Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Strach a obavy mít dítě po 30. Měl jste to někdo podobně?

MiminkoPlodné dnyTěhotná po 30Porodní asistentka
lucimia
21. bře 2020

S přítelem ještě nejsme svoji. Ne moji vinou, ale příteli to nějak trvá, ač máme vyjasněno, že oba chceme děti až po svatbě. Už jsme spolu přes 6 let, vše klape. Příteli je 33 a já oslavila 30. Miminko, které by přišlo po svatbě, jsem si moc přála poslední roky, ale nechávala jsem příteli čas, chtěla jsem, aby to bylo vše spontánní... Cestovali jsme a nebyl čas to nějak řešit. Celému svému okolí jsem říkala, že dítě zatím nechceme a že je čas.... Z části to byla pravda, protože prvně měla přijít ta svatba.
Problém je, že teď už místo touhy po mateřství začínám cítit spíš obrovský strach a stres, že by mohly nastat nějaké komplikace, postižení dítěte apod. Velkou roli v tom hraje to, že jsem profesí porodní asistentka, tedy mám tyto nepříjemné situace denně před očima. A vím, že čím starší budu, tím tam bude větší a větší pravděpodobnost nějakých problémů.
Kromě strachu je tam i nějaká zloba a vztek na přítele, protože nám dobrovolně zvyšuje riziko na nějaké komplikace. V poslední době už jsem teda taky začala kolem tohoto časového presu i dost stresovat a o svatbě doma mluvit... Vždy jsem si totiž taky přála, abychom i jako manželé ještě mohli cestovat a miminko nějak "nehrotit". Prostě tomu nechat volný průběh a taky si užít trochu toto nechráněného sexu. 🙂 Teď je mi ale víc než jasné, že, jestli někdy k té svatbě vůbec dojde, že už budu muset od prvního měsíce po svatbě řešit plodné/neplodné dny, protože každý měsíc už bude hrát roli. Je mi z toho až úplně špatně, do breku, jak můj život nejde podle plánů, když všem okolo to jde a už děti třeba dávno mají, nebo jsou už min. manželé. Vím, i z práce, že spoustu žen po 30 má děti bez problémů, ale já prostě cítím, že se "něco" stane. Zdají se mi kolem toho i zlé sny a jsem skleslejší a skleslejší. :( Už si i někdy říkám, že snad už pak žádné dítě chtít nebudu! Přítel říká, že to chce, ale ne ještě teď. Ale že do nějakého roku určitě. Přijde mi to zoufalé takhle si nechat "ničit" MŮJ život a "čekat". Ale co jiného má holka po 30 dělat? Hledat nového partnera? Když toho nynějšího milujete?

Měl jste to někdo podobně? Můžete mě uklidnit, že po 30 se ještě furt nic neděje? :(

michaela_2
21. bře 2020

No, mít dítě po 30 určitě není žádná tragédie a i když rizika vetsi jsou, je X maminek, které mají pohodové těhotenství a zdravá miminka.
Řešila bych ale přístup přítele, jste spolu přes 6 let, ví že bys chtěla děti a ze se tím trapis, ještě se ani nevyjádřil ohledně svatby (což te taky trápí).......evidentně nejste moc na jedné vlně :/
Nijak bych ho citově nevydirala, ale měl by si uvědomit, ze svým chováním o tebe také muže přijít....

pincola
21. bře 2020

@lucimia souhlasím s
@michaela_2
On někdy i ten strach to v člověku takhle otočí. Možná tě stresuje, že přítel je takto nekonkrétní a nedělá žádné vyloženě závazné kroky ke společnému životu (termín svatby, jasné kroky tam vedoucí- plánovaní, spoření peněz na svatbu atd, dohoda, kdy bude dítě). Jestli ti ty vady nenaskakují, ne, proto, že 30 je už pozdě. Ale že vlastně nevíš, kde skončíte, na jakém čísle. Já cestu vidím v ujasnění si to s partnerem. Ne tlačit a naléhat, ale mluvit o tom spolu. Jsi mladá, ale zas chápu, že ve 30 ti nestačí, že se jednou vezmete a pak někdy bude dítě.

volodka162
21. bře 2020

No, můj první kluk byl v mých 27 letech....v lednu tohoto roku jsem na den svých 33 narozenin podstoupila revizi dělohy (zamlčené těhu) a čekám stále na první menses. Můj názor je, že do těch 35 se to dá, ale pak už je to za mě (prosím, nelinčujte...) holt horší a horší. Už ty rizika jak v těhu, tak pak to riziko zda dítě bude OK, častější návštěvy gynekologa a pak v 60letech mít na krku 20leté dítě, které TEPRVE pujde študovat vysokou a matka konečně začíná pomýšlet na důchod...ne, děkuji. Nejsem chudá, ale ani né bohatá a abych si řekla ve svých 40 letech, že bych chtěla mít dítě, tak bych musela být pořádně za vodou abych neřešila jak ze svého důchodu uživím potomka co chce študovat. Za mě ještě je čas, ale....tohle je opravdu těžké takhle....bude tu spousta maminek co Ti řekne, že do 40 to taky jde a zas jiný extrém. Holt asi 4 děti už nestihneš 🙂

janablizka
21. bře 2020

Já měla mimčo v 35 a vše je ok

marketa11112
21. bře 2020

s manzelem jsme se brali po sedmi letech. dite jsem uz chtela, bylo mi temer 30 . zacala jsem se bat prave zda to pujde apod. vysetlila jsem priteli, ceho a proc se bojim. ale take to , ze bych rada ditko pocala, az jako vdana pani. za par tydnu, mozna dokonce dnu (uz si to presne nepamatuji), prisel s prstynkem a zadosti o ruku. svatba pro nej nebyla dulezita a myslel si, ze ja to mam stejne. vzali jsme se, syn se narodil necely rok po svatbe (bohuzel nedonoseny, ale to opravdu nebylo vekem). ted nam je 36. behaji nam tu dve ditka (5 a necele tri roky) a jeste premyslime o jednom.

drzticka81
21. bře 2020

Ja mam tri zdrave deti a vsechny po 30....31,33,36.....ale my jsme sli do deti po roce vztahu....tech sest let by me docela stvalo.....at to neni tzv. prechozeny vztah.....

veruuu_kubesovic
21. bře 2020

Když jsem se seznámila s partnerem (nyní manželem) bylo mi 26let a okamžitě jsme se bavili na téma děti, po roce vztahu jsem otěhotněla svatba pro mě byla "jen papír = nijak důležitá" když přede mě poklekl s tehdy 2měsíční dcerkou v náručí s prstýnkem a slovy jestli si ho vezmu, spontálně jsem mu řekla ať neblbne 😀...myslel to naprosto vážně...ukecat k plánování svatby jsem se nechala po pár skleničkách vína asi půl roku po té žádosti o ruku, ale měla jsem podmínku, že si chci svatbu užít, nechci ani kojit, ani být těhotná...tak jsme se brali až byli dcerce 2roky 🙂
A jinak rodila jsem poprvé v mých 28letech, podruhé v necelých 32letech (obě děti jsou zdravé), plánujeme ještě třetího prcka, jestli se teda "zadaří" a můj strop na porod třetího prcka je 35let a to mi právě bude příští rok 🙂
A doporučím, pokud je svatba pro tebe důležitá, řešit jí s partnerem tady ti může každá z nás radit cokoliv, každá má priority jinde, ale s partnerem se shodnout prostě musíš 😉

95newmommy2020
21. bře 2020

Mám kolem sebe dost lidí, co se staly matkou 35+, jedna porodila poprvé až ve 45. Všechny mají zdravé děti. 🙂

miba10
21. bře 2020

Nadnesene řečeno, trochu profesní deformace. Vím, že to vidíš každý den, ale takhle to asi brát úplně nejde. Život nikdy nejde podle plánů. Proto je to život. Já chtěla děti a svatbu už od 23let. Vztah jsem tehdy měla. Nakonec jsme spolu byly 6 let a jelikož kde nic tu nic, šla jsem o dům dál. No.... První se mi narodilo ve 33 a druhé v 35. Asi to tak prostě mělo být. Vdaná taky nejsem. Upřímně není to teď priorita. S přítelem jsme spolu cca 5 let. Na začátku by si mě bral každý den, no já byla ta co to bojkotovala. No přece se nebudu vdávat po 14 dnech 😂 ted máme děti a dohodli jsme se, že svatbu uděláme až trošku povyrostou.
Prostě všechno je jinak než jsem před XY lety chtěla. A nevadí. Na nic není nikdy pozdě.
Promluv si s partnerem. Řekni mu jak to cítíš a najdete kompromis. Přece svatbu na děti nepotřebuješ. 😉Hlavu vzhůru

jako_mala_holka
21. bře 2020

My jsme se tedy poznali hodne mladi, v 18/20 letech, kdyz jsme pak spolu zacali po dvou letech i bydlet a vse nam klapalo, vedela jsem, ze (tehdy) pritel chce casem deti, ale pry nejdriv ve 30 😀 rikala jsem noooo, tak ok, ja chci dite do 30, tak to nam vychazi, stejne chci nejdriv svatbu... no a nakonec je to tak, ze jsme se brali po 7 letech vztahu, kdy uz jsme byli po vs, pracovali jsme, bylo nam 25/27 a ted, o tri roky pozdeji, cekame mimco... manzelovi je 30 😀 takze my to meli perfektne nacasovane, jak se zda, proste se povedlo

urcite by me stvalo, ze takhle mlzi, ze nekdy bude svatba, ze nekdy bude dite, ale ne ted... at se vyjadri nejak konkretne, aby jsi nakonec nezjistila, ze te jen taha za nos a najednou ti nebylo treba 35 a nic z toho nebylo... to by pak bylo docela blbe treba zacinat s nekym znovu... netlacit na nej, ale vysvetlit mu, ze potrebujes znat nejaky casovy horizont, neni urcite hloupy, vi, kolik ti je a ze neni az tolik casu, kdyz chcete nejdriv svatbu (👍), coz taky neni hned, ze... pokud je chapavy a ma te rad (a opravdu chce to same jako ty), tve obavy snad pochopi a zamysli se nad vsim... moc drzim palce 🌹

rnika
21. bře 2020

Tak asi takto... nebylo to po třicítce ale s bývalým přítelem jsme se rozešli po desetiletém vztahu ( mě bylo skoro 27 a jemu téměř 29). Svého nynejšího (teď už dva roky snoubence) jsem potkala půl roku na to a za další půrok jsem otěhotněla... poprvé jsem rodila v 29 letech, teď bylo 35 a děti mám už 4, patřím mezi ty, kteří problém s otěhotněním nemají. Rozhodně bych se nebála dopředu, že to nepůjde... to jsou zbytečné nervy, každopádně vyříkat byste si to spolu měli. Aby neměl pocit, že je čas třeba do 40, tam už bych obavy měla.

klea81
21. bře 2020

Moje kamarádka je sociální pracovnice a děti nechce vůbec, že nechce aby trpěly, kdyby se rozvedla. Přijde mi to taková slušná diagnóza, že co vidíš v práci si bereš osobně.

veronikav31
21. bře 2020

dcerka se nám narodila po skoro 4 letech snažení,x samovolných potratech v mých 35 letech, syn o 2 roky později. Já ale měla zdrav.problémy.Taky jsem chtěla svatbu první a pak až děti,ale uvědomila jsem si, že důležitější jsou zdravé děti než papír.
A svatba nemusí být až tak moc plánovaná,stačí radnice,svědci a u nás i děti.A to se dá naplánovat během pár týdnů,ne za rok. Zkus partnerovi říct jak si ty představuješ svatbu a že bys už děti chtěla.nemá smysl chodit okolo horké kaše,promluvte si o tom.Zbytečně se nervuješ že to nepůjde,však i svatbu můžete plánovat a užívat si bezstarostného sexu bez zbytečného plánovanání plodnách dnů,počítání,ovulační testy apd. věci,to pak už jen stresuje

eviicka
21. bře 2020

No měla jsem to trochu podobné, děti jsem nikdy nechtěla moc odkládat, můj ex přítel se ale k ničemu moc neměl. A když mi bylo těch symbolických 30 nakonec jsme se po spoustě společných letech rozešli. Pak mi ještě docela dlouho trvalo než jsem našla svého současného manžela. První dítě jsem měla ve 36, druhé čekám teď. Neplánovala jsem to takto pozdě, ale jsem šťastná a vděčná, že ani po těch 35 nebylo nic ztraceno. (Hodně podobný osud mají i moje další dvě kamarádky).
Vím že tvoje situace je hodně ošemetná, když to nebudeš řešit, může z toho být další odkládání, když to řešit budeš, bude "pod tlakem". Já bych asi zkusila najet na vlnu "chci dítě"a svatbu zatím nehrotit, třeba to s tím přijde samo.

monaluza
21. bře 2020

Asi to zbytecne hrotite a posilujete v sobe svoje strachy, ale rozhodne bych si o tom s pritelem otevrene promluvila a nebala bych se byt ostrejsi a treba i trochu zavyhrozovat 😉. Na druhou stranu, pokud se bojite komplikaci s vyssim vekem spojenych, mozna byste i vy mohla slevit ze svych planu, holt treba tu svatbu a prvni dovolenou v Jugoslavii budete mit az po miminku.

Nebojte se trochu rozvirit vody, chlapi jsou dneska noumove (ja rikam ze nejsou "k chovu"), pak se teprve zacnou dit veci 😉. Ja uz taky v osmadvaceti zacinala propadat panice, ale pak prisla hotova smrst: S drahym jsme byli taky takovy ten "prechozeny vztah", brali jsme se po deviti letech a ja v patem mesici, ac jsem to tak nikdy nechtela, ale holt je zivot o kompromisech 😉. Taky jsme u toho stihli postavit dum (jakoze muzi fakt prosla rukama kazda cihla) a mezi detmi nemame ani dvoulety rozdil. Obcas celkem drsna jizda, ale vyplatilo se 😉. Proste nikdy nevite, jak se to v zivote semele 😉.

amazonkajanik
21. bře 2020

My se chtěli brát už 3roky nazpět. Pokaždé nám do toho něco vlezlo,nebyl čas,ještě jsem nesehnala ty "pravé " šaty, nedohodli jsme se na místě a jaké vlastně roční období. O dítě jsme se snažili 6let a teprve vloni se povedlo.Vlastně už předloni.Letos spolu budeme 10let,chtěla jsem tedy svatbu spojit s 1.narozeninami. Taky nestíháme a navíc,kdo ví,jak to bude s tou pandemii pokračovat. Tak to necháváme ležet a když tak se vezmeme na naše výročí a uděláme z toho kovbojku,jako naši. Nikdo nic netušil,krom svědků (babičku málem kleplo 😂)
jo a o ruku jsem žádala já jeho 😂ale přes práh ho tahat nebudu 😂😂😂

me_druhe_ja
21. bře 2020

Spíš bych se bála přístupu přítele ..Jak jsem to četla, hned jsem si vzpomněla na ex...tam sice svatba proběhla, ale na děti bylo pořád času dost a "neboj, ja chci, ale později". To mi říkal po 9 letech co jsme byli spolu, roku manželství a bylo nám 31 a 32. No a je to ex. Měla jsem taky strach, že jsem stará, že to nepůjde, že bude díky věku postižene.... Otěhotněla jsem na první pokus bez hlídání ovulace a bůhví čeho, těhotenství naprosto v pohodě a syn ma teda bohužel genetickou nemoc, ale takovou, která není vázána na věk, zdravotní stav, životní styl v těhotenství, není dědičná... nic, jen strašně blba náhoda...takže těhotenství po 30 se určitě neboj, spíš bych se bála toho přítele...

mrav
21. bře 2020

Moje žena měla naší dcerku v 36 letech. Teď už chvilku dceru vychovávám sám - žena , bohužel, tragicky zemřela. Letos v srpnu už to budou tři roky.

surikata131
21. bře 2020

Někdy chlapi potřebují trochu popostrčit, určitě je potřeba si o tom promluvit s ujasnit si, jak to oba vidíte. Ty nemáš čas čekat 10 let...můj muž chtěl děti po 30, já první do 30, taky jsem na něho vyrukovala s riziky vrozených vad a problémů s otěhotněním, takže naštěstí změnil názor a teď jak máme první, tak najednou by chtěl děti 3 :D chlapi jsou pohodlní a kolikrát se jim do té odpovědnosti moc nechce, ale po 6 letech vztahu v tomto věku nevim na co čeká. Na druhou stranu je to u tebe i profesionální deformace, dnes rodí po 30 možná většina ženských, když se na otěhotnění budeš takhle upínat (aby to vyšlo hned, sledovat se, sledovat ovulaci), tak to třeba akorát nepůjde

izz76
22. bře 2020

@lucimia Neblazni, koukni se kolem sebe kolik dětí se narodí rodičům mezi 30-40rokem,ja bych řekla, že polovina...

uzivatelkapetra
22. bře 2020

Chlapi jsou natvrdlí, musíš na ně polopaticky. Vysvětli mu, že ti už tikají hodiny, že chlapi můžou plodit až do smrti, ale u žen je to přesně naopak a řekni jaké máš obavy a uvidíš jak se k tomu postaví.
Co se týká svatby, já mu oznámila, že moje dítě bude mít stejné příjmení jako já, takže ať se podle toho zařídí...

marticcelli
22. bře 2020

My chteli deti hned po svatbe v mych 21, dockali jsme se v 33 a znovu v 36letech. Vse probihalo chvala Bohu v poradku,jsme zdravi..
Urcite by bylo dobre se se vsemi Vase pocity sdilet s pritelem, mel by vedet, jak na Vas cela situace pusobi..
Co mate prosim na mysli temi neprijemnymi situacemi denne pred ocima?

levandule_k
22. bře 2020

@uzivatelkapetra
Měla jsem to stejně, co se týká svatby. Také jsem partnerovi, nyní už manželovi řekla, že děti se budou jmenovat po mně a ať nepočítá s tím, jestliže náhodou otěhotním, že budu řešit svatbu s pupíkem a nebudu si moct dát na svatbě ani skleničku vína.

@lucimia Já bych si partnerem v klidu promluvila o tom, co chci já a proč a chtěla znát jeho názor a důvody, proč odkládá dítě a svatbu. Intuitivně si myslím, že se tomuto rozhovoru bude vyhýbat a dávat, nějaké neurčité odpovědi, typu nejsem zralý, připravený. Vidím, že jsi z té situace ve stresu, neboj bude to dobré, sice ne možná tak jak si představuješ, ale určitě to dobře dopadne.

Sice se člověk uklidňuje tím svatba je jen "papír", ale pro mě ne, pro mě to znamená víc. Líbí se mi na tom, partneři mají odvahu nahlas před svědky říct, ano chceme být spolu v dobrém i zlém a ne si nechávat zadní vrátka a při problému jít o dům dál.

m.e.l
22. bře 2020

Starsi syn se mi narodil v 29 letech - po IVF s VVV mozku (nema na to vliv věk). . . Druhy syn v temer 38mi - zdravy. . . otehotnet mi prirozene neslo ani s jednim ditetem. . . Rekla bych ze vek az tak nehraje roli. S manzelem jsem se seznamila ve 22ti (jemu bylo 25), v 26ti jsem se vdavala. . . Jo a zasmej se - muj zivotni plan byl mit do 25ti dve deti. 😂 S partnerem si promluv . . . at rekne na rovinu co chce. Jinak moje starsi sestrenky (45 a 50) maji zase logiku - nebudu se vdavat abych se za rok rozvadela. . . Ehm. . . obe maji dve deti. . . Jo a ta nejstarsi sestrenka ma dve zdrave zdrave holky - dvojcata. Rodila temer ve ctyriceti.

janina_8
22. bře 2020

Já jsem měla první dítě v 34 letech, druhé v 35 a třetí v 42 letech a vše v pohodě. Já jsem se prostě dřív na děti necítila.

hermanka88
22. bře 2020

Mě bude teď 32 ,jsme 24tt a naprosto bez komplikací. Zatím. Ale je fakt ,že už mám téměř 7 letého syna.Ale říkám,spousta mých kamaradek má první teprve teď,lehce po 30 a jsou zdravé a v pořádku.Jasne,lépe dříve,ale není to žádný zásadní problém,pokud jste oba s partnerem po zdravotní stránce v pohodě.

daasqua
22. bře 2020

Téměř všichni v mém okolí měli dítě po třicítce (třeba i v 36 letech běžně) a jen půlka z nich byla vdaná/oženěná. Neznamená to, že úderem třicítky po narozeninách najednou vše jde do háje a každá sekunda se počítá a už se máme pomalu chystat do hrobu 😀 Několik holek, co znám, třeba ještě ani v 33-35 nemělo stálého partnera - to je potom "nervozita", jak se to všechno stihne - no a stihly to a jsou nyní na stejné "úrovni", jako já, co má chlapa 10 let, vdaná jsem 4 roky a mám 2r dceru. Ono je určitě nervní si teď v období nejistoty něco představovat a počítat - stejně tak jako holky, co se o mimčo usilovně snaží - teď je sice období nejistoty a nervozity, ale třeba za rok už bude všechno jinak. Např. kamarádka se mnou šla na procházku, když mojí dceři bylo pár měsíců, ak říkala, to by bylo pěkné mít ještě druhé, teď se nám to párkrát nepovedlo, škoda... no a za rok od této situace už držela v náručí druhého syna.
Nevím, zda jsem to napsala srozumitelně, ale jde o to, že člověk je vždy nervózní v období nejistoty, kdy neví, co bude (třeba i teď s koronavirem). Ale to období přejde, i když je to těžké si teď představit, a třeba už za rok to může být úplně jiné a v pohodě a budeš na to období nejistoty jen s úsměvem vzpomínat.

teckadvojtecka
22. bře 2020

@daasqua No nevím, jestli by na to období nejistoty někdo s úsměvem vzpomínal.

teckadvojtecka
22. bře 2020

Jinak chlapa nakopat do zadnice. Pokud ho k něčemu dotlačíš, tak stejně asi nebude "happy". Sorry.

pavlinar
22. bře 2020

Ahoj, chápu tvoje pocity. Měli jsme to v něčem podobně, akorát já jsem si sama nebyla jistá, že dítě chci.. Je to asi přirozené, že člověk počítá.
Měla jsem s partnerem hodně debat, nejdříve o svatbě, kdy pro něj to nebylo důležité. Dokopala jsem ho ke svatbě, teď se tomu spolu smějeme.. ale když mám slabší období, tak je mi to celkem líto, že to nebylo úplně spontánní. Přitom se pak všude chlubil, že jsme snoubenci. Na ránu.. To samo dítě, velké debaty, apelovala jsem na svůj věk, on pořád měl času dost. Když jsem otěhotněla, tak mě vystavoval před známejma.. a jak je hrdej a miluje svoji dceru, o tom nemluvě..

Jinak my jsme se brali v mých 31 po 6 letech vztahu, pak jsem brala ještě nějaký čas HA, a dcera se narodila o 2 roky později. Teď mi tedy táhne na 36, a chtěli bysme další. Resp. stejný scénář jako u 1., už jsme ve stadiu, že chceme oba, ale manžel je v pohodě a já mírně stresuju s věkem a dalšíma okolnostma, které těhotenství brání.
Pro mě je manželství důležité, a pokud by teda dítě chtěl, ale vzít si mě ne, to by se mi nelíbilo. Čula bych tam asi ty zadní vrátka.. pokud se na nesvatbě 🙂 shodnou oba, je to samozřejmě ok.

Asi být tebou bych se smířila, že to prostě nebude takové vysněné pohádkové, ale budete si muset na rovinu promluvit.

Jinak taky mám kolem hodně případů, že děti až kolem 35. Záleží, kde žiješ.. na malém měste jsi ve 30 svobodná bezdětná divná, ve velkém městě je to spíše naopak 🙂

Sem začni psát odpověď...

Odešli

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru