Předčasný porod 19 zkušeností

Předčasný porod je porod, který proběhne mezi 23.9 zkušeností a 37. týdnem těhotenství20 (do 259 dnů od prvního dne poslední menstruace2 nebo do 245 dnů od oplodnění) a narodí se při něm dítě7 s hmotností53 nižší než 2500 g. Výskyt předčasných porodů se trvale pohybuje mezi 7 - 10,6 %. I přesto, že diagnostické a terapeutické možnosti se zlepšují, předčasný porod se u nastávajících maminek objevuje stále více a jejich počet se nijak nesnižuje. Narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění15, počet dětí z vícečetných porodů a zvyšuje se průměrný věk matek nad 35 let.

Děti narozené předčasně mají méně času na vývoj v děloze3, proto často trpí závažnějšími zdravotními komplikacemi.

Zralost dítěte se dělí podle dosaženého gestačního týdne na:


Dělení předčasně narozených dětí podle hmotnosti:


  • 2499-1500 gramů - novorozenci nízké porodní hmotnosti
  • 1499-1000 gramů - novorozenci velmi nízké porodní hmotnosti
  • 999-500 gramů - novorozenci extrémně nízké porodní hmotnosti
  • 499 a méně gramů - novorozenci neuvěřitelně nízké porodní hmotnosti

Klinická stádia předčasného porodu


  • partus praematurus imminens - hrozící předčasný porod.
  • partus praematurus incipiens - začínající předčasný porod. Děložní hrdlo je zaniklé, branka je větší než 3 cm. Pokud jsou přítomny kontrakce32 i při tokolytické léčbě, porodu26 se dál nedá zabránit.
  • partus praematurus in cursu - probíhající předčasný porod. Otevírání porodních cest stále pokračuje, odtéká plodová voda2 a velká část plodu vstupuje do pánve.
  • defluvium Liquor amnialis praecox - předčasný odtok plodové vody. Je to nejméně příznivý stav, kdy předčasný porod začíná odtokem plodové vody bez kontrakcí dělohy. Hrozí riziko infekce, předčasné odlučování placenty1 a hypoxie plodu.
Předčasný porod má tři komponenty: aktivace plodových obalů, zrání hrdla dělohy a děložní kontrakce.

Rizikové faktory vedoucí ke vzniku předčasného porodu


Předčasný porod má své rizikové faktory a příčiny, které se dělí na ty, jenž jsou a nebo nejsou ovlivnitelné ze strany matky. Další skupinu představují různé těhotenské komplikace12.


Příčiny předčasného porodu


V 50% předčasných porodů se nedá určit přesná příčina. Předčasný porod má své prokázané příčiny, jako jsou:
  • urogenitální infekce. Bakterie musí nejprve dosáhnout úrovně hlenové zátky8, která slouží jako ochrana před mikroorganismy. Při porušení této zátky bakterie stimulují tvorbu prostaglandinů, které jsou zodpovědné za nástup kontrakcí dělohy.
  • uteroplacentární ischemie; Ischemie znamená nedostatečné prokrvení dělohy a placenty9, plod je ohrožen nedostatkem kyslíku a živin.
  • patologie hrdla dělohy - nedostatečnost hrdla dělohy, stav po konizaci13
  • stres1; Ženy, které stresově prožívají různé životní události, mají až o 76% vyšší riziko předčasného porodu než ženy, které nejsou pod vlivem stresu.
  • abrupce placenty - předčasné odloučení placenty
  • nadměrné roztažení dělohy- např. při polyhydramnionu a vícečetném těhotenství
  • hypoxie plodu (nedostatek kyslíku).
  • patologické uložení plodu v děloze35
  • malformace dělohy.
  • vrozené vývojové vady plodu

Předčasný porod a jeho projevy



Zdravotní komplikace předčasně narozených dětí


Čím dříve se dítě narodí, tím vyšší je riziko komplikací. Významnou roli hraje také porodní hmotnost. Některé problémy jsou patrné hned po narození, zatímco jiné se mohou objevit několik měsíců po narození.

Kůže nezralého novorozence3 je jemná, citlivá na tlak, chlad a teplo. Snadno dojde k popraskání. U jakkoli nezralého novorozence kůže po 14 dnech nabude struktury donošeného novorozence.

Krátkodobé komplikace


  • problémy s dýcháním kvůli nezralosti dýchacího systému.
  • problémy se srdcem - k nejčastějším problémům předčasně narozených dětí patří nízký tlak.
  • neurologické komplikace - děti narozené před 28. týdnem jsou vystaveny vyššímu riziku krvácení do mozku, a tak může dojít k trvalému poškození.
  • neschopnost udržet si tělesnou teplotu, protože nemají dostatek tělesného tuku. Chlad zhoršuje poporodní adaptaci.
  • trávicí obtíže - hrozí riziko vzniku nekrotizující enterokolitidy. Předčasně narozené děti, které dostávají pouze mateřské mléko7 mají mnohem nižší riziko vzniku nekrotizující enterokolitidy. Problémem bývá i špatná koordinace sání, dýchání a polykání, opožděné vyprazdňování žaludku.
  • anémie - nízký počet červených krvinek.
  • poruchy imunitního systému1 - nevyvinutý imunitní systém vede ke vzniku infekcí.
  • nízká hladina cukru v krvi.

Dlouhodobé komplikace


  • mozková obrna - je to porucha, která se týká pohybu, napětí svalů a držení těla.
  • postižení kognitivních vlastností - předčasně narozené děti obvykle zaostávají za svými vrstevníky, tyto děti mají problémy s učením.
  • problémy se sluchem.
  • problémy se zuby - hrozí zvýšené riziko opožděného prořezávání zubů3.
  • psychologické problémy- poruchy pozornosti, hyperaktivita, deprese, úzkost, problémy s navázáním vztahů s dětmi.
  • ve vyšším věku hrozí vyšší riziko vzniku astma3, cukrovky2 nebo srdečních onemocnění.

