Léto. Čas dovolených, moře, výletů, chvil s rodinou… Užíváme si ho každý tak nějak jinak. Vymýšlíme, jak si užít každičkou chvilku volna. Na horách, u vody… Když teploty lámou rekordy, je volba většiny z nás jasná - koupačka. Jižní Morava nám nabídla ideální kombinaci, jak prožít i přežít vedra, která nedávný týden přinesl. Sbalili jsme si saky-paky a vyjeli vstříc dobrému vínu, pálavské přírodě a nekonečné zábavě v Aqualandu Moravia.

Jsme pětičlenná rodina (já, manžel, 8letá slečna, synové 12 a 17) a na výlet, aby nás nebylo málo, jsme s sebou svezli i dva synovce (12 a 15 let). Výběr termínu jsme nenechali náhodě. Sázkou na jistotu bylo hezké počasí, ale zároveň pracovní den. Ptáte se proč? Na stránkách aqualand-moravia.cz totiž je k dispozici užitečný „tahák”, který vám napoví, jaká bývá obsazenost areálu konkrétní dny v konkrétní čas. Že je ideální zvolit si den, kdy bývá návštěvníků nejméně, jsme tak nějak tušili.

Jsme na místě, rozhýbávám si záda a kolena po více než dvouhodinové cestě, když mi pohled upoutá fronta táhnoucí se z parkoviště až k pokladnám. Řeknu vám, při představě, že bych se měla zařadit na její konec, se mi udělalo šoufl.  O to raději jsem nakonec byla, že jsme měli zakoupené lístky on-line. Vstup pro návštěvníky s on-line vstupenkami je totiž oddělený a jejich odbavení trvá jen pár minut. Elektronická vstupenka navíc vyjde dokonce výrazně levněji než při přímém zakoupení na pokladně. Proto určitě neotálejte a víte-li, že do Aqualandu Moravia směřujete, doporučuji zakoupení vstupenek on-line přes web Aqualandu Moravia. 

U vstupu jsme dostali náramkové hodinky s čipem, který slouží během celého pobytu k placení v prostorách Aqualandu a také k uzamčení skříněk.

Když jsme překročili brány Aqualandu netrpělivost dětí byla nezastavitelná. Všichni jsme se rychle převlékli do plavek a hurá poznávat tento opravdu velký areál. Měli jsme na to celý den, až do 20:40, kdy se areál a atrakce zavírají. Každý se těšil na něco jiného. Ocenili jsme možnost odložení věcí mimo lehátka na místech k tomu určených, která se nacházejí při vstupu do Adrenalia, což je vstup k vnitřním tobogánům. Na lehátkách jsme vlastně vůbec neplánovali být a takto jsme je mohli přenechat někomu, kdo je potřebuje. Mapy areálu se nacházejí u všech atrakcí, takže je v areálu snadné se zorientovat.

Samozřejmě, že jsme zamířili rovnou k venkovním tobogánům. Jako první jsme se zastavili u Abyss a Boomerango. Zeleno-bílé duo perfektně vypadajících tobogánů. Nemile nás překvapily velmi dlouhé čekací řady na rafty (nafukovací kola), které se povinně používají k jízdě na skluzavkách. Čekací doba byla minimálně na 20 minut. Byla zde však možnost zakoupit si přednostní Fast Track za poplatek 99 Kč na jednu jízdu, který ovšem nezahrnoval přednostní nástup na tobogán. U naší 7členné skupiny by přednostní raft pro každého vyšel hodně draze a náš rozpočet na to nebyl nastaven, tak jsme tuto možnost dětem nepovolili. Frflání dětí na omezení, na která nebyly připraveny skončilo, když jsme si vystáli frontu na raft a vynesli si ho po schodech ke vstupu na tobogán, kde nás čekala další fronta na spuštění se tobogánem. Ta však šla dost rychle a průměrná čekací doba byla už jen cca 3-5 minut.

