Daltonský plán aneb škola, kde se nebifluje
„Miluji sport a pohyb a nemůžu bez toho být. Před otěhotněním jsem běhala a chodila 4x týdně na aerobik. Od začátku, co jsem zjistila, že jsem těhotná (3.týden), tak jsem necvičila. A ani teď ještě necvičím a to jsem v 11+5tt. Je to kvůli tomu, že je mi od začátku špatně a jsem dost unavená, takže to zatím ani nešlo. Ale určitě bych na nějaké cvičení chtěla najet, ať se hýbu, neztratím kondici, jsem fit a cítím se fajn.”
Cvičení v těhotenství je v dnešní době velmi populární. Na své si přijdou nastávající maminky, které byly zvyklé intenzivně cvičit již před otěhotněním, ale i ty, které třeba cvičily jen trochu. Proč je vlastně cvičení v těhotenství dobré? A jaká pravidla je nutné dodržovat? Cvičení v těhotenství se nebojte, ale vždy raději konzultujte svůj záměr se svým gynekologem, který vám řekne, zda je pro vás vhodné nebo ne. Nevhodně zvolenou aktivitou byste mohla sobě nebo svému miminku ublížit a za to žádné cvičení nestojí.
Pokud se rozhodnete, že byste chtěla v období těhotenství cvičit, máte na výběr z různých možností. Samozřejmě se vše odvíjí od toho, kde bydlíte. Ve velkém městě bude výběr daleko větší, zatímco na vesnici se budete muset spokojit třeba jen s jednou aktivitou v dojezdné vzdálenosti. Stejně tak se bude lišit i cena.
„Bydlím v malém městě a nabídka těhotenského cvičení zde bohužel nebyla příliš široká. Nakonec jsem chodila 1x týdně na cvičení, které pořádala přímo porodnice a cvičení vedla vždy některá z porodních asistentek. Cvičit jsem začala na konci 1. trimestru. Cvičení trvalo vždy hodinku a ke cvičení jsme používaly velké gymnastické míče, podložky a overbaly. Cvičení bylo fajn, sice nebylo vůbec fyzicky náročné, ale ke konci těhotenství už dalo zabrat podstatně více než na jeho začátku. Jako příjemný bonus bych uvedla i to, že se člověk potkal s dalšími těhotnými ženami z okolí.”
Pokud jste nic vhodného ve vašem okolí nenašla, stačí jít denně na delší procházku, i to je fyzická aktivita, která se počítá. S chůzí má velmi dobrou zkušenost i jedna uživatelka z Modrého koníka, která napsala do diskuze: „A hlavně chodit, chodit a chodit. Nějaké cvičení je určitě fajn na protáhnutí a tak dále, ale svižnější procházky jsou podle mě nejlepší, je to nejpřirozenější a nejúčinnější druh pohybu. Já chodím od začátku těhotenství asi 5x týdně dle času 5 - 10 km denně, jím docela dost, přibrala jsem 8 kg a včera mě doktorka pochválila, že nemám na břiše ani gram tuku. A to nejsem teda úplně hubená, spíš tak normální.”
Kde můžete absolvovat cvičení pro těhotné?
Pořádají jej například centra pro těhotné a rodiny, spoustu kurzů a cvičení vedou samotné porodní asistentky nebo je nabízejí v porodnicích, můžete chodit i na plavání a cvičení pro těhotné v bazénu.
„Já chodím na jógu pro těhotné ke cvičitelce. Našla jsem si také video s těhotenským pilates a poslala jí ho ke kontrole, zda můžu podle něho cvičit. Říkala, že je to v pořádku, jen některé cviky vleže jí přišly dost náročné, ale že to nechá na mém uvážení, jak se budu cítit. Tak jsem ráda, že to mám schválené od někoho, kdo se tomu věnuje a můžu si podle toho cvičit i sama doma.”
Spousta žen je zvyklá cvičit podle různých tutoriálů a videí na internetu. I tohle je možnost, ale pozor na to, abyste si neublížila. Vždy si nechejte vámi vybrané cvičení zkontrolovat od někoho, kdo tomu rozumí. Na internet je v dnešní době možné dát úplně vše a ne všechny informace musí být nutně pravdivé a cviky bezpečné.
Každopádně je to alternativa, která šetří čas a peníze, protože nemusíte někam dojíždět.
Na druhou stranu budete cvičit vždy sama doma a nemáte tak možnost se seznámit s ostatními maminkami, které budou mít stejně staré dítko jako vy. Nikdy nevíte, i na cvičení pro těhotné si můžete najít kamarádku a trávit potom společně čas na hřišti a při jiných aktivitách s dětmi.
„Cvičit jsem začala chodit někdy po prvním trimestru. Nechtělo se mi chodit samotné, tak jsem se domluvila se spolužačkou ze střední, která byla taky těhotná. Chodily jsme 1x týdně na hodinu. Cvičení bylo rekondiční pro těhulky, cviky nebyly nijak náročné, ale čím víc se blížil TP, tím víc nám to dávalo zabrat. Neuvěřitelně jsme si odpočaly a pak i popovídaly, takže jsem se na úterky vždycky moc těšila. Dělali jsme cviky na míči, cviky na posílení pánevního dna, cvičení s overbally a vždy ke konci jsme trénovaly dýchání k porodu, masáž zad při porodu, apod. Mimochodem, při porodu jsem si na nějaké dýchání a masáž zad při kontrakci ani nevzpomněla. Poslední cvíčo jsem absolvovala 3 týdny před porodem, kdy už jsem usoudila, že rodit v tělocvičně by asi nebylo nic moc.”
Pozitiva cvičení v těhotenství
Někdo říká, že jsou takové kurzy pouze vyhazování peněz, cvičení v průběhu těhotenství má však prokazatelný pozitivní přínos. I když to na první pohled vypadá, že vlastně skoro necvičíte a jen se tak válíte po zemi, můžete si díky cvičení zpříjemnit období těhotenství a pomoci si od klasických těhotenských neduhů:
- asi největším benefitem je zmírnění bolesti zad
- cvičení vás lépe připraví na porod a udrží vás v kondici
- po porodu se vám bude díky cvičení v těhotenství lépe vracet do původní formy a na původní váhu
- budete se lépe cítit a dobře vypadat
- díky cvičení uvolníte psychické napětí a stres
- budete mít více energie a budete mít pozitivnější náladu
- zlepšíte si krevní oběh v dolních končetinách, což je prevence proti vzniku otoků, které ke konci těhotenství dokáží velmi pozlobit
- bude se vám lépe spát, což ocení skoro každá těhulka
- pokud zvolíte skupinové cvičení, navážete nové kontakty a seznámíte se s dalšími těhotnými, které budou mít podobně staré miminko
Každá z nás vedeme jiný životní styl, některá chodí cvičit pravidelně třikrát týdně a její tělo je zvyklé na zvýšenou fyzickou aktivitu. Jiná cvičí občas, sem tam a další necvičí vůbec, protože ji to třeba nebaví nebo se jí nechce. Od toho, jak jste byla zvyklá se hýbat před těhotenstvím, se bude odvíjet to, jak budete moct cvičit v těhotenství.
Vždy platí pravidlo, že je nutné váš záměr, že chcete během těhotenství cvičit, konzultovat s vaším gynekologem. Ten vám na základě vašeho zdravotního stavu řekne, zda je možné ve vašem případě během těhotenství cvičit. Některé lektorky cvičení pro těhotné dokonce vyžadují potvrzení od gynekologa do těhotenské průkazky, že se můžete cvičení zúčastnit.
Pokud jste se věnovala aktivně nějakému sportu před otěhotněním, pravděpodobně bude možné se mu věnovat i během začátku těhotenství (některé sporty však provozovat nelze, které to jsou se dozvíte dále v článku). Budete ale muset dodržovat určitá pravidla, cvičit například s obměnami vhodnými pro těhotné, vyhýbat se otřesům, doskokům, určité cviky vynechat úplně nebo je alespoň omezit atd.
Svůj názor napsala jedna aktivně sportující maminka do diskuze: „Já jsem se celý první trimestr věnovala sportu jako před těhotenstvím. Byla jsem i několikrát na lyžích. Doktor říkal, že je to v pořádku. Od 14tt jsem začala chodit na cvičení pro těhotné, ale nejednalo se o nějakou předporodní přípravu. Bylo to normální cvičení, posilování, tancování, ale přizpůsobeno těhulím. Tedy menší nároky a to hlavně na břišní svalstvo. Ještě jsem si koupila skvělé DVD, které cvičím 3x týdně. Jsem teď v 8. měsíci a cítím se skvěle. Takže pokud jste na sport zvyklé, tak není nutné přestávat, ale rizikovější aktivity určitě nahradit něčím bezpečnějším.”
Pokud jste necvičila, tak není vhodné začínat se cvičením právě v období těhotenství.
Ženy, které byly zvyklé cvičit občas, většinou chtějí během těhotenství nějaké těhotenské cvičení navštěvovat. Často se rozhodnou tak, že počkají první trimestr, kdy je celkově těhotenství křehké a může se stát cokoliv a se cvičením, pokud je vše v pořádku, začínají od druhého trimestru.
Takhle se rozhodla i jedna uživatelka, která napsala do diskuze: „Já chodím na jógu a když jsem se ptala instruktora, zda můžu chodit během těhotenství, tak mi doporučil první trimestr vynechat, že se prý v tomto období cvičení nedoporučuje. Od 4. měsíce začnu, gynekoložka mi jógu schválila. Jsem dost unavená a někdy mi je blbě, takže chodím na procházky, což mi úplně stačí. Na kole jsem raději přestala jezdit. Radši jsem opatrnější, ať se něco nestane.”
S tímto názorem souhlasí i další maminka z diskuze: „První tři měsíce raději nic. Toto období je nejkritičtější, takže jen procházky a klídek. Lepší než o miminko přijít. Taky jsem byla zvyklá chodit do fitka, běhat, jezdit na kole, na bruslích. Ale partner zavelel ne, tak to respektuji.”