Diagnostika předčasného porodu


  • anamnéza - lékař se ptá na vznik, trvání a frekvence kontrakcí, výtok, odtok plodové vody6.
  • gynekologické vyšetření - hodnotí se děložní hrdlo.
  • ultrazvuk2.
  • laboratorní diagnostika- moč, krev, vaginální sekret.

Léčba


Předčasný porod je léčen v nemocnici a zaměřují se zde na odstranění vyvolávající příčiny a potlačení projevů porodu. Ke snížení děložní činnosti se již více než 30 let používají tokolytika.

Více se o tokolytikách můžete dočíst v hlavním článku na téma: Tokolytika.

Základním principem léčby je zastavit předčasný porod, docílit dozrání plic pomocí glukokortikoidů a léčit infekce antibiotiky1. Uvolnění stahů dělohy je úspěšné, pokud se zabrání předčasnému porodu alespoň na 48 hodin, je to období nutné k dozrání plic pomocí kortikosteroidů. Pokud se nedaří zastavit předčasný porod, gynekolog rozhodne jakým způsobem bude porod veden. Porod může probíhat přirozenou cestou26 nebo císařským řezem81.

Maminka by měla po porodu počítat s tím, že v nemocnici stráví přibližně stejný čas, jako je doba, kterou mělo miminko zůstat ještě v bříšku.

Obecně platí, že předčasný porod musí být veden šetrně. Nedonošenci jsou náchylnější k porodním poraněním a citlivější na nedostatek kyslíku.

Více se můžete dočíst v hlavním článku na téma: Porodní traumatismus novorozence3.

Prevence


  • léčba urogenitálních infekcí,
  • léčba sexuálně přenosných nemocí,
  • ukončení užívání drog a kouření.

Video (CZ): Anetka narozena ve 27tt - neskutečná bojovnice




Související články


Více o předčasném porodu na modrykonik.cz


Použité zdroje


  1. http://lekari.porodnice.cz/porodnicke-nazvoslovi-0
  2. http://www.prolekare.cz/pdf?ida=pg_04_01_07.pdf
  3. http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/03/...
  4. http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/p...
  5. http://en.wikipedia.org/wiki/Preterm_birth#Prev...
  6. http://www.novorodenec.sk/page.php?sekcia=clank...
  7. Aleš Roztočil. Moderní porodníctvi. Grada publishing: Praha, 2008.

Externí link


Pomohl ti tento článek?
Ano
 / 
Ne

Zkušenosti s předčasným porodem

Máš zkušenost s předčasným porodem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
petulinda29
27. čer 2017

Předčasný porod

Byl to rok 2015, čekali jsme naše druhé miminko, po 3 letech se konečně zadařilo a já otěhotněla, do pátého měsíce vše probíhalo bez problémů, pak mi zjistili těh.cukrovku a já si musela píchat inzulín :( a dodržovat dietu...

Vše šlo dobře, až na motání hlavy a nízký tlak. Malý se měl narodit 22. března. Přišel únor -měsíc do porodu a 16.2. mi zazvonil telefon, že mi zemřel dědeček. Snažila jsem se být co nejvíc v klidu, aby miminko necítilo smutek a bolest ze ztráty, ale asi se tomu nedá zabránit. 20. února byl pohřeb, a to už jsem začínala cítit bolest v podbřišku - myslela jsem, že je to jen z nedostatku spánku a smutku, který jsem cítila. V autě při cestě zpět domů už jsem měla bolesti znatelnější, ale stále ne tak hrozné...

Když jsme dorazili domů, krvácela jsem, tak jsme se rozhodli jet okamžitě do nemocnice. Tam mi řekli, že je to normální a nic se neděje, jen odtok hlenove zátky a ať odpočívám a druhý den přijdu pro jistotu na kontrolu.

Tak jsem se opět vydala na prohlídku, lékařka mi opět řekla, že se nemusím obávat mám ještě minimálně 3 týdny čas :) upozorňuji, že jsem tam byla ve 3 odpoledne! Ten samý den, v 7 hodin večer: Večeře, vana já uklidněná lékařkou, že je vše v pořádku ulehám v 9 hodin do postele, otáčím se na bok a...... Najednou mokro a praskla plodová voda, volám manžela, ať zabalí tašku, že jedeme. Na ten jeho výraz v životě nezapomenu! 😂

Za 6,5 hodiny později byl malý na světě - narodil se 22.2. ve 3:33 a v 36+3 tt naprosto zdravý, s váhou 3190kg a 48 cm.

Někdy mě napadne, že to tak mělo být. Říká se:"život za život". Jeden život, který jsem milovala odešel a druhý, kterého miluji, se narodil. :wink:
0 poděkování
Poděkuj za zkušenost
radkamorrisova
4. dub 2017

Extrémně nedonošené miminko

Celé moje těhotenství probíhalo úplně ukázkově. Nevolnosti skoro žádné, miminko rostlo, jak mělo a já jsem se cítila snad nejlíp v životě.

Pak mi ve 26. týdnu gynekolog řekl, že se mi dost zkracuje čípek. Doporučil mi se šetřit a objednal mě na další kontrolu za týden. Další nález byl bohužel o něco horší, a tak jsem nastoupila do nemocnice.

Tam jsem ležela, dostávala kapačkou magnézium a byla pod kontrolou. Po třech dnech, bylo to v sobotu ráno, mi řekli, že zkracování čípku se zastavilo a že půjdu domů. Pustí mě pro jistotu prý až v pondělí, ale všechno je v pořádku, nemusím se bát.
No a ten samý den mi odpoledne praskla voda.

