• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jaký byl porod

16. února 2015 
Berus gratluji ke krásnemu děťátku :slight_smile:
jsi dobrá jak jsi to skvěle zvládla. Přeji hodně štěstí :slight_smile:
18. led 2009 v 00:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
berus moc hezký popis :dizzy_face:
18. led 2009 v 00:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
kal a anitto, děkuju :slight_smile:
18. led 2009 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, i já se přidám s mým porodem.

Naše dvojčátka se měla narodit cca 19. ledna 2009, ale rozmyslela si to o měsíc dříve. Obě mimča byla hlavičkami dolů, takže se předpokládal přirozený porod.


Předtím už jsem měla za s sebou dva týdenní pobyty na rizikovém oddělení v Motole, kvůli měkkému děložnímu hrdlu a hrozícímu předčasnému porodu…….no a 14.12. 208 ráno v 1 hodinu mě probudila mírná bolest v podbřišku (už jsem to znala z minula,když mi před měsícem odešla hlenová zátka, takže jsem tušila, že se něco děje..) Nejdříve jsem si nebyla jistá, zda to nejsou jen střevní potíže :wink: , ale když ta bolest byla pravidelná a hned po 5ti minutách, tak jsem probudila manžela a že jedeme, že to vypadá, že budeme rodit… nevěřil.

Do Motola jsem dorazili ve 2 hodiny, manžela poslali domů, mě na odpočívárnu. Tam jsem pobyla asi jen půl hodiny a hned jsme šli na sál a já volala manžu zpět… nestihlo se ani holení ani klystýr.
Kontrakce byly od začátku strašně časté, ale daly se prodýchávat. PA byly fajn, a radily mi, jak na to. Doktorka si to jen chodila kontrolovat. Pak jsem najednou byla otevřená na 8 prstů a objevil se i doktor, praskli mi vodu a pak začali ty nejsilnější kontrakce a tlak na konečník… to bylo nejhorší. Skoro to nešlo prodýchat, ale naštěstí to netrvalo dlouho a šlo se tlačit. To už pro mě byla docela hračka. Líbilo se mi,jak mi doktor přesně vysvětlil, jak mám správně tlačit, aby to bylo co nejefektivnější.. no a za chvíli v 6 hodin byla Emička na světě a po ní za 5 minut i Adámek :slight_smile: Takže celý porod trval zhruba 5 hodin a překvapilo mě, že nebyl tak hrozný. Hlavně že prckové jsou v pořádku.

Manžel tam byl celou dobu se mnou a chudák si to oddýchal celé se mnou :slight_smile:

Jinak i když prckové byly malincí (44cm, 2230g, 45cm 2340g), tak jsem se bez nástřihu neobešla, šití bylo nepříjemné, ale zahojilo se to skvěle a já už po měsíci můžu jezdit na kole…


Takže takto jsem si porodila…. Přeji všem podobné pohodové zkušenosti.
19. led 2009 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivko:krásně jsi to zvládla,gratuluju :slight_smile:
19. led 2009 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
díky, zato teď ted permanentní zápřah je horší jak porod :wink:
19. led 2009 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Berus, tak jsme měly porod ve stejný den a pokud jsi rodila v Liberci, tak i na stejným místě. Jen ten můj byl vyvolávaný a skončil císařem, takže nic moc.
19. led 2009 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
stofka, rodila jsem v Liberci :wink: , to je mi tě líto, já na porod vzpomínám v dobrým a kdo tě rodil? Mě PA Tomášková Eva a Knorová Naďa a doktor Renos Afxentiou (Řek), s tím byla sranda, hlavně jak neuměl pořádně česky, a pak přiběhl Zeman.
19. led 2009 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to jsem se musely v porodnici vidět, jen o tom nevíme. Přijímal mě doktor Lidák, ale na sál za mnou přišla nějaká mladá doktorka, jméno si nepamatuju, ta mi vložila tabletu na vyvolání a praskla vodu. Protože jsem se moc neotvírala, tak zase přišel Lidák a otevřel mě o cca 2 prsty ručně fuj :stuck_out_tongue_closed_eyes: , pak už jsem se pomalu otevřela, ale malý nebyl dorotovaný, takže jsem musela ležet asi dvě hodiny na boku, rvali do mě oxytocin a kontrakce asi už v kuse, to bylo pěkně hnusný, pak přišla dr. Krabsová a zkoušela se mnou tlačit, naštěstí přišel zase i Lidák(ten mě průběžně kontroloval) a zavelel císař, dělali mi ho pod epidurálem, takže jsem malýho viděla hned po porodu. Byl prý zaseklý za stydkou kostí a kdyby ho ty doktorky se mnou vytlačili, tak mohl mít parádní hematom na hlavičce, takže ještě, že mě hlídal dr. Lidák, byl sice trochu drsnější při vyšetření, ale nedám na něj dopustit.
19. led 2009 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to jsi rodila přes den, viď, já měla asi druhou službu

já si tě pamatuju, Kryštůfek tam byl jen jeden, máš příjmení od K? a byla jsi na pokoji č. 6 nebo 8, já byla na 7 a už si nepamatuju, co bylo naproti

a proč ti vyvolávali porod? přenášela jsi? já mít takovej porod, tak si jdu hodit :stuck_out_tongue_closed_eyes:
19. led 2009 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rodila jsem od osmi ráno do pěti odpoledne. Příjmení mám Černá a byla jsem na pokoji č.1. :wink: , tam dávaj maminy po císaři aby to k nim měli nejblíž, ale máš pravdu Kryštůfek tam byl jen jeden. Vyvolání jsem měla plánovaný, protože malý byl podle ultrazvuku o týden hubenější než by měl být a průtok pupečníku se jim taky nějak nezdál, nakonec měl Kryšpín 3350g a 51cm, takže žádnej diblík, ale normální mimčo.
A i přes to všechno na porod vzpomínám a těším se na další, to jen manžel když mě viděl trpět, tak říkal, už nikdy víc :sunglasses: . Ale ještě že tam byl.
Prďola se vzbudil, tak jdeme baštit.
19. led 2009 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Berus jsem si vzpoměla,že si mě asi pleteš, byla tam ještě jedna mamina s Kryštůfkem, ale odešly dřív než my. Já byla po císaři do druhýho dne na gyndě a pak mě až dali na šestinedělí, ale celý den jsem ležela, takže až třetí den jsem chodila na jídlo a čtvrtý jsem konečně měla Kryštůfka u sebe a to ty jsi už šla asi pomalu domů :slight_smile: .
19. led 2009 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
stofko, psala jsem ti IP, nahoře na stránce by ti to mělo svítit červeně :wink:
19. led 2009 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivka-gratulujem :slight_smile: ja by som sa asi neodhodlala na prirodzeny porod pri dvojickach....a bola si prvorodicka!!! fakt gratulujem!!! :slight_smile:
19. led 2009 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ivka, moc gratuluji k přirozenému porodu :slight_smile: ...Jak tak čtu vaše porodní příběhy, mám pocit, že se snad nedá odrodit bez urychlovadel, vyvolávadel, epidurálu, Hamiltonu, císaře....připadám si se svýma dvěma přirozenými porody jak Marťan na Zemi :grinning:
20. led 2009 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mirjanka: jsi šťastná žena :slight_smile: taky jsem si přála rodit přirozeně,ale bohužel :frowning2: i když,zdraví mimíska je nejdůležitější :dizzy_face: hodně štěstí při třetím porodu :wink:
