Škola, kde se děti nebiflují látku jako papoušci. Škola, kde si děti samy vyberou, co se budou učit. Škola, kde se děti nebojí říci učiteli, co se jim na jejich výuce líbí a co by změnily. Nesmysl? Ne, to jsou školky a školy, které pracují na principu daltonské školy. Na čem staví, co se děti vlastně učí a co jim tento styl výuky dá do života? 


Image title

Základy od Montessori

Daltonský plán je vzdělávací metoda, kterou představila světu Helena Parkhurstová ve dvacátých letech 20.století. Tato pozoruhodná žena byla mimochodem dlouholetá spolupracovnice Marie Montessori. Helena viděla ve vzdělávání velkou příležitost pro rozvoj nejen základních dovedností dítěte, ale i celé dětské osobnosti. Daltonský plán se od dalších tradičně vnímaných alternativních proudů vyznačuje obrovskou devizou: nejedná se o ucelený systém, který je nutné dodržovat, ale o soubor principů, které ovlivňují styl výuky od základů.


„Daltonský plán klade důraz na volnost a samostatnost v učení. Žák a učitel vytvoří společně plán práce. Když je hotový, tak si dítě zbývající volný čas vyplní po svém. Ve školce máme oddělený prostor pro spaní. Starší děti mohou vstát dřív a kreslit nebo vyplňovat pracovní listy,“  píše Reruna v diskuzním fóru.


Principy

Všechny aktivity na těchto školách se odvíjí od těchto tří stěžejních kamenů: 

  • volnost - být zodpovědný za své učení
  • samostatnost - být samostatný při plnění úkolů
  • spolupráce -  učit se pracovat v kolektivu

Image title


Daltonský úkol

Jak to vypadá v praxi? Spojení všech třech principů se uplatňuje např. možností volby pracovního místa nebo svého parťáka. Je jen na dítěti, zda úkol bude plnit v lavici ve třídě, s kamarádem, se kterým jindy nesedí, nebo v pracovním koutku na chodbě. Samo si rozvrhne a samostatně si zvolí pořadí předmětů – denních úkolů. Tedy jestliže si zvolí vlastivědu, musí v daném čase celý denní plán pro vlastivědu splnit.


Při práci se mohou děti pohybovat po třídě, ale musí to být pohyb účelný – chodí k mapám, ke třídní knihovně, pro extra úkoly, ke spolužákům pro radu. Naučí se dodržovat pravidlo – zeptej se až tehdy, když si opravdu nevíš rady. Pokud děti spolupracují, nesdělují si řešení, ukazují si pouze cestu, jak dojít k cíli. Pro pomoc k učiteli se obrací, až pokud si skutečně nevědí rady. 


Jakmile splní denní úlohu, vyberou si extra úkol. Ty jsou vybírány tak, aby podstatným způsobem přiměly k přemýšlení a obohatily dětské vědomosti nad rámec obvyklého učiva. Jestliže řeší denní úkol z přírodovědy, může plnit extra úkoly třeba z matematiky, a to tolik, kolik ve zbylém čase stihne. Jednoznačné a stručné řešení je hned kontrolováno – starší děti si kontrolu provádějí samy. Přehled o těchto úkolech je na barevné tabuli.


Image title


Daltonský blok

Trvá většinou dvě vyučovací hodiny jednou nebo vícekrát týdně a děti v něm pracují na úkolech z různých předmětů. Čtvrtletním výstupem z daltonského bloku jsou pak vedle pracovních listů určených k procvičování a prohlubování učiva také referáty a projekty na předem dohodnutá témata z různých oblastí (např. rostliny, světové metropole, technika v životě člověka atd.).


Zpětná vazba učiteli

Na konci každého úkolu na děti čeká hodnocení, kde se zamýšlí nad tím, co se vlastně během práce naučili, jak se jim práce dařila a co si odnáší do budoucna. Oproti klasické škole je naprosto přirozené, že děti dávají svému učiteli zpětnou vazbu. Například vyzdvihují činnosti, které je bavily. Naopak upozorňují na aktivity, které z jejich hlediska nebyly vydařené.


Žáci jsou vedeni k zodpovědnosti za svou práci, mizí pasivita, zůstává prostor pro odpočinek i práci navíc. Nejsou stresováni, pomalejší děti mohou pracovat v klidu a svým tempem. Díky přehledným tabulím a úkolovým listům ví učitel vše potřebné o práci dětí a jejich zájmech.


Image title


Biflování zakázáno

Školy a školky, které v rámci výuky a vzdělávání aplikují daltonské prvky, shrnují největší přínosy pro dítě takto:

  • získání samostatnosti (děti se učí zodpovědnosti za svoji práci, učí se spolupráci v týmu)
  • plánování práce (možnost volby časového plánu a tempa každého jednotlivce)
  • získání zdravého sebevědomí (dítě se naučí zhodnotit svoji práci)
  • trvalejší upevňování vědomostí (žák si zapamatuje více, když k poznání dojde samostatně)
  • vyloučení frustrace (práce v daltonském plánu není nikdy hodnocena negativně)
  • rozvoj a prohlubování vlastní tvořivosti

Tento způsob samostudia je u nás zatím dosti neobvyklý. Je nový nejenom pro žáky, ale také pro učitele. Děti se učí samostatně pracovat s odbornou literaturou, vyhledávat potřebné údaje, seřadit je tak, aby získaly ucelený přehled o daném tématu a aplikovat nové poznatky na konkrétních příkladech. Zjišťují, že nestačí povrchní přečtení teorie, ale že musí s porozuměním učivo pečlivě prostudovat, aby nevynechaly podstatné jevy. Na závěr musí nové poznatky utřídit a zpracovat.


Image title


Rozhodujete se o výběru té nejvhodnější školy nebo školky pro své dítě? Můžete se poradit nebo inspirovat například v jednom z mnoha diskuzních fór věnujících se tomuto tématu:

Podle čeho vybrat základní školu?

Na co se zaměřit při výběru základní školy?

Podle čeho vybrat základní školu?

Montessori školka – máte zkušenost?

Státní x soukromá školka – která je vhodnější?


Zdroje informací: 

Czech Dalton

ZŠ Horácké

Národní informační centrum pro mládež

Česká škola