Špinění v 7. týdnu těhotenství

@kaculik007 Přeji hodně síly a ať je brzy lépe 🙂. Příště to musí vyjít... (i když to jsou takové řeči, které mě teda vytáčí...). My jsme byli někde mezi 5 a 6 tt, nekrvácela jsem tolik, ale potratila jsem. Je to něco přes měsíc. Teď jsme měla první popotratovou MS a zase začnu brát Duphaston a od příštího měsíce začneme se snažením. Teď jsem brala atb na angínu a tak nechci začít hned.

@ruzenkas Máme to těžké, ale snad se zadaří...

@rendlik86 Ahoj,já krvacela taky tmavě,dostala jsem Duphaston a dobrý. Teď jsem 27 tt. Určitě ale zítra utíkej k doktorce.

Šla jsem hned ráno k doktorovi. Verdikt byl jasný - zamlklé těhotenství, plod se někdy během minulého týdne přestal vyvíjet. Byl velký jen 3 mm. Tak a je po všem, prý by se tomu nedalo ani nijak zabránit...Zítra jdu na revizi. Jenže teď navečer jsem začala strašně krvácet (vložku si měním asi po 15 minutách) a odchází ze mě kusy. Volala jsem na pohotovost a tam mi řekli, že dochází k samovolnému potratu. Je mi neskutečně líto, že jsem potratila, ale zase si říkám, že to tak třeba mělo být. Doktor říkal, že tam byla špatná genetická informace, že se mi těhotenství třeba mohlo ještě vyvíjet, ale bylo by pravděpodobné, že by se pak zjistila vrozená vada. Moc tomu nerozumím... Doktor říkal, že jsme to nemohli nějak ovlivnit, ale já bych tomu potřebovala trochu víc porozmět, proč se to stalo... Když jsem se ptala na nějaký vyšetření mě a manžela, tak říkal, že když se jedná o první potrat, tak se žádné závěry ještě nedělají, kdyby už to byl třeba druhý potrat, tak by nás poslal...

@rendlik86 to me mrzí. Mám za sebou taky ZT a je to opravdu velice běžná věc, bohužel. Každá druhá si tím projde, jen se o tom nemluví. Něco bylo špatně a příroda to řeší za nás,lepší teď než později. A pokud tvé tělo teď vse vyloučí samo, bylo by to to nejlepší, mohli byste hned začít se snazenim. Po revizi se čeká dva tři měsíce, ale i ty utečou a budeš čekat zdravé miminko.

@rendlik86 Mrzí mě to. Jsi v situaci, kdy tomu moc porozumět nejde. Prostě to tak mělo být. Tělo zjistilo, že by mělo miminko nějakou genetickou vadu a tak jej prostě chtělo vypudit a zabránit tomu, že byste měli postižené děťátko. Je to těžké a přeji hodně síly...

@rendlik86 To mě moc mrzí, já jsem teď týden po revizi. Taky nechápu proč zrovna nás to muselo potkat, ale asi tam bylo něco špatně a je lepší když se to stane teď na začátku než někdy déle... Vybreč se, nadávej. Mě pomohlo se tu z toho vypsat a doma jsme i zapálili svíčku. Taky jsem rozbila mobila o zem. Chce to ten vztek, smutek ze sebe dostat. Já nevěděla co mám dělat a jen brečela, pak jsem si tu začala psát v různých skupinách a fórech a hodně to pomohlo. Jen prostě to tak asi mělo být.

Ahoj, zkouším obnovit diskuzi, hledám trochu podpory. Jsem těhotná, cca 7+2, celé mi to stále přijde jako zázrak (a tak se bojím, aby tento zázrak neměl krátké trvání. Máme problémy s otěhotněním, manžel špatný spermiogram, já dlouhé nepravidelné cykly, občas někdo naznačil PCO (na tom tedy nepanovala úplně shoda), hodně nízké endometrium (pravděpodobně po revizi po prvním porodu), nicméně problémy na mé straně nikdy nikdo moc neřešil, spermiogram byl jasným důvodem k umělému oplodnění. Je mi 38let, první dítě jsem měla v 31letech po IVF, další IVF už neklapla, a tak už zhruba 5 let nic neřešíme a necháváme všemu volný průběh. Mám za sebou jedno biochemické těhu ukončené samovolným potratem asi před 4lety (hcg nikdy nevyrostlo natolik, aby bylo embryo detekovatelné na utz). A teď jsem těhotná, jenže také hodně vyděšená ze špinění, které začalo v hodně lehké formě v 6tt, poté jsem minulé úterý (cca kolem 6+3) docela hodně zakrvácela jasnou krví a myslela jsem, že už je tedy konec, nicméně na pohotovosti objevili srdeční činnost embrya a žádnou objektivní příčinu krvácení (žádný hematom). Na kontrole v 6+6 u lékaře také vše v pořádku, nicméně od minulého týdne stále špiním nejprve tmavě, a teď už tedy spíše světle hvědou krví (nicméně stále mi špinění přijde stále vcelku intenzivní, v porovnání se špiněním, které jsem měla v prvním trimestru u dcery nesrovnatelně silnější). Už asi měsíc mě stále pobolívá břicho jako před menstruací, mám citlivá prsa, jinak žádné extra těhotenské příznaky. Naprosto chápu, že je vše velmi nejisté (pokud se má embryo udržet, tak se udrží a není moc, co bych mohla v tuhle chvíli udělat), ale zajímalo by mě, zda je to někdo, kdo měl stejné příznaky a miminko nakonec zdárně donosil?Potřebovala bych v tuhle chvíli slyšela slova na povzbuzení o šťastném konci 🙂. (Jsem vcelku pragmatik a realista, takže obvykle moc přes růžové brýle na svět nekoukám, ale tohle těhotenství mi dalo novou naději, že bych mohla být ještě jednou v životě maminkou).