BOTANICKÁ ZAHRADA TROJA
Rozkládá se na pravém břehu Vltavy, na území tvořeném vltavskou terasou a svahy trojské kotliny. Svou činnost zahájila v roce 1969, a řadí se tak mezi nejmladší botanické zahrady České republiky.
V zahradě se nachází tropický skleník vybavený nejmodernějšími technologiemi, historická vinice sv. Kláry i meditační Japonská zahrada, celkově téměř 30 ha upravených expozičních ploch. Postupně se realizují nové expozice, zařízení pro pěstování rostlin a vědeckou práci spojenou s činností zahrady. Cílem je vybudovat zde do roku 2017 moderní botanickou zahradu na úrovni evropských a světových standardů.
Počet pěstovaných druhů: 15 000 (z toho asi 5000 ve sklenících)
Pokud máte rádi dobrodružství a Vaše děti si chtějí zahrát na detektiva a dozvědět se, kde je v botanické zahradě dinosauří stopa, tak pro ně je připravena zábavná hra HLEDEJ 14 NEJ! ( mapa/arch je k dostání na pokladně za 35,-)
V botanické zahradě se nachází čajovna U Cesty a dvě občerstvení, kde je možné posedět. Stánek má v nabídce několik druhů jídel připravených na grilu, osvěžující nápoje, kávu z kávovaru, čaj, cukrovinky či zmrzlinu. Klidné občerstvení v krásném prostředí botanické zahrady vaši návštěvu jen zpříjemní.
V botanické zahradě můžete strávit celý den, je tam krásně, hlavně když vše kvete.
KAVÁRNA SLAVIA
Abych pravdu řekla, nikdy jsem v této kavárně nebyla. 🙂 Ale určitě stojí za návštěvu a je možné, že se tam potkáte s nějakou známou osobností.
Kavárna Slavia je známá pražská kavárna, která se nachází na pravém břehu Vltavy naproti Národnímu divadlu na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží v Paláci Lažanských na Starém Městě v městské části Praha 1. Byla otevřena v roce 1884.
Historie
Hrabě Leopold Lažanský nechal v letech 1861-1863 postavit třípatrový palác, který přivítal řadu slavných osobností, mezi nimiž byl i skladatel Bedřich Smetana. Položení základního kamene Národního divadla v roce 1868 lákalo do těchto míst více návštěvníků. V roce 1884 v paláci vznikla kavárna, pojmenovaná Slavia, což bylo inspirováno myšlenkou českého národního cítění a panslavismu.
Kavárna byla otevřena 30. srpna 1884 a často vítala kulturu milující lidi, směřující do sousedního divadla. Mezi jinými hosty byli herec Jindřich Mošna nebo divadelní režisér Jaroslav Kvapil, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige, Karel Čapek, Josef Čapek, Václav Špála či Jan Zrzavý..Kavárna se rovněž stala místem vyjádření českého národního cítění.
Za první republiky se kavárna přeměnila na kavárnu ve stylu francouzského art deco. Z jejích velkých oken je výhled na Pražský hrad, Vltavu a Malou Stranu.
V roce 1948 byla znárodněna, ale přesto se v 50. letech a v době normalizace po roce 1968 stala místem setkání československé disidentské inteligence. Kromě pozdějšího prezidenta Václava Havla se chodili i Václav Černý, básník Jiří Kolář.
V roce 1989 byla kavárna pronajata HN Gorin, americkým investičním fondům, jež slíbily zavřenou kavárnu znovu otevřít. Avšak namísto otevření zůstala i přes protesty Pražanů zavřená do roku 1997. Obraz představující Slavii, matku Slovanů, jejíž jméno kavárna nese, byl přemístěn do sbírek Městské galerie a nahrazen obrazem, který přestavuje pijáka absintu Viktora Olivy.
Otcovské radosti #51: Zkusili jsme dnes ráno schovat princezně dudlík, aby ho měla jen na noc. Následoval řev, jako by z YouTube smazali všechny díly Pejska a kočičky.
Včera, když si můj mazal chleba jsem si vzala Pims piškoty a zase proběhla debata...
Můj: "Miláčku a nechceš se náhodou najest normálně??"
Já: "Ne nechci, malej má teď chuť na čokoládu!"
Můj: "Jsem zvědavej, jak to uděláš po porodu. Ty si schopná si nasadit tasemnici jenom proto, že si nedokážeš přiznat, že si nenažraná... Tady jsem měl tofife, kterej pavouk, skřítek nebo pes ho sežral???"
