• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pôrod dvojčat. Jaké to bylo?

16. dubna 2010 
Ja som rodila tiež spontánne dvojky-rozdiel 3 minuty. :grinning: Narodení 37+5tt po odtečení časti plodovej vody bez epi. Tiež obidvaja hlavičkami dole, ten väčší sa mi otočil na poslednú chvílu a išiel prvý. 2820g-48cm, a 2760g-47cm. :wink: Zašitie-4 štichy - na druhý deň som normálne sedela.
18. led 2010 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte,
no ja som rodila sekciou, chlapci sú jednovaječní (monochoriálne biamnálne), ani nerozmýšľali a hned mi navrhli sekciu.
18. led 2010 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
eviska, a aké to bolo? Išlo to druhé už ľahšie?

Vraj pri jednovaječných je riziko rodiť prirodzene... Prečo?
18. led 2010 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
mimkao- ja som asi ta stastnejsia a po epi som necitila vobec nic- ani kontrakcie- takze mi museli vraviet kedy mam tlacit :wink: Epi som zo zaciatku nechcela,ale velmi mi ho doporucovali - keby nastali komplikacie hned by ma mohli rezat :stuck_out_tongue_closed_eyes: Nevyhodou epi bolo ze som nedokazala tak tlacit a druhe babo(Adam) bol tahany vacuuom.Myslim ze 15 min rozdiel je dost- uz sa chystali na neake zakroky ,ale on si to rozmyslel a zisiel nizsie :slight_smile: Vahy- 2950g a 3250g.Sita som bola - 4 stehy a tiez som na druhy den sedela a chodila :wink: Bola som na sale -okolo mna 12 ludi(vraj pre istotu) a samozrejme manzel :wink:
Pri jednovajecnych kedze maju jednu placentu je riziko ze pri prir.porode moze dojst k tomu ze pojde jedno babo a hned potom placenta :unamused:
19. led 2010 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mimkao - největší riziko je u monochoriálních monoamniálních dvojčat - protože mají společné oba plodové obaly a tím pádem plavou ve společné vodě, může se stát, že se vzájemně zamotají do pupečních šňůr apod. Navíc pokud mají společnou placentu, tak v posledních týdnech těhotenství už velice rychle zastarává a nemusela by stačit obě děti dostatečně vyživovat a zásobovat kyslíkem.
Hezký článek o vedení porodu vícečetných těhotenství je tady: http://www.porodnice.cz/node/34080
19. led 2010 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Švagrová rodila dvojvaječná dvojčata, obě hlavičkou dolů, 3 týdny před termínem, spontánně, rozdíl mezi oběma kluky 2 min., byl to fofr. Větší (2,7 kg) byl nahoře a tlačil menšího (1,7 kg) ven. Dnes je jim 3,5 let a jsou to kluci jako buci.
19. led 2010 ve 22:36  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, neměla jste některá mimčo hlavou dolů a to druhé příčně? Docela z toho mám větr....
20. led 2010 ve 20:06  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Která pravidla porušuje: | Zruš Tak se omlouvám, ale zhlídla jsem včera ordinačku a pak chtěla písnout, ale chlapci si zapli hru na Pc olympiádu a už mě tam nepustili, takže píšu až teď.
Takže předem, koho čeká císař ve spinálu---SUPER-doporučuji, šla bych každej den i 2x je to perfektní. Sice jsem si 2x šáhla docela hluboko na dno, ale to jsem měla jen já a ostatní to tak mít nemusí.
25.2. příjem do Šternberka 8.00-jela jsem autobusem, sestra vyděšená kde mám tašku a kdo přijel se mnou, na to já, že mám jen igelitku s nejnutnějším a zítra mi ovezou tašku. A že jedu sama? No a kdo by se mnou měl jet, když rodím až zítra, no sestra ze mě v šoku, že jsem si tak troufla a já nechápala o co jde. A prý dvojčata? a kde je máte-no to byla tam častá otázka, doktoři se za mnou chodili dívat a říkali ta s pidi břichem a dvojčaty, a jak jsem porodila,tak se zase chodili dívat na kluky a nechápali kde tam byly schovaní. No, ale k věci: takže jsem se převlíkla, vyplnili jsme listiny, doktor udělal UTZ(naštěstí Lukášek zůstal v té blbé, pro mě skvělé poloze. Šla jsem na pokoj, dostala kapačku na zavodnění, potkala 3známy pacientky-ty už měli mimča, no a zhlídla ordinačku a šla na pokoj přemýšlet, jestli to přežiju. Ráno 26.2. od 5hod odběry, kapačka,klystýr a v 7.45 jsme mazali na sál. Petr přijel i s babičkama a odvážel mě na sál se sestrou, pak i s babičkami čekali před operačním sálem.
Zavezli mě tam, bylo tam asi 10doktorů a 10sester, možná i víc, všichni krásny různobarevny oblečky-jen jsem nevěděla kdo je kdo, no ale byla to rychlost, to jen jak popisuji, jak je to tam oproti OL hezké. Sedla jsem na bok, jeden mě držel rukou nad prsy, vyhrbila jsem se a ten ze zadu co seděl mi píchl nějaky umrtvovadlo do páteře, furt to tam měřil, počítal a pak opíchal. Potom mí píchl do toho ten spinál-nic jsem necítila a říkal, až budu mít mravence, nebo teplo v nohách ať řeknu a dlouho nic, pak jsem mu řekla, že mám teplej zadek a pak i pravou nohu, levá zatím nic, on, že dobry a lehla jsem na to operační lůžko. Všichni pobíhali, natahovali přede mě plachtu a já už jsem ty lidi neviděla, jen ty co byly za mnou a vedle mě, jen jsem se stihla říct, ať mě neříznou do živýho, když ještě tu levou cítím, no prej už ji necítím. Za mnou seděl Anesteziolog Pepa a ještě jedna sestra Pepa mě pořád se patl, jak je, jestli mám už děti, atd. No a začalo to--první dno---můj tlak klasika 90/60, najednou se mi udělal blbě a Pepa hlásil té sestře 60/50-kolabuje nám a já si představila filmy, kde řeknou kolabuje a umřeli, no myslela jsem, že je po mě a Pepa mi dal kyslík, naštěstí ten průhlednej s krásným modrým okolo, né ten starodávnej černej, toho se bojím(to si ale pamatuju blbosti co?), no a mě bylo malinko líp, pak znova slyším kolaps, no a bylo mi blbě, Pepa zase kyslík, gumovej polštář pod hlavu, studenej obklad na čelo a říkal, že až mimča vyndají, že mi bude fajn, že mi tlačí na tu dutou žílu. Zase mi bylo šoufl, řekla jsem, že budu zvracet-ořistavil mi na bok hlavy misku a já se asi 3x na prázdno nadávila. Podotýkám, že co se dělo tam dole nevím, já to necítila. Pak jsem jen slyšela-to je macek a honem si přehazovali v řadě za sebou jak stáli až k tomu stolečku mimčo, tak jak to bývá ve filmech, tam zkontrolovali, zabalili, jako kapucína a šli mi ho ukázat, uvolnili mi ruku, já ho hladila a říkala, jé on má vlasy, já měla kluky plešaty, no a v tom přehazovačka dalšího mimča a to samy, jen já na to, jé ten nemá vlasy. No a už mi bylo fajn. Takže kromě kolapsu, kterej může potkat jenom mě, že mě potkají sami takovy věci, tak super pohoda, nic nevím, klídeček, dovolená. Ještě jsem slyšela doktora, jak říkal, sestro proč brečíte a ona, víte mě to vždycky ty dvojčata tak vezmou za srdce. Nakonec mi ještě při tom všem odoperovali cystu na vaječníku, což jsem se dozvěděla až později. Děti odvezli v inkubátoru, Petr a babičky je viděli mohli vyfotit, no samo, že byly vyklepany a jeden foťák nešel nažhavit. Petr mě pak vezl se sestrou na poporodní, kde jsem měla být 2hodiny. Petr tam byl se mnou asi hodinu a pak jsem mu řekla ať jede odvést ty babičky. Odjel a mezitím sestra. že jak to bude přicházet k sobě, tak až pocítím bolest, tak mám říct. No a po chvíli bolest tak sestra píchla něco na O a čípek mi dali a já čekala, že to zabere, sestra zavřela dveře a nechala mě jako odpočívat, televizi mi zapla, no ani nevím co tam bylo, pak ukrutná bolest, maso živy, a začalo moje druhy dno, volala jsem na sestru, bouchala do nábytku, abych se dovolala, myslela jsem, že to nepřežiju, tlak se mi měřil sám, vyskočil mi na 160/130-prý to bylo bolestí, asi po 10minutách přišla sestra neslyšela mě, když mě viděla nechápala, prý to ještě neviděla, že mi ty léky nezabrali-no ona nevěděla s kým má tu čest, že mě se vždycky chytne po čem hov... No a že mi nic jiného dát nemůže, že bez schválení doktora to nejde a že ti jsou všichni u porodu, že musím vydržet. No a asi po 3/4hodině ukrutných bolestí přišel doktor a taky nechápal a pak, že teda okamžitě píchnout Analgen a pak už to bylo krásny, žádná bolest. Jen jsem říkala sestře ať mi natáhne nohy, že je mám pokrčeny a ona, že je mám nataženy, že se mi to jen zdá. Jo a ještě mi dala v to ráno sestra cévku, hladěla do mě, krev už mi tekla ,ale dala to tam, na sále zjistili, že se netrefila, tak mi to znova předělali. Pak mi do pytlíku tekla červená moč. Z původně 2hodin na pooperačním, byly 4hodiny a vezli mě na pokoj, tam kapačka konečně čaj. Ležela jsem až do dalšího dne do rána a pak jsem měla vstát. postupně mi nohy přicházeli k sobě i to ostatní, ale dalo se to, jen nesnáším ležení na zádech, tak jsem se všelijak nakroucela, aby to bylo polozáda bok. děti mi přinesli na kojení a odnesli, že dvojčata mi dají až tak v neděli na celý den, ale na noc, že dvojčata nedávají. No to bylo něco na mě, já že to teda ne, že ty děti jsou moje a že je chci mít u sebe, tak mi je tam teda nechali hned tu první noc, jen je chodili přebalovat, já musela ležet. Ráno si je vzali na vyšetření a já měla vstát z postele, no myslela jsem, že nevstanu, ale šlo to. No a pak jsem si tam žila, jako na dovolené. All inklusiv. 3x denně jsem měla injekci od bolesti, která nezabírala a čípky, které trošku pomohli. pak byly ještě další dva klystýry a pak asi třetí den jsem byla bez prášků. Tím, že jsem kojila oba zaráz tandem, tak mě chytli záda-no mazec, půjčili mi i kkojící polštář-ten je na HOVN... nekupujte si ho, zbytečny vyhazování peněz. 4a5 den po operaci mě šíleně bolela hlava na čele-prý následek anestezie, čípky zabrali-dalo se to. Takže, jak píšu dovolená, samostatný pokoj, sama jsem se starala o děti, sama koupala, navařili mi, umyli zem, jen doma je doma, no uteklo to až na ty neustály vizity a otázky, jak to zvládáte? Vždyť matky nezvládají ani jedno-tak z toho už jsem rostla, ze začátku mě to těšilo, ale pak jsem měla sto chutí říci, že když jsou to lemry, tak nemají mít děti.. Našla jsem si tam pár známých, Akorát 2 noci mi kluky vzali a jen donášeli na kojení-byly na super dovolené pod světlem-měli žloutenku. Při odchodu doktor řekl ať koupím třeba Nutrilon, než se mi pořádně vytvoří mlíko tak ať jim ho třeba na noc dám. A naše první noc doma? Koupila jsem Nutrilon ve 20hod jim ho dala a ve 22hod už měli hlad---na hovn.... pití, takže jsem je nakojila, pak v 2,30 znova a pak jen Petříka v 7hod, teď je 9hodin a Lukášek pořád spí, tak snad se vzbudí, musíme frčet na pojišťovnu a večer jdeme tady k nám na ples, jen od 23,30 si vyzvednout případné výhry-je to o ulici dál-takže babička bude zatím hlídat. Kluci jsou zlatí-no po mě, kočárek bude příští týden, tak vyrazíme. Jediný problém máme s brkáním, to jsou snad hodiny a nic-poraďte, jak to udělat, aby si brkli?
5. bře 2010 v 10:36  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj aj ja som rodila prirodzene obe boli hlavičkou dole, trvalo to skoro celú hodinu kým prišla prvá ale rozdiel medzi nimi je len 7 min. druhá bola vonku raz dva :grinning:
5. bře 2010 v 11:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, ja som rodila chlapcov cisarskym, prvy bol zaseknuty krizom medzi panvami, tak narychlo emergency sekcia v plnej anesteze :(

bol to moj treti cisarsky a vzdy neplanovane :confounded:
5. bře 2010 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zuzko, především gratuluji k čerstvým dvojčátkům. Jak ale čtu tvůj porodní příběh, tak mi to zní spíš jako horor než pohodička :grinning: To jsem ráda, že jsem rodila přirozeně :sunglasses:
Na kojící polštář nedám dopustit, nedovedu si představit být bez něj :confused: Možná jsi měla "špatný" typ :wink:
Brkat naši začali později, ze začátku taky vůbec nebrkali. Pokud jim to nečiní žádné problémy, nevadí to, brkat nemusí. Odbrkávat jsme dávali v poloze tygříka, šlo jim to tak mnohem lépe a taky je tahle poloha vhodnější než ta "klasická" na rameni.
5. bře 2010 ve 13:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Shaula-kdepak horor, pohodička,asi jsi to špatně pochopila, nebo já blbě napsala :slight_smile:
No ono kojící polštář jsem měla super pro dvojčata s polystyrénovyma kuličkama, super značka, ale prostě mě to nevyhovovalo, možná na jedno dítě, ale na dvě, je lepší smotat peřinu, zamuchlat, udělat patřičnou výšku a to s tím polštářem nikdy neuděláš.
Brkání ani na tygříka nezabírá... :frowning2:
5. bře 2010 ve 14:05  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zuzi - dočkej času, naši taky začali brkat snad ve dvou nebo třech měsících, do té doby ani ťuk :wink: Ten kojící polštář mám stejný, mě to vyhovovalo, že si to obmotám kolem, zavážu a drží to samo. No ale každému vyhovuje něco jiného.
5. bře 2010 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Shaula a když ti nebrkli, tak jsi je dala na záda a spat. :wink:
6. bře 2010 v 09:09  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo jo, normálka na záda. Ale oni nikdy nebyli moc blinkací a hlavně jsme měli monitor dechu, takže jsem byla celkem v klidu.
6. bře 2010 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
eviska: ja tak isto ako ty, len medzi mojimi bol rozdiel 3min :wink:
6. bře 2010 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte :slight_smile:
ja som mojich malych rodila prirodzene, bez epiduralu, s vyvolavackou :slight_smile: . o 18.30 sme prisli do porodinice s tym, ze mam nejaky vytok, bez bolesti, bez kontrakcii. bola som otvorena na 4cm, spravili klistir, dali vyvolavacku. kontrakcie zacali o 20.00, prvy chlapec sa narodil o 23.08 a druhy o 23.15, takze rozdiel medzi nimi bol 7minut. miery bolo 2900g a 2500g a obaja 48cm, rodila som v 38tt, babatka boli dvojvajecne, obe dole hlavickami. na svoj porod mam tie najkrajsie spomienky a aj ked som mala strach rodit spontanne, som stastna, ze sa mi to podarilo :slight_smile:
14. dub 2010 v 08:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
nana77 ja ta fakt obdivujem,porodit dve deti hned za sebou,ja som rodila nedavno a neviem si predstavit ze by som mala vytlacit dve deti :astonished:
15. dub 2010 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, tak já taky rodila dvě - bez epidurálu, vyvolávaný porod tabletkou - tu mi dali v 8,00 hod a v 13,00 hod byli na světě oba prcci, martínek je o 7 munut starší :wink: ,ve srovnání s prvním porodem, který byl kleštový toto byla pohodička :grinning:
15. dub 2010 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Diusik, on to není zas takový rozdíl, jedno nebo dvě :grinning: Dvojčata mají tu výhodu, že bývají obvykle menší, já si zas neumím představit vytlačit např. 4kilového obříka :wink: :confused:

Simonac - u mě na druhého taky brali kleště, nebylo to sice zrovna příjemné, ale pro mě bylo 100x horší, když do mě doktor u prvního cpal ruku a prsty pomáhal roztáhnout branku... :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
15. dub 2010 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
diusik, dakujem. ale ako pise shaula, nebolo to take narocne. mali boli naozaj mensi, nez zvycajne byvaju monobabatka. a po pravde, ked uz som po tych troch hodinach porodila prveho, druhy isiel na tri zatlacenia von :grinning:
a blahozelam k cersvto narodenemu babatku :dizzy_face: :dizzy_face:
16. dub 2010 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek