Asi to znáte ze své zkušenosti....dítě má jít spát a po podlaze v pokojíku se nedá přejít, aniž byste si do nohy nezapíchli kostičku lego nebo nešlápli na nějakou pitomě hrající hračku, která vám tou svou melodií hrající po stopadesátéšesté leze už pěkně na nervy..

No jestli to neznáte, jste šťastní lidé. Bohužel, my se hlásíme ke skupině lidí "bordelvšude" a "pořádekjakkdy", takže není divu, že dcera moc pořádkumiluvnosti nepobrala..ne, že bysme žili v prachu a špíně, jen prostě jak se přijde z práce večer domů, ono se už nějak nechce to prádlo poskládat samo do skříně nebo nádobí do myčky...Tak či tak,když už se mi dařilo držet pořádek jakžtakž v domě, u Amálky v pokoji to byl samozřejmě problém, tam jsem si stála za tím, že uklízet musí i ona (hlavně ona) a to je tak určitě asi ta jedna z top desíti nejnepříjemnších věcí, co děti musí dělat.

O to víc mi vadilo, že když už jsem ji nahnala na ten nepořádek, že na mě zkoušela na hlášky typu "já to sama nezvládnu" "můžeš mi, prosím, pomoct" apod..končilo to tak, že zatímco já ji pomáhala uklízet (rozumějte já uklízela), Amálka vytahovala další hračky...Anarchie ve všech směrech..

Já jsem ale hlava vyčůraná, nebojím se ničeho a tak jsem tenhle problém vyřešila pro nás naprosto skvělou metodou, že teď má v pokoji pořádek neustále, uklízí si sama, nenechá jedinou figurku na zemi a nemá u toho otrávené řeči..

Tím řešením je Skřítek Uklízínek...narazila jsem na něj náhodou, hledala jsem nějaké tipy na Vánoce a najela jsem na web, kde nabízeli pohádkové knížky šité na míru...do textu příběhu zahrnuli jméno dítěte, bydliště, fotky, jména kamarádů..na výběr bylo více příběhů, ale mě zaujmul právě příběh o Skřítkovi Uklízínkovi..byl tam krátký popis, o co se jedná a mě to už v hlavě začlo šrotovat...v prvé řadě jsem knížku objednala, ale dostat ji měla až na Mikuláše a tak dlouho jsem čekat nechtěla, proto jsem ještě ten večer nasadila veškerý můj herecký talent a z pohádky jsem udělala realitu..

Amálka večer klasicky bojkotovala úklid, tak jsem ji řekla, že pokud nehodlá uklízet, že o hračky přijde, dokud se uklízet nenaučí..každý večer chodí venkem Skřítek Uklízínek, dívá se do dětských pokojíčků a hledá hračky povalující se na zemi..pokud narazí na pokojíček, kde si dítě neuklízí a hraček si neváží, tak si je jednoduše veme a nevrátí je, dokud se to dítě nenaučí uklízet..upozorňuju, že Amálka je z rodu strašpytlů, nikdy jsem ji nestrašila ničím, ani čertem, protože jednou by stejně přišla na to, že žádný čert nepřijde...o to víc jsem si zakládala na naši důvěře, proto mi tuhle historku snědla i s navijákem..začla se mě na skřítka vyptávat a já si vymýšlela a říkala ji, že hračky si nosí do lesa k sobě domů, kde se o ně hezky stará a každý večer pak to dítko kontroluje, jestli už si hračky uklízí..pokud ano, vrátí je...Byla jsem ochotná při ignorování těchto historek v noci naběhnout s pytlem a neuklizené hračky ji opravdu sebrat, naštěstí k tomu nedošlo..Amálka hned po téhle mojí informaci o skřítku začla uklízet, nenechala na zemi jedinou hračku, vše dala tam, kam to dát měla (vysvětlila jsem jí, že uklízení pro skřítka znamená uspořádat věci na své místo, ne je naházet na hromadu do skříně)...

Toni, před pár dny jsi se vrátil z pracovní cesty z Guineje, setkal jsi se se všemi našimi koordinátory, navštívil školy a děti. Byl to pro tebe také návrat “domů”?

Ano, navštívil jsem všechny školy a viděl téměř všechny “naše” děti. Jenom ty, co bydlí daleko nebylo možné stihnout. A jinak máš pravdu, každá cesta do Guineje ve mně vždy vzbudí plno pocitů a emocí. Strávil jsem tam spoustu času, poznal místní lidi a jejich zvyklosti a tak pro mě cesty do Guineje jsou tak trochu návratem domů. Vyhovuje mi tamější atmosféra, která nabízí větší otevřenost v komunikaci, je mnohem snazší s lidmi mluvit. Rádi se s vámi baví, zajímají se hodně o dění a vůbec jsou obecně takoví přístupnější.

Na druhou stranu tady v České republice jsem zapustil kořeny, mám tady rodinu, přátele a musím říct, že se nám tady žije skvěle. Když se narodíte v jedné zemi, žijete čtvrt století v další a dvacet let sdílíte část životní cesty s lidmi z ještě jiné země, je to dobrý základ pro transnacionálnost vaší identity a pochopitelně to ovlivňuje i životní zkušenost a pohled na svět.

Naposledy jsi byl v Guineje loni v únoru, co všechno se za ten rok podařilo?

Když to vezmu z obecného hlediska, tak samotná Guinea je v neustálém vývoji - rozrůstá se tak, jako mnoho dalších oblastí kontinentu. Když přiletíte na letiště Gbessia v Conakry, tak už zdálky vidíte, jak se všude staví, buduje, jak město expanduje. Co se týká našich projektů, tak všechny školy si vedou velice dobře, ale na jednu jsem obzvlášť pyšný. Škola Salif Keita se ze všech škol v regionu umístila prospěchově na druhém místě, což je pro nás obrovský úspěch. Za námi skončily mnohem větší a bohatší školy. Myslím, ze klíčem k úspěchu je přístup, se kterým se věci dělají. Náš koordinátor a kamarád Joseph, který školu založil, vidí v dětech budoucnost země a proto svou práci dělá naplno, poctivě - motivace je velice důležitá. Děti ho milují a do školy chodí moc rády. Když něco děláte s láskou, většinou to děláte dobře.

Toni, proč si myslíš, že je právě osobní kontakt s našimi koordinátory tolik důležitý? Jak vlastně probíhají takové “pracovní schůzky”?

Jak jsem psala již v prvním svém vyprávění o tom, jak mi dcera ženicha našla, přála jsem si odjaživa holčičku co jede hlášku za hláškou a s kterou se člověk nenudí. A tu samozřejmě mám. Moje Maruška baví od malička celé okolí a hlavně nás svojí bezprostředností a slovními kreacemi. 

Jejích super hlášek mám již plný sešit. Chtěla jsem vám vybrat jejích TOP 10, ale to se mi prostě nepovedlo, takže nakonec ještě dva bonusy navíc 🙂

1) 2 roky a 4 měsíce

Včera Maruška běhala za babičkou, pořád něco potřebovala, mluvila, štěbetala...a babička mi za chůze povídá: "mámo mě už z tý tvojí holčičky bolí hlava" a Maruška babičce v patách křičí: "mě taky!" 

2) 2,5 roku

Jsme na návštěvě, pročítám noviny. Když je odložím Maruška se mě ptá:"Už jsi dočetla?" já říkám že jo, ona mě vezme za ruku a povídá:"udělej pápá, deme domu!"

Léto už se nezadržitelně blíží a vy možná přemýšlíte, na jaký tábor děti pošlete. I v letošním roce je pro ně připraveno široké spektrum prázdninových pobytů, od těch pro nejmenší, přes speciální, až po rekreaci u moře. Chcete vybrat svému dítku tábor na míru, na který bude ještě dlouho vzpomínat? Připravili jsme pro vás jednoduchý přehled, díky kterému se v letošní nabídce rychle zorientujete.

Klasické tábory jsou vhodné pro děti všech věkových kategorií, které hledají zpestření prázdnin se spoustou zážitků uprostřed přírody. Vyzkoušejte například tábor s organizací Medusa, na kterém si vaše dítě bude moci libovolně volit aktivity a program, který se jim bude nejvíc zamlouvat. V nabídce jsou dva turnusy.

Pokud máte malé dítě, které touží objevovat svět, přihlaste ho na tábor pro nejmenší. Tyto akce jsou určené pro děti od 4 do 10 let a od běžných táborů se liší především tím, že se o děti stará více dospělých a děti nejsou fyzicky přetěžovány, takže vaše ratolest bude mít zajištěný individuálnější přístup a dostatek péče. Můžete vybírat z pestré nabídky různých témat, například Mimoňové, Angry Birds nebo Scooby Doo.

Máte doma akčního kluka nebo holku? Vyzkoušejte adrenalinový tábor, který naplní jejich představy o dobrodružství. Díky velkému množství aktivit zapomene vaše dítko na čas a možná se mu ani nebude chtít domů.  Dobrým tipem je například Březová, kde mají děti k dispozici lanové centrum.