Další maminka naopak nesouhlasí: „Jsem 10+2 a cvičím v podstatě celý první trimestr. Některé dny ale vynechávám, odpoledne a večer jsem dost unavená, takže to ani nejde. Cvičím doma s vlastní vahou a činkami podle videí na internetu. Myslím, že pokud jsem sportovala před těhotenstvím a tělo je na to zvyklé, nemůže mi to ublížit. Teď chci ještě začít plavat, to určitě bude dobré na záda i do budoucna.”
Nejlepší je konzultovat situaci nejdříve s gynekologem, poté případně s vaším trenérem, se kterým jste před otěhotněním cvičila nebo lektorkou kurzu, na který jste chodila. Jistě vám poradí, co přesně je pro vás vhodné, případně mohou mít i zkušenosti se cvičením těhotných.
Kdy se cvičení v těhotenství nedoporučuje
Ne každá žena bude moci během těhotenství cvičit. Vše bude záležet na vašem zdravotním stavu. Cvičit se nesmí, pokud máte:
- astma
- cukrovku
- srdeční nemoci
- během těhotenství krvácíte nebo špiníte
- máte nízko položenou placentu
- vám hrozí potrat nebo je pravděpodobnost opakujícího se potratu
- vám hrozí předčasný porod
- jste již někdy předčasně porodila
- máte slabý děložní čípek
Tímto si prošla i jedna uživatelka, která napsala do diskuze: „Já jsem měla v prvním těhotenství zákaz cvičit úplně. Ani těhotenská jóga mi neprošla. Ale měla jsem problémy a rizikové těhotenství, takže to chápu.”
Vhodné sporty a cvičení během těhotenství
chůze - pokud se vám nechce dělat nic jiného nebo nemáte jinou možnost, tak alespoň choďte. Nejlépe každý den na delší procházky. Chůze nic nestojí a zvládne ji skoro každá nastávající maminka. Nezdá se to, ale i obyčejné pravidelné procházky umí dělat divy, zejména v těhotenství.
Plavání - pokud ráda plavete, možná bude plavání pro vás ta správná volba během těhotenství. S plaváním začněte až od druhého trimestru. Krásně se uvolníte a posílíte břišní a prsní svaly a také svaly pánevního dna, napomůže vám také k lepšímu držení těla a pomůže od bolesti zad. Pokud však trpíte na záněty pochvy, budete si muset tuto aktivitu odepřít.
Jóga nebo pilates pro těhotné - zejména těhotenská joģa, zvaná také gravid jóga, je v tomto období velmi vhodnou aktivitou. Klade se důraz především na správné dýchání a pomalé protahování a žena se naučí naslouchat svému tělu, což se bude hodit nejen u porodu. Pozice jsou přizpůsobené pro těhotné a i když jste třeba předtím nikdy na joģu nechodila, tu těhotenskou určitě zvládnete. Pokud navštěvujete klasickou jógu, vždy informujte instruktorku/instruktora, že jste těhotná, cvičení vám přizpůsobí. Těhotenská jóga je ale lepší volbou, cviky jsou zaměřeny na problematické partie těhotných žen a celkově připravují na porod.
Cvičení na gymnastickém míči - jde o ideální cvičení pro těhotné. Nezatěžuje klouby a krásně se protáhnete a posílíte i ty svaly, o kterých jste ani nevěděla, že je máte. Pohupování na míči je příjemné i pro miminko v bříšku, ale i po porodu, kdy se ve vaší náruči při pohupování na míči dokáže krásně zklidnit. Nezapomeňte dbát na bezpečnost, abyste miminku nebo sobě neublížila. Postupujte pomalu a s rozmyslem.
Uživatelka z Modrého koníka má s tímto cvičením pozitivní zkušenost: „Zhruba od 20. týdne těhotenství jsem začala se svým bříškem chodit cvičit. Dokud jsem nebyla těhotná, byla jsem zvyklá chodit minimálně na hodinku badmintonu týdně a krom půlhodinové procházky do práce jsem v těhotenství žádný pohyb neměla. Hledala jsem něco blízko bydliště a našla cvičení na míčích, které vedla porodní asistentka. Cvičení bylo zábavné, rytmické a spíše aerobní než nějaká pomalá jóga. Jsem akčnější člověk, tak mě hopsání na balónech bavilo více, než jen nějaké protahování. Poslouchali jsem i srdíčka miminek a vždycky po cvičení jsem došla domů, lehla si na postel a malý byl po cvičení tak probuzený, že cvičil celé odpoledne a my s tatínkem jsme si užívali podívanou na skákající bříško.”
Předporodní cvičení - tyto kurzy vedou nejčastěji samotné porodní asistentky a jsou zaměřené na nácvik správného dýchání, práci s pánevním dnem a celkově připravují na porod. Nastávající maminky se dozví i teoretické informace k porodu, co očekávat od první, druhé a třetí doby porodní a tak dále.
Cviky podle Mojžíšové pro těhotné - svoji zkušenost s tímto cvičením popsala uživatelka ve wiki Modrého koníka: „Určitě během těhotenství cvičte, pokud to váš zdravotní stav dovoluje. Je to moc fajn, já chodím na plavání pro těhotné, cvičení pro těhotné, co vede porodní asistentka a teď se chci ještě mrknout na cvičení v porodnici, kde budu rodit, abych pak nebyla tak vyjukaná, až přijde na řadu porod,” dodává další maminka v diskuzi.
Co rozhodně nedělejte
- jízda na koni - pro ženy, které jsou zvyklé na koni jezdit, jde o velmi diskutabilní téma. Nicméně i zkušené koňařce se může stát, že z koně spadne. Proto se jízda na koni v těhotenství nedoporučuje.
- (sjezdové) lyžování - v těhotenství si jej raději odpusťte, i když jste zkušená lyžařka, můžete spadnout nebo do vás může někdo vrazit, to bohužel neovlivní ani ti nejlepší lyžaři.
- kontaktní a silové sporty - dochází při nich k pádům, nárazům, otřesům, z tohoto důvodu jsou pro nastávající maminky a plod nebezpečné
- potápění a vodní sporty - při potápění dochází v těle k odlišné výměně plynů (hromadění dusíku), potápění je v těhotenství nevhodné
- kolektivní míčové sporty (volejbal, házená, basketbal aj.) - hrozí nebezpečí pádu nebo nárazu, při pře se skáče, což také není pro plod vhodné
- zvedání těžkých vah - zvedání břemen se obecně v těhotenství vůbec nedoporučuje, navíc u této aktivity dochází k zadržování dechu, což také není vhodné
- sprint - při sprintu dochází k větší spotřebě kyslíku než normálně, což není pro plod vhodné
- sporty provozované ve velkém vlhku a horku, například hotjóga (nebo-li bikram jóga) - tělo matky i plodu se přehřívá a nestíhá se v tomto prostředí ochlazovat
- vysokohorská turistika (obecně pobyt ve vyšších nadmořských výškách nad 2 500 m.n.m.) - může dojít k hypoxii (nedostatku kyslíku) plodu kvůli špatné aklimatizaci na vysokou nadmořskou výšku
- ale také saunování a pobyt v termálních lázních - opět se to nedoporučuje z důvodu přehřívání matky i plodu
S omezením je možné jezdit například na kole, kdy můžete jezdit v začátku těhotenství po zpevněných cestách a tak, abyste se cítila bezpečně a nespadla jste.
Také posilovnu si nemusíte úplně odepřít, ale jen pokud jste byla zvyklá na tuto zátěž před otěhotněním. Cvičení je celkově nutné přizpůsobit vašemu stavu, vždy tedy konzultujte cviky s trenérem, který vám ukáže alternativy, jak cviky provádět v těhotenství. Budete muset vypustit hluboké dřepy a předklony, rotační cviky, cviky namáhající silově břicho a pánevní dno a tlakové cviky se zatínáním břicha.
„Za sebe můžu říct, že porod je fyzicky náročná záležitost a být fit podle mě fakt pomůže. Před těhotenstvím jsem sportovala hodně (jezdila na koni, běhala, oboje rekreačně, ale intenzivně). Na koni jsem jezdila do konce 3.měsíce, přestala jsem ale skákat, omezila pracovní sed, ale jezdila jsem na pohodu ven na vyjížďky. Běhat jsem přestala skoro hned, prostě mi to najednou vůbec neběhalo. Hodně jsem ale chodila, od 3. do 7. měsíce jsem 3x týdně chodila s kobylou po lese pěšky, kolem 5-6 km v tempu. Poslední dva měsíce pak už sama a pomaleji, ale zase delší trasy (průměr kolem 10 km) a skoro každý den. Měla jsem docela malé bříško, což si myslím, že bylo částečně tím, že to břišní svaly víc nepustily. Porod v pohodě, nemůžu si stěžovat. Po porodu jsem byla také spokojená. Břicho mi splasklo během asi 14 dnů, kondička slušná, po šestinedělí jsem se vrátila do sedla.”
Na co si dávat během cvičení pozor
- hlídejte si tep - tepová frekvence by v těhotenství neměla přesáhnout 140 tepů za minutu
- nezadržujte při cvičení dech
- pozor na otřesy, pády, rotace a škubavé pohyby
- dávejte si pozor na přehřátí během cvičení a po cvičení na prochladnutí
- je lepší cvičit kratší dobu třeba dvakrát denně
- hlídejte si dostatek tekutin před, během i po cvičení, aby nedošlo k dehydrataci organismu
- hlídejte si správné držení těla
- noste sportovní podprsenku a pohodlné oblečení, které vás nikde netáhne (hlavně v oblasti bříška)
- od 5. měsíce necvičte vleže na zádech
- naslouchejte svému tělu, klidně během cvičení zpomalte a provádějte ho ve vlastním tempu, které vám vyhovuje
- pokud se vám dělá z něčeho špatně, tak to nedělejte, případně konzultujte situaci s vaším gynekologem
„Zatím jsem v první půlce těhotenství a nemohu si na nic stěžovat. Před otěhotněním jsem byla zvyklá dost sportovat, sama předcvičuji (kvůli práci už jen jednu lekci tance týdně), ve volném čase běhám, chodím na jógu a věnuji se už skoro 4. rokem pole dance. Ani jednu z těchto aktivit jsem neomezila, protože jsem se cítila dobře, dle lékaře bylo vše v pořádku. Jediné, co jsem vynechala, byly silové prvky na přímý břišní sval, takže jsem se vzdala akrobacie na tyči ve výškách a zůstala při zemi.
