Jsou témata, o kterých se nemluví. Nemluví se o nich a mělo by se! Jen tak osoby, které prožívají různé životní peripetie, najdou sílu s tím něco udělat. I zde na koníkovi jsou maminky, které se setkaly např. s domácím násilím, zadlužením,...
Bylo mi ctí spolupracovat se sdružením Respondeo, které zcela zdarma pomáhá lidem v různých náročných životních situacích. V příštích týdnech a měsících by tento spot měl běžet i v televizích, tak pro jistotu chci říct, že jsem se s domácím násilím naštěstí nikdy nesetkala a moje role je opravdu jen herecká. Ale i tak to bylo velmi náročné na emoce😢
Tuto organizaci si určitě zapamatujte, protože v tom, co dělají, jsou velmi dobří, a člověk nikdy neví, kdy by se jim (nebo jejich blízkým) mohla jejich pomoc hodit.
V #dm nakupuji už mnoho let a za tu dobu jsem vyzkoušela opravdu velké množství produktů. Některé z nich našly v naší domácnosti své trvalé místo. Každý týden se tak budete moci těšit na #tip_ambasadorky, ve kterém vám představím některý z mých oblíbených výrobků.
Samozřejmě jsem moc zvědavá i na to, jaké TOPky máte vy. Zatím je to sice "tajné" 😇 , ale jen tak mezi námi vám můžu prozradit, že už příští týden proběhne první velká soutěž. A točit se bude právě kolem vašich oblíbených výrobků.
Soutěžit budeme ve skupině, tak šup za námi:
https://www.modrykonik.cz/group/8708/
Modrý koník a drogerie dm spojily své síly a vy se už příští týden můžete těšit na pořádně nadupanou soutěž❤
Pojďme to tedy společně roztočit😉 Na začátek prosím všechny, které někdy (občas, pořád, neustále, nebo klidně i jen zřídka) chodíte nakupovat do “déemka” - dejte této zprávě LAJK, ať mám představu, kolik dm "maniaků" nás tu vlastně je.
A schválně si zkuste do komentáře tipnout, kolik palců tato zpráva nasbírá. Nejbližší tip odměním 10 srdíčky a po jednom ❤ pošlu každé z vás🙂

Právě teď začíná dm mánie… Se mnou🙂
Některé z vás si možná vzpomenou na duben, kdy jsem se s vámi jako ambasadorka rozloučila. Spousta z vás mi psala, jak vám je líto, že už tu nebudu a doufáte, že se třeba ještě někdy vrátím. S milým pocitem a mírným pousmáním jsem si dovolila pochybovat. V hlavě mi však tahle možnost zůstala a sama sobě jsem řekla, že pokud by někdy MK hledal ambasadorku pro Canon či dm, rozhodně bych o tom uvažovala. Uběhlo pár měsíců a my si s rodinou užili nádherné léto. A najednou BUM - na koníkovi na mě bliknul článek o tom, že svou ambasadorku hledá… ano, tušíte správně, drogerie dm!
V tu chvíli se mi v hlavě vyrojil asi tak milion otázek. Mám to zkusit? Zvládnu to časově skloubit s další prací? Co řeknou uživatelky Modrého koníka tomu, že jsem zase ambasadorkou? Co když mě nevyberou? Co když mě vyberou? Nebudu lhát, v hlavě mi toho šrotovalo opravdu moc🙂
S každým dalším dnem ve mně však sílilo přesvědčení, že tohle je prostě práce mých snů a když to nezkusím, budu si to pak dlouho vyčítat (jasně, kdybych chtěla být teatrální, napíšu, že bych si to vyčítala až do smrti). Poslední možný den jsem tak s bušícím srdcem a zavařenou myslí odesílala svou přihlášku do konkurzu. Pár dní se nic nedělo, takže jsem už přestala doufat, že by to vůbec mohlo vyjít. A v tu chvíli přišla zpráva o tom, že jsem se dostala do druhého kola! Svůj úkol pro další kolo konkurzu jsem zpracovala s velkým nadšením a dodatečně se ještě “omlouvám” všem, kteří moje hodně dlouhé pojednání museli číst - já totiž neumím nic dělat polovičatě, vždy a do všeho jdu NAPLNO.
