Jak a kdy oznámit rodině, že budeme adoptovat dítě?
Ahoj. S manzelem mame rozjety proces adopce, bude trvat jeste minimalne rok, nez dostaneme mimco, ale uz ted premyslim, kdy a jak oznamit rodinam, ze budeme mit adoptovane mimco, ze vlastni se nam nedari. Uvazovala jsem nad tim, ze jim k letosnim Vanocum koupim knizky o adopci (nejake tipy), a ze pri te prilezitosti bychom jim to oznamili, aby meli cas si na to zvyknout. Hlavne moje babicka, ktera je v tomhle dost konzervativni a vidi v kazdem adoptovanem diteti automaticky vraha :P kdy a jak jste to rodine oznamili vy?
Stručné shrnutí
- Oznámení adopce rodině lze načasovat různě: běžné přístupy jsou oznámit to během schvalovacího procesu (po podání žádosti nebo při přípravce), nebo až „před hotovou věcí“ při představení dítěte; volba závisí na povaze rodinných vztahů a ochotě žadatelů sdílet tento proces.
- Proces osvojení v Česku zahrnuje psychologická sezení, školení/přípravku, kontakt se sociálními pracovníky a soudní fáze; u rizikové adopce z porodnice probíhá šestinedělí + 3 měsíce následované 6 měsíci předadopční péče a až poté konečné rozhodnutí soudu.
- Děti z babyboxu a některých kojeneckých ústavů mohou mít omezené informace o zdravotním stavu a rodinné anamnéze; žadatelé jsou doporučováni vyžadovat dostupné lékařské zprávy (sono mozku, sono bříška, rozsáhlé krevní testy, neurologické vyšetření) a zvážit věk a etnikum dítěte.
Nejčastější otázky
Q: Kdy je nejlepší oznámit rodině, že se chystáme na adopci?
A: Experti i žadatelé v diskusi uváděli tři hlavní možnosti: oznámit na začátku přípravy (psycholog a přípravka to doporučují, pomůže to rodinné podpoře), oznámit po schválení (sníží se riziko "zakřiknutí" a nepravdivého očekávání), nebo oznámit až při představení dítěte (minimalizuje předsudky předem); volba záleží na vztazích v rodině.
Q: Jak dlouho typicky trvá proces adopce a kdy je dítě právně naše?
A: Obvyklý průběh uvedený v diskusi: schválení žadatelů trvá často okolo roku, u rizikové adopce z porodnice platí šestinedělí + 3 měsíce, poté následuje 6 měsíců předadopční péče a teprve pak může soud definitivně rozhodnout o osvojení; v některých krajích se ale čeká i zhruba 2 roky na nabídku dítěte.
Q: Můžeme odmítnout nabízené dítě, pokud nám „něco nesedí“?
A: Ano, žadatelé mají právo odmítnout nabízené dítě; doporučuje se pečlivě zvažovat zdravotní a jiné informace v inzerátu a nepřijímat dítě „přes koleno“, protože další nabídky se mohou objevit později.
Q: Jaké informace lze získat o dítěti z babyboxu nebo kojeneckého ústavu?
A: U dětí z babyboxu bývá omezená možnost zjistit anamnézu biologické matky; sociální pracovnice se snaží dohledat co nejvíce údajů, ale často chybí informace o užívání drog, alkoholu či jiných rizicích; doporučuje se vyžádat sono mozku a bříška, rozsáhlé krevní testy a neurologické vyšetření.
Q: Ovlivní uvedení psychické poruchy (např. OKP) nebo léčby léky šanci na schválení?
A: Podle zkušeností v diskusi uvedení OKP a užívání léků na úzkostnou poruchu samo o sobě nemusí být překážkou; sociální pracovnice a psychologové se mohou na to ptát a analyzovat aktuální stav, ale závažnější psychiatrické diagnózy by mohly být posuzovány individuálně.
Q: Jak se připravit na negativní nebo konzervativní reakce rodiny?
A: V diskusi byly doporučeny praktiky: informovat blízké postupně, napsat dopis s vysvětlením (pokud je osobní konfrontace těžká), využít rodinného setkání pro oznámení, nastavit hranice a případně požádat o podporu sociální pracovnice nebo psychologa; také se uvádí, že většina lidí nakonec bývá podpůrná.
Závěry z diskuze
Shoda
- Oznámení adopce rodině se načasovává individuálně podle vztahů a preferencí žadatelů.
- U dětí z babyboxu a některých kojeneckých ústavů jsou informace o zdravotním stavu a rodinné anamnéze často omezené a žadatelé by měli vyžadovat dostupné lékařské zprávy.
- Proces adopce zahrnuje školení/přípravku, pohovory s psychologem a sociálními pracovnicemi a následné soudní řízení.
Sporné názory
- Někteří doporučují oznámit adopci co nejdříve, aby rodina mohla být připravena a podpořit žadatele; jiní radí „postavit je před hotovou věc“ až s dítětem, aby se předešlo předsudkům a nevítaným radám.
- Některé příspěvky uvádějí, že už není možné žádat dotazník od zaměstnavatele „ze zákona“, zatímco jiné příspěvky popisují, že takový papír v minulosti dostaly.
- Diskutovalo se o vlivu genů versus vlivu rané citové deprivace; část diskutujících klade důraz na rizika genetických predispozic, jiní zdůrazňují primární roli rané citové deprivace a možnosti jejího zpracování.
Otevřené otázky
- Jak moc se liší čekací doby a praxe (např. ochota k rizikové adopci z porodnice) mezi jednotlivými kraji?
- Do jaké míry ovlivní uvedení psychických diagnóz v dotaznících konkrétní rozhodnutí sociálních pracovníků a soudu v jednotlivých případech?
- Jaké konkrétní lékařské protokoly a dokumentaci by měl žadatel vždy vyžadovat při nabídkách dětí z kojeneckých ústavů nebo babyboxu?
Zmíněné značky a firmy
knihy.abz.cz, Modrykonik, SanceDetem.cz, khanovaskola.cz, Gloria.tv, krajský úřad, dětský domov, kojenecký ústav, organizace pro NRP
Zmíněné produkty a metody
přípravka/školení pro žadatele, psychologické vyšetření, předběžné svěření do péče, rizikové převzetí z porodnice (šestinedělí + 3 měsíce), 6 měsíců předadopční péče, ultrazvuk mozku, ultrazvuk bříška, rozsáhlé krevní testy, neurologické vyšetření, kontakt‑respektující rodičovství, teorie attachmentu, dokument "Děti bez lásky", canisterapie, IVF, asistovaná reprodukce
Místa a osoby
Praha, Hradec Králové, krajský úřad
@alenka_p V pohodě. Ono se to bohužel vinou soudů stejně táhne ještě dýl - přehazujou si to jak horkou bramboru, takže i když jsme podali žádost v březnu, soud byl až v červenci.
@eviks Neboj, těch 6 měsíců předadopční péče uteče rychle, protože už máš děťátko u sebe a muselo by se stát z vaší strany něco opravdu vážného, aby vám ho odebrali. Spíš je to otrava a jak jsem psala výše - soudy tomu moc nepomáhají.
@eviks Nám třeba na přímo nikdo nic neřekl, ale z náznaků jsme pochopili, že délka vztahu tam roli hraje. Ale manželství tam nikdo neřešil. Jen je to složitější, protože nemohou žadatelé žádat spolu, ale jen jeden z nich. Ale žádejte tam, kde bydlíte - kvůli školením, psychotestům, kontrolám ze sociálky.
@wrtulka Vím, že to je blbý příklad, ale srovnej si to třeba se zvířaty... Když máš štěňátko po nekvalitních rodičích, tak se opravdu málo kdy podaří vycvičit ho tak jako to, které kupuješ s tím, že má kvalitní geny. Tam je téměř 100%tní jistota úspěchu. Nevidím v tomhle rozdíl mezi "kvalitním a nekvalitním" člověkem/miminkem/rodičem.
@cheynee 1. rodiče si přesně určí podmínky, jak staré dítě chtějí, etnikum, zdravotní problémy, které jsou schopni tolerovat, od jaké matky (otec je většinou neznámý) atd. 2. až zazvoní telefon, nikde není napsáno, že zrovna nabízené dítě si rodiče MUSÍ vzít, mohou ho odmítnout, mají na rozmyšlenou - proto vřele doporučuji toto velmi zvážit, pokud vám na dítěti něco nesedí, nemá cenu to lámat přes koleno, protože pak by byli všichni nešťastní - a celý život, na další nabídce dítěte to nic nezmění, klidně je takovým rodičům v řádu měsíců nabídnuto další, 3. je možnost, že do roka se může dítě vrátit zpět (dokud je v režimu dočasné adopce nikoliv trvalé) - pokud rodiče zjistí, že to nezvládnou nebo se unáhlili a přes pochybnosti si dítě vzali a pak se stane, že to prostě "nedávají", je lepší dát dítěti i sobě další šanci. A když už je nakousnuto téma jiného etnika - kdo si vezme malého Roma, tak musí počítat s tím, že se může stát, že vše nedopadne úplně podle představ rodičů. Je to prostě jiné etnikum s jinými zvyky a temperamenty. Totální "převýchova" se někdy podařit nemusí.
@eviks adoptovat budete vy, ne vaše maminka, navíc je profesně zdeformovaná, takže nenechte se ovlivňovat hrůznými případy. A jestli můžu poradit: pokud cítíte, že chcete co nejmenší bílé miminko, zdravé jak řípa od zdravých rodičů, klidně se nestyďte za náročnost v požadavcích - vy se budete o dítě starat celý život, tak máte právo si nadiktovat podmínky. Samozřejmě, že postižené děti jiného etnika se nabízejí rychle, ale kdo si počká... 😉
@cheynee obávám se že zrovna s tímhle příkladem přesně u mě neuspeješ víš proč?
Mám dvě fenky bígla. Tak za prvé je bígl považován za hloupého až tupého psa který se nedá vychovat, za druhé jsou obě bez PP (neřešme teď proč mám psy bez PP nejsem množírna a pod)
Takže obě dvě mám díky správnému přístupu vycvičené tak že ta starší mohla jít na zkoušky ZOP, dále jsem s oběma děma složila canisterapeutické zkoušky (součástí je právě i poslušnost, chůze u nohy, přivolání a tedy hodně hodně povaha) a s oběma jsem canisterapii dlouhodobě dělala u seniorů. Mají úžasnou povahu a troufnu si říct že je to z části určitě mojí výchovou. Protože kdo je vidí říká mi že takové bígly neviděl.
A teď ke genům..to jak vypadají obě jsou drobné je dáno geny, pak taky displázie kterou starší trpí je dána geny ☹ a ano tady bych na tom byla líp kdybych šla do psa s PP se zárukou zdraví. Je jí 7 let a bojím se co bude dál už teď mi kulhá ☹ a ano to jsou geny.
Opravdu znáte holky své geny? Víte který gen co způsobuje amyslíte si že máte gen pro "zodpovědnost, nelhaní, nekradení" Já ne..
jako kdo jsme bez viny hoďme kamenem ale kdo z vás nemá v rodině takového toho blázna ..nebo nemocného člověka (schizofrenie, alkoholismus atd..)
Na druhou stranu adopce není pro každého takže ok berte to jako názor.
Ale pozor oprvdu mi vadí zaměňování genů a toho jak se projevuje ranná deprivace protože holky to je ten průser...to je to co se musí řešit a léčit..jinak je pak v pubertě problém
@wrtulka mela bys tip na nejake knihy o tomhle problemu? mam uz plno knih napujcovanych, chci si o problematice adopce a pece o adoptovane dite nacist co nejvice, ale budu rada, kdyz mi doporucis klidne dalsi veci, mam dost casu na studium, o rane citove deprivaci uz jsem hodne cetla a chci se s tim co nejvic seznamit, abych tomu diteti mohla co nejvice pomoct se pres to prenest a byt v pohode s milujicimi rodici 🙂
@obyvatelka Asi takhle. Já jsem četla toto http://knihy.abz.cz/obchod/teorie-attachmentu
mohla jsem si tuhle knížku půjčit od organizace pro NRP (jsou různé po celé republice) kde máme kontakty a kde využíváme jejich služy.
Ono jednoduše řečeno ty jako laik prostě léčíš tím že se o miminko staráš a jakože fakt posloucháš jeho potřeby za sebe mám pocit že je pro to nejvhodnější právě kontaktní, respektující rodičovství protože tam ty potřeby posloucháš jakoby nejvíc..Ono tyhle děti prostě mají svá specifika..a je nutné je tak brát nechcít po nich víc..a milovat je takové jaké jsou..
Jak to napsat třeba např. ne všechny děti v NRP jsou schopné tak jako jejich vrstevníci jít ve 3 letech do školky prostě na to nemusí být zdaleka připravené a ty to jako matka musíš poznat a v případě že to není ok a to poznáš tak to řešit..a pod.
Jednoduše řečeno čím je dítko delší dobu bez rodiny tak to indikuje větší problémy do budoucna ale je to i individuální jak je které dítko odolné a tak..
Ještě k těm organizacím pro NRP ty můžeš kontaktovat už jako schválený žadatel, je to sice implicitně zaměřené na pěstouny ale i pro nás adoptery mívají kapacitu a místo na seminářích, přednáškách, je možné je požádat o službu doprovázení (to mají pěstouni povinné ale upřímně někdy je to super věci i pro adoptery) můžeš se tam prostě dovzdělávat a přiravovat se jak nejlíp můžeš..ono to opravdu není jen o genech.
Jako za mě my k tomu přistupovali tak, že nám nezáleží na IQ a podobných pakárnách prostě nebude mít vysokou školu a co..jde o to aby bylo dítko v životě šťastné a to mu vysoká škola nezaručí..
Vložila jsem si článek do blogu už mi jednou vyšel jinde..tak to možná někdo bude i znát ale koho to zajímá..
https://www.modrykonik.cz/blog/wrtulka/article/v-cem-je-nahradni-rodicovstvi-jine-6ei3eh/
@obyvatelka
@obyvatelka Já přidám svou zkušenost - tchyni a tchánovi jsme to řekla, když jsme odevzdávali papíry. Tchán to vzal relativně O.K., tchyně řešila, zda to není "zbytečné" (neměla úplně jasno v tom, že už se to všechno táhne 4 roky...). Měli obavy, ale zvládli to. 🙂 Ta zkušenost se ale týká něčeho jiného - po narození mrňouska (u nás nakonec přímá adopce, byť jsme byli i oficiálně schváleni) jsme museli být pár dnů u nich a já z těch nervů navíc onemocněla. Výsledkem bylo, že se "museli" zapojit do péče a nevěřila bych, jaké to udělalo divy! Vnuka milují, je "jejich". (Za 4 měsíce na to jsem otěhotněla - zázrak - narodila se mi dcera. Také ji mají rádi... Ale je znát, že u syna byli od mala "při tom". )
Takže za mě - dala bych pozor na to, aby nejbližší rodina měla pocit, že se podílí. Třeba už i na to čekání. 🙂

@eviks nám bylo řečeno, že do rizika jde dnes přes 90 % párů, takže se snížením čekací doby bych si moc naděje nedělala ;) Těch 6 týdnů plus 3 měsíce je minimum, bohužel to může být i déle (třeba pokud matka souhlas s adopcí nepodepíše a nepodaří se jí najít...). Po této době je ještě 3 měsíce předadopční péče a pak teprve může soud definitivně rozhodnout o osvojení.