Bojkotem kojení si asi prošla každá maminka, která kojila.

Nemalá část jich ho nepřekonala a jejich kojení bojkotem skončilo.

Většina těch, co to zmákly, jich pak zažila ještě několik. Jdem se podívat, jak na to:

Nastal bojkot – co s tím?

Nejdřív si vyjasníme, jak takový bojkot vypadá:

• Dítě se odtahuje od prsa,
• kouše do prsou,
• pořád dokola se pouští prsu,
• odvrací hlavu při kojení,
• vzpíná se nožičkami a odstrkává se,
• po chvíli sání pláče,
• odmítá se přisát, i když má evidentně hlad,
• atd.

Moc často se do testování výrobků nezapojuji. Ovšem testování Zenit mě opravdu zaujalo, tak jsem se přihlásila. Taky si říkáte, kdo jiný by měl testovat výrobky pro úklid domácnosti než ambasadorka Viledy? Že vybrali toho správného a kompetentního člověka? Vždyť všichni víte, že mám ráda čisto a uklizeno. A navíc testovat výrobky, které jsou ekologicky šetřené? To je opravdu třešnička na dortu.

Všichni víme, že do testování se zapojuje pokaždé hodně lidí. Takže jsem si moc šancí nedávala. Úplně jsem to vypustila z hlavy. A najednou zpráva v IP, jupí, byla jsem vybrána. Udělalo mi to vážně velikou radost.

Těšila jsem se na balíček, ten pořád nešel a nešel. Doručovala firma INTIME. Co vám budu povídat, balíček byl téměř 14 dní někde na překladišti, milion telefonátů než mi byl přivezen. Ten den, kdy měl balíček přijít, zapnula jsem famfáry, rozvinula červený koberec a modlila se, aby balíček opravdu dorazil. Ještě teď stále slavím, že balíček dorazil (ono u těch přepravních společností jeden nikdy neví.....).

A jdeme to společně otestovat!!!

GEL NA PRANÍ A AVIVÁŽ - vůbec aviváž nepoužívám, dalo by se říct, že to byla premiéra. Musím říct, že vůně bezvadná, jak gel, tak aviváž (nic vtíravého, pouze jemná vůně). Gel zvládne i skvrny na nižší teploty, krásně mi vybělil bílé prádlo. Řekla bych, že zvládne mnohem lépe vyprat než běžně dostupné prací gely nebo kapsle. Takže veliké překvapení a doporučení všem. MOJE BODOVÉ HODNOCENÍ JE 9 z 10ti. Avšak stále zůstávám věrná klasickému prášku. Gel budu používat na praní kabátů, bund atd. 

TABLETY DO MYČKY - určitě každá z vás vyzkoušela několik druhů tablet do myčky. Některé se nerozpouští, některé špatně myjí, jiné vám nevoní. Velký podíl na tom má určitě myčka. Tablety do myčky jsou pro mě největším překvapením z celého testování. Příjemná vůně, nádherně lesklé skleničky, umyjí i připálené hrnce, zapékací mísy a po umytí je myčka krásně čistá a voňavá MOJE BODOVÉ HODNOCENÍ JE 10 Z 10ti. Plánuji je používat i nadále. Jediné výtka, každá tableta zabalená v pytlíčku.

Od krásného a zdravého úsměvu vede k čištění zubů a k péči o ně jen velmi krátká cesta. Oboje spolu totiž neoddělitelně souvisí a díky jejich spojení je každý člověk jedinečný a dokáže rozjasnit den svému okolí. Jak si ale v množství informací najít ten správný směr, kterým se v péči o své zdraví vydat? A co u malých dětí, jak postupovat u nich, když se objeví první špička nového zoubku?

Všichni se už od malička učíme starat o své zuby, ale já sama ještě patřím do generace, kde byla nouze o znalosti a informace. Také jsem byla součástí výchovy "med do čaje, aby jí to chutnalo" a "ty dva zoubky drhnout nemusíme", což byl asi základ průšvihu, díky kterému se musím o zuby starat opravdu pečlivě. Ráda bych vás úvodem upozornila, že nejsem žádný odborník ani zubař. Přesto bych chtěla sepsat pár vět o tom, jak dnes vypadá péče o dutinu ústní v běžné domácnosti s dítětem, co k péči používáme a čím se řídíme my.

Co je tedy při čištění zubů nejdůležitější?

V dnešní době je velice jednoduché si najít informace o tom, jak správně o chrup, jak dospělý, tak dětský, pečovat. Potíž nastává v momentě, kdy vám každý zdroj doporučí, kromě správného způsobu, také jiný výrobek, jinou pastu a jiné doplňující pomůcky. Když se do toho navíc vloží váš zubař ještě s třetí verzí nejlepšího produktu, člověku se chce vyskočit z kůže. Tehdy přichází na řadu otázka, co je vlastně nejdůležitější?

Při používání klasického kartáčku je základem:

• Čistit malými, krouživými pohyby, s velice jemným, či dokonce žádným tlakem na zuby.
• Nejprve čistit vnější a vnitřní strany zubů (začíná se pod úhlem 45° na přechodu mezi zubem a dásní), posléze stejným způsobem vyčistit také "žvýkací plošky".
• Nezapomínat na jazyk, i ten je dobré na závěr vyčistit.
• Čistit minimálně 2x denně, ideálně po každém větším jídle.
• Kartáček měnit alespoň každé 3 měsíce, nejlépe ještě dříve.Tuto péči doplnit i péčí o mezizubní prostory, ať už nití, speciálními kartáčky, či ústní sprchou.

Jelikož, tudíž a protože jsem byla vybrána konečně k nějakému smysluplnému testování (rozuměj nikdy jsem ještě nic netestovala), tak jsem se rozhodla, že budu v tomto testování opravdu pečlivá, poctivá, kritická (když to bude potřeba) a prostě, že vám napíšu, jak to všechno doopravdy funguje a jestli to vlastně funguje. Toť otázka! To, co funguje na jednoho, nemusí nutně fungovat na druhého. Proto berte tohle testování s rezervou a ne, že mi pak bude někdo vyčítat, že nemá pleť, jak dětskou prdelku. Takže asi tak. Dostala jsem k otestování produkty značky Dermedic. Je to řada HYDRAIN3. Mám tu k otestování denní krém proti vráskám, noční krém proti vráskám, hydratační sérum na obličej, krk a dekolt a ultrahydratační krém-gel. A jestli moje pleť bude nebo nebude krásně hydratovaná, jestli výrobky voní, jakou mají konzistenci nebo jestli to není spíše sérum pravdy, si povíme (napíšeme) zase příště.

Hezký den 😊 a hydratujte! 🍷 #test_dermedic

Ahoj, jsem 14+1 tt a trápil  mě knedlík v krku, bolest hlavy a neustupující rýma.  Po kloktání teplou vincentkou  a prisnitzovém  zábalu krku, knedlík po dvou dnech zmizel. Bolest hlavy zmizela někdy v noci ve spánku hned první den, noc.  Držela se mě ale vodnatá  rýma, plný dutiny  a co teď.  Těhotná co běžný léčiva nemůže.  Nakonec  mi pomohlo, kromě čaje s citronem a několika kg pomerančů, homeopatikum  Coryzalia vhodné pro těhotné. Ulevilo  se mi hned po první vycucané tobolce.  Preventivně jsem si koupila i Oscillococcinum. Může se brát preventivně jedna kapsle týdně.  Obojí můžete kombinovat.  Poradila jsem se s magistrou z lékárny, informace si dále ověřovala.   Je mi teď mnohem líp. Tak snad vypsané informace někomu pomůžou.  

Je úterní podvečer. Sedím na balkónu a pode mnou v tělocvičně právě začíná hodina cvičení předškoláků. Děti jsou rozřazeny do skupinek a já zjišťuji, že  naše Lucka nějakým záhadným způsobem přes prázdniny přišla na to, jak se skáče z odrazového můstku na švédskou bednu. 

Mezi dětmi byl chlapeček. Všimla jsem si ho hned, protože měl na sobě dívčí fialové legíny. Chudák, řekla jsem si. Při každém cviku, na každém nářadí pak vypadal jako by se chtěl zabít. Chudák máma, řekla jsem si. Od půlky jako by přestal vnímat. Dělal vše možné i nemožné, jen ne to, co měl právě dělat. Chudáci ve škole, ti si s ním užijí, spratek jeden, řekla jsem si potřetí. A už jsem si v hlavě sumírovala MORALIZUJÍCÍ článek o tom, kde končí nevychovaná roztomilost a začíná pouze ta nevychovanost,  a o matkách, které to nechají zajít příliš daleko.

Za pár dní jsem toho kluka potkala na hřišti, i s bráchou a mámou. Lucka si odložila na lavičku nejoblíbenějšího petšopáka a šla si po svých. Kluk se za chvíli přišoural k lavičce a začal si ježka prohlížet. Jestli chceš, půjč si to na chvíli, řekla jsem. Chlapec po mně loupl očima a beze slova odešel. Maminka přišla vzápětí. Neobtěžoval? Nechtěl to sebrat? On ježky miluje. Byla jste taky na cvičení s předškoláky, že? Snažíme se ho socializovat. Je autista. Dozvěděli jsme se to teprve před půl rokem. Já to ale tušila už dlouho. Má snahu se kamarádit, ale odmítnutí zpracovává tři dny. A nejhůř nese posměch. Za rok má jít do školy. Neumím si to představit. 

Omlouvám se vám, myslela jsem, že je váš syn jen nevychovaný spratek, řekla jsem v duchu. A zastyděla jsem se. Kolikrát jsou asi mámy autistů konfrontovány okolím s tím, že neumí vychovat dítě. Pohledy ostatních, že oni tedy výchovu zvládli lépe. Úsečným větám, že by dítě potřebovalo jen pár na prdel. 

Chlapeček si nakonec petšopáka půjčil. Měla jsem dobrý pocit, nejraději bych mu ho dala. Lucka přiběhla zkontrolovat, že jí bude ježek vrácen a než zase odběhla, podívala se na  kluka  a řekla posměšně: "Proč máš na sobě holčičí legíny? Fialová je přece holčičí barva, to nevíš?"

Omlouvám se, řekla jsem. Bylo mi trapně za Lucku i za sebe. Paní se mile usmála: "To nic. Když on tu fialovou vážně zbožňuje."

Mohou být čisticí přípravky šetrné k přírodě a zároveň účinné proti špíně? Deset maminek vyzkoušelo 9 přípravků ze zelené řady Real green clean od české firmy Zenit a my jsme pro vás shrnuli jejich recenze. Podívejte se, jak dopadlo testování přímo v jejich domácnostech.

Zelená řada čisticích prostředků kombinuje vysokou čisticí sílu a zároveň šetrnost k přírodě i k čištěným povrchům. Všechny suroviny včetně parfémů a konzervačních látek jsou pečlivě vybrány tak, aby nezatěžovaly životní prostředí. Výrobky jsou lehce biologicky odbouratelné a otestovány akreditovanou laboratoří. Jsou ideální pro domácnost s vlastními čističkami odpadních vod. 

Celé testování provázela příjemná vůně čisticích prostředků Real green clean, kterou si chválily všechny maminky. Stejně tak tato řada čisticích prostředků zaujal většinou svým designem obalů, které se líbily také dětem. Maminky z Modrého koníka vyzkoušely:

1. Real green clean prací gel

+ Nejvíce bodů získal prací gel za účinné odstranění všemožných skvrn (od čokoládové zmrzliny po rajskou).

+ Hned v závěsu se nesla krásná vůně pracího gelu.

Skupiny jsou na Modrém koníku jednou z vámi nejpoužívanějších částí, avšak vždy byly schované v blozích. Byli bychom rádi, aby skupiny a fóra byly blíže k sobě - pod jednou záložkou. Nakonec, fungují velmi podobně.

Funkce ve skupinách i fórech zůstávají stejné, jako dosud. Nic se neodstranilo, naopak přibyla jedna užitečná funkce: seznam nových příspěvků ze všech skupin, kterých jsi členem. Na jednom místě tedy uvidíš, co nového přibylo v "tvých skupinách". 

Jako při každé úpravě, pokud najdete nějaké chybičky, na které jsme zatím nenarazili, dej nám prosím vědět sem. Tak se připomínky co nejdříve dostanou na správná místa.

Pěkný druhý podzimní den přeje

Modrý koník team

Bylo nebylo - malé ptačí hnízdo se krčilo vysoko v koruně stromu. A v tom malém hnízdě bylo jedno nádherné, modrofialové vejce. Ptačí máma byla na něj tak pyšná, že ho ukazovala všem ostatním ptákům v okolí. Jednoho dne náhle vejce puklo a ven vylezla maličká, mokrá ptačí holčička. Ptačí holčička špatně viděla, bylo jí zima a byla trochu vylekaná, a tak ji máma hned schovala pod křídla, aby byla v bezpečí, zatímco ptačí táta odletěl najít něco dobrého k obědu.

Po nějaké době začaly ptačímu děťátku růst vlastní hebká pírka, aby mohlo být pořád v teple. Pak pocítilo chuť otevřít oči a dívat se na všechno kolem. Avšak čeho si všímalo nejvíc, byl ten zvláštní pocit hluboko dole uvnitř…

„To bych ráda věděla, co to je, ten pocit uvnitř mne“, říkala si ptačí holčička. Jak dny plynuly, ten zvláštní pocit rostl a rostl, a ptačí hočička se divila a divila, co to všechno má znamenat?

Pak jednoho dne uslyšela mámu, jak si cvrliká, když poklízela kolem hnízda. Najednou ptačí holčička věděla, co znamená ten dívný pocit. Chtěla cvrlikat! Ptačí hočička vlastně věděla, že to MUSÍ udělat. A tak otevřela ústa a zacvrlikala hlasitěji, než jak to kdy slyšela. Děti, které si hrály v domě, dokonce vyšly ven se podívat, co to bylo za zvuk. Psi začali štěkat a paní z vedlejšího domu, která právě věšela prádlo, přestala a rozhlédla se kolem a naslouchala.

Ptačí máma se tak polekala, že pozadu přepadla z hnízda. Ale protože uměla létat, rozevřela křídla a hned letěla zpět zjistit, co se děje. Když holčička viděla, že se vrací, měla radost. Když teď věděla, z čeho byl ten divný pocit, cítila, že je čas pro další veliké zacvrlikání, a tak to vyběhlo ven znovu! V té chvíli ptačí táta přiletěl z větve, na které předtím trpělivě čekal na brouka. Pak sem přiletěli sousedi od vedle, tety, strýčkové, bratranci a přátelé, až byly všechny větve kolem hnízda zaplněny ptáky…

Když viděla všechen ten rozruch a cítila všechnu tu pozornost, řekla si ptačí holčička: “No ne, já jsem skutečně někdo. Všem na mě záleží. A to je uvnitř tak dobrý pocit. Asi teď budu skákat nahoru a dolů.“ A to také udělala.

Některou z nás to teprve čeká, některá jsme si tím prošly už jednou, dvakrát, třikrát... ale období je to, hlavně tedy poprvé, určitě nelehké, místy až divoké. Řeč je o šestinedělí.

Maminka Ivana si šestinedělí prožila zatím jednou a za pár týdnů ji to čeká zas. Po příchodu domů z porodnice ji bohužel už nemohla přivítat její maminka, ale zato tam čekala její sestra s tchýní...

Jak příchod malého děťátka do života s manželem a rodinou zvládli a jak Iva prožívala své šestinedělí si pusťte už teď v našem novém videu na YouTube kanálu Modrého koníka.

Video klidně komentujte, lajkujte a dejte odběr našemu kanálu. Jedině tak Vám nic, co pro Vás máme, neuteče.

Mějte krásný den! 🙂
Modrý koník team