Těhotenství po čtyřicítce: Vaše zkušenosti a tipy na zvládnutí?
Ahoj "holky" 😁 jak zvládáte těhotenstvi po 40? A pokud máte srovnání tak klidně srovnejte...otázka vlastně ze zvědavosti, ráda si počtu. Čekám 3. dítě po cca 7 leté pauze a je to úplně jiný, než si pamatuju a než jsem čekala. Co vy? Jak to davate/dávaly jste fyzicky? A jak psychicky? Porod, hubnutí, jaký je to s miminem...proste cokoliv, co chcete sdílet. Dekuju!
První ve 20 - fyzicky pohoda, šok z nějakých věci při/ po porodu (prislo mi to nechutný, k tomu přístup lékařského personálu.) Porod nestal za nic, skončil sekci. Zážitek na dalších par let.
Druhé ve 28, těhotenství úplně v pohode, věděla jsem co mě čeká. Víc jsem zpočátku zvracela. Porod nakonec také sekce (spatne ozvy.
Třetí (po 10 letech mírně snahy) - naprosto nečekané. Manžel mel De facto diagnostikovanou neplodnost. Těhotenství namahavejsi, v 6 měsíci jsem měla ledvinovou koliku, kameny, byl mi zavedeny stent a následovaly měsíce bolesti a antibiotik. Porod plánována sekce. Kojila jsem v pohode všechny tři. Po 40 je to pro mě namahavejsi, ale zase jedu od 3 měsíců po porodu na 100%pracovne ( bohužel jsem musela kvůli covidu propustit zaměstnance a pracovat sama). Radost mam z prťoly obrovskou. Ale už nejsem tak odolná, pružná… Třeba hrát si s ni na tvrdé podlaze mě fakt bolí; hlavně se pak zvedat.
Miluju je všechny a oni se mají také radi. Nezměnila bych.
První dítě v 31, druhé v 39, odstup kvůli prvnímu porodu a potížím potom, druhé jsme už naplánovali. Teď tu po mně křičí maminto 😀.
První hokus pokus, ale malá zlaté dítko. Senátor je náročnější. Ale já už jsem tak nějak v klidu. Rodit kolem 20-25, jsem víc ve stresu. Je to i mou povahou. Sousedka obě děti necelé tři roky po sobě, odrozeno do 30 a pořád v presu, nic nestíhá, únava, nemoci.
Neříkám, že nebývám unavená, teď jsem se vrátila do práce, ale když se srovnám s ní, jsem šťastný člověk 😀.
Teď jen ustát pubertu starší a přežít pubertu mladšího a můžu do důchodu 🤣🤣🤣.