Já: "A to mi připomíná, že mravencům už došli oplatky, tak je po cestě z práce kup, děkujiiiii"
😀 😀 😀 😀 😀
Při nedávném hysterickém výstupu o nedostatečném ocenění mé práce mi manžel řekl, že jsem "velmi užitečná lokomotiva". Jen nevím, zda to brát jako lichotku nebo jako jasný signál toho, že sledování Mašinky Tomáše vážně ohrožuje psychické zdraví celé naší rodiny 😀
Tak mám sníženou funkci štítné žlázy. Dostala jsem od Dr recept na léky a půjdu si je koupit do lékárny. ☹ Jsem z toho trošku vystrašená.
Tak Daník už má pupínky taky. A to mi dr. říkala, ze současně je sourozenci mají sporadicky, zase jsme výjimka
Pohodové ránko přeji společně se SmOOthie
Pokud máte zájem o SmooThie vše potřebné najdete zde v naší skupince Skupinka SMOOTHIE zde https://www.modrykonik.cz/group/7337/detail/?ne...
Otcovské radosti #50: Murphyho zákon o půlnočním ztraceném dudlíku - v 90 % případů se najde po půl hodině hledání za pravým uchem.
Dnešní Alexovy postupové zkoušky 🙂
Pro @bor
A po vyhlášení soutěže mám pro vás ještě jednu super novinku! 🙂
Rádi byste dostali zdarma výrobky jen za to, že je vyzkoušíte a napíšete o nich recenzi??
Tak právě tato možnost se nově na českém koníku spouští.
Více info o tom, jak to funguje zde: https://i.modrykonik.sk/ako_funguju_skusenosti
A aby vám neunikla žádná nabídka, sledujte konik_testuje: https://i.modrykonik.sk/konik_testuje_CZ
@gradan Vivi, díky za tyto možnosti tady! 🙂
Krásný sváteční večer, milé dámy! 🙂
Dnes večer byla ukončena soutěž o #nejkrasnejsi_usmev ve skupince HiPP HiPP HurÁÁ, kde výhrou byly ovocné HiPP kapsičky nebo ovocné HiPP tyčinky, ideální svačinky pro děti na cesty a na výlety ! 🙂
Účast byla veliká a já vám za to všem strašně moc děkuji, jste báječné! 😵
A teď již k tomu hlavnímu!
Tentokrát byly vylosovány vítězky tři!
Náhodný generátor čísel vybral následující:
@pajinka85
@relax84
@danunkam
Moc vám gratuluji!!!! 🙂
A vy ostatní nebuďte smutné! Další soutěž už se kvapem blíží! Zanedlouho bude Den otců, tak do Koně zapojíme trochu i tatínky, co říkáte??? 🙂
Přidejte se k nám, ať vám žádná soutěž, novinka ani zajímavost neunikne!
https://www.modrykonik.cz/group/7351/
Biligvní dítě v praxi: Tak Amík normálně začíná používat český slova v mluvě na mini chlapíka. "Time to sleep. Go hají. Hají. Hajííííííí." Nebo: Jesse food. Jesse ham, ham."
#stastne_dite
Nejstastnejsi kdyz ma mluvici hracku, co mamince keze na nervy 😀
#nase_rodina na vítání občánků 🙂 miluju je nejvíc :*
PRAŽSKÉ METRO
Kdyby jsme ho neměli, trvala by nám cesta kamkoli o mnoho déle času. Jsme na něm závislý a když je výluka, tak to stojí opravdu za to - autobusy a tramvaje jsou tak narvané, že lidé jsou nalepeni na oknech a dveřích. To co pojme metro, náhradí doprava nezachrání, i když je hodně posílena.
Metro v Praze představuje pro toto hlavní město nezbytnou součást městské hromadné dopravy, bez které by prakticky nebylo možné obsluhovat počet obyvatel a návštěvníků v metropoli. Ročně ho využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Jen pro zajímavost, nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak Vyšehrad – I. P. Pavlova a Vyšehrad – Pražského povstání, které využije okolo 290, respektive 280 tisíc přepravovaných denně.
Pražské metro dnes tvoří celkem tři linky, a to trasa metra A (zelená), trasa metra B (žlutá) a trasa metra C (červená). Celkem měří okolo 65 kilometrů a najdeme zde na 58 stanic, z čehož 3 jsou přestupní (dvojité). Konkrétně pak Můstek, Muzeum a Florenc, které najdeme v centru města. Nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek. Po ní následuje trasa C s necelými 23 kilometry a 20 zastávkami. Nejkratší je trasa A měřící 17 kilometrů se 17 zastávkami.
Jako první byla v polovině roku 1974 do provozu uvedena trasa C, která měla v té době pouhých devět stanic. O čtyři roky později byla zprovozněna trasa A. Jako poslední se svého otevření dočkala trasa B, která se veřejnosti zpřístupnila v roce 1985. Všechny trasy byly v průběhu let prodlužovány, aby vyhověli potřebám nově vznikající výstavby v rozrůstající se Praze. V tomto ohledu se na rozvoji metra pracuje i v dnešní době, kdy je plánováno a připravováno jeho prodlužování a otevíraní nových tras.
Intenzita provozu se liší podle toho, o jakou jde trasu, jaký je den a jaká je denní doba. Nejčastěji jezdí soupravy od pondělí do čtvrtka na lince C. Nejméně často pak na lince A v neděli. Obecně se intervaly pohybují mezi 1 až 10 minutami, ale většinou jezdí soupravy v odstupech 3 – 5 minut. Konkrétní jízdní řády pro jednotlivé stanice pak naleznete na stránkách jízdních řádů pro dané linky – Jízdní řády trasa A, Jízdní řády trasa B a Jízdní řády trasa C.
BSmíchovské nádražíezbariérový přístup do metra lze využít pouze na 38 stanicích z celkových 58. To je způsobeno zastaralostí architektonické koncepce některých stanic, u kterých se vůbec nepočítalo s přepravou osob se zdravotním postižením. Technicky je tato stránka řešena pomocí výtahů a schodišťových plošin.
Zajímavosti pražského metra
1. Nejhlouběji položená stanice je Náměstí Míru a nachází se celých 53 metrů pod zemí. Najdeme zde současně také nejdelší eskalátor, který je dlouhý přes 87 metrů.
2. Největší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů a jedná se o trasu mezi stanicemi Kobylisy a Nádraží Holešovice. Naopak nejkratší je vzdálenost mezi stanicemi Muzeum C a Hlavní nádraží, a to 425 metrů.
3. Metro na je na celkem čtyřech místech postaveno pod hladinou řeky Vltavy.
Historie metra a rozvoj tras rok po roce
1898 – Významný pražský podnikatel Ladislav Rott přišel za vedením města s návrhem na započetí prací na stavbě tunelů podzemní dráhy v rámci tehdy probíhajících prací na kanalizaci. Nakonec byl odmítnut.
1926 – Bohumil Belada a Vladimír List vypracovali a předložili vůbec první koncepční návrh na stavbu podzemní dráhy. Tehdy počítali s celkem čtyřmi trasami.
1941 – Kvůli probíhající válce byly ukončeny již fakticky probíhající projekční a stavební práce na výstavbě podzemní dráhy, které začaly již před započetím války.
1945 až 1950 – Po válce se pokračovalo s projekčními pracemi, s nimiž se začalo již před ní, přičemž plánem bylo uvést první úsek do provozu již v roce 1950. Nakonec však bylo rozhodnuto o ukončení naprosto veškerých prací z důvodu neschopnosti válkou vyčerpané země vypořádat se s tak složitým a nákladným projektem. V rámci tohoto rozhodnutí bylo současně deklarováno, že se bude muset Praha s veřejnou dopravou do roku 1960 vypořádat pouze za pomoci povrchové dopravy.
1952 až 1960 – Přímo před Strakovou akademií (dnešní sídlo vlády) na Klárově byla tajně vybudována reálně první stanice metra v Praze nesoucí název Klárov. Tato stanice nebyla na systém metra nikdy napojena, avšak do dnešních dnů stále existuje, byť neplní svůj původní účel. Vzhledem k okolnostem je stanice do dnešních dnů předmětem mnoha spekulací týkajících se jejího skutečného účelu.
1966 – Započata stavba metra, tehdy koncipovaného ještě jako podpovrchová tramvaj.
1967 – Rozhodnuto o změně projektu výstavby podpovrchové tramvaje na výstavbu metra a zahájení budování první stanice Hlavní nádraží.
1969 – Začal se razit první tunel, a to mezi stanicemi na trase C, které dnes nesou název Vyšehrad a Pražského povstání.
1971 – Bylo rozhodnuto o tom, že pro potřeby pražského metra budou zakoupeny sovětské vozové soupravy s označením Ečs. V témže roce však byly o něco později zahájeny zkušební jízdy prototypových vlakových souprav české výroby nazvaných R1.
1972 – Nehoda jediných dvou prototypů R1, které byly během ní zcela zničeny. Z pozdějších výpovědí účastníků vyplývá, že byla nehoda zinscenovaná. Dnes se mluví o politických důvodech spojených s dodávkou zastaralejších vozů Ečs sovětské výroby.
1973 – Dodání prvních šesti souprav Ečs z Mytiščinského strojírenského závodu a zahájení testovacích jízd.
1974 – Uvedení souprav Ečs do ostrého provozu, a to s využitím souprav čítajících tři vozy.
1975 – Rozšíření třívozových souprav na čtyřvozové.
1978 – Uvedení prvního úseku na trase A do provozu a současné nasazení nových vlakových souprav 81-71 sestavených z vozů s typovým označením 81-717.1 a 81-714.1.
1979 – Čtyřvozové soupravy Ečs na trase C rozšířeny na pětivozové.
1980 – Zprovoznění druhých úseku (II. A a II. C) na obou fungujících linkách.
1982 – Na lince A jsou zavedeny pětivozové vlakové soupravy.
1984 – Zahájení provozu třetího úseku linky C (III. C).
1985 – Zprovoznění prvního úseku linky B (I. B) a uvedení vlakového depa v Hostivaři do provozu.
1987 – Stanice Strašnická byla uvedena do provozu.
1988 – Uveden do provozu třetí úsek linky B (III. B).
1990 – Uveden do provozu druhý úsek linky B (II. B). Stanice Skalka byla uvedena do provozu. Celkem 13 stanic nesoucích název spojený s komunistickým režimem a budovatelskou ideologií bylo přejmenováno.
Konkrétně se jednalo o tyto stanice:
Budovatelů na Chodov
Družby na Opatov
Dukelská na Nové Butovice
Fučíkova na Nádraží Holešovice
Gottwaldova na Vyšehrad
Kosmonautů na Háje
Leninova na Dejvická
Mládežnická na Pankrác
Moskevská na Anděl
Primátora Vacka na Roztyly
Sokolovská na Florenc
Švermova na Jinonice
Obránců Míru na Hradčanská (v rámci projektového pojmenování)
1994 – Zprovoznění pátého úseku trati B (V. B) a depa ve Zličíně.
1995 – Zahájení rekonstrukce prvního soupravy vozů 81-71 a uzavření kontraktu na výrobu a dodání 110 zcela nových vozů M1.
1996 – Převzetí renovované vlakové soupravy 81-71 nyní nesoucí název 81-71M.
1997 – Započetí zkušebních jízd vlaků 81-71M. Ukončení provozu vlaků Ečs na lince C.
1998 – Uvedení 81-71M do ostrého provozu. Převzetí a zahájení zkušebních jízd první vlakové soupravy M1. Uvedení čtvrtého úseku trati B do provozu (IV. B).
1999 – Zprovozněna stanice Hloubětín.
2000 – První ostrá jízda vlakových souprav M1.
2001 – Uvedení stanice Kolbenova do provozu.
2002 – Celou Prahu v létě tohoto roku zasáhly katastrofální povodně, které naprosto bezprecedentním způsobem zasáhly i metro. Zcela selhala téměř všechna zabezpečovací zařízení a opatření a zaplaveno bylo celkem 19 stanic. Jen zázrakem nedošlo k žádným ztrátám na životech, avšak celkové škody dosáhly výše zhruba 7 miliard korun a po dobu několika měsíců se obyvatelé hlavního města museli potýkat s kolapsem městské hromadné dopravy.
2003 – Po více jak půl roku bylo možné konstatovat, že se systém metra dostal do stavu před povodněmi. Ukončení provozu vozů typu 81-71 na trase C.
2004 – Na lince A byly poprvé naostro nasazeny modernizované soupravy s typovým označením 81-71M.
2005 – Byl ukončen provoz souprav typu 81-71M a na lince C a souprav typu 81-71 na lince A.
2006 – Uvedení stanice Depo Hostivař do provozu.
2008 – Zahájení provozu severního úseku na lince C ze zastávky Ládví do zastávky Letňany. Celkem byly otevřeny tři nové stanice, a to Střížkov, Prosek a Letňany.
2015 – Zprovoznění západního úseku metra A z Dejvic do Motola. Všehovšudy byly otevřeny čtyři nové stanice – Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol.
#den_deti Protože tu máme den dětí, mám tu úkol pro rodiče 😀 Každý, kdo namaluje obrázek pro své dítko, a vloží na svůj blog pod výše uvedeným tagem, získá ode mne 3 srdíčka za každý obrázek 🙂












