Koncem prvního trimestru jsem zvládla i poslední veřejné vystoupení, na které jsem šla vyloženě pro radost. Všem uvedeným aktivitám se hodlám věnovat i nadále, jen jsem ubrala na intenzitě jednotlivých tréninků a jejich počtu do týdne. Nepřidávám nic nového, spíš procvičuji a udržuji již známé. Například pole dance je úžasný na posilování celých zad, ramen a hrudníku. Běhání/jogging zas na práci s dechem. Proč se tedy vzdávat oblíbených aktivit, když mi je dobře? A se zvolněním tempa přišla na řadu i gravid jóga a pilates a důslednější procvičování cviků dle Mojžíšové.”
Určitě přestaňte s cvičením, když:
- cítíte bolest na hrudi
- vás začne bolet břicho
- vás začne bolet v oblasti pánve nebo cítíte trvalé kontrakce
- vás začne bolet hlava
- přestanete cítit pohyby plodu
- máte pocit na omdlení, máte závratě nebo se vám točí hlava
- začnete vaginálně krvácet
- cítíte, že máte nepravidelný srdeční tep
- cítíte otok na těle
- cítíte dušnost nebo svalovou slabost
Pokud nastane některá z výše uvedených situací, ihned kontaktujte svého lékaře, případně pohotovost nebo zavolejte do porodnice a řiďte se jejich pokyny. Tyto stavy určitě nepodceňujte.
Na co se zaměřit
- pánevní dno - svaly pánevního dna hrají důležitou roli během porodu. Jejich posilováním, ale hlavně samotným uvědomováním si, že je máte a jak je můžete ovládat, si můžete ulehčit porod a zejména poté zpříjemnit poporodní období. Po porodu jsou tyto svaly zhmožděné a ochablé a je nutné je posílit, aby nedocházelo k úniku moči. Pokud s nimi budete pracovat již v období těhotenství, dříve se vrátíte po porodu do kondice.
- správné držení těla - zvětšující se a těžknoucí těhotenské bíško mění těžiště těla ženy. Ta se poté snaží situaci zachránit tím, že se prohýbá v bederní páteři. Správné držení těla je tedy důležité jako prevence bolesti zad a kloubů v těhotenství.
- dýchání - dechová cvičení zvětšují vitální kapacitu plic a zvyšují přívod kyslíku pro matku i plod. Je dobré se i naučit správně dýchat k porodu, což se vám v druhé době porodní bude hodit.
- břišní svaly - kvůli zvětšujícímu se těhotenskému bříšku břišní svaly ochabují a hrozí diastáza, nebo-li rozestup břišních svalů, který může během porodu a po něm ženu velmi pozlobit (s rozestupem svalů se při porodu špatně tlačí a po porodu vypadá žena pořád jako těhotná, protože svaly nedokáží břicho udržet, mohou také bolet záda a podobně). Proto je dobré břišní svaly opatrně posilovat. Posilují se pouze šikmé břišní svaly, v druhé polovině těhotenství už byste při cvičení neměla ležet na zádech. Je dobré cviky na břicho zkonzultovat s někým, kdo tomu rozumí a raději se optat i svého gynekologa, jestli jsou pro vás vůbec vhodné.
- prsní svaly - prsa dostávají v období těhotenství a hlavně poté, v období kojení velmi zabrat. Jejich objem se o dost zvětší a dochází tak k oslabování a vytahování svalů. Je jasné, že se toto životní období na vašich prsou nenávratně podepíše, ale cvičením se můžete pokusit tyto změny alespoň zmírnit.
„V prvním těhotenství jsem chodila na cvičení na gymnastických míčích a teď v druhém nikam. Se starším dítkem a prací to skloubit nešlo. Ale cvičila jsem doma těhotenskou jógu a to bylo moc fajn. Naučila jsem se díky tomu správně dýchat a uvolnit si pánev, skvělá příprava na porod.”
Cvičení v období těhotenství je pro ženu velmi prospěšné
Názory veřejnosti, ale i odborníků se kolikrát liší a co je podle jednoho v pořádku, je podle druhého nepřípustné. Je dobré se poptat více lidí, zda je pro vás to konkrétní cvičení vhodné. Určitě ale není dobré si hrát na hrdinku a je nutné dodržovat určité zásady pro cvičení v těhotenství. Pro některé ženy to může být velmi náročné, omezit pohyb, na který byly před otěhotněním zvyklé. Každopádně jde „jen” o devět měsíců, což se dá určitě vydržet. Cvičte tak, aby vám dělalo cvičení radost, cítila jste se při něm a po něm dobře a hlavně, abyste sobě nebo vašemu nenarozenému miminku neublížila.
Zdroj:
porodnice.cz
klubmaminek.cz
babyonline.cz
fitness4u.cz
Doporučujeme
jsem speciální pedagog, alternativní školství znám a uznávám, ale má své mouchy, jen se o nich nemluví, každý dnes jen kritizuje klasické školství
@pisisvori o to, jak se vyrovnaji s kritikou bych se optavdu nebala a uz vubec bych dite ,,preventivne nenegovala uz drive, aby byl zvykly,,...dospeje a vyrovna se se vsim s jistou mirou sebevedomi a silne osobnosti a tu rozhodne neziska kritikou v detskem veku (naopak). A pokud bude neuspesny nebude v praci zustavat ze strachu, ze jinde vy mu to slo jeste hur a tak to radeji vydrzi - coz je poselstvi, ktere se deti uci prave setkavani s negativnim hodnocenim. Mimoch. negatovni hodnoceni v zivote pozna i dite z aletrnativniho skolstvi, ale ne primarne z procesu vzdelavani, nevyjdeli primo z nej v ramci sebehodnoceni. Nebo vy snad jste na sve dite prisna i kdyz s tim sama nesouhlasite jen proto, aby jste jej uchranila v budoucnosti? Vidite ten paradox?..
Jak se uci konkretne nasobilku nevim, ale neni nic jednodussiho, nez si to v napr. monte skole zjistit - co jsem videla vse vychazi ze spojeni z praxi (kde nasobi tycinky a dalsi pomucky), medochazo tedy k prostemu drceni 2x2=4 (aniz by deti chapaly, co to vlastne v realu znamena).
@anniesfibis ano právě tyhle obecné řeči jsme slyest nechtěla 🙂. Na své dítě nejsem přísná proto, aby to poznalo...své dítě hodnotím objektivně = pokud se mu něco výrazně nepodaří řeknu mu , že je to špatně...Nebudu mu říkat, že je to dobře, ale...Dle mého názoru se pak nemá šanci naučit objektivně hodnotit, mít nějakou reálnou a přiměřenou sebereflexi atd atd...má jen tu svojí osobnost a sebevědomí bohužel bez sebereflexe a znalosti toho co je OK a co méně.
To, že se někdo učí násobilku bez vysvětlení toho k čemu násobení je a jak se to dělá (= že když dám 2 bonbon pepíčkovi a 2 mařence tak kolik jsem jich měla) je pustá demagogie a mýty neustále používané a omýlané , aby mohly být využívané🙂. A průměrně inteligentnímu dítěti to stačí ukázat 1-2x-3x a není potřeba 100x s milionem pomůcek 🙂🙂 ...no a pak už jsou na tom oba přístupy stejně...musí se to naučit nazpaměť 🙂🙂.
A tyto polopravdy a překrucování skutečnosti mě právě od těchto přístupu troche odrazují, protože když něco už v základu nestaví na skutečnosti a pravdě je tak to může být správné 🙂.
Ale jak jsem uvedla na začátku, chtěla jsem od někoho kdo to zná slyest reálné příklady....ne teorii přepsanou a překroucenou 🙂🙂. Opravdu mě ta skutečnost zajímá....Proto se ptám toho , kdo o tom píše článek = měl by o tom něco vědět, že🙂
@anniesfibis samozřejmě to hodnocení v rámci věku a schopnostem dítěte....třeba ne každé 3 leté maluje tak jak už jiné 3 leté, ale ukážu mu.že kytička se kreslí tak a tak a ať to zkusí...a dělá to tak každý dobrý učitel i v klasickém školství ....
To je sice hezke, ale co z toho kdyz bude na stredni skole, kde se bude muset biflovat. Zakladka je start do zivota.
@anniesfibis a co je nejpodstatnejsi je , ze si myslim, ze to pak muze zpusobivat zbytecny stres a to, ze dite ma pocit krivdy nedoceni v beznem zivote a z kazde sebemensi hkouposti se hrouti.
@pisisvori S Daltonem nemám přímou zkušenost, ale jeho principy se mi líbí a budu je aplikovat při vzdělávání svého syna. Nicméně - můj názor:
Násobilka se dá učit třeba na pracovních listech či pomůckách, k tomuto učivu je dostupná spoustu materiálů, není důvod, aby to dítě nemohlo samo zvládnout. Mimochodem, děti, které se učí matematiku Hejného metodou, také mají s násobilkou problémy, protože se ji nebiflují (ale na rozdíl od mnoha jiných chápou její princip). Kdykoliv se tedy s násobením setkají (jakkoliv obtížným, nejen násobilkou), tak si poradí a vše vypočtou. A pokud násobí opravdu hodně často, tak si to nakonec zapamatují (jako všichni). No a pokud často nenásobí? Tak na co to držet v hlavě. Vadí v reálném životě fakticky něčemu, že jednou za rok spočítají nějaký příklad o dvě vteřiny pomaleji než někdo jiný?
Ad hodnocení - opět nevím, jak přesně to u toho Daltonu mají. Třeba nemají negativní hodnocení, ale mají zpětnou vazbu. Dítě se tedy naučí nahlížet na chybu jako na něco, co je součástí učení, něco "normálního", ne něco "špatného" (pak má spousta dospělých takové ty bloky zkoušet něco nového nebo mluvit v cizím jazyce nebo cokoliv... hlavně aby neudělali chybu!). Věcná zpětná vazba dává vědět zkrátka "tento příklad není vypočítaný správně, bylo by fajn podívat se, v čem je chyba... byla to nepozornost či neporozumění...?" Dítě se pak učí samo hodnotit věcnou zpětnou vazbou a nikoliv je "tohle je blbě". Když už bude dostatečně vyspělé a komunikačně zdatné a někdo mu dá prosté negativní hodnocení, bude se samo ptát "a v čem je problém?" a nebude se z toho hroutit. Protože bude mít právě vybudované tyto pevné základy.
Souhlasím s tím, že aby se dítě naučilo vyrovnávat s frustrací, musí si projít frustrací. Ale těch situací, kdy k nim přirozeně dochází (něco se mi nedaří vyrobit, jak bych chtěl, umřel mi křeček, kamarád mě podvedl.... já nevím co), je v životě docela dost a nemyslím si, že by bylo potřeba je uměle vytvářet zrovna při vzdělávání způsobem "tohle děláš blbě, tohle neumíš a na tohle jsi hloupý a nikdy ti to nepůjde - jak se to bohužel v některých školách ještě stále děje".
Je to prostě jiný koncept. Žádný koncept nemusí vyhovovat každému (a určitě ne každému rodiči). Ale zrovna v tomto přístupu je tolik pro život potřebného - práce s informacemi, kritické myšlení, spolupráce, plánování, věcnost, respekt... Věřím, že absolventi těchto škol mnohem hůře podléhají politické manipulaci, méně střílí od boku hodnocení, jsou ochotnější pomoci, atd. Nebo je pro život důležitější ta násobilka?
@verdos já bych chtěla ukázat jak se tu násobilku učí. Já jsem asi úplně hloupá, ale co je potřeba chápat na tom kolik je 6x8? Než to, že mám 8 dětem dát každému 6 bonbonů ???? Viděl ste proboha někdo učebnice matematiky pro 2 třídu? Tohle vše tam je a vždy bylo I za nás = v 1. třídě jsem byla v roce 81/82🙂🙂. A pro další použití se už prostě musí naučit na zpamět...NE??, Nebo až počítá v 8. třídě tak pořád si bude kreslit obrázek těch 8 dětí a 6 bonboů???
Myslím, že se jen z exustující skutečnosti dělá neskutečná věda.
Synovec se matematiku učí Hejného metodou a učí se jí naprosto stejně jako dcera klasickou🙂
@verdos aha přečetla jsem si poslední větu, tak když někdo v životě nepotřebuje násobilku, tak to je pak o něčem jiném 🙂🙂🙂🙂. Pro mě prostě nikdy nepřestane platit, že práce s informacemi, kritické myšlení, spolupráce a mnoho dalšího je k něčemu jen pokud má člověk znalosti a zkušenosti a základem je pro něj povinost a ne zábava....Bez toho je to právě ta manipulovatelná ovce🙂
chytremu napovez...hloupeho kopni...
vy se ptate a vlastne vas odpovedi nezajimaji, mate uz predem predsudky k odpovedim a skutecne odpovedi zesnesnujete, aniz by jste pochopila jejich skutecnou hodnotu..a to je presne to, co vas naucili to vase klasicke skolstvi ;) (ktere mimoch. slouzilo pouze a jedibe k vychove poslusnych vojaku a to tak, ze i samotni vojaci se byli ochotni za svou retardaci bit).
@pisisvori Základem násobení je sčítání téhož. To je potřeba pochopit. A díky tomu to lze i různě rozložit, převést na jiné násobení (jiných činitelů), atd. A ne, věřte mi, většina dětí, která se násobilku drží, za tím toto vůbec nevidí a tu operaci nechápou. Ale hlavně, že umí "básničku"... Jestli se syn učí Hejného matematiku stejně jako klasiku, tak se jí neučí správně. Pak se neučí Hejného, ale učí se nějaký paskvil. Jinak samozřejmě chápu, že chcete vědět, jak konkrétně to probíhá u této metody, ale tohle já třeba vůbec nevím a upřímně, přijde mi to zcela nepodstatné. Nemám s ní tak bohaté zkušenosti. Přesto si nemyslím, že by mé informace byly nepřínosné (že Vy si to v tom neumíte najít je Váš problém).
Co se týče násobilky - když si opravdu pozorně přečtete, co jsem napsala, tak je rozdíl mezi tím, pokud násobilku potřebuju denně (např. v obchodě) a nebo jednou za čas (třeba jen pro kontrolu něčeho). A že v obou případech si to umí daný člověk spočítat. Informace jsou k ničemu, když je člověk neumí použít. A v dnešní informační době jsou tím tuplem k ničemu, když jsou dostupné na dvě kliknutí... Pro mě je teda důležité umět se dobrat výsledku (a ne jedním řešením, které umí a uznává paní učitelka, ale prostě jakýmkoliv správným řešením, pokud kreativním, tím lépe, kreativita se taky cení a bude cenit i v budoucnu) a umět používat hlavu. Ale chápu, že to máte jinak, že pro Vás je důležité mít hlavu nacpanou vědomostmi, byť většina z nich je v reálném životě úplně k ničemu. A já Vám to neberu. Ale toto je pravděpodobně důvod, proč si nerozumíme.
A míchat ovce a manipulaci dohromady s povinností či zábavou? To jste myslela jen tak z legrace, abyste měla v každém případě pravdu, viďte ;). Lidé, kteří umí opravdu žít a dokázali vytěžit z toho, co je baví, jsou dnes leadry, mají úspěšné firmy, udávají trendy, jsou spokojení... a jsou to lidi, kteří často ty povinnosti na základkách zanedbávali, obcházeli to, dělali si, co chtěli. Nejsou to žádné ovce, ovce jsou ti poslušní. Asi se pohybujeme v úplně jiných termínech a možná i jiných světech. Nebo máte nějaké práce, které by dávali slepou poslušnost do souvislosti s užíváním si a zábavou?
@anniesfibis když dojdou argumenty nastoupi urážky a bláblá....Nebudu se k podobnému snižovat, protože mě učili ke slušnosti a respektu....
Ano já chci od začátku to co jsem psala v prvním komentáři...příklad z praxe jak se učí násobilku ? Když ne nazpamět a v článku je, že biflování NE NE NE. Odpověď jsem nedostala.
Za druhé jsem chtěla příklad z praxe jak děti snášejí, když se setkají s negativním hodnocením. Také jsem odpověď nedostala.
@verdos a vy ste 100% přesvědčená, že všichni žáci v alternativní škole to chápu a rozumí a umí použít? Jak jsi na to přišla, protože to napsali v nějakém článku? 🙂
Já neznám nikoho, kdo by neuměl násobilku ani nejhloupější spolužák ze základky🙂
Jinak já nejsem bezdůvodně proti, ani jsme to tady nepsala.... k tomu co je v životě potřeba patří na prvním místě myslím to umět porozumět psanému a čtenému textu myslím 🙂
Takže ptala jsem se:
to co jsem psala v prvním komentáři...příklad z praxe jak se učí násobilku ? Když ne nazpamět a v článku je, že biflování NE NE NE. Odpověď jsem nedostala.
Za druhé jsem chtěla příklad z praxe jak děti snášejí, když se setkají s negativním hodnocením. Také jsem odpověď nedostala
...ale nejsem ovce, abych se vším co mi někdo napíše souhlasila, proto se ptám a získávám informace🙂.
@verdos o tom kdo je dnes leadrem a udává trendy opravdu diskutovat nemíním...ale chápu, že pro někoho je jakýkoli zbohatlík, který svůj úspěch založil na kamrádech na správných místech a drzosti pramenící z toho, že nemá znalosti = neumí si spojit skutečnosti, myslet do budoucnosti atd a proto se nebojí ...asi vzorem. Pro mne já si vážím lékařů, právníků a lidí , kteří něco znají, umí , jsou pracovití a ke svému životu používají hlavu,znalosti a ještě k tomu jsou skromní a hodní🙂
@pisisvori dojdou argumenry? Mate je vyse, bohuzel nechapete je a jak hsem napsala, ani pochopit nechcete. Proto mi to prijde hako ztrata casu s Vami. Pro me je vnitrni motivace taklad a kdo ji ma, se o tema nejen zajima, ale tez mu dava sanci, snazi se ho pochopit a se to dle vasich komentu nedeje. Takze zde pisi svuj nazor na to s vyuzitim metafory..(urazit se je jen vase reakce...nezapomente, ze me je jedno zda se urazite-plytvate jen svou energii).
A jen poslední co bych dodala je, že jsem četla článek a poslouchala rozhovor se samotným Hajným.A on´nemá vůbec nic proti klasickému způsobu výuky matematiky...sám říká , že oba způsoby jsou správné a že zažil a zná spoustu učitelů, kteří učí klasicky a přitom používají spoustu prvků jeho metody. Jsou lidé, kteří přemýšlí tím a lidé, kteří lépe chápou druhý způsob...
@anniesfibis ano souhlasím s vámi..je škoda času psát pořád dokola na co se ptám? Když druhý vůbec nechápe o čem mluvím 🙂
@pisisvori btw. priklad z praxe jsem Vam tez uvedla (a ty deti s pomuckami se skutecne nebifluji, ale nauci se to prostym pouzivanim a pokud ne, pak to nepotrebuji ...vyuziji jine dostupne pomucky )..ale pokud vam pomuze prirovnani, tak treba postacka se take neuci zpameti kde kdo bydli, aby vedela kam dopisy zanest (proste pouziva urcite trasy a dorucuje a uci se jmena lidi pri konkretni cinnosti).
A úplně naposledy pro méně chápající ...chtěla jsem tím jenom říct, že prvky alternativního školství existují I v klasickém...jen se to honosně nenazývá a nedělá kolem toho haló...A naopak i v alternativním školství se biflují = učí nazpamět...jen to nazývají jinak a dělají z toho vědu🙂...to je můj většinový názor.... průměrně chytrým dětem prostě stačí, aby jim to někdo vysvětli ukázal pár příkladů s obrázky a pak už počítají příklady....alternativní školství u toho běhá po třídě a rozdává klacíky, bonbon atd a dělá to tak půl roku místo 2 měsíce🙂. ale samozřejmě chápu, že jsou děti, které chápou pomaleji a nejsou tak inteligentní a ptřebují takovýto způsob.
Nemám jen ráda zatracování vyzkoušeného a nahrazování novým, které se vlastně nově jmenuje...
to o násobilce...o negativním hodnocení jsme přesvědčená, že prostě určitá míra ho v životě má být i pro školáka ...
@pisisvori Mluvím o tom, jak jde na násobilku jít jinak - skrze porozumění oproti biflování. Co si do toho vnášíte za soudy či výsledky Vy, to je Vaše věc. Nic o svém přesvědčení ani o 100 procent jsem nic nepsala.
Ano, to porozumění textu bych podtrhla, tak to jsem ráda, že se alespoň někde shodneme ;).
V praxi to MŮŽE vypadat např. tak, že dítě, které se má věnovat matematice a má zrovna za úkol naučit se násobilku, tak pojede podle nějakého pracovního listu, který jej postupně navede tak, že pomocí manipulace s nějakou pomůckou bude tvořit řady a vyplňovat ty listy a někde dále bude uvedeno, že když se snaží zjistit počet těch např. kostiček, můžou to sečíst 4+4+4, což je 12, ale také se na to dá dívat jako na 3 řady po 4 kostičkách a zapsat to jako 3x4 (máme 3x 4 kostičky) a tomu se říká násobení. Dítě pak může zkoušet zapsat např. 5 řad po 2 kostičkách, zkusit vypočítat (pouhým sčítáním), že to je 10. A pak dojde i na to, že násobení je komutativní, tedy že i 2x5 je 10... a postupně se takto navozuje povědomí o násobení. Může být posléze ukázáno, že některé násobkové řady jsou něčím zajímavé (ať už geometricky či čistě numericky), ale přitom nemusí po tom dítěti nikdo chtít, aby umělo odvykládat "3, 6, 9, 12, 15, atd...". Možná nebude s ničím manipulovat (s pomůckou), ale jen kreslit body. Prezentováno to bude postupně a může se zeptat spolužáka, co už to má zvládnuté. Případně, když bude úplně v koncích, je tam učitel, aby to dovysvětlit. A dítě - protože se nebojí chyby a nebude se cítit trapně ani méněcenně - prostě přijde a řekne, že tomu fakt nerozumí a chcce to vysvětlit. Stačí takto?
V reálu je Dalton na našich školách často jen částečný - tzn. částečně mají děti normální výuku a částečně si svou práci plánují. Ale opravdu nejsem tak zkušená, tak mě neberte doslova (a už vůbec to nepřekrucujte ještě na něco dalšího). Takže možná, že násobilku probírají klasciky, FAKT NEVÍM.
"Za druhé jsem chtěla příklad z praxe jak děti snášejí, když se setkají s negativním hodnocením" - co byste jako chtěla, přepis nahrávky konkrétní situace? Jděte do takové školy, řekněte nějakému dítku "máš to blbě" a sledujte, jak zareaguje. A udělejte si výzkum na více než jednom či 10 jedincích prosím, protože co dítě, to originál ;). Děti mohou reagovat různě, proto odpověď na Vaši otázku může být pouze zobecňující. Jistě se najdou i tací, kteří to ponesou nelibě, zvláště jsou-li to děti emocionálně labilní s nízkou frustrační tolerancí - díky bohu, že se takové děti mohou v klidu vzdělávat alespoň v takových školách, protože v normální by to byly po psychické stránce trosky (a že takové jsou). Prostě některé věci nepředěláte. Ale obecně se dá něco vypozorovat a napsat (to však slyšet, resp. číst nechcete).
Pro někoho je možná zbohatlík, o kterém píšete, vzorem. Jistě jsou tací. Já píšu o úplně jiných lidech. Patrně tyto lidi vůbec neznáte, nečetla jste o nich nebo se nedokážete přenést přes to, že někdo může být úspěšný, i když do hlavy zbytečně pod tlakem druhých necpal věci, které už tam stejně mnozí nemáme (neboť jsme je nikdy nepotřebovali a jakmile jsme je vyblili na papír, tak jsme je úspěšně zapomněli). Těžko říct. A je mi to jedno. Vše o něčem svědčí (i to, co píšete). Víte, ti lidé, o kterých píšu já, taky něco umí, jsou v něčem špičkoví (a proto úspěšní). Umí používat hlavu, používají i své srdce. Pochybuju, že všichni ti lékaři, právnici umí dodnes vyjmenovat všechny druhy květenství nebo by vypočítali rovnice s logaritmy nebo dokáží napsat bezchybně a stylisticky správně slohový útvar recenze. A víte proč? Protože to nepotřebují... Taky už nejsou znalostně "dokonalí", už to v hlavě nemají. Všechny ty oxidačně-redukční rovnice nebo určení větných členů jako např. doplňku. Dochází Vám to? Ne? Nevadí. I tak Vám přeji hezký den.
@anniesfibis myslím, že ani ty bys nechtěla lékaře, který se za pochodu na tobě bude učit kde leží který orgán a kudy prochází tepna🙂, ale budeš velmi ráda, že tyto znalosti má nabiflované nazpaměť a z těchto znalostí už težil , aby se naučil patologie a aby, když vás vyšetřuje už je díky tomu uměl použít...
@verdos
@verdos ale přesně takhle jak popisujete se učí násobilka I klasickým způsobem... jen na jedné stránce a ne na deseti...a vychází se pravděpodobně z toho , že průměrnému dítěti to k pochopení stačí. Akorát , že vy se tváříte jako kdyby dětem ve druhé třídět dali násobilku 2,3,4,5 vytištěnou a řekli nauč se to nazpamět. Ale to není pravda. A nikdy to tak nebylo!!!!
@pisisvori Ano, prvky altenrativního školství existují i v klasice - pak je několik možností (nikoliv jen to, co jste uvedla Vy).
- např. škola o tom nemluví, protože se bojí (nebo ví), že rodiče by byli proti
- implementují to úspěšně a mluví o tom tak nějak normálně
- implementují to úspěšně a staví si na tom jméno
- implementují to částečně a dělají z toho strašné haló, aby nalákali rodiče, kteří se chytnou na kdejakou blbost, ale ve skutečnosti to není nic moc (neboť částečná implementace je často na ***, často jsou to např. školy "s montessori prvky" - to je takové super lákadlo, které je dost o ničem).
- a dalo by se pokračovat...
Ano, i v alternativním školství se biflují, ale dost málo. A věda se z toho dělá, protože to funguje, což se mnozí štítí přiznat.
Znáte takové to přísloví "Dej člověku rybu, nasytíš ho na jeden den. Nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život."? Proto ty děti běhají s těmi klacíky. Jdou do podstaty. Protože děti se učí hrou a pohybem. To je naprostý základ, to není jen alternativní "věda", to je úplně normální věda, jmenuje se psychologie, možná už jste to někdy zaslechla. Konkrétně můžete jít do detailu a začít studovat třeba psychologii učení, ale prosím, neomezujte se takto úzce, je toho mnohem více, také neurologie dává dobré základy učiteli a další vědy... Zpět k tématu. Dítě, které si projde tímto pohybem a hmatem a hrou, pak v dospělosti třeba na první pohled pozná, kolik centimetrů měří nějaký kus dřeva, nebo vidí ptáky na obloze a odhadne - asi 30. Protože to mají všechno zažité. Dokážou si to srovnat, odhadnout, mají to v sobě. Nepotřebují dohledat vzorec v příručce, protože ten vzorec si nesou v sobě, protože si s ním hráli a doteď si pamatují jak. Už nepotřebují ty encyklopedie, příručky, měřítka a já nevím co, protože si to všechno prožili. V běžné škole ukážou postup, dítě se naučí postup, pak dostane netypický příklad a pokud není nadané (a Vy mluvíte o průměrném dítěti - to nadané není), tak si s tím neporadí. Proč? No protože není zvyklé řešit jiné situace, umí jen ten postup a jiný postup mu nikdo neukázal. To dítě nic jiného neumí... Tohle je bohužel běžný stav těch průměrných dětí na školách s běžnými výukovými metodami.
Tím neříkám, že nás alternativní školy spasí. Jsou školy (teď má na mysli ty alternativní), kde to myslí dobře, ale dělají to sakra špatně. A i běžná škola může být dobrá, má-li osvícené pedagogy.
Nutnost negativního hodnocení Vám neberu, prostě Vaše věc, v pořádku ;) (já to cítím a mám načteno jinak).
@pisisvori
Ne, takhle se násobilka klasicky neučí. Děti s ničím nemanipulují, sedí v lavicích, učitelka napíše na tabuli 2x2 je 4, řekne, že dvojky jsou činitelé a čtverka součin, že to je násobení a že to vypadá takhle (namaluje 2x2 tečky) a taky dětem řekne, že od teď se budou učit násobilku a že to je super věc, protože budou umět násobky, atd. Děti pak sice možná malují puntíky nebo hvězdičky nebo něco, ale fakticky za tím nevidí to sčítání, nevychází z něho (maximálně jim to učitelka jednou řekne, ale děti si tím neprochází sami, nezjišťují si to, nepřichází si na to, na to totiž v běžné třídě není čas, tam se musí vyplnit stránka nebo dvě v pracovním sešitě, víte?)
Já myslím, že pan Hejný netvrdí, že jeho metoda je totéž, co klasika. V základech je to samozřejmě pořád matematika, to je stejné. Ale myslím, že i rodiče dětí, co se takto M učí, Vám potvrdí, že to prostě není totéž. A ve škole to vypadá (nebo správně řečeno má vypadat) jinak - děti spolupracují, komunikují, hýbou se, přicházejí kreativně na řešení... i ty "příklady" jsou takové jiné, některé dost jiné.
@anniesfibis kdyz nekdo neco prosazuje , poklada za spravne a uvadi prednosti tohoto postupu metody mel by mit informace o tom jak to funguje v praxi? Jaky dopad to co delam ma ? Nebo jako odchovanec klasickeho skolstvi pozaduji zbytecne informace, ktere alternativni skolstvi bude mit az si nekolik desetileti bude prochazet ulice v dorucovacim obvodu? 🙂.
Alternativní směry se mi moc líbí - pokud jde o MŠ. Nedej bože, když žák alternativní školy ZŠ musí z vážného důvodu přejít na ZŠ, to je neskutečný průšvih, protože se absolutně neumí přizpůsobit většině a klasického učebnímu plánu. Myslím, že fungování školství ČR není na tyto alternativní směry připraveno. Základní myšlenka a teorie je pěkná, praxe pokulhává.
@journals Tak praxe pokulhává všude, vezměme si inkluzi či individuální přístup na školách. Nedej bože dodržování legislativy (pořád mluvím o běžných školách)... Takhle diskuze by mohla být nekonečná, že jo 🙂.
Průšvih je při přestupu jen někdy, někdy menší, někdy větší. Obvykle je největší problém ze strany učitelů (že nedávají, že žáci mají svůj názor, že se hodně ptají, že chtějí věci dělat po svém, atd.). Ale samozřejmě jsou i děti, co tu změnu neunesou, neustojí to.
@pisisvori lekar je snad jiz vystudovany...ztrata casu vam odpovidat, kdyz mate ten vesinivy nazor ;) ...mimoch. z alternativniho skolstvi vyvhazeji svhopni lide, coz se naopak rici neda
@verdos Na inkluzi mám jako speciální pedagog svůj názor, ale o té řeč v tomto tématu není. Základní myšlenka všech alternativních pedagogických směrů je krásná, ale nereálná pro všechny a za každé situace. Ono těch dětí, které změny neustojí je bohužel víc, než těch, které změny ustojí. Nebo ustojí, ale za jakou cenu...
v alternativnu vyuce se dite neuci dva mesice to, co v klasickem dva dva tydny...naopak, rika se tomu efektivita (biflovani neni efektivni). Pokud vam vyhovuje, ze deti po mesici skola prestane bavit (a neznam jedine, kere klasicka skola bavi), tak tam sve dti nechte, vzdyt vas nikdo nenuti k akternative. Pokud vam neprijde vhodna, tak si ji proste nevsimejte. Celosvetove je jasne videt jake vysledky ma. Nejvetsi zajem budi u velkych firem, top lekarskych zarizeni a pod. napr. zaci vzdelavani unschoolingem a vite proc? Uvi se totiz s chuti vychazejici z vnitrni motivace (tak jako vsichni v zivote mimo skolu) a tedy vedi o svem oboru ne jen to k jednicce, ale vse co se da, je to jejich hobby. ...
@anniesfibis O tomhle je debata 😉 nejde říct, nepřijde vám vhodná, tak si jí nevšímejte. Kde by dnešní člověk byl, kdyby vaší radu praktikoval? 🙂 Proč bychom my, s jiným názorem nemohly diskutovat také? Diskuze je slušná, rozdíly mezi alternativním a klasickým školstvím chápeme, není třeba nám vše vysvětlovat pořád dokola... ona má i klasická škola výhody, stejně jako nevýhody. A alternativní škola má jak výhody, tak nevýhody. To nikdo nemůže popřít. Vše je otázko priorit. Ale nejde říct - vás to nezajímá, nediskutujte. Takhle tu končí všechny diskuze na jakékoliv "alternativní téma" a já nechápu proč. Buď se řekne, že druhá strana nechápe (chápe, ale má jiný názor) a nebo že nemá zájem, tak má diskutovat jinde. Proč? Proč obhájci alternativních škol nedokáží přijmout i jiné názory?
@journals To bych neřekla, že to většina spíše neustojí (z těch informací, co mám já, ale chápu, já se pohybuju v jiné sociální bublině 🙂). Nikdo tady netvrdí, že nějaká alternativa je vhodná pro všechny a za všech okolností. Ani článek, ani já. (Naopak já se snažím zdůrazňovat, jak je každý jiný.). Ale rozhodně se ukazuje, že je spousta takových, pro které není vhodná klasika. Jenže spousta zatvrzelých tvrdí, jaká je to blbost a dle státu je nejlepší represe jakýchkoliv jiných názorů. Co se dá pak dělat? Je nutné o těch směrech informovat a ukazovat, že to jde i jinak.
je třeba 10 příkladů málo (různý věk, různé zázemí, různý typ rodiny? Máte osobnější zkušenost? Když tvrdíte že to bude v pohodě? Může a nemusí 😉
@journals Kde tvrdím, že to bude v pohodě? Tvrdím, že většinou to neustojí učitel a někdy to neustojí i ty děti. To je dost podstatně jiná informace, nemyslíte?
Můj vzorek, je, co se týče příkladů naživo, obdobný, dále mám mnohem rozsáhlejší vzorek co se týče zprostředkované zkušenosti. Proto mě to Vaše tvrzení prvně tak překvapilo.
Zajímavý článek, moc děkuji za sdílení. Za sebe jen povím, že náš starší měl trochu vojenskou výchovu stylem "musíš sám" a nikdo za tebe nic dělat nebude, protože život takový je a po škole se s tebou nikdo a nic mazat nebude. Výsledek ? Je z něho cílevědomý a samostatný jedinec. Hlavně žádné rozmazlování a vyhýbání se určeným pravidlům, které ne nutně musí být špatné jen pro to, že se dítěti zrovna nechce. V práci se ho také nikdo ptát nebude. Vše je o lidech, stejně tak ve škole. Co učitel, to jiný přístup, ale to jsou bohužel věci, které ne vždy dokážeme ovlivnit. Na to jsem měla pro syna vždy jednoduchou odpověď. "Ano, mysli si o dotyčném co chceš, může to být pro tebe blb, ale i s takovým člověk se musíš naučit vyjít, realita je taková, že v životě ti zkříží život ještě tolik blbc*. Každé dítě je jiné a zaslouží si individuální přístup, což by mělo fungovat, někteří učitele to berou v potaz, někomu je to bohužel jedno. Já si stěžovat na školní výchovu nemohu, v jádru rozumné zařízení, ale přístup některých učitelů ... bohužel. Toť u nás vše, jsem zvědavá na školní docházku našeho mladšího a jen potají doufám, že bude mít stejnou náturu jako ten náš starší. Držte nám pěsti, v dubnu děláme přijímačky na gympl. 🙏🍀
@anniesfibis z alternativního školství vycházejí schopní lidé, což se naopak říct nedá?? to jako myslíš vážně?? promiň, ale větší blbost jsem dlouho nečetla.. jinak k tématu, nemyslím si, že je to zase až takový přínos, ano, líbí se mi třeba menší kolektivy dětí na zš, kde se jim učitelé víc věnují, některé věci dělají "jinak", ale tak něják v "mezích"... ono všeho moc škodí... a mě teda škola bavila a to jsem docela slušně "letitý" exemplář.. ale ono hodně záleží i na tom, jací jsou učitelé.. my jsme brali učitele jako autoritu, průvodce, dnešní děti to berou jinak.. celkově je jiná doba. a nevím, jestli zrovna tohle je krok "vpřed"..
Nemám sílu číst celou diskusi. Ani namám děti na DŠ. Mám jeve Waldorfské škole. Někdo tu dával otázku, jak se učí děti třeba násobení. A někdo správně odpověděl že s pomůckami. S něčím hmatatelným. Takže u nás treba s kamínky, kreslením.... Pak už je na každém dítku, jak si to v té hlavě srovná. A děti opravdu nedostávají negativní hodnocení. K čemu je? Já si ze svých.školních let pamatuju jen to, že to pro mě bylo hrozné. Trojka, zklamala jsem.... Jiní rezignovali a pětky netěšili.... Dětem na WŠ, a tipuju, že tomu tak je na většině alternativních školách, ale znají pozitivní kritiku. Není to lepší cesta? Mně nepřijde lepší napařit pětku, ze které si dítě vezme "jsem debil", než např. "Násobení ti jde výborně, dělení je třeba ještě pilovat".
A hlavně oceňuji to, že děti nemají nálepky. Moje dcera by v klasické ZŠ byla se svou složitou povahou leda tak doBrý cíl pro šikanu.
A co je důležité! Např. Waldorf se nesrovnává s klasickým systémem výuky (opět tipuju, že ani jiné alternativní školy se srovnávat nechtějí). Je to celkově o odlišném pohledu na svět, na život. A tak je třeba to brát! Buďme rádi za možnost volby! Každému co jeho jest 😉
Omlouvám se za překlepy. To psaní na mobilu se snad nikdy pořádně nenaučím 😂
@verdos ohradim se proti Vasemu "nasobilka se takhle klasicky neuci. Ucitelka napise na tabuli 2x2 = 4, drepi se v lavicich"... Odkud mate takove informace? Kolik skol jste navstivila? Skolstvi sice mame v neutesenem stavu,ale toto davno neni pravda. Dnes uz se takhle proste neuci, vse je nazorne i v beznych ZS, koneckoncu princip nasobeni je vysvetluje na vicecetnem scitani a to deti pochopi nejlepe prave manipulaci. Pocitadla,kosticky,tuzky, kaminky,bonbonky, ucitel nemusi byt koumak ani alternak,aby tohle vymyslel...
@nelam Byla jsem asi v pěti. Ve dvou jsem přímo učila v rámci svého povolání a chodila se dívat na své kolegy. Ve třech jsem byla jen tak na čumendu. Mluvím o běžných školách (v těch progresivních či alternativních to je jinak). Ano, třeba kostky se v některých školách používaly (konkrétně ve dvou), ale ani v jedné to nebylo tak, že by k tomu dítě samo došlo. Vždy to bylo tak, že učitel něco řekl, vysvětlil a děti si to prakticky zkusily. To ale není totéž jako když si to samo dítě vyvodí. To je prostě stará klasika v novém kabátku.
Ano, je to malý vzorek (nejsem z ČŠI a neběhám běžně po školách, abych hodnotila, jak to kde je), ale i tak je to odstrašující. Mám několik super kolegů, prvostupňařů, za které bych dala ruku do ohně. Mám spoustu známých, kteří jsou dobří. Ale bohužel jsem zažila i dost těch špatných a je doslova hanba, co vše je ve škole v 21. století možné.
Nicméně - pokud u Vás se učí násobení tak, že si to dítě samo vyvodí a učitel jen sleduje nebo popř. naťukne otázkou, ale jinak si na to dítě samo přijde pomocí manipulace, tak Vám gratuluju a je to skvělá zpráva, že se to již někde na běžných školách (několika, ve Vašem okolí) stalo standardem. To by bylo opravdu skvělé a jsem ochotná svůj výrok přehodnotit 🙂.
@verdos je mi to lito. V mem okoli to je opravdu standard,nejsme zadna prestizni skola,naopak mala,vesnicka,kde si vetsinu pomucek po nocich vyrabime sami. Hovorim s pedagogy ruznych skol,neustale si hledam inspirativni skoleni a zda se mi,ze i nektere kolegyne "stare skoly" lze nabudit zajimavymi novinkami.
S detmi,ktere by vydrzely sedet hodinu na zadecku se uz dnes snad ani nelze setkat,koberce maji vsechny tridy. Nektere kolegyne uci "v hnizdech", v hezkych dnech jsme v ucebne venku. Ted na MD chodim do montessori krouzku,seznamila jsem se s ucitelkami z waldorfu a monte a nadale vstrebavam a vstrebavam.
Moc me mrzi,ze je ted tak popularni hon na bezne ZS a vesmes od lidi,kteri maji svou zkusenost 20 let starou,pripadne zprostredkovanou svym ditetem,i kdyz o fungovani tridy se rodic zajima 1x za rok na tridni schuzce (a rekneme se,ten zajem je stejne jen o znamku). Ted nemyslim primo Vas,ale je to takovy trend. Ovsem vsichni vsemu ohromne rozumi.
Nase skolstvi ma obrovske rezervy,ale vidim kolem sebe dost pozitivniho. Bere to vitr z plachet lidem,kteri jsou (jako ja) takhle na zacatku a chteji neco menit.
Prominte za vylev.
Skoda,ze zde na jihu o zadne Daltonske skole nevim,velmi by me zajimalo jeji blizsi fungovani.
@nelam Menší školy bývají obecně lepší. Tím ale nechci říct, že ty velké jsou vždycky špatné. jen s čím jsem tak kdy potkala. Ty větší měly třeba dobré některé třídy, výjimečně byla dobře hodnocená celá škola. Některé kolegyně, jak mladší tak starší jsou opravdu skvělé nadšenkyně a hledají různé cesty a inspirace, atd. Škoda jen, že někdy na školách zůstávají ne úplně dobří pedagogové třeba ze setrvačnosti, kamarádství s ředitelkou nebo nedostatku zájemců o tuto pozici (nebo kdo ví z jakých důvodů ještě) a pak - to špatné se samozřejmě moc rádo a moc dobře šíří.
@nelam Jinak ten hon na běžné školy může být způsobený i tím, že si někteří rodiče přejí alternativu a nemají ji dostupnou. A třeba mohli nějakou alternativní školu mít, ale represivní postupy ministerstva ji (ať už v souladu se zákonem či nikoliv) zatrhly. A těm rodičům ze zoufalství nezbývá nic jiného, než se dožadovat něčeho z toho, co chtějí pro své děti, na té běžné škole. A někdy na to holt jdou přes tu kritiku, co všechno se jim nelíbí (a školy to samozřejmě velmi nelibě nesou). Zrovna teď o víkendu jsem byla na takovém setkání, ke chtějí rodiče založit v jednom městě tady kousek dál od nás komunitní školu. Úplně jsem chápala jejich zoufalost a jejich důvody, proč nechtějí dát děti do běžné školy (chtěli respektující/partnerský přístup, důraz na vnitřní motivaci dítěte, smysluplnost výuky, atd. atp. takové ty klasické věci, co teď chce spousta rodičů a co na mnohých, nikoliv všech, státních školách chybí). Bohužel ale to bylo také jediné, co ty lidi tam spojovalo a nejen můj dojem byl takový, že tenhle projekt čekají ještě velké porodní bolesti a jen tak něco nevybudují. Tím spíše, že v dnešní době je to tak těžké projít vším tím papírováním, aby to nějaký úřední šiml z nějakého špatného vyspání neshodil ze stolu. Pak není divu, že kolují posměšky jako že "pro stát je tohle jediná možnost, jak udržet děti ve svých špatných státních školách", a podobně. Většinou však proti "běžným státním školám" údajně bojují lidé vysokoškolsky vzdělaní a s větším zájmem o tuto problematiku, určitě to nejsou lidi, co přijdou jen na třídní schůzky a nic víc je nezajímá (ti si spíše půjdou zanadávat někde do hospody nebo s přáteli, ale tím to taky skončí).
@anniesfibis Tak ja si myslim, ze to takto zobecnovat nelze. Vzdyt si vezmi, ze klasicke skolstvi je lety proverene. Vychazi z nej chytre deti se sirokym rozhledem a ne jak jsem zazila v zahranici, kdyz me studenti francouzskeho gymnazia a jejich rodice litovali, ze zijeme ve valce. Kdyz jsem ne vytrestene koukala, prinesli mapu a ukazali mi Cecensko. V Americe zase o nas vedi jen diky hokeji, ze. Atd.
Ja si myslim, ze urcite alternativni metody je fajn do skolstvi zaradit. Kuprikladu uz davno neplati, ze deti ve skole pouze sedi na zadku na jedne zidli a nesmi padnout ani spendlik na zem (ve skolstvi se pohybuji, pracuje tam.rodina). Deti napr. cast hodiny sedi s ucitelkou na koberci, uci se i venku, existuji interaktivni tabule atd.
Mmch myslim, ze kazdy by se mel naucit vyrovnat s kritikou samozrejme odpovidajicne svemu veku. Proc chvalit za neco, co dite udela spatne. Melo by znat sve silne, ale i slabe stranky a ty prave posilit.
Btw v praci se te take nikdo nepta, co chces zrovna ted delat a kdyz neco udelas spatne, taky te sef pochvali?
Podle me je ted hodne moderni odsuzovat, skoro az hanit vse klasicke aniz by lide byli ochotni se zamyslet nad tim, ze je to vlastne lety proverene a ze to fungovalo....
@andelkaprdelka Ono tohle totiz vychazi uz z vychovy od rodicu, dneska je hrozne moderni neuznavat zadne aurority a k tomuto trendu vest i deti. A tvrdit, ze vychovou deti a pripadnymi pozadavky na ne z nich akorat udela frustrovane trosky. Pripadne postavit se k.vychove stylem - ve skolce/skole mi deti vychovaji.
@anniesfibis A to jak jsi napsala, ze z alternativniho skolstvi vychazi schopni lide, z klasicke skoly ne, je pekna blbost. Uz na VS jsme v ramci multikulturni vychovy probirali napr. vietnamskou komunitu. Vietnamske deti/mladez uz davnou nejsou jen "trhovci", naopak studuji a obsazuji manazerske a dalsi vyznamne pozice. Proc? Jednodusse proto, ze maji vysokou miru sebekazne, jsou cilevedomi a to tzv. biflovani jim problem nedela, nepohrdaji jim. Naopak se daleko vice snazi.
@ilonne to je přesně ono... některé děti nemají prostě "úctu" k ničemu.. k majetku, odlišnostem, lidem.. ale ty děti za to nemůžou, za to můžou zase a jenom rodiče.. u nás teda vládne "mírná" ruka.. kluci mají hodně volnost, dost jim polevujeme, ale do jisté míry, ví, co si smí a nesmí ke komu dovolit, a tak budu i pokračovat... úplně nechápu naprosto "volnou" výchovu, že děti můžou všechno a nemusí nic.. co z nich pak vyroste?? povaleči, co natahují ruce a : starej se??.. podle mě je dobré, když děti ví, že něco udělali blbě.. né, že za to dostanou "čočku", ale prostě jim vysvětlit že takhle ne, že tohle je špatně.. a nemyslím si, že když někomu řeknu, že něco udělal blbě, že z něj bude zakomplexovaný jedinec.. to už jsou fakt přehnaná tvrzení.. všeho s mírou.. chválit ano, ale i říct kritiku... a pořád nechápu, proč někdo hází na "klasické" vzdělání nějákou špínu.. je to xxxx let prověřený, funguje to a myslím si, že i ted je to o něčem jiném, než před sto lety... mno..
@ilonne No, ti Vietnamci, to jsou ještě stále potomci těch prvních Vietnamců na vysokých pozicích. A ti své děti vedou ve stejném duchu. Trhovci přišli po nich a některé tyto děti jsem učila na základce - chodili z tržnice pozdě domů, byly nevyspalé, škole se nevěnovali, rodiče na ně neměli čas, protože se museli v práci otáčet... Jak tyto děti prospívaly (a že jsem takové učila, takže to mám fakt z první ruky), to nemusím říkat. Určitě žádné z nich nešlo studovat vysokou pozici. Ano, ve škole seděli potichu, protože byli vedeni k tomu, aby nedělali problémy. Ale tím to asi tak haslo. Tím nechci říct že nejsou ani mezi těmito výjimky. Jsou. Stejně jako jsou třeba Romové, kteří studují na VŠ. Ale většina Romů či většina dětí trhovců na školách příliš neprospívá. Alespoň tedy v Brně (možná v jiných městech to máte jinak, ať jsem tedy konkrétnější alespoň ohledně oblasti).
A další věc - je třeba spousta chytrých lidí, ale trpí depresemi, jsou nespokojení, v praktickém životě si se spoustou věcí nevědí rady... A pak je otázka, co je pro život lepší, jestli vědět něco nepodstatného (neříkám základní rozhled o světě, ale fakt je spousta těch znalostí ve škole zbytečná), co nikdy nepoužiju, nebo umět vytěžit z toho, co mi jde, umět žít spokojeně a třeba dobře a sebevědomě komunikovat. Tím se nechci nějak hádat, je to prostě jen na zamyšlení, jak to někteří můžou vidět. Že prostě někteří (Vy a ostatní) máte tu hodnotu a prioritu v té znalosti. A jiní mají hodnotu a prioritu v něčem jiném. A já bych se neodvažovala soudit, co je "lepší". Protože to se tady přesouváme někam, kam opravdu nechceme (co je lepší život a co je lepší člověk a fakt se chceme v tomto vracet až do některých historických a extremistických etap?).
@andelkaprdelka Ale většina těch rodičů, co chtějí alternativní školy, jsou rodiče velmi zainteresovaní a valná většina z nich nic jako volnou výchovu neprovozuje (jsem v kontaktu s desítkami možná až stovkami takových rodičů). Ano, volná výchova je cesta do pekel, pro všechny, i pro to dítě, bohužel :(. Ale teda reálně jsou to většinou děti rodičů, co jsou hrozně busy a nemají na nic čas (a už vůbec ne na to, aby se zabývali detailně tím, jak by jejich dítě mělo být vychováváno či vzděláváno).
A ještě poznámka bokem - víš, že spousta těch alternativních škol nejen že nedává tresty a nedává negativní hodnocení, ale taky nechválí? Nikdo tu nic o chvále přece nepsal... Pravda, nevím, jak to přesně v Daltonu je, ale často jdou tyto dva principy ruku v ruce. To je právě to, učitelé tam nemají patent na rozum a neurčují, co vše je dobré či špatné (protože to je často dost relativní). Prostě jen dávají věcnou zpětnou vazbu (o tom už jsem tady psala výše). To prostě něco úplně jiného. Ale chápu, že pro člověka, co to nezažil a má třeba zkušenost jen s klasickým školstvím, je to obtížné si to představit. (To neber jako kritiku, myslím to vážně, že to fakt chápu, taky bývaly doby, kdy jsem nic jiného než pochvaly a kritiku neznala - a díky Bohu za ten minulý čas...)
@verdos já tu chválu myslela spíš "obecně" nebylo to mířeno přímo na tento druh školství 😉 psala jsem to ilonne jako můj "poznatek" nic víc 😉 .. a ted tě asi šokuju, ale s alternatnívm školstvím (né škola, ale školka) zkušenosti mám 😉 to je překvapeníčko, co?? 😉 takže nemusíš každého hned "shazovat", že něco neví.. .. protože třeba o tom dotyčném nic nevíš.. 😉 krásný den..
@andelkaprdelka Promiň, určitě jsem se tě nesnažila shodit. Snažím se tady jen vysvětlit, jak to funguje. Vzhledem k tomu, že jsi to explicitně nikde neuvedla a nebylo to z tvého příspěvku na první pohled patrné, tak jsem to psala, jako bys zkušenosti neměla. Ale určitě jsem tě tím nijak shodit nechtěla (prostě jsem normálně vysvětlovala, to v tom vidím já).
Takové děti musí být pak v dospělosti v těžkém šoku z pracovního procesu :DDD
@ilonne z klasické školy vychází lidé s všeobecným rozhledem? Tak to mě docela pobavilo. Většinu z toho, co dnes umím jsem se naučila až poté, co jsem školu vychodila. Škola mne možná dovedla k tomu,že píšu pravopisem a že jsem se naučila v určitou dobu číst. Dokážu si ale dost dobře představit, že stejně tak bych se toto všechno naučila doma jen kdyby mne někdo dal písanku a slabikář. Poprvé jsem se byla schopná naučit něco pořádně až na maturitu jen proto, že jsem měla strach. To, co jsem tam odříkala už teď neumím. Většinu věcí, co teď umím jsem se naučila mimo školu. Organizační schopnosti mne škola neučila, naneaučila mne ani chápat čtený text, nenaučila mne jednat s lidmi, nenaučila mne pracovat efektivně. Škola byla dobrá jen k tomu, abych si tam odseděla ten čas. Bylo to hodně promarněného času. Pro svoje děti chci něco jiného. Chci, aby je škola připravila na život. Aby je naučila tomu, že ony jsou zodpovědné za to, co dělají. Já jsem ve škole nebyla zodpovědná za nic. Práci mi organizovali učitelé. Měla jsem přeně nalinkované, co kdy musím udělat. Moje přirozená motivace učit se, se kterou se rodí každé dítě byla zničena v první nebo druhé třídě. Byla jsem známkována. Zatímco u jednoho dítěte znamená dvojka tvrdou práci, u druhého to může znamenat, že se fláká. Známka je nicneříkající "hodnocení" Pro mě jako rodiče to neznamená nic. Neříká mi, jestli moje dítě v hodině pracuje. Nicméně pro učitele je to pohodlné takto hodnotit. Většina klasických škol hodnotí známkou. Daleko přínosnější je hodnotit slovně. Sama jsem již dostala dvakrát slovní hodnocení ve školce pro mé děti a byl to pro mne přínosPsané hodnocení mi sděluje, co mému dítěti jde a kde třeba potřebuje podpořit. Já klasickou školu neuznávám, mě naprosto zabila a jistě nejsem sama. Klasická škola je podle mne přínosná hlavně pro hodné holčičky, které poslouchají a rády "vyhovují" povelům paní učitelky. Pro děti, které vyjádří svůj názor, který se neshoduje s názorem paní učitelky to je průšvih.
@astyna Proč by měly být? Ony se přizpůsobí mnohem lépe než kdokoli jiný. Navíc to, že je škola alternativní neznamená, že by děti nic nedělaly nebo pořád dělaly to, co chtějí. V alternativních školách jde mimo jiné také o to, že učitel není nadřízený, který má jediný a jedinou pravdu. Je to vtipné, protože v klasické škole dítěti škola/učitel určuje co se má kdy učit, má pevně oddělené hodiny. Zajímalo, jak by mne, jak je škola takovým způsobem připraví na zaměstnání, kde nezvoní po každých 45 minut a šéf nestojí zaměstnanci za zadkem a neříká mu, že v devět má zaměstnanec dělat účetnictví a v deset má volat klientům. Na tohle naopak velmi dobře připravují děti školy alternativní, protože v mnohých si děti musí naučit svůj čas zorganizovat tak, aby došly k nějakým cílům. Tak jako v práci. Takže dotazy typu, jak alternativní školy připraví děti na budoucí život jsou docela liché. Na rozdíl od klasické školy připraví velmi dobře. Naučí děti pracovat s informacemi, organizovat si svůj čas, naučí se spolupracovat. Klasická škola podněcuje soutěživost, neučí spolupráci. Ať si říká kdo chce co chce. V alternativních školách děti pracují často ve skupinkách.
@ilonne Věřím, že pokud má někdo přirozenou autoritu, nebude mít s dětmi problém. Problém je, že v dnešní době si řada lidí snaží vydupat z pozice na které jsou. Já třeba vůbec nemám problém si vážit lidí, kteří jsou v životě schopní, ale mám problém si vážit lidí, kteří si vymáhají ať už cokoli ze své pozice. Rozuměj: učitelka, která neumí učit (děti v hodině usínají) a rozdá celé třídě pětky, protože je neschopná, pro mne nic neznamená. Naopak slovo učitele, který ví, co dělá a děti si získá pro mne znamená hodně. Takových jako kdyby pohledal.
@madrilena Jo, s těmi známkami - to mi připomíná jednu školu, na které jsem učila. (Už jsem o tomto psala jinde, jen si zaboha nevzpomenu kde): Často k nám přecházeli žáci z jiných škol. A děly se zázraky! Normálně děti, které jinde měly čtverky, tak najednou u nás měly dvojky! Dítě, které se celý půlrok flákalo a najednou takový obrat ve známkách... Jak říkala jedna kolegyně "my jsme taková zázračná škola, my dokážeme všechno." Ve skutečnosti to dítě neumělo o nic více, jen jsme měli nařízení přímo od paní ředitelky známkovat velmi benevoletně. Neustálé možnosti oprav - "dítě zapomnělo nebo nedoneslo práci, která mu tu známku měla zlepšit? No a co - tak ještě počkejte nebo mu zadejte jinou" 🙄 . Takhle to u nás chodilo... To jen tak na doplnění k tomu, nakolik může být hodnocení ve škole o něčem (ne)vypovídající. 🙂
@astyna A nebo nemusí, kde berete tu jistotu? Z čeho by měli být v šoku? Z toho, že zaměstnavatel hledá někoho flexibilního, proaktivního, tvořivého, kdo si dokáže rychle vyhledat informace, dokáže dobře plánovat, skvěle komunikovat a je sebejistý? Tedy z toho, že si patrně rychle najdou přesně takovou práci, která jim bude vyhovovat? A na rozdíl od ostatních nebudou brblat, protože mají, co chtějí a převzali za to zodpovědnost (neboť na to jsou zvyklí)?
Opravdu bych tady mohla psát dál, ale ten Váš příspěvek postrádá alespoň nějaké věcné argumenty, takže to beru, že to bylo jen plácnutí nebo provokace, aby tady nebylo moc dlouho ticho ;).
https://video.aktualne.cz/dvtv/dlab-hejneho-met...
velmi zajímavé 🙂
@pisisvori Ale oni ty znalosti mají, ale jen takové, které opravdu potřebují k životu a ke své profesi. O tom, že by nebyli schopni pracovat nic nevím.
Ad video - ano, Dlab a Hejný se nemají rádi. Když budeš chtít, vygooglíš cokoliv, i důkazy o tom, jak je Hejného metoda zvrácená, i důkazy o tom, jaký ohromný přínos pro žáky/studenty měla. Podat se dá zajímavě cokoliv. Někde jsem četla zajímavý článek o těch útocích na Hejného metodu, ale myslím, že to je jedno. Prostě kdo chce, hledá, přemýšlí, dává do souvislostí, používá kritické pohled na věc. A kdo nechce, tak s tím už stejně nikdo nic nenadělá.
@verdos ano přesně kdo chce najde 🙂. A kdo nechce vidět nevidí. Bohužel dnes je školství a učení vedeno k tomu ať už alternativnní ebo tradiční, že mají hlavně sebevědomí...znalosti,pracovitost, respekt k těm kdo něco dokázali a umí, sebereflexe atd jsou bohužel to co dnes k životu "nepotřebují" takže se neučí ☹.
@verdos a jinak já vždy vycházím z toho, že to co se kdy v životě naučíš se ti někdy později hodí...ppokud jde o zanlosti, schopnosti nebo něco umět a naučit se....takže to, že se od mala budu učit jen co se mi v mé profesi opravdu hodí je pro mě troche demagogie a tam bude asi základ toho, že nemohu vš přístup nikdy zcela chápat. Nedávno jsme viděla hezkou 13 komnatu pana profesora Měšťáka...není sice o vzdělání, ale přístupu k životu, který je u takto úspěšných a vzdělaných a procovitých lidí velmi podobný....
Začni psát komentář...
Mohla byste mi uvést , prosím, praktický příklad jak se v těchto školách učí třeba násobilku ?
A druhá otázka...jak tyto děti reagují, když je v životě - ať už jiné škole, práci, koníčku atd někdo negativně hodnotí? Když znají pouze kladné hodnocení? Pokud by to bylo možné také příklad z reality a praxe, ne pouze nějakou opakovanou teorii...
Děkuji