Úkol byl odeslán a kostky byly vrženy ("Alea iacta est" pro ty z vás, kteří by si chtěli připomenout hodiny dějepisu, nebo latiny). Uplynul první týden, kdy jsem každý den několikrát nahlížela do emailu, jestli UŽ přišel nějaký výsledek. Uplynul druhý týden a pořád nepřišlo žádné vyrozumění. Pomalu jsem se smiřovala s tím, že to nevyšlo, a byla jsem strašně zvědavá, kdo konkurz nakonec vyhraje.
A pak přišel 1. říjen, den, který se zprvu zdál jako každý jiný. S dětmi jsme prožily naši běžnou ranní rutinu a já usedla na rotoped, že si odmakám svou denní dávku cvičení. Jelikož mě to na rotopedu zrovna moc nebaví, tak vždycky vyřizuji maily a další pracovní záležitosti. Jedu, jedu, jedu, co to dá, a najednou na mě blikne upozornění v mailu. Píše Modrý koník. No, přála bych vám mě vidět. Zaskočilo mi a málem jsem z toho kola spadla!!! Výsledek mě totiž překvapil. Já vím, že to bude možná znít jako otřepaná fráze, ale já to vážně nečekala. Dáme zase trochu latiny? "Veni, vidi, vici!" Moje radost byla obrovská. Taková, že překvapila i mě samotnou.
V Českých Budějovicích? Tam by chtěl žít každý!
Když jsme spolu v srpnu loňského roku začaly plánovat první společnou ambasadorskou akci, rozhodně by mě nenapadlo, že si spolu napíšeme milióny písmenek i na soukromá témata. Denně mezi námi většinou proletí stovky zpráv a troufám si říct, že o sobě víme mnohdy víc, než s "reálnými" kamarádkami. O letošních prázdninách jsme teda začaly plánovat, že se poznáme osobně a rovnou ve velkém stylu: VÍKEND S CELÝMI RODINAMI 😀
V pátek jsme tedy urazily přes 520 km a zjistily, že jsme stejně úžasné i doopravdy🙂 Bylo to prostě boží! Mělo to jen jednu jedinou chybu - uteklo to strašně rychle.
Holky, strašně moc díky, že jsme to zvládli zrealizovat (záměrně píšu měkké i, protože velký dík letí i těm našim skvělým chlapů) a moc se těším na příště❤ ❤ ❤
Jo a David prohlásil, že tolik krásných bab na jednom místě už dlouho neviděl👏
@monny3 @tratatundra @vanea @mummy88
A @pipetulaa, @ivakalinova a @kristinandbaby - příště už se nevyvléknete❤
Máma...první průvodce celým světem❤
Máma...člověk, který je vždycky bude držet za ruku. I když už budou velký a nebudou o to třeba ani stát.
Máma...ochránce, který se vždy bude snažit odklízet z cesty ty největší balvany a povzbuzovat je k překonávání těch menších😍
Máma...osoba, pro kterou budou její děti vždycky nejvíc na celém světě 😍
Hodně z vás mi psalo, jak se vám mé fotky líbí, tak vám třeba udělá radost soutěž o focení. Typ focení si výherce vybere sám a bude samozřejmě zcela zdarma. Jo a soutěží se o hodinový balíček 😁
Tak jo, myslím, že už je načase jít s touhle informací ven. Stejně už mě spousta z vás našla 😁
V posledním roce se stalo tolik věcí, které mě přesvědčily o tom, že je potřeba přestat řešit proslulé CO BY KDYBY a začít žít tady a teď. A možná i trochu víc sobecky začít myslet na sebe a na to dělat to, co mě tolik baví. Budu upřímná, začátky provázela spousta strachu, ale zatím to vypadá, že jsem se rozhodla správně. Takže: začala jsem se naplno věnovat focení. Focení rodiny a známých se věnuju už hodně let a čím dál víc mě začali oslovovat cizí lidi, že chtějí také vyfotit. Okolí mě také hodně podpořilo, takže jsem se rozhodla zkusit to. Kdy jindy než v posledním roce na mateřské? Takže jsem se rozhodla chytit příležitost za pačesy a uvidím, co budoucnost přinese. Snů a přání mám spoustu, ale ty si zatím nechám pro sebe😇
Zatím na sobě všemožně makám, navštěvuju kurzy a fotím, fotím, fotím...
Pokud byste mě chtěli podpořit a sledovat mou cestu, budu moc ráda
https://www.facebook.com/apacheee.photography/
PS: A moc děkuji za průběžná nakopávání od vás zde na koníkovi, protože bez vás bych se asi nikdy neodhodlala😍

Jak u mě (ne)obstál Canon Zoemini S?
Jsem nadšenec do focení - spoustu let jsem stála před objektivem a teď se pomaloučku polehoučku přesouvám na druhou stranu a strašně mě to baví. Dny, kdy nevyfotím žádnou fotku, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Prostě to miluju. Když se objevilo testování foťáku Zoemini S od Canonu, mé srdce začalo tlouct rychleji a hlasitěji🙂 Značku Canon mám totiž opravdu moc ráda a je pro mě zárukou kvality - mou “nejcennější” věcí je zrcadlovka Canon EOS s několika objektivy a všechny tiskárny v naší domácnosti také nesou jméno této značky. To myslím pro začátek stačí, všichni jste určitě pochopili, že jsem o tohle testování moc stála. A ono to vyšlo. Chci opravdu moc poděkovat týmu Modrého koníka, který mi umožnil osahat si další foťák a vyzkoušet zase něco úplně jiného.
Zoemini je fešák. Vyrábí se ve třech barvách (černé, bílé a růžové) a přiznám se, že jsem si moc přála růžovou variantu, která by mi perfektně ladila k mobilu. Po rozbalení balíčku jsem zjistila, že ten můj testovací parťák je bělouš. Nevadí. Foťák má moc hezký design a přestože je vlastně velmi jednoduchý, vypadá skvěle. Ne nadarmo se prostě říká, že v jednoduchosti je krása. Zoemini je malý a lehoučký foťák a k jeho vzhledu nemám jedinou výhradu, ba naopak. Moc se mi líbí.
Jako první mě nemile překvapilo to, že k foťáku nebyl absolutně dodaný žádný návod. Snažila jsem se jej vygooglit, ale marně. Nezbylo tedy, než se do prozkoumání pustit sama. Neříkám, že je ovládání nějak těžké, ale myslím, že návod by bodnul🙂
Co mě však šokovalo, je absence displeje. Jsem máma. Jsem detailistka. Jsem perfekcionalistka. A jsem hodně náročná na své výrazy na fotce. Ze všech těchto důvodů proto potřebuji nafotit více fotek stejného obsahu a až poté si vybrat ten nejlepší záběr, se kterým budu nadále pracovat. Zde mám ovšem smůlu a hned se dozvíte proč.
Dva v jednom
Zoemini S totiž není jen foťák. Zoemini je také malá přenosná tiskárna fotek. Cokoliv na tomto foťáku vyfotíte, to se rovnou vytiskne. I když víte, že vám dítě zdrhlo ze záběru. I když víte, že jste se zrovna zatvářila jak psychopat. I když vám před foťákem projde cizí osoba. Každičká vyfocená fotka se prostě vytiskne a to mi bohužel vůbec nevyhovuje.
Když jsem na Konikovi byla jako ambasadorka, čas od času jsem vás upozorňovala na to, co se děje na výstavišti v Letňanech. Včera jsem se vrátila na místo činu a můžu vám říct, že tahle akce byla mnohem lepší než všechny veletrhy světa 😁
Úžasnej milej, skromnej kluk s božským hlasem a perfektní intonaci včera rozezpival 80 000 dav. Bylo to naprosto fantastický 😍😍😍
Kdopak má u nás z #test_canon3 největší radost? Samozřejmě Eliášek, je úplně nadšený z toho, že se každá fotka hned po vyfocení sama vytiskne 😜
Nutno dodat, že já jeho nadšení z tohoto bodu nesdílím😂
Dobré ráno,
dneska se vám musím pochlubit s úžasnou zprávou. Tedy úžasnou především pro mě😂, protože jsem dostala možnost testovat fotoaparát Canon Zoemini S. Tenhle krásný foťák přibyl do naší Canon rodiny, kde se rozhodně neztratí. Přivítala ho moje milovaná zrcadlovka Canon Eos 600 D (s pár objektivy), rodinná tiskárna Canon Pixma 5500 a pak ještě tiskárna fotek Canon Selphy.
Značka Canon je pro mě záruka kvality a perfektních vychytávek, takže jsem opravdu zvědavá, jak u mě obstojí tenhle bílý krasavec. Zatím mě po rozbalení čekal šok, když jsem zjistila, že Zoemini nemá žádný displej, kde si můžu prohlédnout vyfocené snímky 😁
Pokud by vás cokoliv zajímalo, ptejte se, moc ráda vám odpovím 😘
Ps: doufám, že se mě neleknete a poznáte mě, tohle je mé já těsně o pro probuzení (čti: bez make-upu a zásahu hřebenu 😜)
Jsem na něj neskutečně pyšná, doma nám asi roste další sportovec. Tobi předběhl i Eliáška a od dvou let brázdí svět na kole 😍
Nezbývá než zamáčknout pomyslnou slzu a užívat si tohle období, kdy je ještě pořád relativně malej 😊
PS : jo a sebe musím taky pochválit, protože jsem konečně vybrala další objektiv a myslím, že líp jsem vybrat nemohla, dělá fantastický fotky 👏
Jako mámy žijeme dost často v dojmu, jak strašně těžké to máme (a samozřejmě to je pravda 😁), ale zamysleli jste se někdy nad tím, že docela těžké to mají i otcové našich dětí?
Vzpomeňte na generaci našich otců (a jejich otců) a vemte si, jak oni se starali nebo spíše nestarali o své děti. Dnešní chlapi jsou vlastně takoví průkopníci nového přístupu VÝCHOVY - výchovy, kde se aktivně zapojují i muži. Chybí jim většinou vzorce zažité ze svého dětství (teď myslím, co se péče o děti týká) a myslím, že dost často neví a možná ani nechápou, co se od nich očekává. Najednou mohou být u porodu, mohou zažít první okamžiky svého dítěte na světě. Většina Teda i chce. A pak je tu skupina jiných mužů, která je za to bude odsuzovat, skupina, která se bude posmivat otcum, kteří se opravdu starají o své děti a prebaluji třeba i pokakane pliny. Jo a věřte, že tohle si opravdu žádná máma neužívá. NIKDY.
V poslední době se v tomhle společenský pohled neskutečně změnil. Není těžké být otcem, ale být tatínkem je mnohem těžší. A náročnější. A člověk si musí něco odrict. Takže opravdu čest všem tatínkum, kteří vědí, jakou pohádku má jejich dítě nejraději. Kteří vědí, jak se jmenuji kamarádi jejich dětí. Kteří jim umí připravit večeři. Kterým nedělá problém je vykoupat. Kterým nevadí uspavat své děti. A především těm, kteří se za to nestydí a jsou na to dokonce hrdí. Moje děti tohle ohromné štěstí mají a věřte mi, že není nic hezčího, než na tohle moct koukat. Díky, Davide 😍






































