Deník o Rujáně – 2018

Už od 28. dubna jsem na ostrově Rujána. Co tady dělám a jak jsem se tu ocitla?

Pro nic netušící, ale těch bude myslím menšina, je Rujána největší ostrov na severu Německa, nacházející se v Baltském moří.

Zkusím popsat vše pěkně popořádku. Kdysi v roce 200…, v jakém, že to bylo roce?... Dnes mi to připadá už skoro jako v minulém životě… i když tomu ještě 15 let, myslím, není, jsem se seznámila se svým partnerem Michalem. V tu dobu jsem ještě netušila, co vše nás spolu čeká.

On v tu dobu nutně potřeboval přeložit jeden text. Pak následoval další a ten byl o Hiddensee. To je ostrov sousedící s Rujánou ze západu a chrání Rujánu před těmi nejsilnějšími větry. Hiddensee nás zaměstnalo na dlouhé dlouhé dny a Michal mi začal vyprávět o svých cestách do těchto krajů. A tak jsme se za pár roků vydali do tohoto kraje spolu. Strávili jsme tehdy na Rujáně cirka 10 dní, každý velký batoh na zádech s jídlem, nejnutnějším oblečením, karimatkami, plachtou a 100 eury v kapse. Tehdy jsme dojeli vláčkem do Ostseebad Binz a během těch 10 dnů jsme prošli severní část ostrova, podívali se i na Hiddensee a došli střední části ostrova zase zpátky do Binz na vlak. Po návratu nás zase spolkly povinnosti a starosti, ale myšlenka na tento kraj nás nikdy zcela neopustila.

Pár roků na to se nám narodily naše dvě děti a myšlenka tu stále byla. A tak jsme se na Rujánu loni, v roce 2017, podívali už i s dětmi. Tentokrát jsme si ale vypůjčili od kamaráda dodávku se „spací“ úpravou a naše „pojízdná ložnice“ drandila po ostrově křížem krážem. Jedno z míst, které jsme navštívili, byla také Kap Arkona kde kdysi stávala velká slovanská svatyně, které Němci říkají Jaromarsburg. Dnes jsou patrné už jen zbytky valů, které svatyni chránily, zbytek odnesla postupně voda hlavně během posledních zhruba 70 let… U Kap Arkony je vesnička Putgarten (nebo-li Podehrady – Podhradí). Je tam dnes dvůr, kde je velká spousta krámků pro turisty. Mě tam ale okouzlil krámek, ve kterém se přímo na místě šilo originální oblečení. Koukala jsem, co mi oči stačili, hlavně na to jak obratně pracovala paní u overlocku a šicího stroje. A pak paní na mě promluvila česky! Já naprosto překvapená se dala s paní do řeči a zjistila jsem, že mě moje čeština prozradila ještě před tím, než jsem vstoupila do krámku. Hulákala jsem totiž na děti, aby mi daly chvilku času podívat se dovnitř a že se můžou zatím vyfotit např. s krávou (na dvoře stálo několik plastových velkých krav různě pomalovaných). Slovo dalo slovo a zjistila jsem, že paní se přestěhovala na Rujánu kvůli svým dětem, které, stejně jako ty naše, trápily neustále respirační problémy. Pár dní na to jsme se vrátili domu. Po návratu byla naše myšlenka stále silnější a to i díky tomu, že partnerovi zrušili v jeho firmě pracovní pozici a najednou jsme dostali příležitost něco v životě změnit. K naší původní myšlence se, jak už jsem zmínila, přidali zdravotní problémy dětí, partnerovo astma, naše společné přání dopřát dětem možnost se naučit nový jazyk v prostředí, kde se tím jazykem mluví a také moje touha zažít něco nového a alespoň pár roků strávit ještě někde v zahraničí. Pro vysvětlení, jsem jedna z těch lidí, které se zděsí, když zjistí, že by od teď, a už na pořád, mělo být vše pořád stejné a neměnné. A vzhledem k tomu, že ze všech cizích jazyků mluvím nejlépe německy, byla pro nás volba jasná.

"Měla jsem ambulantní porod takže jsem porodila v 19:30 a ve 2:05 nás s malou propustili. Těšila jsem se domů, byla jsem hrozně vyčerpaná a vidina postele pro mě byla jako fatamorgana. Jaké však bylo moje rozčarování, když jsem malou položila do postýlky, lehla si do postele, zavřela oči a uslyšela křik. Už nikdy se pořádně nevyspím, pomyslela jsem si. A měla jsem pravdu. Všichni mě uklidňovali, že se to časem zlepší, že větší děti už zvládnou prospat většinu noci a tak dále. Nic z toho pro moji Sophi ale neplatí a to už má 21 měsíců. Stejně se budí (když má dobrou noc) po 2 hodinách, když není ve své kůži, tak i častěji."

Nebojte se a nenechte se odradit, možná zrovna vy budete patřit mezi ty šťastné, jejichž miminko bude spokojeně spinkat celou noc. Pokud mezi ně nepatříte, vězte že v tom nejste samy. Antropologové se shodují, že kvůli nízkému obsahu tuku v mateřském mléce a malému obsahu žaludku novorozence je "lidské plemeno" k častému nočnímu kojení předurčené. 

Noční kojení je důležité pro tvorbu mléka

Během nočního kojení se uvolňuje hormon prolaktin, který stimuluje tvorbu mateřského mléka a jeho množství. Kojení v noci vám tedy zajistí, že budete mít dostatek mlíčka pro vaše miminko i během dne. Některé maminky nemají tak velký obsah mléka a noční kojení je důležité k pokrytí potřeb děťátka. 

Jak často kojit?

U novorozence do zhruba jeho tří měsíců je běžná doporučovaná doba kojení po 2-3 hodinách během dne i noci. Někteří pediatři však doporučují v noci tento interval prodloužit (pokud dítě nevyžaduje jinak), aby se miminko naučilo rozeznávat mezi dnem a nocím. U dětí od 4. měsíce by měly potom stačit 2 kojení za noc, starší děti potom můžou prospat klidně celou noc. Toto však může být narušeno růstovým spurtem, který se nejčastěji objevuje ve 3. a 6 měsíci života, případně kolikami či růstem zoubků.

Máááááááámi, já se nudím! Určitě to znáte, i když s velkou pravděpodobností vám vaše ratolesti ještě tuhle větu neumí říct, rozhodně vám její význam umí dát najevo. Nejlepší aktivitou pro děti je samozřejmě být venku, kde mohou objevovat stále nové a nové věci a to se nikdy neomrzí. Pojďme se ale podívat, jak zabavit děti v bytě. Maminky z koníka vám prozradí jejich tipy a triky.

Jenže většina z nás nemá chůvu, uklízečku, kuchařku, paní na žehlení apod. Všechno tohle musíme my, mámy, obstarat spolu s péčí o dítě. Takže ať už zrovna potřebujete zůstat doma, abyste připravily oběd nebo dodělaly domácí resty nebo venku leje jako z konve, připravila jsem pro vás tipy od našich maminek koníkovek na aktivity, které můžete dělat s dětmi doma.

Balón, míčky

"Naše malá miluje míče a balóny všech velikostí. I na malém prostoru se dá s míčky vyblbnout, nám se osvědčilo doma použít menší lehčí (které v případě nehody nic nerozbijí) nebo takové hopsací na pružné gumičce. Fantazii se meze nekladou. Někdy si posíláme po zemi, jindy si ho hází a utíká za ním."

Prolézání tunelem, stan, bunkr

"Velmi vděčná 'hračka' bylo pořízení stanu s přídavným tunelem. Kvůli místu mám tunel složený a rozdělávám ho jen, když si s ním chceme hrát. Prolézání tam a zpět, nošení hraček, honěná - to vše zabaví. I ve stanu si v poslední době ráda hraje, schovává se, nosí si tam hračky, čte si tam knížky."

Měli jsme možnost testovat kosmetiku Baby Dove. Přišly nám výrobky jak na citlivou pokožku, tak i na normální. Dcera Karolina ( 8 měsíců ) má velice citlivou pokožku, tak u ni bylo jasne, co použiju. A to přesně sprchový gel, telove mléko a vlhcene ubrousky. Kosmetika je příjemná, krásné se roztira, opravdu nevysusuje, žádné pupinky se ji neobjevily, nic! Opravdu ji sedla a to se často nestává.. kosmetika nema žádnou výraznou vůni, spis vůbec zadnou☺️ A ubrousky, ty za nás byly úplně TOP a ted už jiné nekupujeme. Neoprudi se, nejsou ani suché ani prevlhcene, ze bych z nich vymackala kybl vody. Za nás opravdu mile překvapeni a jsem za tyto ubrousky velice rada! Nějaký pampers strčí do kapsy. 

Na dceři Laurince ( 2,5 roku ) jsem zkoušela kosmetiku na normální pokožku, a to přesně sprchový gel, sampon a mýdlo. A úplně me uchvátila vůně. Já tu nevonavou kosmetiku moc úplně nemusim, mam rada voňavé děti :D a to tady tahle rada splnila na 200%! Opět prijemne se roztira. Co se mi líbilo jsou baleni dělané přímo do ruky, hezky tvarované.

jedinne co jsme bohužel nevyzlouseli byl krém na zadek. Moc často děti tímhle nemazu, ale jistě také využijeme. Kosmetika nás každopádně nadchla, hlavně zmiňované vlhcene ubrousky, které opravdu velice všem doporucuju!! 🙂 #test_babydove #recenze

Když Modrý Koník vyhlásil přihlášení do testování plenek a plavek v jednom Huggies little swimmers neváhala jsem ani minutu a hned se do testování přihlásila.Moc jsem v to nedoufala že by vybrali zrovna nás ale ejhle štěstí se na mě usmálo a my byly vybráni na naše první testování na MK.

Obě děti chodí na plavání prakticky od svých 3 měsíců. Vybraly jsme si testovat velikost 7-15 kg. Testerka Julča má 9 kg a 19 měsíců ale v pohodě je oblékl i bráška Tobiášek který má 13,5 kg a 3 roky. 

V pondělí 7. 5. zazvonil zvonek a dole kurýr. Balíček jsem donesla domů a Julča se ihned na něj vrhla jako by věděla že to je pro ni. Balíček plavek jsme vytáhli z krabice a to bylo teprve radosti  Julča začala šustit, házet, trhat a kousat. Do rozbalování se pustil i Tobi. 

Ale té radosti jak spatřili na plavkách obrázky to bylo k nezaplacení. Tobi "jééé ryba", Julča iba (ryba)a už se o ně začali přetahovat.

Na testování jsme měli pouhý týden 7. 5. - 13. 5. ale přiznám se, že jsme si ho protáhly ještě o jeden,  protože nás to testování bavilo.

Poprvé jsme plavky zkusily jen doma. Potom jsme s nimi byly na 2 lekcích plavání pokaždé 30 minut a nakonec jsme s nimi absolvovaly i 2 hodiny plavání v aquaparku. Všechny testy splnili na 1* 

Tyhle ryzí a surové fotky "nahé pravdy" o šestinedělí v lidech silně rezonují. Jsme zvyklí na přikrášlenou skutečnost, která v nás probouzí nerealistická očekávání. Jaké rozčarování pak zažíváme, když šestinedělí vypadá právě takhle!

Jsme celé bolavé, rozkocané, nadšení střídá strach a všechno se to v nás mele, jak hormonální smršť otevírá naši třináctou komnatu a bere s sebou všechno, co jí přijde do cesty.

Je dobře, že se zase učíme dívat pravdě do očí.

Není vůbec snadné snažit se nacpat do představy o tom, jaké by šestinedělí /těhotenství, porod, výchova.../ mělo být. Každá žena je jedinečná a tak, co je pro jednu procházka růžovou zahradou, je pro druhou noční můra.

Hodně často se v šestinedělí nejvíc trápí ženy, které měly ve své původní rodině roli malé holčičky, která musela být za všech okolností líbezná, roztomilá a plně k dispozici své narcistní matce. Očekává se od nich, že tou holčičkou zůstanou dál, jinak by totiž zradily svou rodinu a hrozilo by jim, že je rodina úplně odvrhne.

Najednou jsou to ale ony, které potřebují podporu a péči a když jim ji rodina nedokáže poskytnout, velmi tím strádají. 