Dostala jsem kortikoidy na dozrání plic miminka a převezli mě do Podolí, kde jsou na tyhle kulíšky zařízení. Vydrželi jsme ještě 3 dny a pak už byl malý na suchu a musel ven.

Rodila jsem ve 27+4 tt císařem, protože malý byl KP. Po narození vážil 990 g a měřil 35 cm.
Všichni lékaři nás připravovali na možné komplikace - nízký tlak, krvácení do mozku, infekce, problémy s dýchaním atd. Dokonce i na možnost, že příští 3 dny nemusí přežít vůbec.

Nakonec byly problémy s dýcháním jedinou závažnou komplikací, ale to se u takhle extrémně nedonošeného miminka dalo čekat.
Domů nás pustili po 2 měsících (takže měsíc před TP) s váhou 2,3 kg.

Za pár dní budou synovi 2 roky a je úplně zdravý. :slight_smile:

Lékaři už dokáží úplné zázraky. Děkujeme.
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
baarunecka
14. dub 2016

3 předčasné porody

Můj první porod byl ve 35+4 a já byla šťasná, že jsem to vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dotáhla tak daleko. Těhotenství bylo celkem bezproblémové, až na občasné tvrdnutí břicha (brala jsem magnesium). Narodila se mi Kristýnka 2320g a 46cm. Po porodu měla plicní komplikace, byla týden na kyslíku a dnes je to zdravá 9 -ti letá slečna. :)

Druhé těhotenství už bezproblémové nebylo. Často jsem špinila a nebo lehce krvácela. 2x jsem kvůli tomu ležela na rizikovce. Ke špinění se mi pak asi ve 32tt přidaly kontrakce. Dostala jsem gynipral a magnesium do žíly a nakonec jsem rodila ve 35+6, takže krása! :) Narodila se Klárka 2700g a 47cm. Měla napíchané kortikoidy a poporodní stav byl naprosto bezproblémový, měla jsem ji od začátku u sebe. :) Dnes je to zdravá 5-ti letá slečna. :)

Třetí těhotenství bylo bez potíží asi do 28tt, kdy mi začalo často tvrdnout břicho i přesti, že jsem brala magnesium a zkracoval se mi čípek. Od 28+5 jsem ležela kvůli kontrakcím na rizikovce. Dostala jsem gynipral a pak magnesium do žíly. Břicho mi tvrdlo v podstatě co 15 minut pořád. Doktor mi tvrdil, že mi nic není, neb na přístroji nejsou přece žádné kontrakce zaznamenány. :( No, 16 dní jsem slyšela, že mám kontrakce proto, že jsem hubená, nebo že mě bolí jizva po císařích atd.). 16. den ráno mě pan doktor vyšetřil a já po tom zakrvácela a odopoledne mi už bylo jasné, že se něco děje. Nebylo mi dobře, břicho mi tvrdlo víc než běžně a manželovi jsem na návštěvě řekla, že dnes porodím. Nevěřil mi.. A tak když jsem mu kolem 21. hodiny volala, že jdu rodit, tak byl hodně překvapen. Náš malý Kryštůfek se narodil ve 31+1tt, měl 1810g a 42 cm. Po porodu měl komplikace s dýcháním, ale i díky kortikoidům je neměl tak vážné jako Kristýnka. Byl 3 týdny v inkubátoru ( jen 10 dnů na kyslíku ) a protože byl šikovný a krásně přibíral, šli jsme po necelém měsíci domů. :) Dnes je to 13-ti měsíční zdravý šibal! :) V roce měl 9100g a 76cm.
3 poděkování
Poděkuj za zkušenost
barborelka
14. únor 2016

Chtěla ven ve 34tt....

Celé těhotenství jsem měla ukázkové, žádné nevolnosti, nic co by mě omezovalo. Bříško jsem si užívala a vše dělala jako doposud. Skoro od začátku mě trápil výtok, Dr. mě uklidnil, že to proste některé ženské tak mají. Vůbev by mě nenapadlo, že by se mohlo něco pokazit. Když nadešel náš 34tt, tak mě probudilo mokro na posteli, myslela jsem, že je to plodová voda, a tak jsem jela do nemocnice. Tam se to však nepotvrdilo, ale přesto mě poslali do jiné nemocnice na kontrolu, že prý nic se neděje jen pro jistotu.

Na gyn. ambulanci mě Dr. vyšetřil ( dost bolestivě), že mám prý málo plodové vody a ten výtok je velmi silný a nechají si mě na pozorování! Co pár hodin tak natáčeli monitory, nic porodu nenasvědčovalo a že ráno udělají zátěžový test a pak se uvidí co bude dál.

Na test nedošlo, ve 2 v noci mi praskla voda a rychle se jelo na sál. Stihla jsem ještě rychle zavolat domů manželovi, ať přijede. Malá se prvně rozkričela přesně ve 2:30 a byl to úžasný pocit, jakmile jsem ji uslyšela hned jsem se uklidnila.💜
Koutkem oka jsem pozorovala co s ní dělají, jak tam všechno pípá. Přiložili mi ji k rychlému políbení a hned odváželi na jipku - vážila 2160g.

Na jipce byla jen 4,5 hodiny na kyslíku, je to bojovnice a vše krásné zvládala. Po týdnu jsme šly na intermediální pokoj a už jen čekaly na ukončený 37 TT a propouštěcí váhu.

Když si to tak zpětně přehrávám, přemýšlím, jestli to byla má chyba nebo co se pokazilo, že jsem malou nedonosila. Mohl za to ten výtok nebo nešetrné vyšetření doktora? Kdo ví. Hlavně, že je malá v pořádku, a to je nejdůležitější.
3 poděkování
Poděkuj za zkušenost
veroushek
5. únor 2016

Předčasný porod a dvě dělohy a tvrdé břicho

Syn Matyášek se mi narodil ve 32. týdnu. Vzhledem k mé diagnóze, uterus duplex unicollis nebo-li dvě dělohy, to beru jako úspěch. Doktoři mě všude od začátku strašili potraty a předčasným porodem. Dozvěděla jsem se to na začátku těhotenství a tuto informaci jsem obrečela. Nicméně je mi známo, že klid a pozitivní myšlení v těhotenství prospívá, a tak jsem se snažila zachovat klid a miminko povzbuzovat a brát situaci tak jak je.

Ke konci těhotenství, což bylo pro mě léto 2015, byla strašná vedra a já měla za sebou stěhování, zaklízení a zútulňování bytu. Krásně jsem prožívala, že mohu vše nachystat během času, kdy jsem byla na neschopence ( pochopitelně jsem měla rizikové těhotenství). Ale ta vedra už začínala být nesnesitelná. Od začátku léta jsem mívala poslíčky klidně i celou noc co 5 minut i co 3 minuty. Hrozné zimnice, bolesti při poslíčcích, stavy vyčerpání z neustálého tvrdnutí dělohy. Nemohla jsem sedět na ničem tvrdém, protože mi ihned ztvrdlo břicho, a to už dost bolestivě a taky na pěkně dlouhou dobu. Postupně jsem měla čím dál větší bolesti kostrče. A nemohla jsem stát déle jak 10 minut. Nemohla jsem mýt nádobí, vařit, všechno jsem si to pak večer odskákala. Moje gynekoložka mi říkala, že porodím už v létě, ačkoliv termín porodu jsem měla 29.10. Několikrát jsme vyjeli do porodnice, kde jsem si pár dní pěkně poležela a doma to měla zase na novo. 4.9. se blížilo naše výročí a já si prožila pěkně "bolavou" noc, opět jsem celou noc nespala, ale jak jsem byla zvyklá, že to tak mám už 3 měsíce, tak jsem nepanikařila. Jen jsem počkala do rána, abych zbytečně nebudila manžela. Nepřipouštěla jsem si, že bych už mohla rodit, zvládla jsem toho už tolik a za 2 dny jsme měli výročí svatby a já se taaak těšila. 5.9. jsme jeli do porodnice, kde si mě už nechali a já naše první výročí strávila v porodnici. Hořčík mi moc nezabíral, tak jsem dostala do žíly gynipral a s tím jsem přečkala 4 dny, aby se dokončila maturace plic a malý tak mohl po narození sám dýchat. Moc mi to neulevovalo, vůbec jsem nespala a bolest se zimnicí jsem měla i tak a jakmile mě 8.9. odpojili z hadiček, spustila se ta "divoká jízda" v plném proudu. Ve 14. hod odtok plodovky, 16. hod. už jsem se pobalila a volala tatíka v 18. hod přestěhování na porodní box a ve 21:10 byl Matyášek venku .

Co mě jediné mrzí je, že mi ho odnesli a šoupli do inkubátoru, ačkoliv si sám dýchal a nic mu nebylo, jen se potřeboval ohřát, a to mohl i u mě. Do teď se nedokážu smířit s tím, že jsem si ho nevynutila. Ještě ke všemu jsem měla špatně píchnutý epidural a místo břicha jsem měla umrtvenou nohu, takže jsem za ním mohla až další den. Ta noha byla opravdu znecitlivělá a já jí nemohla pohybovat ani se o ni opřít. Břicho v plné citlivosti.

Syn byl naprosto úžasně odhodlaný žít a bojovat a za 2 dny byl z inkubátoru venku, plně kojen a po 9-ti dnech propuštěn domů.

Jako předčasně narozené dítě vyžaduje mnohem více péče, museli jsme cvičit vojtovu metodu a jsou tu jisté následky. Ale pro mě je 32. týden, a to, v jakém stavu je, vítězství.

Ačkoliv je to nepředstavitelně bolestná věc, člověk si neustále vyčítá a špatně nese odloučení, nikdy jsem si nemyslela, že to bude až tak těžké. To odloučení a strach z následků předčasného porodu je něco, co druzí nepochopí, dokud to nezažijí. Naštěstí Matyáš krásně prospívá a myslím, že všechno rychle dožene. :-)
4 poděkování
Poděkuj za zkušenost
vlajka1
2. únor 2016

Předčasný porod o měsíc dřív...

Od 34tt. mi lékař avizoval, že určitě nebudu přenášet, začala jsem se otevírat. Dodržovala jsem klidový režim a ačkoli se nález průběžně měnil a svědčil předčasnému porodu, vyležela jsem to "až" do 36tt, přesně 35+6. Holčička měla 3030g a vůbec se nechovala nedonošeně. :-) Neměla prakticky žádné obtíže, pouze první noc strávila v inkubátoru na řádné prohřátí.

Porod byl rychlý, 4 hodiny od prasklé vody byla princezna na světě. :-)
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
alyssa.anna
8. lis 2015

"téměř donošená" - 36tt

Moje dcerka se narodila předčasně v 36tt, a to zcela bez jakýchkoliv předchozích výraznějších obtíží či ukazatelů. Vše probíhalo dle tabulek, až do té doby, kdy mi nad ránem sama od sebe praskla voda a jelo se. Zpětně, když nad tím přemýšlím jsem den předtím měla asi hoooodně slaboučké kontrakce (jako tlak při MS), ale v pokročilém stádiu těhotenství už mě bolel celý člověk, tak jsem to až tak nevnímala, bylo to slabé. Možná mohl mít na PP i stres, který jsem den před ním prožívala, ale to nikdo neví.

Každopádně v porodnici to v tom 36tt nikdo ani nijak neřešil, malá se narodila císařem kvůli mé oční vadě, měla silnou novorozeneckou žloutenku (ani na ní nesvítili) a pustili nás 4. den domů. Celý ten měsíc se na světě co měla být ještě v břiše se ještě "dopékala". Vše měla trochu opožděné, zato kyčle měla kupodivu v pořádku, prý to tak předčasňátka mívají. :-)

Dnes je jí 2,5 roku. Není nijak extra pohybově nadaná (nemá ani po kom), ale je to houževnatá, paličatá, ale milující dcerka. :-)
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
terezet
7. črc 2015

Sekce 29+3

Do 28. tt jsem netušila, že by mě mohlo v těhotenství potkat něco "hrozného", byl konec května a miminko mělo na svět přijít ve druhé polovině srpna. Teprve v létě jsem si plánovala zařizovat výbavičku a potřebné věci, osud tomu ale chtěl jinak. Z poradny mě poslali s tlakem 170/110 TRAMVAJÍ přes celé město do Fakultní nemocnice, odkud už jsem těhotná nevyšla. V pátek 6. 6. mi lékaři po dlouhodobě špatných ozvech plodu museli provést sekci. Ještě ve 13:00 jsem obědvala a neměla ani tušení, že ze mě ve 13:30 bude matka.

Při porodu jsem byla při vědomí, cítila jsem, že se mi leží nepohodlně a pořád jsem se snažila pohnout nohama. V té chvíli jsem pochopila, jak strašné musí být, když je člověk ochrnutý. Operace trvala od 13:20 do 13:50, kdy mě po chodbě, kde jsem se uviděla s přítelem, odváželi na JIP a tam jsem si pobyla do dalšího dne.

Nemám jinou zkušenost s porodem, jenom tuhle a někdy si připadám jako "neúplná" matka, když jsem vlastně nerodila. Zaplaťpánbůh za to, že syn je v pořádku a naprosto zdravý a šikovný chlapeček. :-)
2 poděkování
Poděkuj za zkušenost
hanncca
7. dub 2015

Předčasný porod. Proč já??

První těhotenství skončilo předčasným porodem ve 32+6tt.

Od zhruba 15tt jsem měla tvrdnutí bříška, na které mi dr nasadil magnesium. Měla jsem klidový režim, navíc se mi ještě před 30tt začal trochu zkracovat čípek, přesné údaje si už nepamatuji. Jednou v noci, kolem 1 hodiny ráno jsem měla šílenej průjem a jakési "křeče" a lehce jsem krvácela, nicméně, kupodivu jsem zůstala doma a ani manžela nebudila.

Ráno jsem se osprchovala a jeli jsme k Dr., který mi řekl, že je to počínající porod, zvýšil dávku magneska, ale poslal mne domů, nicméně pokud to nepřejde do odpoledne, mám okamžitě jet. "Křeče" trvaly, ale nebylo to tak hrozné, ale odpoledne jsme jeli do porodnice, kde mi ihned nasadili kapačku s kortikoidy na plíce a vše kolem, papíry, milion otázek atd. Od cca 17-ti hodin jsem byla jen na kapačce. Malý se narodil přirozeným porodem ve 32+6tt s váhou 2480cm a 49cm. Ano, na ten tt byl velkej, nicméně jel ihned po porodu do Prahy do Krče, kde si týden poležel. Poté mi ho dovezli zpět do porodnice, kde jsem rodila (Krč byla plná), kde jsme se spolu sžili a jeli za 4 dny domů.
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
janazzz
13. únor 2015

Předčasný porod 32+6

Do 6. měsíce jsem měla bezproblémové těhotenství. Od prvního dne 7. měsíce jsem musela zůstat ležet doma, začal se mi zkracovat čípek. Cítila jsem se ale fyzicky výborně, žádné problémy jsem nepociťovala. Kromě tvrdnutí břicha, které mě trápilo stále častěji. Potom jsem ležela 2x v nemocnici - jednou to byla infekce v moči s obrovskými horečkami a po druhé mě tam doktor poslal, aby mi napíchali kortikoidy na dozrání plic miminka, kdyby se náhodou narodilo dřív kvůli zkracujícímu se čípku.

4 dny po propuštění z nemocnice a dopíchání kortikoidů se syn opravdu narodil, byl 32+6. Nakonec byl ale předčasný porod akutním císařem pro hepatopatii (jaterní cholestáza, zvýšené jaterní hodnoty). Takže jsem nakonec dřív porodila z úplně jiného důvodu, než kvůli čemu jsem se přes měsíc léčila. U syna jsem viděla cca do roka, že je vývojově trochu pozadu oproti vrstevníkům, cca o polovinu, protože se narodil předčasně. Ale po roce už žádné rozdíly nevidím a musím zaťukat, že je zatím zdravý. Toho se do budoucna obávám nejvíce, ale zatím je vše v pořádku, tak snad už se žádné následky předčasného porodu neobjeví.
0 poděkování
Poděkuj za zkušenost
tutyfruty
5. pro 2014

Předčasně a z ničeho nic

Za celé těhotenství jsem nezažila ani jedny poslíčky, na UTZ mě sice od 30tt upozorňovali, že asi porodím dřív, protože jsem měla moc plodové vody, ale tak nějak jsem to neřešila, protože mi bylo dobře, nic mě kromě žáhy netrápilo.

Ve 34+5tt jsem pŕi návštěve wc na toaleťáku našla krev - zpanikařila jsem a okamžitě jsme s přítelem vyjeli do nemocnice, aby se podívali, jestli je malý v pořádku. Neměla jsem žádné bolesti, nic. V porodnici jsem všechny přesvědčovala, že určitě nerodím, jen ať mi udělají UTZ. No, když mě vyšetřili, byla jsem na dva prsty a skutečně jsem rodila.