• Když už si člověk myslí, že už má to nejhorší za sebou a může se radovat z těhotenského břicha příjde taková rána,která vás smete na zem. Byl čtvrtek, vstala jsem s dobrou náladou, malá krásně kopala a ze mě toho moc neteklo, což bylo málo takových dní, proběhla snídaně, stihla jsem u toho ještě vybrat vchodové dveře do domečku a nechala jsem se odvést do obchodu na nákup (nic jsem netahala , jen jsem házela do košíku) z nákupu na čumendu na domeček a pak rychle domu na gauč .Nic nenasvědčovalo tomu že bych měla rodit, vzhledem k tomu že přítel má syna 60km od nás a měl ho domluveného alespoň na návštěvu, jel po obědě za ním. Ve chvíli, kdy cvakli dveře mi lehce ztvrdlo břicho, nic hrozného, ale raději jsem jen ležela a odpočívala, jen že za 20 min úplně stejný tvrdnutí,ale už i lehounce do kříže, ale nic pravidelného a silného, udělala jsem si hořčík a odpočívala dál, ani náhodou bych neřekla že je to porod.Když bylo půl třetí, sedla jsem do auta a dojela 200m do školky pro mé dvě děti, jen že už před vchodem jsem se musela opírat o školku, vyzvedla jsem holky jela domu, lehla do postele a přemýšlela co to proboha zase je - měla jsem v hlavě stále informaci z úterka že je čípek krasně dlouhej a že to na porod není. Jen co jsem si lehla, začala jsem pomoci aplikace měřit bolesti a se zděšením jsem přišla na to že to je po 3-4 minutách sice ne tak silné ale je, doma nebyl nikdo jiný než moje sestra,která v tu dobu byla v 8.měsíci těhotenství, volala jsem ji že mě musí odvést, sestra chtěla volat záchranku, ale já se ji snažila přesvědčit že to určitě porod není, každopádně jsme jeli hned.Když jsem se zvedla z postele a sedla do auta začalo to přicházet po 2 minutách a už silné, mezi kontrakcemi jsem přemýšlela co teď budeme dělat, zda volat záchranku se kterou se budeme domlouvat na cestě, nebo volat policii aby nám udělala cestu,(bylo zrovna 15:30 a největší špička v dopravě)nebo cokoliv co mě zrychlí příjezd, nic ale nešlo, byli jsme už 10min od nemocnice,tak jsem se dala pouze na modlení a na myšlenku že to určitě ještě zastaví.Co mě ale celou dobu znervózňovalo byla příčná poloha Kačenky bez plodové vody,věděla jsem že nás to ohrožuje obě. Přítel měl instrukce, aby dojel za synem, když už se na něj malý těší a pak za mnou dorazí později. Po příjezdu do porodnice jsem okamžitě chtěla kortikoidy, byla to první věta kterou jsem řekla,tedy nejdřív jsem ze sebe vytlačila = nemám plodovou vodu,jsem 26+6, tak na mě PA koukala jak na hysterku a že se musí počkat na lékaře na což jsem ji řekla,že na to už nemam čas, když mě viděla jak mam časté kontrakce, tak sebou hnula a začala kolem mě běhat, první kortikoidy, pak kapačka s ATB (přijela jsem už s teplotou o které jsem netušila že ji mám) ty mi tam naprali rovnou ze stříkačky, pak další do žíly kapačkou, do druhé kapačky jsem dostala něco na zastavení kontrakcí, pak jsem dostala ještě další léky ,ale netuším co všechno to bylo.Uběhla první hodina od příjezdu a kontrakce stále po dvou minutách, kapačky jely na plný plyn a že by to udělalo nějakou změnu se říct nedalo.Přišla diskuse jak malou porodit,mě zajímalo jen to co je pro malou nejmenší zásah,nejdříve to vypadalo že mě dovolí rodit KP přirozeně, čeho jsem se nebála ,největší obavu jsem měla z císařského řezu.V šest večer poslali sestru domu a mě přeložili na JIP,kde se vyčkavalo zda kontrakce ustoupí nebo ne,byla jsem tam všeho všudy tak hodinku a půl,kontrakce po 2-3 minutách,jen mnohem silnější ,můj mozek si ale stále nepřipouštěl že je to konec těhotenství. Byl čas na nové vyšetření, to prováděli UZ sondou, toto vyšetření trvalo všeho všudy 5s se slovy rychle na sál, akutní císařský řez, já se začala bránit že to nemůžou, vždyť nezabrali kortikoidy, nemůžu teď porodit,hodilo se mi toho spousta hlavou, proč teď, proč já,přežije to malá,přežiju to já.. Hned jsem volala chlapovi, ať dorazí, že je konec,stačila jsem se jen zeptat zda bude Káťa - Kačenkou nebo ne,protože na mě mluvila sestra i anesteziolog zároveň, najednou bylo kolem mě strašně moc lidí, já nevnímala nic,jen jsem řekla že chci epidural a do 2 minut jsem ho měla vražený v zádech, myslela jsem že to bude chvilku trvat než to zabere ale ne, jen jsem si lehla a už jsem měla plentu před hlavou. Najednou jsem cítila jak se dostávají k malé,nechci to rozepisovat, nechci nikoho děsit, jediné co tak jsem to nevydržela a museli mě přispat, abych to necítila,jen že jak mě uspali tak jsem neviděla a neslyšela malou, jen mě probudili oslovením KATEŘINO  je po všem,břicho nikde a malá taky nikde, ten pocit nikomu nepřeji,nevěděla jsem zda žije nebo ne,prostě nic. Na chodbě jsem viděla na okamžik přítele ani jsme si nestihli nic říct, prostě nic,musela jsem na JIP. Tam do mě začali napouštět různý lektvary,aby mě to nebolelo, měla jsem spát,ale nešlo to ,jak mohu spát,když nevím zda to Kačenka přežila. Po asi 4 hodinách za mnou přišla dětská lékařka se slovy s malou jsme měli hodně práce, nedýchala, atd první minutu jsem si myslela že to nepřežila, byla jsem hotová, zeptala jsem se zda žije a ona si uvědomila že mi vlastně to nejdůležitější neřekla = ANO ŽIJE - to jsem poprvé děkovala bohu a od té doby jen děkuji a jsem šťastná že mi ji nevzal.