Těšíte se, až s partnerem strávíte romantickou dovolenou ve dvou u moře, ale chcete zdravý vzduch a slanou vodu dopřát i svému potomkovi? Vyberte si z nabídky táborů v přímořských letoviscích. Například s cestovní kanceláří Topinka se vaše dítko může vypravit do Chorvatska, Černé hory, Španělska a dalších jižanských destinací.

Chcete, aby se vaše ratolest vzdělávala zábavnou formou i během prázdnin? Vyzkoušejte jazykový tábor, na kterém si dítě vyzkouší, jaký je to pocit, když musíte komunikovat v cizím jazyce. V dnešním době se mu tato zkušenost jistojistě bude hodit. Jednou z možností je třeba jazykový tábor pro začátečníky a středně pokročilé v rekreačním středisku Kymevo Hrachov. 

Jaro je v plném proudu. Ředkvičky, mrkve i cibule již máte jistě zasazeny. Pokud vám ještě zbývá na zahrádce nějaké místo, nechte se inspirovat následujícími tipy, co zasadit. Vybrala jsem pro vás zeleninu, jejíž pěstování je nenáročné a přitom výsledek stojí za to. Jak se říká, za málo peněz, hodně muziky!

Mangold

Mangold je středomořská listová zelenina. Je velice nenáročný na pěstování, jeho listy se zpracovávají stejně jako špenát, řapíky mohou nahradit chřest. Mangold netrpí na žádná onemocnění, ze škůdců ho napadají pouze mšice. Vyséváme v dubnu, listy sklízíme průběžně od května do října. Na rozdíl od špenátu většinou nevybíhá do květu a vytváří mnoho listů celou sezónu. Pokud na podzim mangold přihrnete hlínou, či přikryjete chvojím, příští jaro obrazí znovu.

Zkuste lasagne či pizzu s mangoldem. Mladé listy lze použít do salátů. U větších listů je třeba vyříznout tužší řapík. Ten se dá připravit v celku na páře nebo přidat nakrájený k dušené zelenině.

Salátová řepa

Další z řady „nezničitelné“ zeleniny. Velká semena vyséváme v dubnu či květnu a pak už jen čekáme na úrodu řep. Koncem léta již začínáme postupně sklízet malé bulvy, před zámrazem pak vytaháme všechny. Řepu využijeme na polévky, omáčky, do salátů. Můžeme ji péct, dusit, nakládat, zavařovat i odšťavňovat. Je velice bohatá na železo.

Miminko se na vás spokojeně usmívá v kočárku a vy prožíváte nejkrásnější období svého života. Jedinou vadou na kráse jsou těhotenská kila, kterých se stále nejde zbavit. A protože nechcete kvůli drastickým dietám ohrozit zdraví své i vašeho miminka, pohybujete se v začarovaném kruhu.

Jestliže se často trápíte otázkou, jak zhubnout efektivně a bez drastického hladovění, máme pro vás jasnou odpověď. Prvním krokem k úspěchu je správně nastartovat své trávení. A jak na to? Zkuste to třeba takto:

První krok: Pozor - špatná diéta je krok zpět!

Drastická či neodborně stanovená dieta společně s náhlou a radikální změnou vašeho jídelníčku vede jednoznačně k problémům s trávením a zažíváním. Může se jednat o plynatost, zácpu, průjem či nejrůznější bolesti břicha. Aby zažívání bylo v pořádku, je potřeba důsledně dbát na vyváženou stravu, která bude obsahovat správný podíl jednotlivých složek potravy, jež pokryjí energetickou potřebu daného jedince. Toto si běžně žádný člověk nestanoví sám „na koleni“, a proto je dobré se poradit s odborníkem, který s vámi probere správnou skladbu jídelníčku.

Druhý krok: Malé porce, velký hubnoucí efekt

Ideální je rozplánovat denní příjem jídla do co možná nejmenších porcí. Nezdravé přejídání vás vysílí jak fyzicky, tak psychicky. Abyste se cítila svěží a fit, je potřeba přemýšlet o tom, jaké množství potravy je pro vás ideální. Jak to poznat? Při konzumaci jídla se věnujte pouze této aktivitě. Nenechte se ničím vyrušovat. Zcela nevhodné je stravovat se u televize či počítače, jelikož je vaše pozornost rozptýlená a vy si neuvědomíte aktuální pocit sytosti.