Do porodnice jsem přijela po 16.h a malý se narodil ve 21:45 s 2280g a 44cm.

Dnes má 4 měsíce a nejde na něm poznat absolutně vůbec, že by byl nedonošený. :-)
0 poděkování
Poděkuj za zkušenost
monivo
3. pro 2014

Předčasně a přeci s dobrým koncem

Otěhotnět se nám podařilo až po IVF. Dcera se však bohužel rozhodla přijít na svět o dost dříve. Byla jsem v 28 tt, když mi z ničeho nic praskla plodová voda. Do té doby žádné problémy. Jeli jsme do Krče, odkud mě rychlou převezli do Podolí. Dostala jsem kortikoidy a udržovali mě tři dny. Poté bylo nutné porod vyvolat.

Po dvou prášcích jsem dostala první kontrakci, po které jsem začala velmi silně krvácet. Byl nutný akutní císař. Dcera měla 1120 g a 35 cm. Předčasně se mi odloučila placenta. V Podolí strávila 61 dní bez velkých komplikací. Mě se podařilo celou dobu odstříkávat, a když byla schopna kojení, i to se nám podařilo. Dnes je dceři téměř 5 let a je v pořádku. Po dvou letech jsme chtěli druhé dítě, opět IVF, a syn se narodil v termínu. Ale těhotenství bylo již velmi sledováno.
0 poděkování
Poděkuj za zkušenost
rozzaarka
9. lis 2014

O měsíc dřiv...

Podle UTZ i PM byl termín porodu stejný - 10.3. Tajně jsem doufala, že miminko bude chtít na svět o týden dřív, jelikož 3. jsou u nás v rodině oblíbené - první rande, svatba, narozeniny manžela, tak by se hodila. Celé těhotenství bylo bez problémů, jen to břicho rostlo nějak rychle. Jsem drobnější postavy, tak jsem si říkala, že to bude tím. Nicméně na kontrole 34+0 mi doktorka oznámila, že porodní cesty už se připravují a rozhodně budeme rodit dřív. Jelikož mě chtěla vidět za týden, bála jsem se. O týden později mi řekla, že dva týdny do monitorů už to rozhodně nevydržím a měla pravdu. Náš Kubík se rozhodl přijít na svět 36+2. Měl necelá 3 kg a 47 cm. Z mého pohledu to bylo spíše štěstí, jelikož v termínu by měl minimálně 4 kg a rozhodně bych nerodila bez nástřihu a jakéhokoli poranění.

Upřímně jsem strašně moc ráda, že mám skvělou doktorku, která mě upozornila a připravila na to, že to přijde dřív. Ani ve snu mě nenapadlo, že bych rodila o měsíc dřív a tašku jsem si chtěla balit zhruba ten měsíc před termínem. Kdybych od ní nevěděla, že to přijde, je dost možné, že bych neměla zabaleno, ale hlavně bych byla vyplašená, vyjukaná a bála bych se, co přijde a co vše může s malým být. Takhle jsem byla klidná, že když chce na svět sám, bude to v pořádku.
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
giraffen
6. lis 2014

Zažehnaný předčasný porod

Začala jsem rodit na přelomu 29/30 tt.

Začalo mě velmi tvrdnout břicho. Z toho začaly velmi časté a nakonec i pravidelné kontrakce. V porodnici mi řekly, že začínám rodit, ale neotvírám se. Ihned mi daly nějakou injekci na zastavení kontrakci a dostávala jsem kapačky s magnesiem. Denně jsem k tomu brala 8 tablet magnesia. Chvíli jsem si musela poležet v porodnici, ale vyplatilo se a naštěstí jsem rodila až o několik týdnů déle.
0 poděkování
Poděkuj za zkušenost
petrarizek
14. črc 2014

Předčasný porod dvojčátek

Moje těhotenství bylo hned od začátku diagnostikováno jako vysoce rizikové. Vlastně už od ovulace jsem měla velké bolesti v podbříšku doprovázené zácpou, která trvala do 10.tt.

Ve 25.tt, když jsem byla u paní doktorky na kontrole a já v tu dobu byla už bez jakýchkoliv bolestí, mi musela paní doktorka oznámit nemilou zprávu a to, že se mi natolik zkrátil čípek, že musím okamžitě do nemocnice. V tu chvíli se mi zhroutil svět.

V nemocnici mi naměřili vysoké kontrakce, ale já bohužel žádné necítila. Okamžitě mi nasadili kortikoidy, kapačky, postel podložili špalky, zákaz sprchy a chození na záchod. Ležet jsem směla pouze na bocích a měla přísný zákaz sahat si na bříško.

Ve 28.tt mi sebrali kapačky a ve 28+3tt mě vzali poprvé za dobu pobytu na UTZ. V čekárně mezi běžnými pacienty mě nechali čekat tři čtvrtě hodiny a vzali mě na řadu díky tomu, že už jsem bolestí nemohla sedět. Pan doktor potvrdil, že na UTZ je vše v pořádku a kluci vypadají čile k světu. Po UTZ jsem měla zvláštní výtok ( přirovnala bych to ke kondenzovanému mléku Jesenka), tak jsem to na odpolední vizitě oznámila. Bylo mi řečeno, že se to po UTZ občas stává a když to nepřejde, tak ať to nahlásím na ranní vizitě. Ráno výtok pokračoval, tudíž jsem to nahlásila. Pan doktor za mnou poslal sestru na pokoj a ta mi udělala stěry, výsledky měly být druhý den. Celý den byl fajn, měla jsem u sebe manžela, radovali jsme se z toho, jak kluci prospívají a malovali si růžovou budoucnost. Ten den jsem poprvé začala věřit, že to dotáhneme minimálně do toho 34tt.

