Surfaktant

Surfaktant je povrchově aktivní látka, která vzniká v plicích zralého novorozence7 zkušeností. Je to směs proteinů a fosfolipidů. Surfaktant snižuje povrchové napětí a zabraňuje tomu, aby alveoly v plicích nezkolabovaly na konci výdechu. Surfaktant usnadňuje rozvinutí alveol při prvním výdechu a rovnoměrné provzdušnění plic. Alveoly jsou základní struktury a funkční jednotky pro výměnu plynů.

Alveoly představují základní strukturu v plicích, která slouží k výměně plynů. Dospělý člověk má přibližně 300 milionů alveol v plicích, zatímco novorozenec jich má pouze 10% z celkového počtu. Ve třetím roce1 mají děti již přibližně 90% alveol. Alveoly jsou mezi sebou odděleny vazivem a několikanásobně zvětšují povrch plic. Plocha povrchu plic se přirovnává k velikosti pěti fotbalovým hřištím, velikost vnitřní plochy plic je po výdechu přibližně 80 m2.

Plíce při nádechu zvětšují svou plochu, aleveoly se naplní vzduchem a při výdechu se zmenší objem i plocha plic, vzduch z alveol jde ven. Surfaktant se nachází na vnitřní straně alveol a zajišťuje, aby nedošlo ke slepení alveol na konci výdechu.

Dospělý člověk má přibližně jeden gram surfaktantu v plicích.

Funkce


  • zabraňuje kolapsu alveol na konci výdechu,
  • udržuje alveoly suché,
  • reguluje velikost alveol,
  • zvyšuje poddajnost plic- schopnost plic změnit svůj objem,
  • ochraňuje plíce před mikroby, které se dostanou do plic dýcháním,
  • protizánětlivý a antioxidační účinek.

Složení


Tato látka je složena z tuků a bílkovin.

  • fosfolipidy- tvoří až 85%,
  • specifické proteiny - 10%, mají podíl na regulaci surfaktantu a také mají vliv i na imunitu1,
  • tuky- 5%, cholesterol, mastné kyseliny.

Také hormony ovlivňují do jisté míry tvorbu surfaktantu. Patří sem následující hormony:

  • glukokortikoidy - nejvíce zasahují do procesu tvorby této povrchově aktivní látky. Pokud je plod pod určitým stresem1 v děloze3 (různé patologické stavy), tak se vyplaví větší množství glukokortikoidů, které urychlí proces dozrání plic a připraví tak novorozence na život mimo dělohu.
  • katecholaminy - (adrenalin), k dozrání plic přispívají zejména během porodu.
  • hormony štítné žlázy
  • androgeny - mužské pohlavní hormony- zpomalují dozrávání plic.
  • estrogeny - ženské pohlavní hormony- přispívají k rychlejšímu dozrání plic.
  • inzulin - novorozenci diabetických žen (cukrovka2) trpí častěji syndromem dechové tísně.

Surfaktant a novorozenci


V alveolách jsou dva typy buněk, pneumocyty I. a II. typu. Surfaktant je produkován pneumocyty II. typu, které jsou velmi odolné proti poškození. Ve 30.23-32. týdnu těhotenství25 se začíná tvořit surfaktant, který se nachází také v plodové vodě2, protože plíce novorozence komunikují s okolím během nitroděložního vývoje5.

U předčasně narozených dětí3 se surfaktant nestihl vytvořit, proto mají novorozenci problémy s dýcháním. Plíce jsou tehdy tuhé a je v nich tekutina, která také ztěžuje dýchání.

Nezralý novorozenec nemá strukturálně a funkčně dostatečně zralou plicní tkáň. Plicní alveoly nejsou vystlány epitelovou výstelkou, kterou tvoří buňky - pneumocyty I.typu. V plicních alveolách nejsou přítomny ani pneumocyty II. typu produkující surfaktant.

Energetické nároky zralého novorozence, se zralou plicní tkání, se zralými pneumocyty II.typu produkujícími v dostatečném množství surfaktant3, na dýchání jsou nepoměrně menší, než u novorozence nezralého. Nezralý novorozenec musí proto na dýchání vyvinout mimořádné úsilí, aby překonal těžko se rozpínající plíce.

Deficit plicního surfaktatnu z jakýchkoliv příčin vede k závažnému selhání dýchání, které je u nezralých dětí známé pod názvem Syndrom dechové tísně (RDS). RDS postihuje 90% předčasně narozených19 dětí a je to jedna z hlavních příčin mortality a morbidity nezralých dětí.

Surfaktant u novorozenců se může poškodit i při vdechování mekonia (první stolice novorozence) do plic ještě během nitroděložního vývoje. Nejprve jsou přítomny projevy ucpání dýchacích cest a později projevy jako při IRDS. K poškození stačí jen velmi malé množství mekonia.

Video (CZ): Nedonošená miminka




Surfaktant u starších dětí a dospělých


U novorozenců se syndrom dechové tísně označuje jako IRDS (infant - dětský), zatímco u starších dětí a dospělých se označuje jako ARDS (adult - dospělý). Surfaktant se může poškodit při různých onemocněních plic, např. při zánětech. Výzkumníci zjistili, že dlouhodobý vliv cigaretového kouře poškozuje plíce a zabraňuje tvorbě surfaktantu. Vdechování různých látek jako např. azbest nebo křemík nebo kouř z výfuků také poškozuje tvorbu této sloučeniny.

Terapie


Léčba při nedostatku této tekutiny v plicích se rozlišuje podle toho, zda se jedná o primární nebo sekundární nedostatek surfaktantu:

  • primární nedostatek - plíce nemají ještě vytvořen surfaktant (předčasně narozené děti),
  • sekundární nedostatek - plíce měly vytvořenou tuto sloučeninu, ale došlo k jejímu poškození, např. při vdechování škodlivých látek nebo při zánětu.

Primární nedostatek surfaktantu se léčí podáním exogenního surfaktantu endotracheální trubicí. U extrémně nezralých novorozenců se podá ihned po porodu27 do ještě neovzdušněných plic.

Odpověď na léčbu surfaktantem ovlivňuje:

  • prenatální aplikace kortikosteroidů,
  • načasování a velikost úvodní dávky,
  • správné vedení ventilační léčby.

Při sekundárním nedostatku se nejprve musí vyléčit příčina onemocnění1, která vedla k poškození. K podání surfaktantu dochází až tehdy, pokud se nezlepší funkce plic po léčbě.

Podávané surfaktanty mohou být přírodní nebo umělé. Přírodní se získávají z plic zvířat nebo z plodové vody těhotných24 žen. Umělé (syntetické) se vyrábějí uměle a obsahují jen některé složky surfaktantu. Plíce začnou surfaktant vstřebávat po jeho podání, intervaly aplikací určuje lékař. Léčba surfaktantem má minimální vedlejší účinky.

Mezi další onemocnění, která mohou surfaktant poškodit patří:
  • zápal plic (pneumonie)7 - při zápalu plic se v léčbě upřednostňují antibiotika1, podání surfaktantu se používá málo, protože je tato metoda dražší, indikuje se pouze v případě těžkého poškození plic.
  • astma bronchiale3
  • chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) - příčinou tohoto onemocnění je kouření a cigaretový kouř
  • cystická fibróza2
  • chronická bronchitida

Syndrom respirační tísně



Syndrom respirační tísně je porucha dýchání nedonošených novorozenců, kdy jsou alveoly v plicích zavřené, protože v plicích chybí povrchově aktivní látka - surfaktant. Novorozenci mají vážné problémy s dýcháním. Bez léčby se může poškodit mozek, v krajních případech může nastat i smrt.

Diagnóza se stanoví na základě klinických projevů a RTG plic. Plíce jsou ztuhlé, bez vzduchu. Novorozenci mají nízké hladiny kyslíku v krvi a namodralé zabarvení kůže.

Riziko syndromu dechové tísně se snižuje, pokud se lékařům podaří zabránit předčasnému porodu alespoň do doby, dokud se nevytvoří surfaktant. Pokud se toto nepodaří, tak již při prvních známkách předčasného porodu se rodičce podají kortikosteroidy, aby alespoň z části plíce dozrály. Nejlepších výsledků dosahuje podání kortikosteroidů 48 hodin před porodem.

Novorozencům s mírným syndromem dechové tísně při terapii stačí často jen kyslík. Kyslík se podává přes nosné brýle nebo přes masku. Jde-li o těžší formu RDS, je nezbytné podat surfaktant přímo do plic pomocí kanyly.

Související články



Více o surfaktantu na modrykonik.cz



Reference


  1. Cizí slova: http://www.cudzieslova.sk/hladanie/surfaktant
  2. ADC číselník: http://www.adcc.sk/web/humanne-lieky/detail/cur...
  3. http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/aplikace-sur...
  4. http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki2/?p=834
  5. http://casopis.vesmir.cz/clanek/plucny-surfaktant
  6. http://en.wikipedia.org/wiki/Pulmonary_surfactant
  7. http://www.merckmanuals.com/home/childrens_heal...
Pomohl ti tento článek?
 / 
Ne

Zkušenosti se surfaktantem

Máš zkušenost se surfaktantem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost