Asi jsem těhotná
Nevím kam to zařadit, nejsem první ani poslední a jsem dost zmatená a vydesena... nejprve bych ráda osobě něco řekla. Je mi čerstvě 19 a není příteli je 23 let. Ona dva máme práci. Přítel je vrchní číšník v hotelu a ja snidanova servirka zas v jiném hotelu. Ona dva se máme rádi jsme stejně ukecani a ja zu jsem v ty fazi ze se starám o domácnost, uklízí vařím peru všechno. Nelitame po diskotékách v hospodě jsme jednou za uherský rok, ja mám kone a psa. K narozkam jsem dostala neplanovany dárek ze jsem v tom. Tři TT všechny pozitivní tři ovultesty též se dvěma carkama. Ale ja jakožto holka nemám práci na smlouvu a bohužel ani nájemní tedy tuted chci zařídit. Měla jsem typicke příznaky nemám menstruaci, divné chutě, přehnaná starost a jsem hrozně citlivá na emoce a asi měsíc jsem brecela ze mè pritel nemá rád protože se skoro nevidíme, jsem unavená třeba uz v šest hodin večer a cítím se tak ze připravují naše hnízdění, pritel tůma věci od své mámy které postupně citlivé ukladam do tašek a likvidují na chodbu. Jsem zmatená vím ze mám zajít k doktorovi ale zu dopředu nevím jak se rozhodovat ... Rozum říká ue to prijmu a po zkušenosti me mamky která uz otěhotnět nemůže bych to dítě za boha nemohla zabít. Jsem ale zdesena jak to zvládnu. Uvažuji v nejhorším případě o adopci a v nejlepším ze to dám. Přítel je bohužel takový ze se ještě moc vázat nechce, řekl mi na to ze buď si zvykne ze je otcem a nebo ne a stejně bude. Teď ale je mi třeba uz zase dobře ze me nic nebolí a zu zase vůbec nejim jen tak stredne. Mám teď hodně pohybu ze jezdím na kole a do toho se láskyplně zase starám o své zvirectvo. Nevím teď codelat jak se zachovat a zatím mi dělá problém z skutečnost přijmout chvíli si říkám ue to zvládnu a druhou do sebe laduji energytaky a dělám věci co nejsou pro těhotné vhodné vůbec a pak se zase chovám ze si dávám na vše pozor. Co mám dělat jak se mám s tím smířit a navíc když jsem kuřák... Máme být a co se týče rodičů, máma se s tím asi smíří ale s tátou se nebavim a hlavně ten pocit ze bude mít me dítě jen o dva roky starší tetu... desim se některých představ a doktora furt oddaluji, potřebuji radu jak se s tím vyrovnat psychicky abych se fakt sebrala a za tím doktorem jela? Hrozně by se mi hodila nějaká vaše zkušenost .... díky ...
@kriistl Já otěhotněla den před maturitou. Bylo mi teda už 20, ale nejde jen o věk, ale i o situaci, ve který člověk je a ta moje byla dost na prd - sotva dostudovaná, nikdy nepracující. Nechat si dítě znamenalo doufat, že minimálně následující tři roky zůstanu s partnerem a rodina mě podpoří. Byl to risk a vážně velký dilema, vím o čem mluvím a vím to očividně líp, než ty. Vím, jak se člověk v tý situaci cítí, vím, co je to za beznaděj, strach, úzkost... Ale taky vím, že s podporou okolí se to zvládnout dá. Není jí 14, je dospělá, pracuje, partner taky, rodina jí určitě ve štychu nenechá, maj v rodině malý dítě, mimino může věci podědit a náklady budou prakticky zanedbatelný.
Takže pokud chce, všechno zvládne. Pokud nechce, tak fajn, ta možnost tu je. Ale co vidím, dítě zahubit nechce, takže... ;)
@kriistl z výčitky svědomí sítím pádem budu moct sama ale větší výčitky bych měla kdybych to dítě zabila ;). Nejsem zastánce potratů a moje máma měla dost velké problémy. Je mi jasné ze si nakonec to dítě nechám. Porodila me třeba zdravou bez alergií bez následků a byla jsem chtena. Uvažuji o adopci uz jen z rozumoveho hlediska. Můj otec me adoptoval za svoji vlastní. V rodném liste se o mém pravém otci nic nepíše. Bohužel šanci na otce jsem tak i tak neměla. On mi nepomůže on by byl ten poslední a jelikož mi uz ublížil dost psychicky tak mu to ani neřeknu. Máme jo ta ná rada děti. A pritel se teď začíná taky měnit. Včera mi řekl ue nad tím přemýšlel a řekl at jsem na sebe opatrná. Zítra zajdu na gyndu a uvidíme co a jak. Je možný ue uz tak měsíc v tom asi budu. Takže asi jediný co me teď zajímá je jak uz dlouho.
@kriistl bohužel mi píšete jen část mého vyprávění ale ja se zde ptám na psychiku hlavně, zajímá me názor z oblasti zkušeností různých maminek v si tohle zažily a jak to zvládly. Inspirují me příběhy a docela mi i pomáhají na to pozitivněji koukat nez negativneji. Negativnich nazoru mam pokrk, prosím jestli nemáte žádné dobré rady, tak se prosím odhlaste z mého témata a pište si jinde. Děkuji za pochopení. Války slov me nebaví.
@zebrush A co by jsi chtela vedet o psychice? 🙂 Vzdy je to tezke (jak pro zenu, tak pro muze), kdyz prcka neplanuji a ono se to stane. Vzdy musis byt silna a rozhodnout se, co sama chces, jestli jsi ochotna to zvladnout i treba bez partnera, jestli vubec jsi sama zrala na to mit dite, dat mu veskery svuj cas atd. Zvladly to holky/zeny, ktere nemely podporu u muze a ani od rodiny. Proste to musis ty sama promyslet (popripade s partnerem). Ale hlavni a konecny krok udelas ty 🙂
S přítelem jsme spolu ani pořádně nebyli, když jsem zjistila, že jsem těhotná (ve 21 letech, na škole..přítel 27)
Byla jsem vyděšená, nevěděla co dělat, ale zároveň jsem si miminko přála. Jeho prvotní reakce nebyla vůbec podle mých představ, ale řekl mi, že ať se rozhodnu jakkoli bude stát při mě. Ve chvíli, kdy jsem ho vzala na ultrazvuk a on prcka viděl jsme oba zjistili, že to zvládneme a ten malý človíček za to stojí. Podržela mě i celá rodina, což jsem ani nečekala. Teď jsem v 7.měsíci, plánujeme se k sobě nastěhovat a vytvořit našemu chlapečkovi co nejlepší rodinu.🙂
I když začátek vypadá těžký. "Konec" může být krásný
My miminko planovali i kdyz nam je 21 /23 podarilo se velice rychle jak rychle to zacalo tak i skoncilo nedokazj si predstavit to dat pryc kazdy den si rikam jake jsem.mohla.mit tedka brisko citila bych pohyby atd sestrenka otehotnela v 17 ve tretaku dite si nechala pritel ji podrzel skolu udelala jen zkousky o neco pozdeji proroze musela byt z tydnu doma pritele po porodu nechala a zustala s malou sama mamka a sestra ji pomahaji od byvaleho nevidela ani kacku a s malou se nevyda a jsou v pohode snad tito trosku pomohlo jeste vi. Ze cele tehotenstvi si nebrala nejak moc bylo ji celkem jedno ze byla tehotna 😀 neustale se jito pripominalo
@kriistl jo a v případě nechtěnýho těhotenství do 25 let jít na potrat, abych mohla ejště pár let chlastat a cestovat, to je taky zodpovědnost sama🙂)))
@zebrush já to tady nebudu moc číst do detailu, ať se nerozčiluju na noc 🙂 Z tvého příspěvku mám tak nějak pocit, že to není zas takový průšvih? Ani přítelova reakce není mimo... Co se týká kouření - samozřejmě se snaž omezit, ale narovinu, i když si tady pak ledacos přečtu - kouřila jsem asi 3 denně (ze 20, absolutní zrušení antidepresiv) a jediný problém jsem neměla ani já, ani dítě. Jinak, kdy je ideální čas na dítě, to naštěstí určuje každý sám, ne okolí. Buď můžeš do 30 cestovat, pak zjistit, že nemůžeš otěhotnět nebo být stará matka (jsem stará matka) a nebo si pořídit dítě hned a řešit život tak, jak přijde, což stejně jinak nejde. Takže za mě asi tak.
@rozarka69 o psychice nic, o vypořádání se s psychikou hodně. O psychickych nalozich vim svý a to co jsem si prožila není jednoduchý a ikdyz věřím ue takových by se tu našlo i víc, tak ja vám asi hodně z věcí co už mám za sebou moc dobře nevysvetlim. Teď mè je zle jak při menstruaci takže vůbec :D 🙂 ...
Ahoj myslíte že se můžu považovat za těhotnou? 😇😇😇
@jana1499 ano Janicko, muzea.Vitej ja si delala taky nedavno.Je to moje treti tehotenstvi.1.mi umrela holcicka ve 25.tydnu tehotestvi na zastavu srdicka z priciny infarktu placenty.Prisli na to, kdyz jsem sla na 4D ultrazvuk a u druheho miminka (chlapecek) zjistili Dawnuv syndrom.Takze jsem v 17tt prerusila tehotenstvi.Sli jsme s pritelem na krevni geneticke testy, kde vyloucili ze by jeden z nas vyl prenasec.Slo proste jen o blbou nahodu.Takze ted jsem po treti tehotna.Test jsem si delala predevcirem, v den ocekavane ms.25.6. jsem objednana k doktorce, tak se jen modlim, aby to tentokrat dopadlo dobre.Uz jsem z toho na prasky, ale nesmi se to vzdat.Prikladam me foto testu 😇
@snazilka01 moc ti gratuluji 🙂 dnes si chystám koupit digitální test tak doufám že + . Já mám spozdeni 6 den a jsem objednaná k dr 13.6. tak doufám že i ten mi to potvrdí. Jinak ti přeji aby ti to už vyšlo a byla si šťastná s přítelem. Pak dej vědět jak si dopadla držím palce 🙂
@jana1499 ano dam.Ty dej tak vedet jak jsi dopadla a jestli uz slysel srdicko.Stesti, to ted budem potrebovat.Jinak dekuji 🙂
@snazilka01 určitě dám 😉
To nema cenu....taky jsem mela napsanou odpoved, ale vymazala ji....takhle to dopada, kdyz nedokazu "brat" i jiny nazor...my jsme vsechny zblaznene a pani jedina je v tyhle diskuzi normalne smyslejici...co na to rict 😂