„Chtěla jsem se zeptat, jestli se vám změnila váha, poté, jste přestaly kojit? Já přestala zhruba před dvěma měsíci a váha mi jde nějak nahoru. Nejdřív jsem to neřešila, ale teď mi připadá, že týdně přiberu kilo. Po porodu jsem se dostala na svých 55 kg, ale po odstavení mám 63 kg. A to se nepřejídám a nikdy jsem neměla problémy s váhou. Nejím tučné a mastné věci. Co mám malého, jsme začala jíst zdravě, takže jídlem to nebude,“ ptá se maminka Evikk v diskuzi Změnila se vám váha, když jste přestaly kojit?

Nespěchejte

Říká se, že jak dlouho těhotenská kila nabíráme, stejně dlouhou dobu potřebuje naše tělo k jeho shození. Řekněme, že jste během 9 měsíců přibrala 20 kilogramů a v porodnici nechala 4 kilogramy. Nejen, že je nereálné v průběhu šestinedělí shodit dalších 16 kilogramů, ale také je to nezdravé. Pro vás i vaše dítě. Návrat na původní váhu si stanovte například do jednoho roku. Vy i vaše miminko budete v pohodě.

„Já přibrala při obou těhotenstvích 23 kg. Po prvním to šlo dolů, po druhým mám ještě pořád 11 ilog nahoře. Nežeru, lítám mezi dětmi, chodím s nimi ven a váha se ani nehne. Na cvičení ani nic jiného mi čas nějak nezbývá a já si stále častěji připadám hnusná.“ koníkovka z diskuzního fóra Kolik kilo jak dlouho jste je shazovaly po porodu.

„Používám svůj rozum a nespoléhám se ani na babské rady ani na tabletky. Mojí prioritou je být zdravá a cítit se dobře, ne vypadat hubeně za každou cenu. Navíc my, co máme po těhotenské cukrovce, si nějaké metabolické experimenty jako tukožroutská polévka, vajíčkový týden, žádné přílohy a podobné kraviny nemůžeme dovolit. Pokud tedy nechceme brzy onemocnět cukrovkou 2. typu. Zabírá kvalitní spánek a minimum stresu.“ Llluckaaa z diskuzního fóra Po čem jste zhubly.

Nehladovte 

 „V prvním těhotenství jsem potratila a ten strach, že znovu potratím, mě provází od toho okamžiku, kdy jsem uviděla na testu dvě čárky,“ píše jedna z uživatelek našich stránek a pouští nás do svého světa, kde čekat dítě není jen radostná záležitost, ale i kupa starostí navíc. S takovými problémy se však potýká víc maminek.

Strach ze změny životního stylu s miminkem, strach z toho, jaká budu matka, jestli všechno zvládnu a jestli bude miminko v pořádku. Do toho přičtěte hormonální změny, které skoro každou z nás promění v labilní uzlík nervů. To, že máme obavy, je normální, ale kdy jde o těhotenskou depresi, jak ji  poznat a svůj stav nezanedbat?

Deprese totiž může ublížit miminku. Děti narozené ženám, které si prošly během těhotenství depresí, mohou být méně aktivní, jsou méně pozorné a více podrážděné nebo nervózní, případně se narodit s nízkou porodní váhou. 

Těhotenská deprese se vyznačuje často tím, že si žena těhotenství takzvaně neužívá jako ostatní nastávající maminky. „Všechen ten strach přiživuje moje deprese a tím, že nemohu chodit do práce, příliš se na to všechno soustředím. Navíc jsem přecitlivělá, všechny mé těhotenské příznaky jsou hodně silné a to taky nepřispívá mému psychickému stavu. Neustálá nevolnost, nechutenství, občasné bolesti hlavy, závratě... Nedokážu si své těhotenství užívat a závidím všem ženám, které toto mohou,“ popisuje další z koníkovek.

Fakta o depresi:

• depresí trpí až každá pátá žena,
• mluvíme o ní v případě stavu trvajícího víc než dva týdny (smutek, nesoustředěnost, problémy se spánkem, ztráta zájmu o příjemné věci, myšlenky na smrt, pocity úzkosti a beznaděje, změna stravovacích návyků),
• spouští ji stresující událost (např. úmrtí v rodině, prodělaný potrat, zneužívání).

Statistiky v ČR jsou neúprosné. Ačkoliv počet sňatků stoupá a počet rozvodů naopak klesá, stále u soudu končí téměř 50 % oficiálně uzavřených vztahů. V praxi to znamená, že 25 tisíc páru si vyslechne v jednací síni rozhodnutí o rozvodu, nejčastěji z důvodu vzájemných neshod a rozdílnosti povah a zájmů. Bohužel téměř 60 % případů se dotýká i nezletilých dětí, které v rozpadajících se rodinách žijí. Za těmito strohými čísly se ale ukrývá velká dávka bolesti, trápení; jsou to jednotlivé příběhy těch nejzranitelnějších a nevinných.

Každý rok se s touto nelehkou situací u nás musí vyrovnat téměř 30 tisíc dětí. Jejich svět se v ten moment rozpadá jako domeček z karet. Rodiče jsou velmi často pohlceni svými spory a problémy a neuvědomují si, že těmi nejvíc trpícími jsou jejich ratolesti, které si nastalou situaci nedokážou zdůvodnit racionálně, tak jako my, dospělí. Musíme si uvědomit, že jejich jediná celoživotní jistota v podobě mámy a táty se rozpadá, a je v tuto chvíli jedno, jak je dítě staré.

Každý se s rozvodovou krizí dokáže vyrovnat jinak, záleží na povaze, temperamentu a dosavadních zkušenostech, je však logické, že můžeme čekat výrazné výkyvy v chování a vystupování svých dětí, a je na nás, abychom dokázali dopad rozvodu na děti co nejvíce mírnit.

Psychosomatika

Mezi velmi časté reakce patří somatické projevy. Laicky se dá říct, že bolavá duše se projeví nějakými zdravotními problémy. Děti bolí bříško, hlava, chce se jim zvracet. Je třeba vyloučit, zda se opravdu nejedná o nějakou virózu, pokud ale tyto projevy nejčastěji vysledujete v momentech předávání partnerovi či v dalších krizových momentech, máte jasno. Tady je důležité řešit hlavně příčinu. Fyzický projev je jen zástupný problém, tzn. řešit, proč je daná situace pro dítě tak náročná, zda by nešlo situaci nějak změnit v zájmu dítěte. Snažte se s dítětem komunikovat, citlivě se ptát na to, co ho trápí, co mu vadí, čeho se bojí.

Zhoršené chování

Mateřství je velká věda, která se nedá úplně studovat. Je to jeden z mála oborů, ve kterém se stáváte odborně způsobilou sbíráním zkušeností, avšak ani ty nezajistí doživotní certifikát Matka roku. Pořád se budete setkávat s událostmi, které vás zaskočí, překvapí, rozpláčou, uzemní a totálně rozeberou.

Důležité je připravit se na to, že ostatní vše vědí lépe, umí vaše dítě lépe vychovat, uspat i nakrmit (aspoň teoreticky) a jsou připraveni kdykoli vám snížit sebevědomí větou tohoto schématu: „To náš Pepíček, ten už v 5 měsících ………….. (dosaďte dle míry chvástání vašeho okolí - seděl, lezl, stál, chodil, plynně četl, počítal integrály, vyřešil záhadu černé díry).

Mateřství je založeno i na matematice a to ne úplně jednoduché.

Těhotenství

Průměrné těhotenství trvá 23,5 milionů vteřin. Celkem to uteče, milion sem, milion tam. Dle různých odhadů a průzkumů trpí 70% žen těhotenskou nevolností, někdo objímá mísu 5 měsíců v kuse, někdo si decentně odbíhá z kanceláře jen při pohledu na svačinu svého kolegy. Pokud vezmeme průměrnou hodnotu kvantity nevolnosti, k tomu přičteme velmi časté nutkání k vyprazdňování, vychází nám, že na wc strávíme asi 2% času celého těhotenství. Vypadá to celkem jako zanedbatelná položka, ale když vám prozradím, že si tam posedíte téměř 6 dní v kuse, už je to jiné, co?

No a pokud k tomu máte starší dítko, které pečlivě trénuje odplenkování, či si na vás osud přichystá i další kratochvíle typu průjem, zácpa apod., celé číslo libovolně násobte. Když tak nad tím přemýšlíme, s pozitivním těhotenským testem bychom se měly přestat honit za kočárky, nosítky, výbavičkou, ale spíš bychom měly vybrat nějakou pěknou koupelnovou tapetu, pověsit na wc nějaké příjemně působící obrázky, investovat do sametově hebkého toaletního papíru, abychom těch x dní prožily pěkně v klidu a pohodě.