Některé z vás si možná vzpomenou na duben, kdy jsem se s vámi jako ambasadorka rozloučila. Spousta z vás mi psala, jak vám je líto, že už tu nebudu a doufáte, že se třeba ještě někdy vrátím. S milým pocitem a mírným pousmáním jsem si dovolila pochybovat. V hlavě mi však tahle možnost zůstala a sama sobě jsem řekla, že pokud by někdy MK hledal ambasadorku pro Canon či dm, rozhodně bych o tom uvažovala. Uběhlo pár měsíců a my si s rodinou užili nádherné léto. A najednou BUM - na koníkovi na mě bliknul článek o tom, že svou ambasadorku hledá… ano, tušíte správně, drogerie dm!
V tu chvíli se mi v hlavě vyrojil asi tak milion otázek. Mám to zkusit? Zvládnu to časově skloubit s další prací? Co řeknou uživatelky Modrého koníka tomu, že jsem zase ambasadorkou? Co když mě nevyberou? Co když mě vyberou? Nebudu lhát, v hlavě mi toho šrotovalo opravdu moc🙂
S každým dalším dnem ve mně však sílilo přesvědčení, že tohle je prostě práce mých snů a když to nezkusím, budu si to pak dlouho vyčítat (jasně, kdybych chtěla být teatrální, napíšu, že bych si to vyčítala až do smrti). Poslední možný den jsem tak s bušícím srdcem a zavařenou myslí odesílala svou přihlášku do konkurzu. Pár dní se nic nedělo, takže jsem už přestala doufat, že by to vůbec mohlo vyjít. A v tu chvíli přišla zpráva o tom, že jsem se dostala do druhého kola! Svůj úkol pro další kolo konkurzu jsem zpracovala s velkým nadšením a dodatečně se ještě “omlouvám” všem, kteří moje hodně dlouhé pojednání museli číst - já totiž neumím nic dělat polovičatě, vždy a do všeho jdu NAPLNO.
Úkol byl odeslán a kostky byly vrženy ("Alea iacta est" pro ty z vás, kteří by si chtěli připomenout hodiny dějepisu, nebo latiny). Uplynul první týden, kdy jsem každý den několikrát nahlížela do emailu, jestli UŽ přišel nějaký výsledek. Uplynul druhý týden a pořád nepřišlo žádné vyrozumění. Pomalu jsem se smiřovala s tím, že to nevyšlo, a byla jsem strašně zvědavá, kdo konkurz nakonec vyhraje.
A pak přišel 1. říjen, den, který se zprvu zdál jako každý jiný. S dětmi jsme prožily naši běžnou ranní rutinu a já usedla na rotoped, že si odmakám svou denní dávku cvičení. Jelikož mě to na rotopedu zrovna moc nebaví, tak vždycky vyřizuji maily a další pracovní záležitosti. Jedu, jedu, jedu, co to dá, a najednou na mě blikne upozornění v mailu. Píše Modrý koník. No, přála bych vám mě vidět. Zaskočilo mi a málem jsem z toho kola spadla!!! Výsledek mě totiž překvapil. Já vím, že to bude možná znít jako otřepaná fráze, ale já to vážně nečekala. Dáme zase trochu latiny? "Veni, vidi, vici!" Moje radost byla obrovská. Taková, že překvapila i mě samotnou.
V Českých Budějovicích? Tam by chtěl žít každý!
A teď by mě vážně zajímalo, kolik z vás tuší, proč tohle píšu, a kolik z vás jen nechápavě vrtí hlavou🙂
Nyní poskočíme o pár týdnů dopředu a podíváme se na výlet do Českých Budějovic, kde jsem se setkala se zástupci Modrého koníka a drogerie dm. Již mailová komunikace slibovala příjemnou atmosféru, ale chci vám říct, že v “déemku” jsou vážně super. Všechna ta hesla a filozofie společnosti zní skvěle, ale když pak naživo vidíte, že to nejsou jen reklamní fráze a klišé pro oko, je to strašně moc fajn. Setkání proběhlo přímo v centrále společnosti a trvalo několik hodin. Na závěr jsme ještě všichni společně zašli do blízké prodejny a povídali si o jednotlivých složkách sortimentu. Nebojte, všechny důležité a zajímavé informace, které jsem se dozvěděla, vám mileráda předám.
Zákazníkem dm jsem se já (a vlastně i celá moje rodina) stala hned v okamžiku, kdy se u nás v Jičíně otevřela pobočka. Postupem času se většina našich drogistických nákupů přesunula právě sem. Protože i já jsem tam člověkem a v dm znají moje přání🙂 Ne, teď vážně - do dm chodíme nakupovat často a máme to tam moc rádi. Moji kluci milují malé nákupní vozíčky a herní prvky v prodejnách. A já? Já vážně oceňuju širokou nabídku a privátní značky, které mě už tolikrát překvapily svým poměrem cena/výkon. A navíc se mi moc líbí, že jsem v síti prodejen dm snad ještě nikdy nenarazila na protivnou či neochotnou prodavačku. A to je co říct!
Je mi velkou ctí, že mohu být součástí této značky a pomoci budovat její dobré jméno. Od dnešního dne mě tak můžete zde na koníkovi potkávat jako ambasadorku dm.
Děkuji, že jste dočetli až sem, a teď vás srdečně zvu do nové skupiny Ve víru dm mánie, kde vás brzy čeká skvělá uvítací soutěž. Takže všechny dm maniačky a klidně i ty budoucí: “Povinně za mnou!”
Vaše Veru - apacheee
PS: a na závěr vás ještě ušetřím přemýšlení nad tím, co jsem to na vás zase vytáhla. Hláška o Českých Budějovicích pochází z pera legendárního (a mnou milovaného) Járy Cimrmana. Pokud neznáte, rozhodně si pusťte jeho divadelní hru Záskok🙂
Hodně štěstí