20. led 2009 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mirjanka: taky mám občas podobný pocit. Hlavně po druhém porodu ve velké fakultní nemocnici. Koukalï na mě jak na zjevení nejenom maminky, ale i sestry. Sestra si málem sedla na zem, když mě upozorňovala ať si rychle nesedám, že si poraním šití a já ji odpověděla, že ale žádné nemám. Chudinka prostě nepředpokládala, že se tam někdo bez šití nachází :sweat_smile: (je pravda, že jsem byla jediná z oddělení, kdo si v jídelně dokázal suveréně sednout). Další zase pronesla, že se mě nebude ptát na stolici, protože po klystýru ještě určitě nebyla. Po mé odpovědi, že klystýr nebyl a stolice je bez problémů jen vyjeveně koukala. Nejvíce mě ale dostalo, když i moje gyndařka na prohlídce po šestinedělí málem úžasem spadla ze židle, když si přečetla zprávu o rodičce a zjistila, že jsem během porodu neměla žádné léky, oblbováky, zásahy, nástřihy, poranění atd.Hlavně ji dostal nástřih. Pronesla- to snad není možné, vy jste porodila dokonce bez nástřihu? No a proč taky ne!Rodila jsem druhé dítě a první jsem porodila taky bez nástřihu. Pro ni jsem ale byla asi nějaký vyjímečný případ. Pracuje totiž částečně v soukromé praxi a částečně v porodnici, tak asi ví co je běžná praxe. Je to smutné, že přirozené porody jsou u nás pořád dost velkou zvláštností (ikdyž chápu, že ne každý porod se bez zákroků obejde)
20. led 2009 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konja, mně to přijde jako chyba v porodnictvní...já měla oba porody přirozené...bez čehokoliv jen mi ke konci píchli vodu...ta se mě držela dlouho :grinning: ....Konja, chtěla jsem se tě jen zeptat, jestli si nepamatuješ u porodu před pěti lety, zda ti píchli oxytocin kvůli rychlému vypuzení placenty (já si na tu injekci oxytocinu pamatuji před 10 lety...tam mi jí píchali ještě ve vaně, ale u druhého syna si ji prostě nepamatuju...tak nevím, zda jí vůbec dávají)
To sezení po porodu...na mě koukala hlavně divně moje mamka...když vzpomenu na oba porody, tak nemůžu říci, že bych byla přeborník v rychlých porodech...první docela zdlouhavý a únavný, druhý o polovinu rychlejší bez únavy...ale za to, po porodu žádné komplikace ani sedací :grinning:
A moje sestra rodila ve Vrchlabí 3x taky zcela přirozeně...tak nevím, kdyby se tady na Koníkovi udělala Anketa - kolik maminek prodělalo přirozený porod bez jakýhkoliv medikací...odhadovala bych to tak na 5 procent :rolling_eyes: a to mi přijde smutné
21. led 2009 v 09:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
mirjanka: tak oxytocin po porodu na vypuzení placenty mě píchali při obou porodech. Ale to i chápu, je to kvůli tomu aby předešli velké krevní ztrátě (teda aspoň se domnívám,že to tak je :sweat_smile: ). Taky si toho už moc nepamatuji, jen vím, že při prvním porodu doktorka v kldu počkala až oxytocin zabere a pomalu, nenásilně porodila placentu. To bylo ve Vrchlabí. Proto jsem v klidu každému říkala, že porod placenty už je krása, že to vůbec nebolí. Po druhém porodu (velká fakultní nemocnice v HK) mě píchla PA oxytocin a snad bez jakékoliv pauzy mě začla jednou rukou tahat za pupečník a druhou mě tak mordovala břicho, že jsem myslela, že bude po mě. Jsem si párkrát i zařvala, měla jsem pocit, že mě snad chce přes břicho najít páteř. Bolest to byla snad větší než samotný porod. No s tím sezením máš pravdu, matka i babička ze mě byly úplně v šoku. Ráno před šestou jsem jim volala, že se kluk narodil a tak ať se přijedou podívat, že můžou hned. Přijeli asi v devět a protože nevěděli kam maj jít, tak jsem jim přišla naproti k výtahu. Reakce moji mamky byla asi takováto - já jsem myslela, že už jsi porodila? Ona prostě nemohla pochopit, že jsem před třema hodinama porodila a v klídku jim jdu naproti a málem si při tom ještě poskakuju, usmívám se od ucha k uchu a nic mě není :grinning: Moje mamka prý ještě dva dny po porodu omdlévala a popraskané oči měla ještě skoro za měsíc. No a babička na tom nebyl o nic lépe. Já měla naštěstí oba porody lehké. Syna jsem sice rodila celou noc a byla jsem děsně unavená, ale po porodu ze mě všechno spadlo tak, že bych klidně hnedka popadla dítě do náruče a upalovala domů :grinning: No a po druhém stejně. Mirjanka až porodíš, nezapomeň napsat jaké to ve Vrchlabí teď je. Chceme ještě jedno mimi a už jsem manželovi oznámila, že může zapomenout na porod v HK, že rodit chci znovu ve Vrchlabí!
21. led 2009 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja:kdo tě to v HK proboha rodil? :sweat_smile: mně dali oxytocin na porod placenty a počkali až vyjde :fearful:
21. led 2009 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konja, tak to je bezva, že chcete ještě jedno dítko... :slight_smile: určitě napíšu, mrzí mě, že ještě nikdo nenapsal nic konkrétnějšího o porodech ve Vrchlabí
Konja, tak mi ten oxytocin asi taky píchli...jen vím, že jsem přecházela z vany na por. sál a tam mi teprve placentu vytáhli...před deseti lety se vše odehrálo ve vaně...už trochu zapomínám :frowning2:
21. led 2009 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, tak já popíšu ve zkratce svuj porod..Ráno 7.1. asi v 6h mi praskla voda.Teklo to ze mě teda proudem ,t aže jsme s přítelem nastartovali auto a jeli jsme do porodnice.V porodnici si mě už nechali, s tím že porod by se měl po odtoku vody sám rozjet do 24h, když ne, tak mi dají kapačku na vyvolání.Pan doktor mě chodil neustále kontrolovat, ale vubec jsem se neotvírala.Ani žádné bolesti jsem neměla, prostě nic.Připravená už jsem byla, klystýr a oholení proběhlo hned to ráno.Teprve odpoledne, asi kolem 15h jsem začala pocitovat mírné bolesti v podbřišku, no jako při měsíčkách.Asi v 17h mě kontrolovala už jiná dr. a tam mi oznámila, že už jsem otevřená asi na 3cm, takže pokud to bude takhle pokračovat dál, tak během noci určitě porodím.Pak za mnou chodila asi každou pulhodinku..otevírala jsem se, ale šlo to pomalu, uměrné tomu byli i bolesti.Trošku mě břicho bolelo, ale nic extra.Teprve před pul 9 mi dr. řekla, že jsem otevřená zhruba na 5 cm, ale že jestli chci, muže mi napíchnout kapačku a tím se to rozjede a do pulnoci mužu porodit.Souhlasila jsem.Dostala jsem tedy kapačku a bolesti se pomalu, ale jistě rozjely.Byly asi po 10 minutách, bolelo to..neříkám že nee:slight_smile:, ale pořád jsem čekala, že bude ještě hůůůř.Pak se intervaly zkracovaly, poslední 3/4 hodky už byly co 2 minuty.Hodně mi pomáhalo skrčit se a zkřížit nohy.Bolest ustoupila pu zhruba pul minutě a za další minutku začala další.V tom už ale přišla dr. a řekla mi, že už jsem oteřená a při další kontrakci mám tlačit.No a tak jsem tlačila.Měla jsem dojem, že mám strašnou zácpu(to tlačila miminkova hlavička:slight_smile:) a já tlačila pěkně dospodu.Nevím, na kolik zatlačení se malej narodil, ale vím, že to netrvalo dlouho a už jsem uviděla hlavičku a pak byl na světě. :slight_smile: :slight_smile: Paní doktorka říkala, že jsem tlačila správně proto to šlo tak lehce.Takže-na porod si nemužu stěžovat a klidně bych si to zopakovala, byl to jedinečnej zážitek.Horší pro mě byl den po porodu, kdy jsem byla díky větší ztrátě krve tak zesláblá, že jsem nemohla ani mluvit.Ale ted už jsem ok a těším se ze svého miláčka.
21. led 2009 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Evulinkab: moc gratuluju k synáčkovi a k pohodovému porodu a hodně štestí :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
21. led 2009 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkabu: Celý porod vedla PA, doktorka to nestihla. Jak se jmenovala to nevím, zažila jsem ji až na samotný porod, asi deset minut. V kartičce má malá napsanou dr. Křepinskou ( ta byla výborná- ikdyž jsem se s ní potkala jen při příjmu) a jako PA Bydžovskou a Maléřovou. Nevím, která z těch dvou to byla, sice se každá představila ale já to nějak nevnímala :sweat_smile: Jen můžu říct, že to byla asi tak čtyřicátnice, krátké hnědé vlasy, absolutní suchar, neusměvavá baba.Ještě, že jsme se potkali jen cca na 10-15 minut :sweat_smile: Možná ten spěch byl kvůli přeplněné porodnici a dalšímu porodu ke kterému PA ihned po mě odcházela, ale bylo to teda žůžo :rolling_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
22. led 2009 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja:tak ty neznám, mně rodila PA Ohlídalová a Kopecká a byly super obě :slight_smile: Mladá dr na příjmu byla Malkovská,taky hodná a dr Kacerovský,sice hodnej ale s ní jediným spokojená nejsem.
22. led 2009 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkabu: Ono tam je toho personálu opravdu hodně. Na ě se v průběhu porodu taky přišel podívat nějaký doktor, ale ten se pro jistotu vůbec nepředstavil (nebo to tak zahuhňal, že jsem to ani nepostřehla).Byl hrozně mladej a přišlo mě, že bez PA vůbec není schopnej fungovat, natož pak mluvit s rodičkou. Vždy něco řekl PA a ta to pak řekla mě. Bylo to ještě takové lékařské ucho. Ale bylo mě z něho pěkně trapně, když přišel do místnosti tak jsem si totiž uvědomila, že ho znám. Vůbec nevím odkuď, ale myslím si, že je to nějaký kamarád od někoho koho znám a že jsem se s ním musela potkat na nějaké oslavě nebo něčem takovém. Z jeho reakce na mě si myslím, že mě taky poznal. No bylo mě pak opravdu příjemné na toho člověka roztahovat nohy :sweat_smile: Naštěstí tam byl jen jednou.
22. led 2009 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, je to už rok co jsem porodila krásnou, zdravou holčičku a říkala jsem si, že bych měla někam napsat svůj porodní příběh, protože to byl největší a nejhezčí zážitek mého života. Je trochu detailní, ale věřím, že se pobavíte.Tak tady je:
Plodová voda mně praskla cca ve 21:30, poté co jsem večer zhruba dvě hodiny skákala na míči, abych ten den D trochu popostrčila :slight_smile:. Do Podolí jsem dojela okolo 23. kontrakce žádné jen takové mírné nepravidelné bolesti.
Na příjmu jsem se ptala, jestli to jsou ty kontrakce, tak mi sestřička řekla, že bych se tak nesmála a že to poznám. Manžela mi poslali domů a zhruba o půlnoci mě přijali na rizikové s tím, že to může trvat ještě 24 hodin než se bude něco dít . Doktorka se mě ptala, jestli budu moct spát, tak jsem řekla, že snad jo.

Jenže jsem nespala. Každých zhruba 10-8 minut jsem vstala, zastříhala u postele nohama, došla na záchod, protože jsem měla průjem. Tak to šlo asi do 4 ráno. Přišla sestřička, která chodila kontrolovat maminu, s kterou jsem byla na pokoji a povídá vy nespíte, že? A já teda jakože ne, tak prý půjdeme na monitor. Sedět půl hodiny a nehýbat se pro mě bylo strašný. Pak jsem se doploužila na vyšetřovnu a dr. Povídá, že jsem otevřená na 5 cm ať zavolám otce,že mě přesouvají na porodní sál.
Tam se mě ptali, jestli chci klystýr, když mám průjem, že by to ani nebylo potřeba, ale já vykřikla sem s ním :stuck_out_tongue_closed_eyes: a bylo to super, protože jsem seděla na záchodě a přehlušilo to všechny mé bolesti. Akorát jsem se stačila vysprchovat (ve sprše jsem zjistila, že mi to nepomáhá a rozhodně tam nebudu trávit ani chvilku) a v 5 ráno dorazil manžel. Chudák se ptal jestli mi může nějak pomoct, tak jsem mu říkala ať na mě rozhodně nešahá, sedne si, kouká na hodiny a počítá mi minuty od kontrakce ke kontrakci. Byly zhruba po 2 minutách. Neustále jsem stála, když to na mě přišlo, zavěsila jsem se na žebřík-topení v koupelně, zastříhala nohama a zase jsem se vrátila k němu do pokoje si povídat. Bolesti jsem měla jen do břicha (kdo zažil žlučníkový záchvat, tak asi takové).
Po hodině cca v 6 přišla PA a dala mi monitor (kontrakce 1 minuta), sezení pro mě opět bylo nesnesitelné, kroutila jsem se jako had :confused: ,musela jsem vydržet 30minut, já jsem přitom toužila stát a stříhat nohama u žebříku :grinning:. Hned jak mě odpojila jsem vyskočila a hurá do koupelny - věšet se na žebřík. Jenže to přestalo pomáhat a strašně mě začal bolet zadek. Začala jsem zmatkovat, jestli potřebuji na velkou, nebýt manžela, který mě přesvědčil, že po klystýru to není možný, asi bych dítě vytlačila do záchoda :wink: . Povídám mu ať něco dělá, že to strašně bolí a asi umřu a on co jako má dělat? Říkám, zavolej někoho! Chudák a asi jak, když v Podolí jste na samostatných pokojích a nikde ani noha. Zmáčkla jsem tedy zvonek, přišla PA, tak jí povídám,že mě bolí hrozně zadek, a že to asi nevydržím.
Mrkla na mě a říká, že jdeme rodit ať si lehnu na křeslo-nastaví mi ho, jak mi to bude příjemné (no příjemné to nebylo nijak škoda,že se nedá rodit ve stoje u stromu jako domorodé ženy :slight_smile: ). Manžel se přesunul k hlavě a tady nastal jeho velký okamžik, protože při rozdýchávání jsem se na něj věšela a funěla mu do košile. Bylo před sedmou raní a střídaly se směny, takže jsem tam měla PA dvě. Povídají mi, že to by mi šlo báječně a teď ať tlačím. No to tak báječné už nebylo, protože jsem při tlačení křičela: Já porodím zadkem, já porodím zadkem! Smály se a povídaly, neporodíte, nebojte, nemluvte a tlačte. To mi teda fakt nešlo, měla jsem to líp nacvičit na kurzech, pomohl mi až manžel, který se nebál a šel se podívat a říká mi, už vidím hlavičku, jakoby mi tím dodal strašně moc síly, že už je to vlastně otázka vteřin a né dlouhých minut,jak jsem si myslela, tak jsem pořádně zatlačila a byla venku. Přesně v 7:00, přestřihl pupeční šňůru.
Obě PA byly naprosto skvělé,porod byl tak rychlý a nekomplikovaný,že u něho nemusel být žádný doktor a obě mě upozornily, že při druhém mám přijet včas, protože od začátku 5 minutových kontrakcí uběhly pouze 2 hodiny a to je na prvorodičku neuvěřitelná rychlost. Dr. přišel na šití, popřál mi k dceři a to byla veškerá jeho práce. Dodatečně jsem se PA ptala, kdy mě nastřihla, že jsem si toho ani nevšimla. Smála se, že to bylo, když mi říkala ať mlčím a tlačím dokud neřekne dost, bála se prý abych zase nemluvila a nepřestala. Tomu, že mi břicho a spodek polila nějakou vodou z karafy jsem totiž nepřikládala žádnou důležitost :slight_smile: .
Tak to je vše a přála bych každé, tak super rychlý „téměř“ bezbolestný porod.
PS: Dodatečně jse se smíchem obvinila všechny ženský v mém okolí,proč mi neřekly, že u toho tak strašně bolí zadek – prej je to nenapadlo, anebo, že na to zapomněly. Ono sice v knížkách píšou, že je tlak na konečník, ale člověk si neumí ani z desetiny představit co to znamená :angry: , tak až vám začne ten „tlak“, tak si vzpomeňte, že už je to ta poslední fáze a je konec!
23. led 2009 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
malagelo: gratuluju k miminku, popsala jsi to moc hezky. Ale k tomu tlaku - já ho zažila jen u prvního porodu, u druhého vůbec. Takže ani být nemusí :wink:
23. led 2009 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
No Malagelo já se teda nasmála.. já porodím zadkem dost dobrý :wink:
23. led 2009 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja: tak tos mě potěšila, při druhém porodu bych to teda ráda oželela :grinning:
23. led 2009 v 16:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek