein Grandprix prostě musíte mít! Včera jsem se rozhodla Mazlíka vyzkoušet dohromady a připravila v něm marmeládu ze čtyř kilo ovoce. Pominu-li vypeckování meruněk a třešní a očištění jahod. Trval celý proces 2 hodiny! Jedna várka ovoce cca půl hoďky. Nejprve jsem si připravila všechno ovoce, které se NEKRÁJÍ!, zvážila pomocí vestavěné váhy v robotu a pak už jsem téměř vše nechala na Mazlíkovi.

Opět je to fázová příprava.

V prvním kroku se v průběhu 10 vteřin ovoce rozmixuje s cukrem a šťávou z limetky, či citronu na sekací rychlost 8.

V druhé fázi se vaří 15 – 25 minut na 100 stupňů, míchací rychlost 3. A HOTOVO! Žádné míchání, prskání, spoustu sladké páry.

Rovnou z hlavní nádoby jsem přelila ovocnou směs do skleniček. Do nádoby jsem dala další ovoce a dvoufázově zpracovala. Po dvou hodinách jsem měla 24 skleniček marmelády, úplně čistou kuchyni, téměř žádné nádobí. Umyla jsem hlavní nádobu robotu a šla spát.

Recepty na marmelády: