Jak zvládnout neplánované druhé těhotenství v těžké situaci?

Ahoj holky,
předem Vás moc prosím o slušnou konverzaci, jsem momentálně extrémně citlivá a omlouvám se za anonym.
V lednu jsem přivedla na svět chlapečka císařským řezem. S partnerem se nám podařil po 4 měsíční známosti, dvakrát jsem vyzvracela antikoncepci a už to bylo. S partnerem to máme nahoru dolů.. těhotenství s ním bylo náročné, není moc emočně založený, popsat náš vztah by bylo na hodně dlouho
Krátce po porodu utrousil poznámku, že kdyby se nám to stalo znovu, chtěl by ať jdu na potrat.. to mimochodem chtel i s prvním synem, nakonec mu to jeho máma vysvětlila a teď je přešťastný za něj, cítím to
A teď se dostávám k jádru věci
Otěhotněla jsem. Nemuzu to ani napsat, říct.. chce se mi plakat, klepu se a nevím, co mám dělat. Brala jsem antikoncepci, neudělal se do mě ani jednou a to ještě máme sex 1x za měsíc. Já tomu vůbec nerozumím. Nevím, co mám dělat.. jsem 5,5 měsíce po císaři, máme miminko, finančně jsme v prdeli, vztah spíš končí, než abychom byli šťastní a ja vím, jaký k tomu má postoj. Já vím, že je všechno o tom jak se rozhodnu já, ale nemam za kým jít, s kým si o tom popovídat a tak by mi možná jenom pomohlo slyšet cokoliv
Potrat je pro mě ta nejposlednejsi a zoufalá možnost, pokud by nebyl z vážných zdravotních důvodu, zázemí máme, podporu v rodině taky, je pro mě i možnost jít touhle cestou sama bez partnera, mnohem přijatelnější než potrat jenom protože “teď není vhodná doma”. Mimi zvladam uzasne, je šikovný, všechno umí, každý mi říká, ze dlouho neviděl tak úžasnou mamku, mám vystudovanou specku a školku, troufam si opravdu říct, ze to zvladam na výbornou. A druhý mimi bych zvladla taky.
Kez bych mohla na nej skočit s radostí a on to se mnou sdílel..