Když jsem uviděla, že se vybírají maminky s dětmi, na testování kapek Enticon, byla jsem nadšená, protože mi od začátku bylo jasné, že je to testování jako stvořené pro nás a ukázalo se, že mám pravdu.

Kapičky mi kurýr přivezl hned v úterý ráno, takže byl ideální čas, začít testovat. Manžel byl ze začátku k testování dost skeptický. Ostatně víte, jaký názor mají někteří lidé na to, co dostanete zadarmo, ale následně také změnil názor. Musím, ale přiznat, že nejdřív jsem mu kapky musela vygooglit, aby si o nich něco přečetl. Stejně jako mně, se mu moc líbilo, že kapky obsahují probiotika i simetikon, takže zabijete dvě mouchy, jednou ranou. Jiní výrobci totiž nabízí vždy, jen jednu složku.

První velký oříšek pro mě byl, jak obsah sáčku (probiotika), dostat do vodního roztoku (simetikon), ale jak na následující fotce můžete vidět, šikovná blondýna si vždycky poradí 😀.

Ihned při aplikaci jsem byla nadšená, že kapky krásně voní po jahodách a podle všeho i chutnají, protože malý by klidně vypil celou lahvičku a ani mu nevadilo, že jsou kapky vytažené z lednice. Dále jsem ocenila praktické kapátko, protože zkuste kojenému dítěti bez něj, nakapat přímo do pusinky, přesný počet kapek. Je to nemožné.

Ihned první den večer, začal malý ve velkém prdět. Bylo krásné sledovat, jak se u toho směje.

Druhý den, malý vyjímečně přes poledne líp spinkal. Nekroutil se u toho a vydržel spát neskutečně dlouho.

Jsem moc ráda, že jsem byla s malým vybrána na testování. Skoro od narození trpěl s bříškem a když plakat, tak se kroutil a rudnul několikrát denně. Nejprve jsme měli Espumisan a ten bohužel zabral jen pár prvních dní, Babycalm přestal fungovat v půli druhé lahvičky. Měli jsme i tejp, nahřívali a cvičili nožkami.

Pátrala jsem po MK a byly mi doporučeny probiotika. Než jsem se dostala ke koupi, tak mi přišla zpráva, že jsem byla vybrána na testování tak z nich sešlo.

Byla jsem mile překvapena když přišli 2 balení. Pak mě zarazilo že balení vydrží max. 14 dní a že obsahuje umělá sladidla což si myslím že je zbytečnost.

Balení obsahuje roztok v lahvičce s kapátkem a sáček probiotik. Při prvním nasypání jsem nevěřila že se probiotika rozpustí - udělali se hrudky a musela jsem dlouho třepat aby tam nebyli. Poté se lahvička skladuje v lednici kvůli probiotikům.

Dávala jsem 2 x 20 kapek a musím říct že lahvička vydrží akorát těch 14 dní. 

Kapičky začali zabírat asi po 2 dnech, pak nastala kolika, která byla způsobená asi tím, že jsem něco špatného snědla. Postupně bylo vidět že se zažívání zlepšuje a prdění jde snáž a nekroutí se u toho. Zlepšila se i stolice - dřív byla jednou za 4-5 dní a teď je jednou za 3 dny. 

Jak my jsme se těšili, až začne mluvit! Až si bude umět říct, co chce, co nechce, co ho trápí. Jenže v tom očekávání si člověk ani neuvědomí, že to má i stinné stránky...

Pohádky a básničky

K: Mamíííí, posím pohátu!

J: Dobře, jakou bys chtěl?

K: Tak tsebáááá, Tautultu! 

J: Karkulku? No dobře, žila byla jedna holčička...

23.02.2017 se mi narodil syn Marek. Změnil se mi život. Změnilo se mi smýšlení a jsem ta, i když unavená tak nejštastnější. Samozřejmě je to ten nejúžasnější tvoreček. 🙂 . Ten můj je nejkrásnější a nejšikovnějši a nej, nej. Klasika. 🙂 

16.02.2017 jsem byla na první kontrole v nemocnici. Čtyři týdny před plánovaným termínem porodu. Trochu me překvapilo, jak mi měřili několikrát tlak. Prý je moc vysoký, ale nebrali to vážně, tak jsem se sama tim netrápila. Druhý den už od rána mžitky před očima. Vysoký tlak. Nepříjemné. 

No, už jsem to chtěla mít za sebou, ale bydlení nebylo hotové, nic nebylo hotové, nemůžu si dovolit už porodit. Navíc, nemam pořád vybrané jméno! Víkend jsem byla pod dohledem rodiny, že prý nebudu sama, že co kdyby. Bolí mě třísla, bedra... V pondělí se zvládla matrika a určení otcovství. Před matrikou to se mnou skoro šlehlo. Zas ten blbej vysokej tlak. Úterý jsem se byla rozloučit v práci, že už nepřijdu. Navíc narozky, dostala jsem krasné kytice a  pár pidi věciček. Středa 22.02.2017 jedu k mamce pomoct s pár věcma. Mamka řiká, jak mam ošklivé břicho a ať ho schovám. Prý bylo pořád uhledné a teď je divné. Zároveň cestou od tram skoro nedojdu jak mě bolí třísla. Mamce řikám, že určitě potodim dřív a ona na to, že si to namlouvám, že jen se tim chlácholim protože toho všeho mam už dost. Večer s přitelem se sejdem, koupíme večeři, při čekání si dám dvojku vína, pohodička. 

No. Byly to poslední dvě hodiny klidného spánku. 🙂 

V jednu ráno vstávám poprvé že jsem nějaká mokrá a se studen jdu na wc, že jsem si učůrla. Zas si lehám ale blbej pocit je na světě. Vedle me se probouzí přítel se slovama co se děje. Řikám, že nic. Lehnu si. Jdu si po chvíli zas na wc pro intimku a vyčůrat. Vracím se. Přítel poměrně dost vzhůru. 

Lehám si. Najednou divné rup. Vyskakuji z postele, sahám na kalhotky, mokrý. Jsem v šoku, je to ono nebo neni? Přítel na mě kouká, ptá se co je, s vytřeštěnýma očima řikám nevim. Opět wc, mokré kalhotky vyměním za suché, novou intimku. Pořád jakoby učůrávám. Přitel se naprsto blbě ptá: "a máš kontrakce?" Moje už lehce hysterická reakce "a jak to mam asi vědět?!" Prý ať si lehnu. Nespíme, směju se jak blbě se ptá. Za chvíli me bolí podbříšek jak při menzesu. Takže se začnu chystat. Naštěstí vše předpřipravené.  Prý kdy pojedem, jak často mě chytá kontrakce. Řikám, že mi odteka voda , že chci jet.