Ze všech stran se na nás valí informace o tom, co všechno zdražuje. Maso, rohlíky, máslo a další potraviny, stejně tak stavební materiál, služby i energie. Jinak na tom nejsou ani pohonné hmoty, jejichž cena mnohé z nás přinutila využívat MHD a vůbec omezit svoje výpravy autem.

Rodinný rozpočet to všechno stojí stovky i tisíce korun měsíčně navíc, nejeden z nás tak přemýšlí, zda by se na něčem přece jenom nedalo ušetřit. Kde v rodinném rozpočtu najít nějakou tu úsporu?

Když se řekne rodinný rozpočet

Rodinný rozpočet můžeme označit jako plán finančního hospodaření domácnosti. Když si ho sestavíte a budete ho dlouhodobě dodržovat, lépe porozumíte nejen příjmům, ale i výdajům své domácnosti a získáte také kontrolu nad celkovou finanční situací vaší rodiny.

Nejprve si sepište všechny příjmy a výdaje

Finanční gramotnost Čechů se sice zlepšuje, přesto lidé nemají o svých příjmech a výdajích takový přehled, jaký by mít měli. Schválně. Víte, kolik měsíčně utratíte za potraviny, kolik z vaší kreditní karty zmizí za pohonné hmoty, kolik stojí vedení vašeho běžného účtu v bance, kolik zaplatíte za telefon, zábavu a další věci?

Chvátáte, chvátáte, nikdy nemáte čas? Žerty stranou, být rodičem je někdy pořádná fuška. Ať se snažíte, jak chcete, nikdy vše nestihnete dostatečně rychle a dostatečně upokojivě. Naštěstí nežijeme ve filmu Stepfordské paničky a dokonalost není tak žádoucí. Zůstaňte v klidu, není to jen u vás, děje se to všude. Nikde se ráno alespoň čas od času neobejde bez zbytečných emocí a stresu. Ale co kdybychom se tomu mohli alespoň trošku vyvarovat? Tady je 5 tipů, jak na to.

Večer dělá ráno

Pokud by mělo být jedno nepsané pravidlo pro rodiče školou povinného dítěte, bylo by to „Co večer uděláš, ráno jako když najdeš“. Chápeme, že vidina postele je po náročném dni víc než lákavá, ale zkuste pár minut před tím, než se zavrtáte, vyhranit pro přípravu na další den. Přichystejte oblečení, zkontrolujte batoh, připravte si ke snídani misky, příbory a cereálie. To, co vám ubere večer na času jen pro sebe, vám zajistí klidnější spánek s pocitem, že na další ráno je půl práce už hotovo.

Buďte první v ranním cíli

Je hodně věcí, ve kterých chcete být první. V potápění v čokoládě, v běhu na vysokých podpatcích nebo v běhu obecně, v pojídání lívanců s borůvkami a zároveň v rychlosti metabolismu… Vstávání k nim rozhodně nepatří. Zkuste se překonat a neprohloupíte. Úroveň ranního stresu podstatně snížíte, když si vyhradíte čas nejdřív pro nachystání sebe a potom teprve půjdete vzbudit děti. V klidu se oblečte, přichystejte se, nasnídejte se a udělejte vše pro to, abyste se ráno cítili co nejlépe. Tenhle pocit potom bude fungovat jako zrcadlo i na vaše děti.

Nepodceňujte snídani, je pohonem celého dne

Přínáším vám soutěž o hračky z nové řady Happy World od Fisher-Price! Rozvíjejte s dětmi jejich dovednosti při hraní her. S těmito pestrobarevnými hračkami se děti snadno naučí rozeznávat barvy, zvuky a ovládat své malé prstíky. 

O CO SOUTĚŽÍME? 

• 2x Happy World tančící žížala
• 1x Happy World brouček se světly a zvuky

PRAVIDLA SOUTĚŽE

1) Dej lajk tomuto článku.

2) Dej lajk mému článku, kde blíže představuji řadu Happy World - ZDE. Najdeš zde i nápovědu k soutěžní otázce - v produktových stránkách.

Nápaditě barevná kolekce od Fisher-Price, to je nová řada hraček Happy-World. Děti zábavnou formou objevují kouzlo přírody a budují si pozitivní vztah ke zvířatům. Při hraní her rozvíjí své dovednosti, učí se rozeznávat barvy, zvuky a ovládat své malé prstíky.  

Fisher-Price Happy World Brouček se světly a zvuky

Brouček je přítulný, plyšový kamarád, který se rád pomazlí. S každým zmáčknutím ručky nebo obličeje se rozsvítí a veselou hudbou vtáhne dítě do světa fantazie. Jeho tykadlo je lákadlem pro dětské ručičky a skvěle se za něj přenáší.

Fisher-Price Happy World Kamarádi

Dárkový set obsahuje 4 hračky plné aktivit s postavičkami Happy World. Každá figurka v sobě skrývá činnost, která bude rozvíjet motoriku dětských ručiček. Procvičíte s nimi mačkání, otáčení, přepínání a třepání. Fantazii se meze nekladou a s panáčky si děti jistě vymyslí i vlastní příběhy.

Obláček - obličej se dá protočit. Vyberte si, který se vám zrovna líbí víc. Duhu můžete přimáčknout - je jak na pružince.

Modrý brouček - jeho nožky se dají otáčet a vydává to cvakání, jak přes ozubené kolečko. Zmáčknutím tykadla změníte jeho výraz v obličeji.

Žlutý panáček - v břísku má několik barevných kuliček, díky kterým chřastí. Hlavička se dá otáčet a je to jak přes ozubené kolečko - hru s panáčkem rozhodně uslyšíte.

Růžový panáček vrtí ručičkama.

Webinář začíná ve středu 24. 8. 2022 ve 12:30. S Michaelou Geržovou a Vítem Procházkou budeme mluvit o preventivním programu Hra na hraně, který je určený žákům základních škol.        

Bc. Michaela Geržová, Dis. Pracuje jako zástupkyně vedoucího a lektorka prevence v Centru komplexní péče v Olomouckém kraji.

Mgr. Vít Procházka je sociálním pracovníkem a lektorem prevence v Centru komplexní péče ve Zlínském kraji.

Oba spojuje preventivní program Hra na hraně. Jedná se o preventivní program pro studenty základních škol. Studenti v několika blocích získají povědomí o rizicích, které s sebou může přinášet hazard, principech, na kterých hazardní hry stojí  a v neposlední řadě i hazardní prvky ve videohrách. 

"Spousta věcí, které v životě děláme, je riziko nebo hazard a k životu je potřeba přistupovat jako „inteligentní hráč“, který má o problematice relevantní informace. Problém hazardního hraní mladistvých je velmi aktuální a měl by být součástí preventivních aktivit na školách"

⇩⇩ Zde můžete shlédnout záznam videopozvánku  ⇩⇩  
(V případě, že se Vám video nezobrazuje na telefonu, přepněte do zobrazení pro počítač)