• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mělo další těhotenství stejný průběh jako předchozí?

24. ledna 2009 
Ahoj holky,
máme téměř roční holčičku a právě jsem zjistila, že čekám další mimi.
Moje předchozí těhotenství bylo dost ošklivé - nejméně první čtyři měsíce mi bylo hodně, hodně zle.
A tak se trošku děsím, co přijde teď, abych měla na batolátko sílu.
Maminy, co mají za sebou vícero těhotenství, jakou máte zkušenost?
Je zpravidla druhé těhotenství jiné nebo je pravděpodobnější, že to bude podobné?
:slight_smile: :unamused: :pensive:

Díky za odpovědi!
2. lis 2008 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj PAI,tak ja mam 2kluky.a prvni tehu bylo v pohode,jen se mi motala hlava.podruhe jsem otehotnela kdyz bylo malimu 2 a 2mesice.tehu bylo uplne stejny,taky jen unava a motani hlavy.jen byli kluci velky mimina tak se spatne nosili. :unamused:
no a ted bude mladsimu 2roky v lednu,a ja mu mam na narozky porodit sestricku.bylo to necekane tehu,ale riskli jsme to.s tim ze by to mohla ta holcicka byt.a podle dr.je,tak jsme moc radi.jenze uz od zacatku mi bylo spatne od zaludku,dokonce jsem zhubla.nejake 4kila,nezvracela jsem ale nejak mi nechutnalo.to preslo az po 20.tt,kdy jsem zacla pribirat.ted jsem 29.tt,mam 7kilo nahoru,a zase je to tu,nevolnosti,boli me zakudek.no zadny med teda.uplne se desim porodu jestli bude jako to tehu :confounded:
a jeste doma mam ty 2rostaky a tomisek je jeste fakt malej...a vidis zvlada se to.uz mi zbavaji jen 2mesice,tak uz to nejak doklapu.taky se tesim na mimi,ty to zvladnes urco taky.s jednim se to da,i kdyz je tak malinky.
2. lis 2008 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky pai-tak já musim říct,že druhé těhotenství je pro mě daleko víc těžší než to první.Při prvnim mi bylo špatně do konce 12tt,ale ted je mi špatně pořád.Na začátku jsem i hodně zhubla.
Jinak pravdou ale je,že miminku se daří daleko líp než při mém prvním těhotenství.
Ale zminuju své pocity a musim fakt říct,že je to mnohem horší než těhotenství první.A i moje kamarádky říkaly,že to druhé je větší ápřeh než první.
Ale tady na koníkovi jsem se dočetla,že některé maminy měly druhé těhotenství přímo ukázkové!....Jaká závist :slight_smile:
2. lis 2008 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, já mám 2 holčičky a těhotenství jsem měla téměř stejné, s oběma mi bylo blbě do 3 měsíce, zvracela jsem každý den :angry: od čtvrtého ale naprostá pohoda, cítila jsem se úžasně ani jsem nevěděla, že jsem těhotná...a i porody byly stejné, rychlé a pohodové :wink:
držím ti palečky :slight_smile:
2. lis 2008 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak já první těhu prožívala v pohodě, jen jsem si občas zazvracela,ale jinak super. No a druhé byla hrůza! Pořád unavená, zle mě bylo snad celé těhu, a hlavně tlak! Měla jsem ho pořád hodně nízko, takže mě pernamentně bylo na omdlení. Ráno jse syna vodila do školky a museli jsme jezdit autem, protože jak jsem šla kousek pěšky tak jsem byla odrovnaná :stuck_out_tongue_closed_eyes: .Funěla jsem jak lokomotiva už někdy v šestým měsíci.Břicho mě narostli strašně rychle a to jsem přitom nabrala méně než v prvním těhu (9kg)a holka taky nebyla o moc větší než syn. Fungovala jsem vždy až odpoledne, to byl tlak i nevolnosti OK. No chceme ještě jedno mimi, tak jsem zvědavá jaké to bude (ale to až tak za deset let!)
2. lis 2008 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
jé konjo,tak mi dej pak vědět,jestli aspon to třetí je bezproblémový-to jestli mám prubnout ještě jedno děcko.Mě totiž ty nevolnosti odrazují od všeho dalšího :stuck_out_tongue_closed_eyes:
2. lis 2008 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
jsem těhu podruhé a každé bylo jiné i když budu mít druhého chlapečka.v prvním mi bylo zle,ale nebylo to tak hrozné jako to druhé,nevolnosti mi trvali skoro do 5měsíce,v 7se vrátili znovu,ted už je to dobrý,ale zase jsem pořád unavená.
2. lis 2008 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj přidávám svou zkušenost, první těhu v pohodě, kromě únavy a toho, že jsem byla trochu labilnější, ale zvládala jsem vše v pohodě, chodila jsem cvičit.plavat.... teď je tomu úplně jinak, je mi zle od žaludku od rána až do rána, ale nezvracela jsem ani jednou, pořád mě nakopává, a cítím se mizerně. Myslím, že je pravdou, že je každé těhotenství, možná i porod jiný :wink:
2. lis 2008 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuju moc za vaše odpovědi.
Vesměs jste se většina zatím shodly, že první bylo celkem v pohodě, to druhý horší.

A mně tedy nezbývá než doufat, že u mě to bude přesně naopak, protože to první bylo fakt šílený.
Asi jsem ty pocity ale v návalu štěstí z miminka (i když je to docela náročné miminko :grinning: ) zapomněla, jinak bych se do nových těhotenských zážitků tak znovu nevrhala...
Porod byl takový normál, ten mně tak hrozný jako ten začátek těhu ani nepřišel. Hlavně - bylo to za mnou za několik hodin (s úžasným dárečkem na závěr), a ne za několik měsíců, jako ten začátek těhu, kdy jsem myslela, že to snad už nepřežiju (a můj manžel se mnou, protože mě strašně držel, pomáhäl, ale byl to pro něj taky šílený záhul).

V prvním těhu jsem se cítila divně od začátku do konce. Ty první čtyři měsíce (rozjelo se to pozvolna, takže teď se pozoruji, zda nejsou nějaké náznaky...) permanentní nevolnosti (unikala jsem jim jen spánkem), nesnášenlivost k vůním, jídlu, pití (byla jsem schopná víceméně pít jen polívky, protože i obyčejná voda pro mě měla strašnou pachuť), deprese, atd. atd., cítila jsem se příšerně. A v tu dobu mě tedy opravdu nepřidávalo, když mi někteří (některé) v okolí říkali (ly), že si to těhotenství neumím užívat... Ani v pátém a dalších měsících se žádná perioda euforie nedostavila, těšila jsem se na miminko, ale bylo mi pořád tak všelijak.

Asi to bylo hodně i tím, že jsem měla náročnou práci a v ní hodně stresů, že jsem se tomu "užívání" těhotenství ani nemohla věnovat. Miminko jsme si přáli, prodělala jsem předtím laparoskopii a povedlo se to až na poněkolikáté, jenže zároveň jsme do toho taky chystali svatbu... Bylo toho zkrátka moc najednou. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Teď je situace jiná, práci jsem zabalila, jsem doma, tak odpadají ty pracovní stresy a snad by to mělo být víc v klidu. Až na to, že je tady už to první mimi, které je pěkný lumpík :wink: ...

V jedné knížce jsem četla, že ty nevolnosti atd. v těhotenství souvisí hodně s psychikou, dávají tam příměr, že když se na něco hodně těšíš, přece obyčejně z toho nezvracíš - tedy autorka si myslí, že ten, kdo má v těhu tyhle problémy, někde v podvědomí se tomu mimi nějakým způsobem z nějakého důvodu brání.

Co myslíte? Mohlo by na tom být trochu pravdy?
2. lis 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pai,snad tě trochu povzbudím,já mám druhé těhu lepší. Akorát to břicho je dřív větší a k malýmu dítěti je trochu nepraktický :sweat_smile: Na ty nevolnosti bych nevěřila,protože mě nebylo blbě předtím ani teď a na své děti se těším maximálně :dizzy_face:
Držím palce,ať je to v poho :wink:
2. lis 2008 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuju moc!

Přidáte se ještě někdo se zkušeností první versus druhé těhotenství?

:wink:
3. lis 2008 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahij pai,
v prvnim tehu mi bylo blbe snad porad a ze vseho,vubec jsem nepribrala,asi jen 7kg a po porodu jsem mela dolu 12kg,porod byl problemovi,mala byla krisena,chvilku se to s nama tahlo,nemoci...
Odruhem jsem nechtela dlouho ani slyset,az ted na jare jsme si rekli ze do toho pujdem,podarilo se okamzite!
Sice byli problemy se zaniklim dvojcetem,ale ted uz je dobre. Tehu je uplne jine,zle mi moc nebylo,jen mam porad chute,takze uz mam 3kg nahore ,hodne se zadychavam,treba i do schodu!!
Nejak si to vic uzivam a vic to vnimam.
Ono asi hodne zalezi na psichice.

Skus odpocivat kdyz spi mala,budes to potrebovat. Drzim palce :slight_smile:
3. lis 2008 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky se přidám,

první: chtěné, na poprvé, nebylo mi špatně, mohla jsem všechno kromě kuřecího masa, přibrala jsem 22 kg, do roka jsem všechno shodila bez velké námahy, porod probíhal špatně, císařským řezem se narodil Tomášek 3,5 kg, 51cm

druhé: chtěné ikdyž po rozvaze, na poprvé, bylo mi zle a dost do 3 měsíce, nemám chutě žádné, ani pomalu na jídlo, do 18 týdne jsem zatím - 1 kg, víc to prožívám, víc se sleduju, ale míň si to užívám, nějak není čas, a co bude to se uvidí....

:slight_smile: :slight_smile:
3. lis 2008 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky se přidám k Pai. Mám 8 měsíční holčičku, kterou jsem rodila císařem a právě jsem zjistila, že jsem těhotná.
Zaskočilo to mě , ale víc manžela. On se přiklání k interupci. Já cítím, že bych si to malé asi chtěla nechat. I kvůli věku a taky, že jsem si vždy přála aspon 2 děti. A na první jsme čekaly velmi dlouho. Zajímalo by mě jestli je tady nějaká maminka, která měla děti brzo po sobě a jak to zvládla. Jsem totiž na malou sama, manžel je pořád v práci.A s pomocí rodiny nemůžu počítat. Taky nechci malou odstrčit na druhé místo a chci se jí věnovat. Myslíte, že se to dá zvládnout?
Taky samozřejmně jdu zítra k lékaři a tam si nechám vysvětlit rizika dalšího těhu po císaři, když doporučují aspon rok pauzu.Děkuji za názory.
4. lis 2008 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ajajajaj!
No to je teda náročná situace!
Na koníkovi je už několik diskuzí na téma děti brzy po sobě, tak se podívej. Já jsem to už taky prostudovala :wink:

Já osobně mám kamarádku, která má 3 holčičky za sebou vždy asi rok po sobě. Třikrát rodila císařem. Nevím jak, ale nějak to zvládla a zvládá (je to docela silná žena :slight_smile:)

I když je to náročné, člověku se v hlavě honí spousta obav, zda to zvládne (nevím, jaké první těhotenství jsi měla ty, já nepěkné), ani by mě nenapadlo myslet na interupci!!!
Vždyť početí je takový zázrak, že ho přece nelze lidským zákrokem mařit.
Jsem toho názoru, že se to stalo, protože to tak má být. :slight_smile:
Interupci by sis potom jistě vyčítala, zvlášť když první otěhotnění nebylo jen tak a navíc nechceš mít jedináčka...
4. lis 2008 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pai, děkuji za názor . Pokusím se najít ty ostatní diskuze. Jinak těhotenství jsem měla myslím pohodové.
Klasika ranní nevolnosti a pak jen otoky. Malou jsem přenášela.
Jinak můj manžel je z mnoha detí a první tři byly také rok po sobě. A to si pochvaloval :slight_smile:
4. lis 2008 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj zase téměř po měsíci...

Tak teď už si sama můžu taky odpovědět: Zatím v tom druhém těhotenství se mi to taky rozjelo a trpím podobně jako v tom prvním, s tím rozdílem, že teď ještě častěji zvracím. :unamused: No, aspoň se mi vždy uleví od té nesnesitelné tíže v žaludku... :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Kéž by to už co nejdřív přestalo... v prvním těhu mi bylo ZLE až do čtvrtého měsíce.
1. pro 2008 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
prvni tehu naprostej luxus,nyni hruza :confounded: nevolnost i v druhem trimestru,bolest bricha,celkova schvacenost unava proste pakarna :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. pro 2008 v 19:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Chachá,

no, aponchie, asi bys teď nebyla nadšená, kdyby ti někdo říkal, že si zkrátka "nedokážeš to těhotenství patřičně užívat"... , tak jako se to dělo mně ... někteří lidi - a třeba moje "spolutěhule" nedokázali/y pochopit, že když je člověku opravdu hodně, hodně zle, asi si moc užívat nemůže... :confused:
1. pro 2008 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
---tedy myslím v tom prvním těhotenství --- , teď už si to tolik neberu, protože vím, že to určitě jednou skončí (minule se mi zdálo, že to peklo bude nekonečné...) a že ten dáreček, co čeká na konci toho pekla je něco naprosto zázračného, za co to stojí přetrpět...
1. pro 2008 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
pai me je sumak co mi kdo rika pac ja mam chronickou boreliozu v tele jsme po operaci a vsehomozneho komplikaci a nejake trubky co mi rikaji i tady u nas jak mam bejt v pohode a jak se jen vymlouvam a ja nevim co muzou jit do pr..takze celkem trpim dvakrat tolik nez v prvnim tehu a snazim se aspon odpocivat ,ale stve me neskutecne ta nevolnost to mam ted i predtim


jinak sem nepochopila moc jak to myslis na me jestli jako ironicky nebo jak to sem nepochopila teda :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. pro 2008 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já první těhu zvracení do konce 3 měsíce, kyčle mě bolely tak, že jsem nemohla vstát ani z postele, myslela jsem, že horší to už být nemůže. Ale může!!! U druhýho těhu zvracení do 6 měsíce a to několikrát denně, kyčle hrůza, otočit se v posteli jen na bok byl pro mě fakt výkon, takže rozhodně druhý těhotenství bylo horší. A to nemluvím, co bylo po porodu. :wink:
22. led 2009 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
moni co bylo po porodu?nebo jakej byl druhej porod? :sunglasses:
22. led 2009 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
aponchie, druhej porod byl vesměs kratší, myslím tu druhou dobu porodní, jinak bolesti byly delší, ale dalo se to, na to vzpomínám docela ráda. Ovšem po porodu, když jsem se vrátila domů, tak mi vylezlo kus dělohy, zní to hrozně a vypadalo to hrozně, jak mi tam dole něco viselo, já nevěděla co to je, ale byl to nějakej otok, jak šla hlavička ven, tak mi to tam nějak prý napuchlo, nebolelo to, jen to byl hrozně nepříjemný pocit, že máš furt něco mezi nohama. Tak jsem na štědrý den skončila ve špitále, ale poslali mě naštěstí domů a já čekala až to splaskne. Celkově jsem se dávala hůř do kupy po tom druhém porodu.Ovšem toto je výjmečný případ, to se nestává často, tak nechci nikoho strašit. :wink:
22. led 2009 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
moni chapu...babicka mela to same a prababicka taky te vylezla deloha az uplne ven a museli ji to zatlacovat a zasivat ju az nakonec si ji nechala vyndat komplet..ale to je stara doba jak rikas stava se to ,ale vyjimecne uz :stuck_out_tongue_closed_eyes: ja jsem zacala chodit na tehu kurz ted pac je zadarmiko od pojistovny a zasnu co dnesni mlade holky vubec nevi jak se vsemu divi a tak,ale hlavne ,ze vi kterej kocar stoji kde :grinning: ja si myslim,ze je to zahul 100%vetsi ne zprvni pac mas uz to prni ditko a preci jen kdyz nikoho nemas k ruce je to zaprah,ale zase ty kilca jdou rychleji dolu :grinning:
22. led 2009 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
zapřah to teda byl, páč jsme měli první tři měsíce otočený režim, v noci řvala a přes den dospávala, já dospat nemohla, musela jsem ráno vstávat k malýmu, takže jsem byla jak zombie :grinning: a že půjdou kila dolů, to jsem si myslela taky, ale ono to asi po tom druhém dítku jde fakt hůř. Začala jsem hubnout až teď, když už malou kojím jen ráno a večer. A taky jsem začala něco se sebou dělat.Ale každej jsme jinej, já prostě musím makat, abych zhubla. :wink:
22. led 2009 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
1, napred hruza,pak pohoda jazz
2. hruza a pak jeste vetsi hruza
24. led 2009 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek