13 měsíců rozdíl mezi sourozenci, jak to zvládáte?

Mám děti 18 měsíců od sebe a musím přiznat, že je to fičák. Ráno obě holky přebalit,obléknout, nakrmit...ranní Kate pijí mnohdy až v poledne. Dopoledne chodíme nakoupit, na procházku -i ta starší sedí v kočárku. Mám sourozenecký, všude se s ním v pohodě vejdu, i do výtahu. Vařím většinou večer, když je partner doma, protože ta starší vyžaduje pozornost hlavně v době, kdy začnu něco dělat. Nebo navařím o víkendu, zamrazím a přes týden dodělám jen přílohu. Na hřiště chodime až když dorazí taťka z práce, malou nemohou každý den, větší ano. Přes poledne většinou obě košický spí, takže se stihnu i najíst. Dá se to zvládnout, ale je to opravdu mazec.

@jahodnice Dekuji za reakci. To mate stesti, ze vam spinkaji obe najednou pred poledne, ze se i najite. Manzel chodi z prace az kolem 19h, to uz asi nikam nepujdeme...ja mam strach z toho vycerpani, kdyz se nevyspim, nenajim a budu furt v zaprahu. Chapu, ze pak v budoucnu si budou krasne hrat atd, ale to vycerpani, co jsem zazila po porodu, to me desi - maly mel koliku, 3 mesice rval, od narozeni spatne spi (dopo 20-30min, odpo 40min), v noci se budil 5x, ted v 9 mesicich se budi 2-3x. Neumi si sam hrat ani 5 minut....no proste budu vyrizena

Ahoj, mám holčičky 13 m od sebe, teď 2 a jeden rok. Když jsem zjistila, že jsem těhotná po duhé měla jsme stejný strach jako ty, aby nebyla mladší odstrčená.
První měsíc mi hodně pomáhal manžel a pak babička, starší byla hodně šikovná i po rozumové stránce ale třeba při kojení mladší si se mnou třeba chtěla hrát nebo hopsala kolem mě na gauči a že k ní zrovna nemůžu ještě nechápala. Zažila jsem krušné chvilky, když byly obě v noci vzhůru, plakaly a já byla sama doma... ale vše jsme zvládly a je to super, teď už si spolu hrají a perou se o hračky ale mají se rádi.
To praktické fungování - vařím, když je manžel doma, takže třeba 5 jídel najednou a na mrazák a pak jen vařím přílohy a rozmrazuju obědy, větší úklid také když je manžel doma a na velký nákup jezdím se starší dcerou a manžel nebo babička je s mladší. Jediný odpočinek přes den je když se holky sejdou se spaním po obědě, to si prostě udělám kafe, i když třeba vím, že bych mohla něco dělat ale já prostě potřebuju aspoň chviličku vypnout. Sourozenecký kočár jsem chtěla ale čekala jsem do poslední chvíle a nakonec jsem ho nekupovala protože starší jakmile začala chodit tak už kočár nechtěla.
Prostě se naučíš vše zkombinovat nakrmit podle toho kdo bude mít větší hlad (někdy jsem kojila a krmila zároveň), ven obléknout první toho kdo bude trpělivější (u nás to byla vždycky mladší . oblékla jsem jí a řekla starší ať se také obléká - byla šikovná takže tepláčky třeba v roce a půl zvládla - pak jsem dooblékla jí a sebe a zpocená vyrazila ven), prostě jsem se naučila ve chvíli, kdy si zrovna obě hráli něco připravit - jídlo, pití ven, jít na záchod nebo se najíst apod.
Za den je x situací, kdy mě zrovna potřebují obě ale s tím nic nenaděláš a čím jsou starší tím je to lepší.
Jinak starší jsme přesunuli cca měsíc před porodem do vlastního pokojíčku, bylo to bezproblémů a už mi jedna maminka co má sourozence dýl od sebe říkala, že ten starší se divý a je mu líto že také nespí s mamainkou v ložnici - to my jsme vůbec nezažili, tím jak je to starší maličké tak si to ještě neuvědomí a v podstatě si nepamatuje nic jiného, než že má i sourozence, jako dvojčata.
Když jsem sama doma tak je ještě dnes koupu po jedné, starší dceru jsem od malinka zapojovala, byla mi "pomocnicí" cítila se důležitě 🙂.
Abych to shrnula, já když jsem zjistila druhé těhotenství byla jsem vystrašená ale na potrat jsem nepomyslela ani na chvíli. Ano jsou dny kdy jich mám plné zuby a těším se navečer až usnou, je to 24 hodinová šichta, měli jsme s manželem krizi, když si myslel, že bude chodit do práce pořád stejně (třeba že na týden odjede mimo domov pracovně) a já mu vysvětlovala, že to nejde, že to s nima prostě nedám a bez jeho pomoci a pomoci babiček bych už byla asi v blázinci ale nikdy jsem nelitovala, že je máme a jsem za ně šťastná. Doma mě to s nima baví víc a víc.
Nejlepší byli takové reakce okolí "a jak to budeš dělat se dvěma miminama? a co budeš dělat a jak to zvládneš apod. To opravdu povzbuzovalo, já se vždy usmála a řekla, že budu muset no a zvládli jsme to.
Přeju ať se rozhodneš správně a klidně napiš kdyby jsi se chtěla na něco zeptat, Linda

@bordeaux_zuzka mám děti o 21 měsíců.K tomu vstávání v noci, u nás prostě začal vstávat manžel ke staršímu ditku.Přes oběd spí starší,takže jen s mladším se najíme v pohodě.A ven chodíme 2x denně,starší je tak zvyklá,takže se to snažím dodržet.

@nov777 No, tak to taky klobouk dolů!
Já jsem chtěla dvojčata, moc se mi to vždycky líbilo, už jako né náctileté, ale ještě dříve. Nezadařilo se, s touhle alternativou vzhledem k dědičnosti na obou stranách jsem počítala, ale nestalo se tak. Musí to být honička, to je pravda, ale na druhou stranu, při jednich plenách, hračkách, rozlitých hrnků...., prostě při jednom. Dodnes, když vidím double kočárek, mám ve tváři velký úsměv, líbí se mi to prostě

ahoj, starší kluci jsou od sebe 16měsíců a teď budu mít děti od sebe 12 měsíců 🙂 člověk to nesmí moc hrotit, už jsem to zažila s klukama a když je máma v pohodě, jsou i děti...jak jinak 🙂
všichni mě říkali, že budu mít co dělat, že to bude náročný a spoustu dalších keců, člověk si to nesmí tak brát...navíc co jsem zažila v realu od spousty kamarádek, tak když se druhé dítě narodí do 1,5r staršího, tak je to mnohem lepší než pak o kousek větší rozdíly..i 2 roky je náročnější, to pak radši rozdíl 3 roky 😀 😀 😀

sourozenecký kočár jsem využila, měla jsem jane powertwin (teď budu kupovat vedle sebe), ve předu dítko jen sedí...měla jsem štěstí na spavé děti, režim měli asi takový, že ráno jsme vstali, okolo 10h usnulu zase mladší na cca 2h, po o šel spát starší na cca 2-3h a odpo si zase dáchlo mladší na 1-2h...večer jsem nejdřív koupala staršího a muž vařil kaši, pak jsem koupala mladšího a kojila...když jsem byla sama, tak jsem vykoupala staršího a uvařila kaši, pak jsem obstarala mladšího
nákupy...naprosto v pohodě a lepší bez kočáru, nakupovala jsem naprosto sama, starší seděl ve vozíku, mladšího jsem za něj položila v autosedačce a mohla jsem se procházet po obchoďáku jak jsem chtěla 🙂
vařila jsem normálně dopoledně, mladší spalo, starší si hrálo...vždy jsem vařila za pochodu i teď se třema vařím vždy dopoledne 🙂
na hřišti přesně jak píšeš, mladší bylo v kočáru a starala jsem se o starší a capkání taky jak píšeš, chodili jsme na procházky, mladší byl v kočáru a starší si capkal jak chtěl nebo nechtěl 🙂
asi po půl roce jsem sourozeňák zrušila a používala normální kočár, když jsme jeli na výlet, tak mladší v kočáru, starší měl muž ve tříkolce 🙂 když jsem jezdívala sama, tak jsem kolikrát tahala oba kluky v kočáru...seděli za sebou a kočár to ustál 😀 😀 😀
celkově můžu říct, že nejhorší období bylo, když začal mladší lézt a bořit staršímu hračky...to bylo kostek do hlavy 😅 ale bylo to jen krátké období, než si starší zvyknul..myslím, právě, že když jsou děti takto málo od sebe, rychleji se na sebe zvyknout...nicméně od doby, co bylo mladšímu 2roky je to jen lepší a čím dál větší pohoda..teď? je to super 😎

@bordeaux_zuzka kočárek máme baby jogger city select, jde použit jako sourozenecký i jako jedno kočár, takže když jdu jen s jednou, nemusím vozit obě korby.

Ahoj, tohle mě čeka v prosinci, kdy se mi má narodit třetí děťátko. Vloni v listopadu se mi narodil synek a toto třetí byla jaksi "čára přes rozpočet". Říkám si, co mě nezabije, to mě posílí, ale nebudu zastírat, že mám upřímný strach. Navíc jsem pár měsíců po celkem vážné operaci ledviny a do budoucna mě čeká ještě jedna, v září jde první dcerka do školy a přítel dělá od rána do 23 hodin, takže se bude muset odehrát dost zásadních změn a úprav jen abych to vůbec fyzicky zvládla a neskončila na prkně. Omlouvám se za ten výlev. Jen to zkrátka muselo ven. Určitě to nějak "dám", musím. Nic jiného ani nezbývá 🙂 hodně sil všem maminkám!

@krevetaci Smekam😉 My do toho chteli jit planovane, ale nakonec jsem se rozhodla uzit si jeste trochu prvni dcerky. Kdyz si to ctu, jsem rada, ze jsem se tak rozhodla i kdyz Vas opravdu obdivuju.🙂

@kaja2016 toho jsem se také bála, že si už starsi neuziju, ale když jsem s nima celý den užiju si je obě 🙂

Mám děti 13 měsíců od sebe. Aktuálně jim je 5 a 4 roky. Taky sem si říkala že si neužiju ani jednoho pořádně,možná na tom i něco je ... No pořídili sme sourozenecký kočár,oba měli plíny ,oba sunar,vyrůstali jako dvojčátka. Teď jsou to neskuteční parťáci,vyhrajíé si,i se teda perou ale to by nebyli sorozenci že 😉 a kdo nás nezná tak mi vždycky říká že mám krásný dvojčátka.

Mam kluky od sebe rok a 3/4 a ze zkusenosti musim rict, ze strasne moc zalezi na detech a jejich povahach. Pohodove deti se daji zvladnou relativne bez problemu. My mame vzteklouny a tvrdohlavce a je to na blazinec a rozhodne nemuzu rict, ze to nejhorsi je otazka mesicu...u nas otazka let. Nikdy bych uz do toho nesla a radeji deti nekolik let od sebe.

@klabosaklobasa ahoj mám od sebe kluky rok a půl. Bylo to plánované. Myslela jsem, že bude tak rok trvat otěhotnění ne hned. Kluci jeden bez druhého ani ránu. Na druhou stranu si hrozně závidí. I nos mezi očima by si nejraději sebrali 😉 ale jak se rozděli,tak jsou spokojeni. Mladší má dost silné období vzdoru, vztekani a urazeni. Staršího ho to uderem třetího roku přeslo. Samozřejmě jsou chvíle, kdy jeden musí stranou, někdy oba (máme ještě miminko). Ale oni si to vždycky vynahradí. Nejvíc omezení ksem pocítila, když se hraje hra se starším dítětem a to mladší mu to rozhaze, zbori, pomacka.... A teď když můžou hrát oba tak už je to zas nebaví a raději se ze srandy perou

@krevetaci ja si myslim. Ono jde spis o to, jak to pak s nima maminka umi, aby se ta starsi a nebo i za mladsi necizila odstrcena. No rozhodne jste tady vsechny hrdinky a my uvidime v nasledujich mesicich, jak sr rozhodneme🙂