Porod akutní sekcí, jak se s tím vyrovnat?

Vím,že to bylo to jedinné správné pro záchranu a zdravý mého dítětě,nicméně vše mělo být jinak,císař mně neksutečně zaskočil a při vzpomínce na to jak jsem své posledné dítě přivedla na svět je mi čím dál hůř,vím že je brzy a že čas to asi zahojí,ale jak na to?co vám pomohlo,kdy to přebolelo??Děkuji
Možná nám jen pomůže se vypovídat,mám pocit že to nemám komu říct 😞
lucinka58
28. črc 2015
Já osobně musím říct, že mě taky potkal porod akutní sekcí. Po 11 hodinách porodních bolestí kdy jsme se dostali až do tlačící fáze, tak malej nechtěl postupovat porodními cestami dolů. Jeho ozvy najednou padaly a vypadalo to na to, že se ve mě zadusí, protože mu docházel kyslík. Osobně musím říct, že když jsem slyšela ten monitor jak skoro vůbec nesnímá srdíčko, tak jsem byla úplně paralizovaná strachy. Naštěstí v tu chvíli zakročil primář, který porodní asistentce a mladé doktorce, která při porodu asistovala řekl, že takhle to nepůjde a že buď budeme malýho vytahovat akutně zvonem pokud nám ještě klesne do porodních cest, ale že on je pro akutního císaře. Jsem za to rozhodnutí moc ráda. Vím, že jsem si neužila to prvotní přiložení na bříško a viděla jsem svýho syna až po 6 hodinách po porodu (protože byl císař prováděn v celkové narkóze), ale jsem vděčná za to, že je zdravý a živý. V hlavě to mám srovnané tak, že já budu mít raději živé a zdravé dítě císařem jak třeba postižené nebo nedejbože mrtvé proto, že bylo nutné rodit přirozeně.....
saminomiminoautor
28. črc 2015
@rybamrazena nevím co myslíte,tuhle diskuzi jsem zakládala před 3 lety,poslední příspěvek je rok starý,mezi tím se mi narodil krásným přirozeným porodem syn,zkousla jsem vše,už dávno řeším úplně jiné věci 🙂
saminomiminoautor
28. črc 2015
@rybamrazena a opět jen honení si EGA,nic k tématu ale radit budete a totální kraviny,jste po sekci??Pokud ne tak nepruďte,tohle téma se vás vůůůůůůbec netýká
saminomiminoautor
28. črc 2015
@rybamrazena ahá,takže předpokládám že vy nemáte ani jedno dítě,tedy nevíte jak se rodí přirozeně ani sekcí,nevíte zkrátka vůbec jak se rodí,ale víte že jak říkala kamarádky o svém porodu ,že jim byl přirozený porod odporný a hnusný 😃 To je gol dne opravdu jste zcela oprávněná zde cokoliv psát jakožto zkušenná matka 😃
rybamrazena
28. črc 2015
@saminomimino Ach...jak typické. Máte pravdu, o porodech nevím vůbec nic, protože potraty nejsou porody. A když o tom nic nevím, tak bych asi ani neměla nic studovat nebo se teoreticky připravovat na možné varianty. Myslím, že matky adoptivních dětí by vám, za tento váš přízemní názor, nepodaly ani ruku.
Ego si tu nehoním, jen Vy tu osočujete ostatní s jiným názorem, kteří tu už dávno nejsou kvůli vám, protože vy jste přece v poho! No, snad nám to jednou dokážete. Jenom prosím vás, když už si chcete brát moje slova do úst, tak se laskavě nejdřív naučte číst a chápat čtenému textu. Přeju vašim dětem vyrovnanou maminku!
schotja
28. črc 2015
http://www.modrykonik.cz/forum/staram-se-o-deta... .....a léčíme si to, kde se dá 😎
schotja
28. črc 2015
@schotja ..asi to admini smažou, páč toto opravdu není k tématu 😞
smallinka
28. črc 2015
@saminomimino S čím se chcete vyrovnávat? Buďte ráda, že máte zdravé dítě, to je přece hlavní. Kdybyste žila v dřívější době, kdy sekce neexistovaly, tak byste se možná vyrovnávala s horší věcí. Pokud byste sama byla naživu.....Věnujte se dítěti, buďte ráda, že ho máte, ono z vás tu negativní emoci pozná. Tak buďte pozitivní kvůli němu 😉
rybamrazena
28. črc 2015
@schotja Já myslím, že na základě druhého příspěvku z odkazu na to nemají nárok 😃 Teda, pokud Vás někdo samozřejmě nenahlásí....
soyovka
20. čer 2016
Jeee, to je krásná diskuze (az na ten konec) ☺ rada bych taky přispěla, i kdyz je to už tak dávno skonceno... Někam potřebuju napsat, ze se mi syn narodil akutní sekci, za tyden to budou dva roky a porad kojím. Ja prenasela a vydupala si i par dni navíc, klasika porodní plan, představa krásného porodu, bonding atd. Realita - opravdu mi začaly kontrakce den pred vyvolavanim, ja blba jela do porodnice brzy, ač jsem ji mela za barákem. Měli narvano, ač nikdy nemivaji a porad tvrdili, ze to nejsou kontrakce, dle monitoru. Ale ja mela úplně klidne těhotenství, jsem si jista, ze to kontrakce byly a ze mi je nějakou injekci zastavili na noc, ráno jsem u nich mela mit vyvolání porodu. Vim jiste, ze jsem začínala rodit, nemohla jsem od bolesti sedět, utekla jsem z pokoje na chodbu, aby me prevezli na hekarnu. Něco mi pichli, prý abych si na noc odpocinula a tim vse skoncilo a ja usnula. Ráno nasledovalo vyvolavani, vůbec jsem se neotevirala, kolem druhé mi pichli vodu a nic, pak mi dali i epidural, kotel oxytocinu a proste nic, otevrena na centimetr a pul. Bolesti z oxy byly priserne, už me bolelo cele břicho, spodek... V deset večer je ted už expritel pozadal o SC na radu me maminky, která s nim celou dobu komunikovala pres facebook a telefon. Primar tomu dal ještě hodinu a pak akutní sekce, u které jsem málem vykrvacela. Syna mi poprvé ukazali asi za hodinu na JIP, protože jak jsem se probrala, začala jsem se cela doblbnuta extrémně shánět, kde mam dítě 😄pamatuju si, ze jsem si hned prohlížela ruku, jestli tam mam ten stitek s jeho udaji. Pak hned v pet rano po probuzení mi ho přivezli a sestřička me po krátkém pomazleni vzala do sprchy, řekla mi, ze když dojdu do sprchy, primar me propusti na sestinedeli. Tak jsem se zvedla a sla. Ve skutečnosti me ona víceméně táhla, ale došla jsem tam a v deset rano jsem byla přeložena. Cely můj porod byl zlo, včetně chování některých zdravotniku. Ale na JIP mi hrozne pomohli a na sestinedli jsem se bila jak lev. Vynutila jsem si syna do postele a ze kdyby něco, zazvonim. Vynutila jsem si noční i denní kojení podle jeho potřeby a ne co tri hodiny, s hrůzou jsem zjistila, ze nesaje proto, ze ho prikrmujou. A pak už bylo vse jak ma byt. Diky bohu můj syn je po mne a první rok života projecel tak nahlas, ze mi ho radsi dali hned, i když jsem sotva lezla a nemohla ho ani nosit 😄 myslím, ze jsem byla silná psychicky a tak jsem císaře a dny poté zvládla na jedničku. Co me trápí je, ze jsem dle meho císařem rodit nemusela. Trápí me, ze lékaři jsou schopni do porodu takhle zasahovat a maminky trápit. Dodnes se vyrovnávám ne s císařem a jeho dopady, ale s tim, ze jsem tam jela tak brzy, ze jsem se nechala obalamutit a něco si nechala píchnout, ze me tam trapili a nechovali se profesionálně.. Trápí me, ze spousta maminek po císaři nedostala kvalitní podporu kontaktu s miminkem, podporu kojeni, psychickou podporu, dle toho, co jsem si tu přečetla v předchozích prispevcich. Není to selhání, ze jsme rodily břichem, ale často je to selhání lékařů a okolí, ze maminky jako my se tak trápí. Věřím, ze jste už dnes všechny nade mnou s císařem jakž takž srovnane, doufám v to ☺ a dekuji za tuhle diskuzi. Pomohla mi zase si utribit myšlenky a posunout se dal. Jsem s malým sama a mozna už nezaziju žádný porod. O to víc se snazim vybavovat si z něj to dobre. Třeba tu sestřičku z JIPky, která mi pomohla byt se synem hned, jak to bylo možné. Tak doufám a věřím, ze si na tom každá najdeme něco pozitivního 😉
schotja
21. čer 2016
@soyovka Moc krásně jsi to napsala.. A v plném rozsahu souhlasím s tím, že v některých případech na sekci dojde právě díky různým zásahům a někdy možná i zbytečným indikacím ze strany lékařů.. I příchod na svět je byznys, a vykazovat se musí, že... Já jsem sice porodila přirozeně, ale už v těhotenství jsem věděla, že nebudu vůbec kojit (ze zdrav.důvodů) Dlouho jsem se s tím nemohla srovnat..a nejtěžší bylo, vysvětlovat něco, s čím člověk není vnitřně srovnaný.. Všude je něco, to si nevyberem.. Ale aspoň jsem dcerku hodně nosila v šátku, abysme nepřišly o tu vzájemnou "blízkost", která sice po porodu byla - na malý okamžik se i přisála 🙂 ale pak už nám bylo odepřeno... Jen jedna sestra z bečárny zřejmě nevěděla, z jaké indikace mám dceru na UM a byla na mě dost hnusná, asi si myslela, že je to jen můj rozmar a kojit nechci.. A s tím přikrmováním, to je velký nešvar v porodnicích, a pak ty maminky ani netuší, proč ty děti nesají z prsu a trápí se .. 😞
soyovka
21. čer 2016
@schotja ano, presne tak, takové ty nesvary personálu jsou spousteci psychických poruch dost často. Člověk pochopí, ze je to náročná prace, ale spousta lidi ma náročnou praci a musi odvadet profesionální výkony. Kolikrát chybi vůle ridit se novými poznatky. Dnes už se přece ví, ze dítě se začne kojit kolikrát po třech dnech, není třeba dokrmovat nebo ze po sekci je třeba o to vice prikladat, ze prikladani po třech hodinách nestačí. Ze mi ho prikrmuji jsem zjistila v noci, otevřel pusinku a videla jde v ni zbytek tekutiny. Takže mi ho dokonce prikrmila pred tim, nez ho donesla na kojení. Tak proc by se prisaval, když nemel hlad, ze? Ospravedlnovala se tim, ze mi chtějí po císař dopřát odpočinek. Rozhodnuti za "pacienta" bez pacienta. Takových momentu byla spousta. Taky jsem ho nosila a nikdy nemela kocarek, ještě porad nosim 😉 blbe je, ze spousta maminek nema pořádně informace a není divu, ze se pak všechno pokazi vlivem okolnosti. Zvláště, když nejsou lékaři a sestry citlivi vůči matce, která prožívá hormonální změny a o to citlivější přístup potřebuje. Mame samozrejme zdravotnictví na vysoké úrovni, to nelze poprit, ale v těchto věcech jsou často mezery no 😩 když to člověk srovna se zahraničními přístupy, tak vidí, ze u nás se těhotná nebo matka po porodu opravdu zbytecne bere jako pacient bez vlastní vůle a schopnosti sama se postará intuitivně.
samaber
21. čer 2016
@saminomimino tak mě to bolelo asi tři roky. Bylo víc špatných a bolestivých vzpomínek, strach, pocity bezmoci... Lítost, výčitky, obviňování... bude líp! Hlavně že je dítko živé
mariesoj
23. led 2017
Ahoj, čtu tady ty příspěvky, protože můj porod taky skončil akutně císařským řezem a nemůžu uvěřit tomu, co tady čtu za příběhy, co tu píše saminomimino, holma, jenny.kay, amj..... atak dále. Mě kdyby se stalo, že by mi bezprostředně po císaři nepoložili miminko na hrudník, neproběhl by 2 hodiny bonding ať už jsem po spinálce nebo stále ještě " v kómatu" po celkové anestezii, kdybych neměla od první do poslední chvíle dítě u sebe, tak bych takovou porodnici zažalovala za psychickou újmu na zdraví mne i mého dítěte!!!!!! Vždyť toto je úplně odporný přístup. Dítě zvláště první hodiny a dny po porodu patří výlučně k matce i když je po císaři a je oblblá a má bolesti. Také jsem byla oblblá a nemohla jsem se hnout, ale v pololeže na lůžku přeci dokáži držet své dítě!!! U mě byl babyrooming naprostou samozřejmostí. První den po porodu jsem měla miminko v náruči celý den. Sestra mě akorát chodila vyměňovat nádobku na moč a přebalovat miminko-přímo na pokoji, takže jsem všechno viděla. V noci spalo vedle mne na postel (měla jsem na boku zarážku aby mě miminko nemohlo spadnout-sestra mi ho tam sama dala)....to mě připadá jako samozřejmost a ne co tady čtu........promiňte ale to je jak někde z roku 1 2 3, jak kdyby se od dob příšerných komunistických porodnic nic nezměnilo.
lucie1208
19. led 2018
@mariesoj To si úžasná, že sis dokázala toto všechno vydupat. Jak si to dokázala? Já byla úplně mimo a nic jsem nedokázala. Je to devět měsíců a já si stále vyčítám, proč jsem si to všechno nechala líbit a to jsem měla i dulu. Úplně jsem se z toho posrala. Stále přemýšlím, co s tím dělat, jsem měkká s tím něco dělat. A ano připadala jsem si jako v komunistické porodnici. Takže ode mě máš palec nahoru.
keksikova1
19. led 2018
@mariesoj ode mě palec nahoru taky.. Ale spíš mi přijde, že tohle bylo někde v zahraničí, ne? Jsem na tom hodně podobně , jako
@lucie1208, plus teda super průběh 3dny předem..
ivuska1986
19. led 2018
Ahojky, chapu Tě, to ja ani šanci na prirozeny porod nedostala, mala byla koncem panevnim, ja mela uzkou panev a nikdo do tohoto rizika nesel, takze mi nedali ani na výběr, navic doktor, ktery stanovil termin se ridil terminem menstruace, ne ultrazvukovym, takze mala byla fakt nedoneseny prte, nasledovala velka zloutenka, nedovyvinuty slzny kanalek apod... ocicko nema zdrave dosud, zacina i silhat a to jsou nam tri měsíce... takze me to stve dosud
mariesoj
19. led 2018
Už v těhotenství jsem hledala porodnici, kde podporujou bonding. A na prohlídce porodnice jsem se dozvěděla, že podporujou bonding i po císařském řezu, i když jsem ani náhodou nepočítala s tím, že tak skončim....takže tak. Teď už mám druhé dítě, také císařem, tentokrát porod vůbec nepostupoval (první postupoval, ale špatná poloha hlavičky) a šla jsem rodit do té samé porodnice (Krnov) a dopřáli mi vše opět znovu. Kdybych někdy chtěla třetí dítě, budu hledat porodnici, kde mi dovolí rodit přirozeně i po 2 císařech (pokud bude porod probíhat normálně), v Krnově by to neprošlo ale už mám pár tipů kde.......ale zase tam pro ně není bonding samozřejmost, tam si to budu muset vydupat.
lucie1208
19. led 2018
@keksikova1 taky mi přijde, že to muselo být v zahraničí
keksikova1
19. led 2018
Krnov mám trošku z ruky, škoda 😀

Mě třeba naslibovali hory i s horákama a ve finále.. No mám to když tak na blogu. Každopádně hlavní je, že jsou děti zdravy no a my.. Teda aspoň já.. To snad nějak prezvykam časem, i když teda zvykam už 10m a nic moc.. Asi jsem prostě kráva prezvykava 😀
mariesoj
19. led 2018
Já to měla vše napsané i v porodním přání a už v těhotenství jsem to řešila. Kdybych to neřešila a pak skončila v "komunistické" nemocnici, neměla předem zjištěno co můžu a nemůžu a ještě by nebyl personál, který by neměl tyto ideje, asi bych se z toho u prvního porodu taky posrala a nevydupala si nic. Nevyčítej si to.....hlavně jestli svého broučka miluješ, to je pro něj teď to nejdůležitější. Počkej ještě třičtvrtě roku za tu dobu už tě to přebolí. Na druhou stranu ty porodnice by se sebou vážně měly něco dělat...
lucie1208
19. led 2018
@mariesoj já měla taky porodní přání, přijde mi, že ho úplně ignorovali, dělali totiž přesně to, co já nechtěla a já nedokázala nic

Začni psát odpověď...

Odešli