Manžel se nemůže vyrovnat s mým těhotenstvím

mirandahobbes
4. říj 2013

Ahoj holky, měla bych na Vás dotaz. S manželem se známe skoro 6 let, z toho jsme rok manželé. Celou dobu jsme měli celkem hezký vztah. Miminko jsme chtěli. Respektive manželovi to bylo jedno. Vždy říkal až budeš chtít, tak si řekni. Teď jsem těhotná. Téměr v sedmém měsíci. A jeho reakce jsou celou dobu takové zvláštní. Ze začátku žádná radost, prý se není čemu ještě radovat - až se prý prcek narodí. Pak říkal, že jsme měli ještě nějakou dobu počkat. O dítěti se doma moc nemluví, jak na to téma najedu, tak je protivnej. Přiznám se, že já nejsem nikterak romantická a těhotenství jako takové mi nepřijde moc pěkné. Nelíbí se mi všude ty nahatý bříška a spoustu sarapatiček okolo, takže ho na jednu stranu chapu, ale na druhou stranu bych čekala alespoň malý zájem. Jako když přijdu s tím, že je potřeba něco koupit nebo pořídít, tak není problém. Ale je mu to jedno. Teď uz mám dost viditelné bříško a přestal mít o mě uplný zájem. Žádný fyzický kontakt, žádný sex, nic... Přijde mi, že ani pusu mi nechce dát. Když přijde domů, připadá mi jako by přišel dobrej kámoš a ne milující manžel. Uznávám, že jsem teď trochu přecitlivělá, ale na druhou stranu tohle asi fakt neni normální. Tady koukám a čtu o tom jak se tatínkové těší kolikrát víc než maminky, tak by mě zajímalo, zda je tady některá z Vás, která to měla podobné jako já. A chci se zeptat, co bylo dál. Zničilo Vám dítě vztah uplně, nebo se to po porodu srovnalo?

krajde
4. říj 2013

Já teda taky neměla takový ten pocit štěstí, když jsem byla těhotná, ani jednou. Připadalo mi to prostě jako ,,dobrá,, věc. Né, že bych se netěšila, ale břicho mě zpomalilo, přidali se gyn. problémy a prostě jsem kolikrát až byla zlá, že něco nemůžu. Se divím, že mě chlap nezabil... 😀 😀 Ve finále jsem se na obou dětech dohodli tak jako vy. Ale Líbilo se mi, že při prvních kopancích chtěl chlap přiložit ruku, že mi pomáhal s nákupama a mýma náladama. Nebyl romantický, to ne, spíš praktický - neocumlával mi břicho, nechodil na utz, atd. Ale prostě se snažil pomáhat. A to se mi líbilo, protože když se děcka narodili, tak začal automaticky pomáhat i s něma... Každopádně je tato reakce hodně divná, no. Nevím, ale já bych jako šťoural přemýšlela nad nějakou ženskou, nebo nad problémy v práci. Apropo, břicho se mu nelíbí a co bude dělat pak, až porodíš, to si myslí, že budeš ta jedna z mnoha, co do konce šestinedělí bude jak laňka... ?

leni78
4. říj 2013

@krajde Me taky napadlo jestli nema babu, ale netroufla jsem si. Já osobně bych s ním vyběhla těhotná netehotna, nelibim se ti ? Bude chtít jinej, jeste by prstickem hrabal, a nebo ať táhne. Ale ja jsem taková, zakladatelka je treba klidnější to se neda radit. Každopádně lustrace mobilu atd by u nas proběhla 🙂🙂

mirandahobbes
autor
4. říj 2013

@krajde V praci je to OK. O te si myslim, ze vim tak nejak vse. Ta jina zenska mi tam trochu hloda, to se priznam no... A jak pises, nevim co bude pak. Ale asi mi nezbyva nez to nechat byt a cekat, jak se to vyvine. Treba to bude vse v pohode a jeste lepsi nez vztah pred tehu a treba to pujde do kelu... No, uvidime no.

mirandahobbes
autor
4. říj 2013

@leni78 Vsak jsem nekde vys psala, ze zenska mi tam taky hloda.

krajde
4. říj 2013

@leni78 I u nás 😀

elana
4. říj 2013

@mirandahobbes tak já Tě s dovolením trochu uklidním, jo? 😉 Chlapi jsou různý, některý romantický plačky (sorry, ale když tu občas čtu, jak roní slzy nad testem, tak mi to přijde fakt zvláštní), praktici a realisti, studený čumáky, normálové. Jen Ty znáš toho svého dobře, abysis ho mohla zařadit do nějaký skupiny. Já mám doma muže spíš toho praktika a realistu a během snažení (a že snaha o první dítě se počítala na roky) a prvního těhotenství (které tudíž bylo vymodlené a těžce vydobyté), jakož i teď ve druhém těhotenství (které teda přišlo rychle, ale to není žádné měřítko, nikdy bych nestavěla dítě počaté přes kameny a bolest nad dítě, se kterým nebyla žádná "práce"), se chová podobně jak ten Tvůj. Tj. nerozplývá se nad uzv fotkama, nesahá mi na břicho, nijak prostě netouží a miminkem komunikovat, poprvé jsem byla na riziku, tak mi prostě večer navařil, luxoval, dělal vše co je dělat potřeba, ale naprosto bez zájmu o těhotenství jako takové, prostě má doma ženu, o které ví, že v ní roste dítě, ale to je vše. A jak říkám, už jsem zvyklá, v prvním těhotenství to bylo úplně to samé, rodila jsem plánovanou sekcí a ještě i tam jsem ho musela fakt dotlačit, že prostě si přeju, aby na malého dohlédl, zatímco já budu vyspávat narkózu.

a výsledek? jakmile malého ze mě vytáhli a odnesli ho, něco se v něm zlomilo, najednou tu byl skutečný, nový člověk, od prvního dne se k němu chová úplně parádně, už od porodnice k němu byl něžný, přebaloval, staral se, syn ho vůbec neomezuje (když jsem řekla pohlídej, pohlídal, už malý mimino, se kterým si plno chlapů rady vůbec neví, on bral jako parťáka a je to čímdál lepší, čím je prcek starší). Prostě je z něj od první minuty táta na 300%-ale zatím stále jen pro něho, ačkoli ve mě roste už i jeho dcera, opět se k těhotenství chová stejně jak tehdy, ale já už to neřeším, předpokládám, že to bude podruhé stejně jak prvně, jakmile se dítě narodí, bude z něj dvojnásobný otec.

neříkám, že to u Tebe je a bude stejné, samozřejmě pes může být zakopaný úplně někde jinde, ale chtěla jsem přidat jen trochu jiný příspěvek než je jich tu většina, protože moje zkušenost je prostě taková, že jsou opravdu muži, ze kterých se stane otec až minutou, kdy se poprvé podívají na ten řvoucí malej člověk a sepne jim to. Tak vydrž a uvidíš jak to bude u Vás, držím palce.

mirandahobbes
autor
4. říj 2013

@elana Moc diky...uvidime no. Nezbyva nic nez se v tom nepitvat. Nechat to byt a cas ukaze, jak se s tim popere.

lenicka07
4. říj 2013

@elana Já přidám ještě jeden názor 🙂 Pod tvůj první odstavec bych se mohla podepsat, moc hezky jsi to popsala. Jenže u nás nepřišel zlom hned po porodu, ale postupně. Zejména v šestinedělí jako by manžela děti vůbec nezajímaly, teprve jak začaly reagovat, smát se, tak ho začaly víc bavit. Čím jsou starší, tím je to lepší. Mě osobně trochu mrzelo, když se děcka narodily (obě byly plánovaným císařem a nebyl u toho, aby si je prvně pochoval) a když je po několika hodinách viděl, tak jsem čekala nějakou adekvátní reakci, dojetí, slzy, nebo velkou radost. Bral to tak nějak normálně, uvnitř byl asi napjatý a plný očekávání ale navenek nedával moc znát. Předtím jsem si tu chvíli x-krát představovala (jak se bude chovat a tak) a těšila se na to, ale trochu mě to zklamalo. Nicméně nemůžu říct že bych z něj byla zklamaná jako z otce, občas má nějaké svoje "výlevy" co mě zamrzí, např. když děcka v noci moc zlobí a nevyspí se, ale s tím bojuje hodně lidí. Když je potřeba cokoliv zařídit atd. tak vím že se na něj můžu spolehnout. A když jsem byla podruhé v porodnici, o malou se báječně postaral, a doma bylo vše připraveno, uklizeno atd. Takže tím mě velmi potěšil.
Myslím si, že pokud jde o zakladatelku diskuse, nemusí v tom nutně být jiná ženská, to by se k tomu musely přidat asi další "příznaky" nevěry. U chlapa, který je nevěrný, automaticky nenastupuje nezájem o sex doma, to je spíš ženská záležitost. Taky mi nepřišlo, že bych se v těhotenství manželovi nějak extra libila 🙂 a to jsem přibrala jen minimálně a břicho jsem měla malé. Jen si myslím, že by zakladatelka neměla moc doufat, že se to po porodu změní všechno hned k lepšímu, přijdou jiné starosti, chlap se může cítit odstrčený na jinou kolej, nebude mít doma klid atd. , přechodně to tedy může být ještě horší, než dítě trochu odroste. Ale každopádně přeju, aby se všechno srovnalo a manželství a mateřství bylo na jedničku!

megy
4. říj 2013

tak podobnou reakci jsem měla i já: Ze začátku žádná radost, prý se není čemu ještě radovat - až se prý prcek narodí. Muž to bral jinak než já, já začala stresovat, těšit se, bát se, on byl v klidu, nějak ho to nerozházelo. Pak se to rozleželo a teď je fajn taťka. Ono míra zodpovědnosti a uvědomění si , že vás bude víc je najednou životním šokem, takže ho i chápu. Můj tehdy přítel, nyní manžel semnou nechodil na kontroly, nehladil bříško, nefotil mě, nekupoval věci - to bylo na mě a jsme spokojení manželé, co čekají druhé miminko 🙂
mě zaráží trošku i tvá věta: Přiznám se, že já nejsem nikterak romantická a těhotenství jako takové mi nepřijde moc pěkné.
Taky nejsem extra romantická,l serepetičky mi přijdou zbytečné, ale mě z tvého příspěvku - a dělá na mě celkově takový dojem, že prostě ani nemáš radost z toho, že čekáte dítě. myslím, že tady by ses měla taky ty zamyslet a nevidět to jen u manžela. Je to sakra velká zodpovědnost mít dítě, ale i radost, starost, ale to jste si měli vyjasnit předtím, než jste se do miminka pustili :-/ promluvte si, komunikace je podle mě to nejlepší, co můžete udělat

mirandahobbes
autor
4. říj 2013

@megy Tak jen proto, ze mi tehotenstvi neprijde pekne, nemusim byt spatna matka. Beru to tak, ze deti nenosi cap, ze to prozit musim, ale nic peknyho to neni. Na druhou stranu jsem i psala, ze vim, ze uz ted mam o malou strach, tesim se a tak...
A jinak taky vim, ze nejsem typ zensky, ktery by nejak extra tikaly nejaky biologicky hodiny, je pravdou, ze jsem po diteti az tak neprahla. Na druhou stranu vim, ze jednou by me mrzelo dite nemit a mela jsem strach, ze cim budu starsi, tim to vic nepujde. Takze srovnano v hlave jsem mela, ze dite chci. A urcite z toho nejsem smutna. Naopak. Jen to neni stredobod meho zajmu. To snad neni trestny.

evaviki
4. říj 2013

@mirandahobbes podle toho, co pises, mi spis prijde, ze se partner boji.. ne, ze by te/vas nemel rad 🙂 kliiiid.. co se tyce sexu, tak treba muj manzel se bal, ze mi ublizi, takze taky nic moc.. prezili jsme 😀 Taky ho nezajimali oblecky a vybavicka, proste mi to odkyval a hotovo.. Pravda je,ze kolem mne docela skalal, mala som problemove tehu, zazrak vubec byl, ze se maly udrzel a pak ze byl zdravy.. Prvni mesice jsem vstavala jenom ja, prebalovala a koupala jenom ja, krmila jenom ja.. Taky nechodil s kocarkem sam, neznasal to.. Kdyz maly zacal reagovat na tatinka a usmivat se na nej, tak se to zmenilo.. klidne i prebalil, ale jenom pocuranou plenku 😀 (njn, delalo se mu spatne, tak jsem ho ani nenutila).. Stali sa z nich super partaci, vari spolu, hrajou si, chodi nakupovat, blbnou.. Podle mne chlapi maji kolikrat vic blizsi kontakt s ditetem treba az kdyz mimi rochu vyroste, nez kdyz je uplne malinke..

anushka111
4. říj 2013

U nás to bylo velmi podobné, akorát shánět se mu nic moc ani nechtělo, první rok byl podobný, ale já jsem si řekla, že na mě může prdět, ale na dítě nikdy. za záčatku to byly boje, hádky, a pro mě období na které vcelku nerada vzpomínám. Dneska je to 6 let co jsme spolu a máme 4letou cácorku, jako táta je snad nejlepší na světě a jako partner (nejsme manželé) je taky super. Někteří chlapi jsou zkrátka sobci (tak i ten můj) ale pokud je jinak hodný a starostlivý, tak se to v něm dá změnit, ale nesmíš se dát. Hned od začátku mu malu nech někdy na starost, i kdyby jste se měli pohádat a i ty na chvíli odejít. A s tím fyzickým nezájmem o tebe? Pokud by přetrval pomůžou asi jen ženské triky. Já tehdy hodně přibrala a nešlo to dolů, fyzický nezájem byl ze strany partnera značný. Tak jsem se začala líčit a hezky oblékat i když jsem šla jen koupit dudlíky. Když mi řekl, že mi něco nesluší, odpovědal jsem mu, že to nevadí, že se mu to nelíbí, že už to jiní pohledem několkrát ocenily atd... Jestli ho miluješ a jinak je to dobrej chlap, nevěš hlavu a případně bojuj, myslím že v takové pozici byla tak dobrá třetina těhulek a čerstvých maminek 😉

marton
4. říj 2013

@mirandahobbes ahoj,mě přijde,že jste oba stejní a to nemyslím zle.Jen ty to miminko nosíš,cítíš ho,máš "rozhozené" hormony,to je tvoje výhoda nevýhoda.On ty pocity nemá,vidí jen jak se měníš po všech stránkách.Neznám tvého muže,neumím jako některé pisatelky tady podle tvého příspěvku ho zhodnotit a téměř ti vyčíst budoucnost,ale mě přijde,že když to přišlo a miminko čekáte,tak dostal strach.Z čehokoliv,to ví jen on sám.Toť můj názor.
Držím ti pěstě,ať je manžel šťastnej až malá vykoukne 🙂 .

kluziste
4. říj 2013

Mám pocit, že některé tady dělají z komára velblouda 🙂 je skvělý, že spolu s manželem dokážete takhle otevřeně mluvit a že Ti svoje pocity svěřil, myslím si, že většina chlapů by to ani nepřiznala. A mně osobně takové pocity přijdou svým způsobem pochopitelné a přiznám se, že občas je mám sama - neměli jsme ještě počkat, jak to budeme všechno zvládat, změní se nám přeci celý život.. 😅 😨 no, prostě smíšené pocity. Takže si dovedu živě představit, že jako chlap bych se možná chovala naprosto příšerně 😀 😅 ale zároveň je mi úplně jasný, že až se malá narodí, svět se nám sice otočí vzhůru nohama, ale budeme k ní cítit něco nepopsatelného, to vím. Možná Tvůj muž nemá zkušenost z rodiny s malými dětmi (neteř, synovec apod.), navíc to co jsi psala výš o jeho otci a obavách, to mi přijde jako jasně související s jeho postojem. Netrap se tolik, tohle je přirozený pocit, u něj navíc podpořený nepříjemným osobním zážitkem, určitě bude všechno dobrý 😉

terezapetrova
16. pro 2013

@mirandahobbes Spis se priprav na to, ze po porodu to bude ještě horsi, dite - tedy ne plod s partnerstvim zamava skoro vždy ale hooooooodne paru to samozrejme ustoji, na druhou stranu pokud dite není zcela ok, je nemocne atd hodne partneru to proste neunese. A i kdyz je zdravej partneri jen neradi vydejchavaji, ze jsou na druhé koleji. Prirozene v momente, kdy se zena stava matkou většinu jeji pece potrebuje malicke ale ve vetsine pripadu se vse nejakym casem srovna. Kazdopadne Ti drzim palce a verim, ze třeba az budete mit mimi partner trochu obrati, kazdopadne sednout si a pokud možno v klidu si promluvit je uz ted urcite dobře /me se to dobře říká sama moc v klidu citlivejsi věci resit neumim/. pa 🙂

lenkalenulka
16. pro 2013

Ahojky tak ja nemela az tak chladneho chlapa , na mimi mluvil, hladil brisko, tesil se, na ultrazvuk se mnou sel i k porodu... ale... po porodu tak jak pises, zadny sex, chladny pristup ke me, prisla jsem si uplne odstrcena na jinou kolej..mala byla hodna spinkala nebudila ho vnoci, presto vetsinou spal na gauci sex nebyl hoooodne dlouho rekla bych ze asi dva roky... mezitim jeden dva a jeste pro me staly zaprd,no asi po mesici zacal chodit k psychologovi, proste mu doma nebylo dobre... pritom jak rikam mala byla zlata...ja kolem nej chodila opatrne, pritom ja potrebovala aby me pritulit, pohladit, povzbudit, povidal si se mnou..ale nic..jinak sex ani v tehu nebyl vubec-prej se bal- ale ze ja mela pak pocit ze mu za nic nestojim to mu neprislo...no, . proste si uvedomil najednou tu zodpovednost a nejak resil vse v sobe, psycholog mu rekl aby si nasel nejake odreagovani, tak zacal chodit na kondicni box.. ale vztah sel od desiti k peti, prisla jsem si ze ja bych taky pitrebovala vypadnout a taky potrebuju abych mela svuj klid, svuj cas jako on, nejak na me zapomel.... i pres vsechny tyhle veci kdy ja docela stradala ale diky male se drzela jsme stale spolu, vztah funguje diky me obrovske toleranci a empatii... tak si myslim jestli ten tvuj si take vse nebere takhle jako najednou zodpovednost , starost a neumi se s tim treba sam vyrovnat, chlapi to najevo nedavaji...

koada
16. pro 2013

Já bych to tak neřešila, manžel se těší, pupík pohladí, na utz byl k porodu asi nepůjde, ani mi to nevadí. On každy chlap je prostě jiný, hlavně neřeš co tady dámy píšou o svých "manžích" jak se těší na "mimísky"...odeber si min. půlku a pak ještě přivři oči a možná jich tu pár zůstane. Vím že pro manžela je to celkem těžký, pracuje daleko, ví že jsem na vše sama a jediný co vidí je rostoucí břicho a věčně protivná a ubrečená žena... srovná se to po porodu až si prcka pochová a on/ona k němu natáhne ruku... Ty buď v pohodě a klidu a vše bude fajn.

monouch
14. únor 2014

@mirandahobbes ahoj, můžu se zeptat jak to dopadlo? Změnil názor?
Víš, já mám doma 100% chlapa. Neprojevuje žádné city, ale vím, že mě miluje a taky, že se na našeho kluka těší. Ale jako těhotná se mu teda nelíbím a taky se mnou vůbec nespí- vadí mu to břicho. Já to i chápu, mě se do sexu taky moc nechce, kdžy každou chvíli cétém, jak se malej mele. Doma jsem na vše téměř sama, on vysaje, umyje zem, vyklidcí myčku. Ale dítě? A přípravy pro něj? Vůbec. Kočárek i postýlku jsem musela řešit sama.. Vlastně vše na dítě. On na to prostě není. A jak jsi psala, borec, co domů přinese dupačky - je divnej, taky souhlasím. Snad se z toho mého vyklube dobrý táta.

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru