Výsledky vyhledávání pro slovo Iva

avatar
janyshka
17. čer 2017    Čtené 495x

Strašák jménem sterilita. 1. díl – Kdy začít řešit…

   V současné době je sterilita často zmiňovaným problémem, který trápí mnoho párů. Příčina je v mnoha faktorech. Je to v první řadě věk a také životní styl.

Co se týče věku, tak fyziologicky je ženské tělo na plození nejlépe připraveno okolo dvaceti let, poté plodnost postupně klesá. Zásadní zlom nastává po třicítce, kdy se plodnost snižuje velmi rychle. Problémem však není jen věk. Mnoho problémů s plodností začíná daleko od reprodukčních orgánů – v hlavě. Soustavný stres, vysoké psychické vypětí a uspěchaný styl života s minimem odpočinku je často tím blokem, který brání početí.

Sterilitu dělíme na primární – to je stav, kdy daná žena (popř. muž) nikdy neotěhotněla – a sekundární – to je, když už někdy v minulosti k oplození došlo. 

Kdy jít k lékaři?

Všeobecně udáváme dobu jednoho roku. Pokud se tedy pár rok snaží a nedojde k oplodnění, tak je to ta chvíle, kdy by se mělo začít pátrat po možném problému. Nicméně můj názor je takový, že vzhledem k tomu, že se ženy často snaží o první miminko dlouho po třicítce, tak rok čekání může být velká ztráta času. Ideální je základní ultrazvukové vyšetření dělohy a vaječníků již na začátku snažení. Takto získáme důležitou informaci, zda probíhá ovulace a růst děložní sliznice, popřípadě jestli není v děloze nějaká překážka v podobě polypu či myomu.

Centrum asistované reprodukce

https://www.modrykonik.cz/blog/klara015/album/v...

prosim o prispevky co mi jeste v seznamu chybi popr. jakou znacku pouzivate aj....
Miminko bude Rijnove

avatar
karja
16. čer 2017    Čtené 567x

STRASTI DOCHVILNOSTI

Patříte k těm, co chodí všude včas, nebo k těm, na které se většinou čeká, protože ať uděláte cokoli, stejně vyjdete z domu o deset minut později, než jste plánovali? (Maminky s malými dětmi z této ankety vyjímám, tam se odchody řídí úplně jinými fyzikálními zákony!)

Já jsem dochvilná. Nesnáším pocit, že jdu někam pozdě. A protože nemám absolutně žádný cit pro odhad času, chodím všude minimálně o pět minut dřív. Manželovi tím jdu neuvěřitelně na nervy. Patří totiž k vzácné rase lidí, kteří většinou dokáží svůj příchod načasovat na vteřinu přesně. A svým klidem zase vytáčí mě.

Zatímco já mám půl hodiny před odjezdem či odchodem kamkoli vše sbaleno, a horečně dodělávám nějaké životně důležité věci (myji hrneček, který jsem náhodou objevila na poličce v předsíni, zalévám umírající květinu), manžel si v klidu dopíjí kávu či řeší něco životně důležitého na Facebooku.

Patnáct minut před odchodem jsem již oblečená, podaří-li se, tak i učesaná, a lobuji za dřívější odchod – co kdyby se něco cestou stalo a pozdrželo to náš příchod. Manžel se se stoickým klidem zavírá do koupelny a začíná se sprchovat a mýt si hlavu. Za deset minut odchod jsem již obutá  a nervózně přešlapuji za koupelnovými dveřmi. Svěží manžel s mokrou hlavou vylézá s bedry ovinutými ručníkem, bere mobil a odchází na toaletu. Vzdávám to. Zouvám boty, beru knihu a čtu si, abych nemusela myslet na to, jak přijdeme pozdě. Za dvě minuty odchod se manžel zjeví ve dveřích. Obutý, oblečený, po sprše i dobře naladěný a vyzývavě se táže: „Tak už jsi hotová?“ Vzhlédnu od rozečtené knihy.

 Přestože ve skříní na ramínku visí několik krásně vyžehlených triček, manžel se naparádil (v lepším případě) do čerstvě vypraného, pomačkaného nebo (v horším případě) do nevypraného, ještě více pomačkaného, které našel někde v koutku u postele. Jdou na mě mdloby. Vyhodnocuji situaci. Jdeme-li do přírody, kde nehrozí, že by manželovi jelen s tchýňovskou výčitkou v hlase nabídl, že mu to tričko vypere a vyžehlí, když na to Karjuška neměla čas, tričko nekomentuji. Jdeme-li mezi lidi, tričko z manžela vášnivě servu a donutím ho obléci si jiné.

Vyrážíme se zpožděním. Někdy větším, jindy menším. Manžel pak ublíženě líčí, jak jsem ho na poslední chvíli nutila ke změně outfitu, a jak mi trvalo, než jsem se obula.

avatar
zrofka
16. čer 2017    Čtené 665x

♥Moje druhé těhotenství a porod ♥

Konečně mam chvilku klidu a můžu se s Váma podělit o svůj zážitek z druhého porodu. 

Kdo, mě zná nebo ví, že můj první syn Tadeášek se mi narodil dříve díky velkým komplikacím které nás stáli malem život. Byla to potvora preeklampsie v těžké formě a rozjetý help syndrom díky kterému mi selhávaly orgány ( játra a ledviny).

Dlouho jsme s manželem druhé dítě odmítali. Proč rizkovat, že se ta potvora vrátí? Já budu muset ležet v nemocnici s tlakem nebo porodím ještě dřív jak Tadeáška? (narozen v 35+2tt - díky růstové retardaci měl jen 1950g.)

Čas letěl, kamarádky kolem mě měly už dvě děti. A já mohla pozorovat jak Tadeáškovi něco schází. "Parťák" do života.

Zkusila jsem to doma nadhodit, zda bychom nezkusili druhátko. Bohužel, manžel po šíleném zážitku, kdy čekal před sálem při mém císaři ( viděl jak na sál utíkají další doktoři a sestry když mi dělali císař a když se zeptal sestřičky, co se děje, tak mu odpověděla- "zachráníme Vám aspoň ženu." Potom viděl jak vyvezli v inkubátoru Tadeáška a udělalo se mu zle. Myslel si, že on přežil já bohužel ne...) tak odmítl.

Nedalo mi to, tak jsem mu nadhodila, že už nejsem nejmladší a nemusí se nám to povést. Po čase (občas jsem přemlouvala) kývnul.

avatar
hanica83
Zpráva byla změněna    16. čer 2017    

V mé skupině se můžete podívat na mou vlastní zkušenost s přípravkem Kolodium forte včetně fotek před a po použití. Pokud vás trápí bradavice, mohu vřele doporučit.
https://www.modrykonik.cz/group/7961/detail/

#phyteneo

avatar
liss_durman
16. čer 2017    Čtené 476x

Švédská trojka alias chrápající vsuvka

Dva chlapi v posteli - sen každé ženy? To jo. Snění je totiž to poslední, co při téhle sestavě stihnete.

Dnes v noci asi ve 2:10 začal Eliš vřískat, že ho žere moucha. Po chvilkovém snažení ho přemluvit, že tatínek všechny komáry a mouchy zabil plácačkou, že má v pokoji raid proti komárům atd. se stejně nakvartýroval k nám do postele. Masáž žeber zaručena. Proč ne. Otočila jsem se pro jistotu k Elišovi zády, aby ta masáž nevyšla úplně vniveč, ale on nechtěl spát ani v nejmenším. Neustále mě informoval o svých požadavcích a poznatcích.

Po dvanácterém vyslechnutí, že chce lupínky s mlíčkem, že chce pustit Krtka ale ne toho s autíčkem,a le se sněhulákem nebo možná is  vrtulníkem a že se mu chce čůrat a že už je ráno, se stane to, co se neodvratně stát muselo. Pažouta to uspalo a začal svou obvyklou chrápací skladbu. Zatímco já už jsem na fáze chrápání zvyklá a čekám, až se dostane do fáze, kdy se mu začne drolit mozek do nosu a tím to celé skončí, ale Eliš je neznalý situace. Eliše to vytáčí.

Po chvilkovém náslechu chrápání svého otce nastupují fáze nasranosti synátora.

„Pšestaň, tati! Syšíš? Pšestaň!“

 „On má něco s nošíkem, víď?“

avatar
thinuska3777
15. čer 2017    Čtené 466x

Jak jsme se stali moderními a odvážnými rodiči.

S naší Laduš jsme vyzkoušeli kde co, a spousta věcí nám funguje. 

Od Ladina narození jsme oba dva s mužem Ladu nosili v šátku a když začala více poskakovat, tak potom v nosítku. Nošení pro nás má své obrovské výhody i nevýhody. Výhodami shledáváme:

  1. fyzická blízkost a vše okolo dítěte pod kontrolou - dech, tělesná teplota, jídlo, nálada, sledování toho, co ji zajímá, sdílení zážitků
  2. volné ruce - od malička jsem s ní vařila
  3. mobilita - nebyli jsme omezování vysokopodlažními tramvajemi, autobusy, vlaky, nájezdy, schody apod. 
  4. když náhodou nebyla v šátku, byla vypuštěna a měla volnost (namísto toho, aby seděla v kočárku), což si myslím, že podpořilo její motorický vývoj a zvídavost. 

Nevýhodami určitě jsou:

  1. v kočárku nám spala naposledy ve 2 měsících. Dneska usne jenom v nosítku nebo u prsa.
  2. Ani my nemáme rádi kočárek a Lada v něm teď posedí maximálně 10 minut. Muž ji v kočárku už asi rok nevezl. 

Další, co jsme zkoušeli a provozujeme je bezplenková komunikační metoda. Zhruba od 3 týdnů jsme zavedli kyblíček a fungovalo to skvěle. Poněvadž používáme látkové pleny, myslím si, že jsme odplenkování jen uspíšili. V 7 měsících, kdy si sama sedla, jsme kyblíček vyměnili za nočník, v 16 měsících potom nočník za záchod s malým prkénkem. Teď má Lada 18 měsíců a je spolehlivě bez jakýchkoliv plen i venku a polovinu noci a vždycky si sama řekne. Halelujah!

Plním svůj slib a zahajuji příspěvky plné zdravotních potíží, se kterými se můžeme všichni setkat. Přesto pevně věřím, že se nám budou co nejvíce vyhýbat.

V prvé řadě bych ráda zdůraznila velmi důležitou věc – k efektivní léčbě je vždy nutné rozlišit onemocnění bakteriální a virové. Všichni můžeme být rádi, že žijeme v době antibiotik, ovšem antibiotika fungují pouze na bakterie. Užívat je na onemocnění způsobené viry je zbytečné (mohou být i výjimky – např. u velmi starých osob se antibiotika nasazují i na déle trvající virózu, aby na oslabené tělo nenasedla tzv. superinfekce právě v podobě bakterií).
Nesmyslné nadužívání antibiotik navíc zvyšuje počet rezistentních až multirezistentních bakterií, nehledě na to, že antibiotika zatěžují organismus a narušují fyziologickou flóru (přítomnost „hodných“ bakterií na různých místech těla, které potřebujeme ke správnému fungování – proto mohou být po užívání antibiotik průjmy, vaginální výtoky atd.)
Zítra si řekneme, jak vlastně bakteriální onemocnění od virového odlišit.

avatar
melinkaproch
Zpráva byla změněna    15. čer 2017    

Omlouvám se, snad nikoho nepohorším, ale toto je mé vyjádření ke stavu, do jakého se dostává naše kultivovaná Evropa. Vím, že názory se ruzní a mnoho lidí vnímá ilegální přistěhovalce (uprchlíky) jako chudáky... a ano, někteří si vskutku prožili peklo, ale kolik bolesti nám přinesl jejich příchod? Kolik krve Evropanů a slz jejich příbuzných už teklo? Už z toho mám opravdu noční můry (viz. báseň) a můj názor je, že pokud to takhle půjde dál, skončí v tom pekle celá Evropa, protože my jsme přeci humánní a nebudeme bojovat... budeme se pouze na ty hrůzy dívat. PS: Je to pouze můj názor a respektuji všechny ostatní. Jen se bojím o budoucnost, ve které budou žít naše děti a nějak mě přepadl splín. Sama však nedělám nic, jenom remcám. 🙂 Ale co bych také mohla, že? Tady už lid nevládne :/

Bylo ráno, a i přes oči otevřené
viděla jsem stále děs ve tváři své matky.
Byl to jen sen, tišila jsem srdce své,
i mysl, ve které noční můra způsobila zmatky.

Pořád jsem ale hleděla na ten kopec,
který byl plný obětí války nové,
kde mrzačili lidská těla muži...
v ruce tyče ocelové.

Klečící lidé, žadonící o milost
a mezi nimi spatřila jsem maminku.
Netrvalo dlouho, abych na ni měla
jen poslední, krutou vzpomínku.

A já pouze seděla skrytá,
s pláčem jsem objímala své dva syny.
To pro jejich ochranu jsem matce nepomohla
a teď mě navždy čeká pocit viny.

Bylo to tak skutečné,
cítila jsem strach i bolest.
Cítila jsem všechno,
co by mohla nová válka donést.

Probudila jsem se z té noční můry,
ach ano, byl to jenom sen.
Jenže jak blízko k němu
nás sune každý další den?

A o kolik menší na tom budu mít podíl,
když jenom mlčím nebo doma běduji?
O kolik menší bude moje vina,
když zemi řítící se do záhuby pouze sleduji?

avatar
kattherinne
14. čer 2017    Čtené 172x

2. den testování

Tak je tu druhý den testování, zatím testování probíhá především na mne a mých zarůstajících chloupcích. Dle mého názoru to zatím vypadá dobře a lepší se to, uvidíme další dny. Používám roztok ActiMaris, který dám na vatový tamponek a poté na cca 20 minutek přiložím na ono místo, poté namažu actimaris gelem. Uvidíme, jak to bude vypadat po několika dnech a případně přidám srovnání.

Musím ještě udat, že jsem ActiMaris gel použila i na dceru po kakání, kdy si stěžovala, že ji pálí zadeček. Po namazání vše dobré. 🙂

Toť pro dnes vše. 😉

avatar
kabuc08
Zpráva byla změněna    13. čer 2017    

Pochod pohádkovým lesem v Krásné Lípě. Partnerem pěších tras je televize Nova. Už teď vím, kam jednou brát své děti. Ani jsem nevěděla že se tam něco takového pořádá, takže jsem vděčná babičce že nás tam vytáhla, děkujeme babičko. Moc jsme si to tam užili, byli pro nás připraveny dvě trasy, jedna která měla okruh 2km a druhá 7km. Na cestě krásným lesem na nás čekalo celkem 24 stanovišť s pohádkovými bytostmi, malé děti plnily se svými rodiči nebo sami různé úkoly, za které dostali razítko do hrací knížky a sladkou odměnu v podobě bonbónu. Na delší trase nás pár kilometrů před koncem čekalo malé občerstvení kde jseme si mohli zakoupit sušenku, nápoje.. Pro odvážlivce tam měli i hada kterého jste si mohli dát za krk, super zážitek, ale já se přiznám, já jsem srab a raději jsem se stanoviště obloukem vyhla. V cíli jsme dostali vyplněný diplom s krtečkem za ušlé kilometry. Pak bylo loutkové divadlo pro děti a vyhlášení nejlepších pohádkových postav, potom nám hrála kapela K-band tuším, hráli parádně, počasí se nám vydařilo, takže fakt super akce, mohu jen doporučit. 👍😊(kdeby jste měli zájem podívejte se mi do alb a tam najde fotky z této akce) 😊 Přeji vám hezký zbytek večera holky.

Poraďte prosím dobrou ohrivacku mléka? S jakou jste spokojene a za jak dlouho je ohrito?? Diky

Tak už máme naušničky. Mámy od holčiček...jak jste to zvládaly vy? Já jsem měla slzy v očích😢, ale jak mi Adélku dali a ona se uklidnila a potom se usmívala tak se mi ulevilo. 👶😅

V pátek jsem upozorňovala na akci repelentu Insect guard, vhodného pro děti již od jednoho roku. Pokud však repelent nemáte, nepoužíváte nebo se třeba potkáte s nějakou špatně naladěnou vosou, jako nedávno můj manžel, určitě oceníte další produkt značky Phyteneo, který je jako dělaný na letní období. Jedná se o Roztok po bodnutí hmyzem. Je dělaný formou roll-on, takže se jednoduše používá a použít ho můžete nejen po bodnutí různým hmyzem, ale např. i po žahnutí kopřivou, nebo dokonce medúzou.

#phyteneo

avatar
iveee
12. čer 2017    Čtené 219x

Jak jsem se stala sama sebou

Znáte ten pocit, když něco nevyjde podle vašich představ? Jak ale rychle změnit cestu s co nejmenší psychickou újmou, když se jedná o život vlastního dítěte? Nikdy jsem si nic extra neplánovala, ale hrubé představy má každý. Jak to bude až skončí školu, jak to bude až bude bydlet s přítelem..až se vdá...až bude mít děti..až, až, až.

Po předčasném porodu se mi změnil život na radost i bolest bez plánů. Jediným cílem bylo žít teď a tady, protože budoucnost dokonce i zítřek byl až příliš nejistý. Už nezáleželo na tom, jaké bude počasí, co si vezmu na sebe, co si dám k snídani, co budu ten den dělat a jestli si pustím film nebo přečtu knížku. Během 12 hodin se mi obrátil život vzhůru nohama a nic nebylo jisté. Jak člověk může žít, když nemá jistotu? Já to nevím. Prostě jsem žila. Ze dne na den. Monotónně, každý den stejně, ale přesto jinak. Při každém vstupu na oddělení JIPu, i když jsem byla odhodlaná vejít plná sil a odhodlání, mě polil studený pot. Bude mít o hadičku méně? Bude už bez plicní ventilace? Otevře oči? Budu se ho moci zase dotknout? Co když bude brečet? Někdy byl pohled radostný, jindy bolestný, ale já musela být silná. Pro něj.

Když se na to podívám zpětně, nerozumím tomu. Byla jsem to opravdu já? Až tak silná? Kde se to ve mně vzalo? Bylo to tam vždycky? Jsem jiná, ale jsem to já. Každá životní situace mě formovala, ale nejvíc mi dal můj syn. Co mě ještě naučí? Kdoví. Jen doufám, že už to nebude tolik bolet na srdci🙂

Nepodceňujte se, mějte se rády. Skrývá se ve vás mnohem víc než si dokážete představit!

V sobotu jsme s manželem dělali dřevo. On řezal motorovkou klády, já odhazovala nařezaná polena, aby měl prostor. Namáhavá dřina, ale dobrá na přemýšlení. Tak jsem se nějak zamyslela a v jedné chvíli jsem málem strčila prsty pod pilu. Manžel se na mě podíval a jenom zavrtěl hlavou - při řevu pily nemá cenu mluvit. V noci, když je kolem úplňku, manžel mluví ze spaní. Večer se vždycky držíme za ruce, on už spal a slyším skoro plačtivý hlas: prosím tě, nestrkej tam ty ruky! Ono se mu o mě i zdá 😀.

avatar
konik_testuje
12. čer 2017    Čtené 2655x

Vaše zkušenosti s Baby sebamed

Aktualizace: recenze maminek na opalovací přípravky Baby sebamed naleznete v koníkovském fóru tady

A víte, že jsme Baby sebamed již testovali? Recenze na Baby sebamed krém na opruzeniny naleznete tady

----

Již za pár dní oficiálně začíná léto. Krásné, slunečné a věříme, že příjemné období pro každou z vás. Sladká vůně květů a přírody střídá šplouchání vody a dětský smích, a vy si tak můžete na chvilku oddechnout a načerpat síly.

Při pobytu na slunci je ovšem třeba se chránit, pokožka dostává během slunění zabrat. Ale ještě více je třeba starat se o jemnou a citlivou pokožku dětí. Dětská pokožka se během prvních let života strukturálně i funkčně liší od kůže dospělých lidí. Kvůli méně husté struktuře je dětská pokožka na slunci mnohem více ohrožena UV zářením, a tak je u dětí vyšší riziko krátkodobého i dlouhodobého poškození kůže.

Proto vás, dámy, vítáme při novém a velice letním testování s Baby Sebamed. ☺

Ahoj všichni! 😇

Jmenuji se Natálie, můžete mi říkat Naty 😊Klidně i tykejte 😅

Patřím mezi mladší uživatelky bez miminka, ale mám je ráda, takže se něco ráda přiučím do budoucna 😍

Vaše Naty811

avatar
domov_muj
Zpráva byla změněna    11. čer 2017    

Tak to je jen zlomek krásných a zajímavých míst ve městě Brně. Kdo ještě neměl příležitost se k nám podívat, určitě to napravte! Brno je opravdu krásné město, které stojí za návštěvu- to ví i Tom Hanks!! 🙂

Krásný den přeji, Marcela (mummy88)

KOSTEL J. A. KOMENSKÉHO - TZV. ČERVENÝ KOSTEL

Kostel, jenž je v Brně všeobecně více znám pod názvem Červený kostel, dle použité barvy červeného cihlového zdiva, byl postaven v letech 1863-1865 podle projektu Heinricha Ferstela (1828-1883). Ferstel je jedním z hlavních architektů vídeňské Ringstrasse. Brněnská stavba tzv. červeného kostela z let 1862-1867 je ovlivněna severoněmeckou gotikou s charakteristickým neomítaným cihelným zdivem s kamennými detaily.

H. Ferstel koncipoval kostel Jana Ámose Komenského jako objekt s podélnou síňovou dispozicí a osově situovanou průčelní věží, která se hlásí k tradici severoněmeckých protestantských kostelů. Po dostavbě byl tzv. červený kostel označen za „pomník liberálního ducha“ brněnské obce a stal se také první velkou nekatolickou modlitebnou v Brně. Kvůli dobré akustice se zde často konají koncerty duchovní hudby.

V lednu 2011 student Masarykovy univerzity zazdil USB flash disk do zdi Červeného kostela. Náhodný kolemjdoucí na ni mohl nahrát libovolná data. Jednalo se o první zapojení do streetartového projektu Dead drops v České republice. Flash disk byl ale po krátké době odstraněn.

(2 fotky)

KAŠNA PARNAS

Už ve středověku se prodejní stánky soustřeďovaly kolem kašny Parnas. Byla postavena v letech 1690-1695 podle návrhu vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu.

Kašna symbolizuje jeskyni z přírodních kamenů. Alegorické postavy znázorňují tři dávné říše - Babylónii, Persii a Řecko. Voda byla do kašny přiváděna nejstarším brněnským vodovodem z řeky Svratky.

(3 fotky)
avatar
domov_muj
Zpráva byla změněna    10. čer 2017    

STARÁ RADNICE

Bývalá radniční budova a nejstarší světská stavba ve městě. Dnes je využívána pro kulturní účely.

Každé královské město v Českých zemích si zakládalo na své radnici, která symbolizovala jeho vážnost a prestiž, slavnou minulost i budoucnost. Stará radnice, během staletí mnohokrát rozšiřovaná a upravovaná, je nejstarší a nejzajímavější dochovaná světská stavba v Brně. Scházela se zde městská rada a soudy, ukládaly se písemnosti, pečetidla i peníze, sídlila tu kancelář městského písaře, byli zde přijímáni a vítáni vzácní hosté a odtud také byla v případě ohrožení organizována obrana města. Součástí komplexu samozřejmě bývala i věznice.

Historické jádro s věží vzniklo kolem roku 1240. Klenutý průchod mezi Radnickou ulicí a nádvořím tvoří bohatě zdobený portál s legendární ohnutou věžičkou, který v roce 1511 vytvořil sochař a řezbář Anton Pilgram, představitel středoevropské pozdní gotiky. Nádvoří s renesančními arkádami upravili koncem 16. století italští stavitelé, další úpravy jsou výsledkem raně barokní přestavby.

V objektu sídlí turistické informační centrum a galerie, v letním období jsou k vidění historické sály – Ernův sál, Křišťálový sál, Freskový sál a Klenotnice. Přístupná je také 63 m vysoká věž s renesanční helmicí a vyhlídkovým ochozem.

Stará radnice je opředena řadou pověstí. Jedna z nich vypráví o tvůrci gotického portálu, mistru Antonu Pilgramovi, ty nejznámější jsou o legendárním brněnském drakovi a brněnském kole. Tyto unikátní symboly města jsou instalovány přímo v průchodu budovy

Nedělní troubení z věže Staré radnice

Historie trubačů sahá až do středověku, kdy byli trubači najímáni městem, aby pravidelně vytrubovali na věžích a branách (Nový rok, svatby, slavnosti). Jednou z jejich hlavních povinností bylo i sledovat, zda někde nevypukl požár. Směr požáru se udával praporkem, v noci lucernou.

Město Brno obnovilo tuto tradici v roce 2004. Každou neděli v 11.00 hodin, tedy ihned po odzvonění tzv. „brněnského poledne“ na katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově, se ozývá z věže Staré radnice tradiční nedělní troubení. Slyšet a vidět je můžeme od začátku května do konce srpna. Hudební vystoupení pěti trubačů trvá 15 minut.
Možná nevíte, že ... o ohnuté věžičce na portálu Staré radnice se říká, že když mistr Pilgram nedostal za svou práci pořádně zaplaceno, schválně zkřivil prostřední věžičku? Možná ale šlo o pouhou drobnou stavební hříčku pozdní gotiky.

(5 fotek)

LABYRINT POD ZELNÝM TRHEM

V hlubokých podzemních prostorech Labyrintu pod Zelným trhem můžete na vlastní oči spatřit unikátní a tajemná zákoutí středověkých chodeb a sklepů.

Prohlídková trasa nabízí mnohá překvapení včetně pravého historického pranýře. Labyrintem Vás ve skupinách (max. 25 osob) provází naši průvodci celoročně každou hodinu. Od června do září probíhají víkendové prohlídky po 30 minutách. Vstup do Labyrintu je ze Zelného trhu č. 21.

Zelný trh patří k nejstarším dochovaným náměstím v Brně. Poprvé je zmiňován počátkem 13. století, kdy nesl název Horní trh. Dnešní název pochází z 15. století. Odjakživa byl rušným místem, které žilo každodenním obchodováním. Zdejší sklepy vznikaly pod jednotlivými domy od středověku po novověk - nejvíce jich bylo vybudováno v době baroka. Sloužily zejména k uchovávání potravin, zrání piva a vína v sudech i jako úkryt v době válek. Především však byly zázemím trhoveckého života Zelného trhu, který zde přetrvává už více než 700 let.

V současné době Labyrint pod Zelným trhem tvoří dva samostatné celky. Část určená pro společensko-kulturní využití je situována ve spodní úrovni náměstí směrem k divadlu Reduta. V turistické části před návštěvníky díky průvodcům v dobových kostýmech ožívá brněnská historie. Trasa míří pod náměstím vzhůru k Malému Špalíčku a vede v hloubce 6–8 metrů pod povrchem. V turistické části labyrintu si návštěvník může udělat představu, jak byly sklepy využívány v dobách svého vzniku. Dozví se například, jak se uchovávaly potraviny v dobách, kdy sklepy nahrazovaly lednice: na dubových roštech jsou umístěny sudy s pivem a vínem, a potraviny v různých nádobách a pytlích. Seznámí se i s vývojem osvětlovadel používaných v podzemí od prvních pochodní přes louče a loučníky až po lojové či parafínové svíčky a petrolejové lampy. Expozici doplňují předměty denní potřeby nalezené během archeologických průzkumů Zelného trhu. Součástí prohlídky je alchymistická laboratoř připomínající slavné lékaře, lékárníky a fyzikusy, kteří v Brně působili a proslavili město po celé Evropě. Na místní vinařskou tradici upozorňuje starý vinný sklep a historická krčma s ochutnávkou moravských vín. O stinných stránkách života v dávných dobách vyprávějí repliky městského pranýře a klece bláznů, které v 17. století stávaly na tržišti. Na závěr se v trestnici dozvíme, co čekalo nepoctivé řemeslníky, kupce a obchodníky.

Původně nebyly sklepy vzájemně propojeny. O řadě z nich jsme stovky let nevěděli, byly objeveny až během novodobých výzkumů brněnského podzemí. Aby mohlo město tuto ojedinělou architektonickou památku zpřístupnit, bylo nutno je staticky zajistit a zachránit tak před zničením. V roce 2009 pak prošly sklepy komplexní stavební úpravou, která umožnila jejich novodobé využití. Tehdy byly spojeny do jednoho celku. Vznikla tak unikátní soustava historických sklepení a chodeb, která dostala název Labyrint pod Zelným trhem. Projekt "Zpřístupnění brněnského podzemí" byl realizován ze sdružených finančních prostředků fondů EU, statutárního města Brna a Jihomoravského kraje.

(6 fotek)
avatar
domov_muj
Zpráva byla změněna    9. čer 2017    

Dalším místem, které byste určitě měli v Brně navštívit je Kostnice u sv. Jakuba. My v ní byli před pár lety a je to teda super zážitek! Je pravda, že oproti Kostnici v Kutné hoře je to trochu slabší odvar, hlavně je ta brněnská kostnice menší, ale litovat návštěvy určitě nebudete 🙂.

KOSTNICE U SV. JAKUBA

V roce 2012 se veřejnosti otevřela Kostnice pod děkanským kostelem sv. Jakuba. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost spatřit na vlastní oči unikátní prostory, které byly objeveny při průzkumu podzemí v roce 2001. Kostnici je možné navštívit celoročně od úterý do neděle od 9.30 do 18 hod.

Hřbitov u kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval už počátkem 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzo přestávala potřebám rostoucího města stačit, proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý.

Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic. K rychlému zaplňování kostnic docházelo i z důvodů častých morových a cholerových epidemií, které obyvatelstvo města doslova decimovaly. Josefínské reformy vedly v roce 1784 ke zrušení kostelního hřbitova z hygienických důvodů. Ostatky z hrobů byly uloženy do krypty, hřbitovní zeď byla stržena a prostranství kolem kostela vydlážděno nepotřebnými náhrobky. Postupem doby se na kostnici, její velikost i umístění zapomnělo.

O to větší překvapení přinesl rok 2001, kdy začal před úpravami Jakubského náměstí systematický průzkum podzemí. Několik sond do hloubky čtyř metrů potvrdilo existenci rozsáhlého pohřebního komplexu. Jednotlivé prostory byly často až po klenbu zaplněny obrovským množstvím kosterního materiálu. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc. Z dosud provedených antropologických rozborů vyplývá, že jsou zde pochovány i oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání. Nahromaděná vlhkost a plísně by bez zásahu postupně vedly k rozpadu kosterního materiálu i ke zborcení a sesuvům klenebních prostor, ležících necelé dva metry pod frekventovanou vozovkou Jakubského náměstí. Proto byl jako jediná možnost záchrany této jedinečné památky zpracován návrh na revitalizaci a zpřístupnění kostnice. Při rekonstrukci byly všechny ostatky vyzvednuty, očištěny a znovu pietně uloženy na místo svého posledního odpočinku. Společně s dalšími archeologickými nálezy je expozice dokladem způsobu pohřbívání na jednom z největších městských hřbitovů v Brně. Projekt „Zpřístupnění brněnského podzemí“ je financován ze sdružených prostředků statutárního města Brna a Evropské Unie (Regionální operační program NUTS II Jihovýchod).

(5 fotek)
avatar
mihsulka
9. čer 2017    Čtené 2023x

E-book "O očkování"

Že si každá uděláme pořádek a vlastní názor v otázkách očkování, je určitě jasné. Věřím ale, že stále  většina novopečených maminek uvítá, když se snadno dostane k informacím, které mají věrohodný původ. Tleskám tak e-booku, který se dá volně stáhnout na internetu a sepsala ho kolegyně, dětská lékařka s mnohaletou praxí na nejlepších pracovištích dětské medicíny u nás. Paní doktorka Vančíková aktuálně působí na KDDL v Praze a její specializací jsou dětská pneumologie, alergologie a klinická imunologie. 

Pokud máte otázky ohledně očkování, neříkám, že tato brožura rozhodne za vás, zda očkovat či nikoli. Je psaná lékařkou, je v ní velká spousta informací a je zase dalším pohledem, který může pomoci v rozhodování, jak to budete chtít právě vy. 

Brožura je rozdělena do několika kapitol a na téměř čtyřiceti stranách se dočtete vše od počátků a vývoje očkování, principu vakcinace, přes druhy a složení vakcín, možná rizika očkování až po ucelený přehled očkovacího kalendáře, který máme v České republice. Zajímavou kapitolkou jsou pak pro maminky i mýty spojené s očkováním.

Moc se mi líbí, že ač je brožura psaná odborníkem, je čtivá a psaná jazykem, který je srozumitelný všem. Stručně, ale velice jasně se tak dovíte a porozumíte jednotlivým tématům. Po přečtení e-booku si můžete sepsat své vlastní plusy a mínusy očkování, přidat informace čerpané z dalších zdrojů a třeba vám právě tenhle text doplní mezery v celé problematice.

Vzhledem k tomu, že sama jsem lékařkou, obě dcery jsem očkovala. Na celou situaci ale nahlížím i jako maminka dvou krásných dětí a též očkuji s rozumem a ne vším, co náš trh nabízí a umožňuje. Vždy jsem ale ráda, když mám možnost pročíst informace z více zdrojů a ujistit se tak, že mnou zvolená cesta je kompromisem, za kterým si stojím jako matka i lékařka.

Pokud se vám brožurka líbí, najdete ji na adrese www.o-ockovani.cz a můžete si ji stáhnout a celou prolistovat. Celý e-book je věnovaný především rodičům, kteří chtějí objektivní informace  a nechtějí hledat na internetu ze zdrojů, které neznají.

Strana