V noci jsem se vzbudila, jako každou jinou noc, ve čtyři ráno. Chtělo se mi na záchod, ale vůbec se mi nechtělo vstávat. Měla jsem takový blažený nepopsatelný pocit. Takový pocit štěstí a chtěla jsem si ho vychutnat. Byla jsem už 28+5tt a říkala si, že to uteče jako voda a vše bude dobré. Nakonec jsem se rozhoupala a vstala. Jindy si v noci na záchodě nerozsvěcím, ale chtěla jsem se podívat, jestli mám stále ten výtok. Vložka byla čistá a já nesmírně šťastná! Když jsem se utřela, tak ani nevím, co mě to napadlo, ale podívala jsem se na toaletní papír a ten byl celý od krve se světlým hlenem. V tu ránu se mi znovu zhroutil svět. Začala jsem hystericky brečet, že jsem nemohla pomalu dojít k posteli. Zazvonila jsem na sestru a ta přilítla rychlostí blesku. Ukázala jsem jí toaletní papír a byla zase rychlostí blesku pryč a zpět s kapačkou a přístrojem na měření kontrakcí. Měla jsem pravidelné kontrakce po třech minutách a opět jsem nic necítila.

Dorazil pan doktor a oznámil, že už čípek není a jsem na dva prsty otevřená. Chodil mě kontrolovat každou hodinu a byl moc milý.

V 19:00, když u mě byl zrovna manžel, přišel doktor znovu na kontrolu. Manželovi ještě říkal co a jak a že prý se může podařit mě udržet i několik dní, že se může stát, že i čípek doroste. Když do mě pan doktor strčil ruku, hrozně se lek a běžel pryč. Vůbec jsme s manželem nechápali co se děje. Během chvilinky byl zpět ještě s jedním panem doktorem a sestrou, která s sebou cosi nesla. Vyšetřil mě tedy i druhý doktor a sdělili mi, že musím okamžitě na sál, že jsem otevřená na pět prstů a že už jde jeden z kloučků naproti. Neskutečný pláč! Neskutečná bolest u srdce!

Manžel mě oholil, sestra vycévkovala a už jsme jeli. Celou cestu na sál jsem brečela a prosila Boha, ať si vezme nahoru mě a kloučky ušetří. Takový strach jsem o ně měla, že se to ani nedá popsat. Dostala jsem pusu od manžela a pošeptal mi do ucha: ,,Bojuj!,, a krásně se na mě usmál, jako kdyby ani neměl strach, jako by si byl jistý, že vše dobře dopadne.

Na sále bylo strašně moc lidí, všichni se ke mě chovali krásně a pan doktor mi řekl, že musíme jít na to rychle, protože jsou kluci zaklínění hlavičkama a spodní prcek se tlačí zádama ven. Napíchli mi žílu a začínali se mi zavírat oči. Poslední slzičky ukáply a byla tma.

Najednou jsem začala vnímat šílenou bolest na břiše a slyšela jsem hlasy. Nemohla jsem se nadechnout, měla jsem pocit, že se dusím. Stále byla tma. Bohužel mi přestala působit anestezie a já cítila šití a slyšela doktory, chtěla jsem na ně promluvit, ale nešlo to. Neslyšela jsem děti, nikdo o nich nemluvil, měla jsem chuť na ně zařvat, ať mi řeknou, co je s mojima chlapečkama.

Konečně na mě začali mluvit, tíha na hrudníku byla ještě větší a najednou jsem se mohla nadechnout. Pomalu jsem začala otevírat oči, ale nemohla jsem stále mluvit. Vezli mě pryč a já marně na chodbě hledala očima manžela.

Přivezli mě na JIPku a za chvíli se otevřely dveře a v nich můj manžel. Měli oči zalité slzami, ale byly to slzy štěstí. Hrozně mě objímal a pusinkoval a říkal, jak jsou kluci nádherní a že Mikulášek akorát nedýchal, tak musí mít dechovou podporu, ale Matýsek, že to zvládá. Mikulášek se narodil v 19:33 hod. s 1240g a 40cm a Matyášek v 19:34 hod. s 1350g 39cm).

Byla jsem šťastná!

Kluci museli dlouho bojovat, ale nakonec svůj život vybojovali a teď z nich jsou skoro dvouletí rošťáci :-)
17 poděkování
Poděkuj za zkušenost
misicka455
31. led 2014

Špatné protilátky - porod sekcí ve 34.tt

Moje těhu bylo cca do 16.tt procházka růžovou zahradou, vše v naprostém pořádku.

Vše se změnilo ze dne na den, kdy mi sestra z gynekologie volala, že mám znovu přijít na odběr krve, že jsou pozitivní nějaké protilátky. Hned jsem sedla k netu a začala hledat . Ve všech příspěvcích to vždy skončilo dobře a těhotenství bylo jen více sledováno. Tak jsem si oddychla, jenže bohužel tohle nebyl náš případ.

Na odběr nakonec musel i manžel, zda je doopravdy otec dítěte a ještě cosi. Chodila jsem na krev každý týden a ve 20.tt byly protilátky už tak špatné, že mě moje doktorka poslala do rizikové poradny do porodnice. Tam jsem kápla na tu nej dr., které vděčí náš syn za život. I když to nebylo vždy jednoduché, zbytek těhu bylo o pobytech ve špitále a krevních transfuzích. Za tu dobu jsem si připadla jak jehelníček a to komplet.

Ve 32.tt nás naposledy přijaly do špitálu s tím, že nás ještě pustí, ale to se už nekonalo. Stav byl na pozorování, každý den několik monitorů a obden utz. Až jednou večer se jim monitor už nelíbil. Točili mi ho několikrát. Ráno jsem nedostala snídani a už jsem měla takový divný pocit. DR. přišla, že se jí to nelíbí a že malý už musí ven. Převezli mě sanitkou do porodnice, kde je lepší péče o takové prcky a já ve 13 hod císařským řezem při epidurálu porodila svého miláčka.

Bojoval 14 dní na jipu a 14 dní na lůžkovém než mi ho daly domů, ale to vše díky těm protilátkám. Kvůli tomu, že byl předčasně narozen, se nám zavřela tepenná dučej na srdci až ve 3.M ( standartně se uzavírá do dvou hodin po porodu ), cvičili jsme do roku vojtu, máme problém s očkama - nosíme od roku brýle a máme atopák . Ale těžko říct, jestli bychom měly problém s očkama a atopák i kdyby jsme byli v termínu.

Jinak teď už na nás nikdo nepozná, že by bylo něco v nepořádku a že jsem předčasně rodila. Ve vývoji nezaostává :-)
2 poděkování
Poděkuj za zkušenost
agnes91
20. led 2014

Jen měsíc dopředu

Vzhledem k tomu, že moje maminka rodila jen jedno dítě (z deseti) asi o týden dřív, byla jsem přesvědčena, že i já budu rodit po termínu.

Těhotenství probíhalo naprosto bez komplikací, jediné co, tak se mi občas zamotala hlava, jinak žádné potíže, možná ještě únava, ale tu má asi každá těhulka :)
O to víc jsem byla překvapená, když jsem měla měsíc před termínem porodu "zaražené" prdy, z kterých nakonec byl Kubíček (velmi nečekaně - nevěděla jsem téměř do poslední chvíle, že rodím, stále jsem si stála za tím, že prostě není možný, abych rodila o měsíc dřív, když jsem byla bez potíží a mamka rodila taky po termínu!).

Dodnes nevím proč jsem rodila o měsíc dřív. Každopádně v porodnici jsme byli jen 14dní, téměř vše bylo v pořádku, jen chvilku byl v inkubátoru, kvůli teplu a pak kvůli žloutence. Asi půl roku od 4.měsíce jsme cvičili Vojtovku, nyní se už Kubíček "dorovnal" dětem ve svém věku.
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
maudn
24. kvě 2013

33. týden

Od cca 29. týdne jsem ležela v nemocnici kvůli špinění s diagnozou vcestná placenta. Doktoři i já jsme si mysleli, že si tam ještě dva měsíce do porodu poležím pod jejich dohledem, ale pak jsem jeden den (33tt) ráno začala krvácet a už to bylo. Den jsem byla na JIP a večer se rozhodli pro císařský řez. Syn byl sice velký, ale silně nezrálý, byl týden na kyslíku a měsíc na JIP. Z následků máme poškozený zrak, mírně opožděný vývoj, který jsme dohnali VOJTOVOU METODOU! Ještě má další zdravotní problémy, ale ty nebyly předčasným porodem způsobeny. Musím přiznat, že se dost bojím dalšího porodu, který mě čeká cca za 6 měsíců a fous. Moc bych si přála,aby se historie neopakovala. Chápu pisatelku nade mnou, že se bojí dalšího porodu, i já dodnes se s tím nemohu pořád vyrovnat.
2 poděkování
Poděkuj za zkušenost
krabice1983
23. kvě 2013

Můj předčasný porod

Od 24 tt jsem ležela v okresní nemocnici na udržení těhotenství. Dostávala jsem kapačky, magnesium, z postele jsem mohla jen na záchod, nohy u postele jsem měla podložené špalkami. Vše bylo o.k., ale při kontrolním ultrazvuku zjistili, že se mi hodně zkracuje čípek a i přes můj protest mě na rychlo vezli záchrankou do Českých Budějovic, kde opět kapačky, ležet v posteli, dvakrát denně monitory, které byly šílené :-(

Až opět přišel kontrolní ultrazvuk ve 29+5 tt a sdělili mi,že se jeden plod už 14 dní nevyvíji a hrozí úmrtí. Druhý plod má omotanou pupeční šnůru kolem krčku, takže okamžity nástup na sál. Já propadla panice, šílené. Ještě jsme neměli vybrané ani jména, jen jsem věděla, že to budou kluci. Doma nic nachystaného, ale mám skvělého manžela, který byl u mě během hodiny a pořád mě podporoval. Já se strašně bála, aby kluci nebyli nějak postiženi, aby to přežili....

Porod proběhl císařským řezem ve 14.00, v 17.00 byl manžel u mě na JIP a ukazoval mi už kluky na fotkách v inkubátoru - šílené. Nic jsem nevnímala, chtěla jsem umřít, jen aby oni byli v pořádku. Za hodinu přišla sestřička mi z prsu zkusit odstříknout mlíčko pro kluky a říkala, že je to pro mě to nejlepší, co může být. Pak přišel doktor z neonatologie a sdělil mi, že jeden klouček po porodu přestal dýchat, museli ho intubovat, pro jistotu intubovali i druhého, že si nemám nic plánovat, že teď je vše ze dne na den :-(
V tu chvíli jsem chtěla zavřít oči a už je nikdy neotevřit. Ale vzpoměla jsem si na slova sestřičky, která přišla pro mateřské mlíčko a začala jsem se modlit, doufat a bojovat s klukama o jejich život.

Klukům je rok a půl a bojujeme dále. Na občasné zaněty průdušek jsem si začala pomalu zvykat. Ale snad je jinak všechno o.k.
Nikdy se nemá nic vzdávat dopředu, a tak díky česko Budějovickému neonatologickému oddělení a díky naší okresní nemocnici, že mě včas i přes mé protesty převezli.
A taky jsem se zařekla, že už nechci být těhotná. Třeba se to zdá někomu divné, ale já bych už žadnému dětátku nechtěla ublížit tím, že od samého počátku života musí tak bojovat :-|
5 poděkování
Poděkuj za zkušenost