V životě nesvítí pouze sluníčko a není všechno s duhou a jednorožci, do puntíku naplánované, růžové a veselé. Dokonce ani těhotenství vždy neprobíhá ideálně. Občas se to zastaví již u počůraného testu nebo při obrazovce ultrazvuku. Mělo tam být bijící srdíčko.

Někdy na ultrazvuku ani nic není, pouze prázdná dutina a děložní sliznice. Nebo se díváte na monitor, vidíte jasné obrysy svého dítěte, které se bohužel nehýbe. Namlouváte si - ale sama tomu nevěříte - snad se ten gynekolog s několikaletou praxí naprosto mýlí, je unavený, slepý, neví, kam se má dívat. Možná podvědomě cítíte, že se něco děje jinak, nějak špatně. Možná ale ne a bude to pro vás nepříjemné překvapení.

Asi se trochu zlobíte na lékaře, že nepláče s vámi, nebo podle vás nedostatečně citlivě oznamuje, že žádná radost se nekoná.

Pro něj to je jen statistika, prý jedna z pěti žen. V prvním trimestru dvě písmena, dvě jednoduchá slova - MA - missed abortion, zamlčený potrat. Vždyť na co slzy, když za pár týdnů nebo měsíců ji tu mám zase a znova těhotnou. Není potřeba z toho dělat vědu.

V pozdějších stadiích těhotenství je to už o dost těžší. Ze zkušenosti víme, že jakkoli citlivé bude oznámení a následná péče ze strany zdravotníků, nic nezmírní prvotní šok a negativní pocity z celé situace. O to je všechno horší, pokud šlo o první dítě a doma vás nečeká žádné jiné rozptýlení.

Pouze vy a vaše mysl

„Sestra mého partnera má sedmnáctiletou dceru s dětskou mozkovou obrnou. Narodila se předčasně po odtoku plodové vody a následném komplikovaném porodu císařským řezem. Je tělesně postižená, upoutána na vozík, do rukou nic neuchopí a je zcela odkázána na pomoc druhých. Naštěstí dokáže relativně dobře komunikovat, což situaci alespoň trochu ulehčuje.”

Dětská mozková obrna je trvalá porucha hybnosti a držení těla. Studie uvádí výskyt u 2-3 dětí z 1 000 živě narozených dětí. Toto postižení má různé stupně, naštěstí se objevují i mírnější případy postižení, než je uvedeno výše. V každém případě je život pro takto postižené i osoby o ně pečující mnohem náročnější.

„Mám synovce s dětskou mozkovou obrnou. Narodil se v 32. týdnu těhotenství akutní sekcí, měl omotaný pupečník okolo krku, nedýchal dost dlouho. Nyní je mu 7,5 roku. Původní prognózy byly, že to bude ležák, ať ho dají rovnou do ústavu. Švagrová s ním dosud cvičí Vojtovku a další rehabilitační cvičení, prodělal několik operací, ale je integrován do normální školky, kde má osobní asistentku. Nechodí, je spastik, ale docela slušně mluví, jezdí na speciální tříkolce a na vozíčku. Takže oproti tomu, jaké byly prognózy, je na tom dobře. Ale stojí to spoustu sil.”

Za dětskou mozkovou obrnu může nejčastěji nedostatek kyslíku

Dětská mozková obrna vzniká, když je vyvíjející se mozek z různých důvodů po nějakou dobu omezeně okysličován (odborně označováno jako hypoxie), v horších případech zcela bez kyslíku (asfyxie). Právě doba, po kterou nemá mozek dostatek kyslíku, způsobuje různou intenzitu postižení. Platí, že čím déle je mozek bez kyslíku, tím vážnější a hlubší je postižení.  

K hypoxii a asfyxii může dojít už v prenatálním období, tedy v těhotenství, například z důvodu vážného pádu matky, při intoxikaci plodu alkoholem či užíváním drog nebo při vývojových anomáliích mozku. Nejčastěji k nim dochází během samotného porodu, kdy jde o porod komplikovaný, velmi dlouhý nebo má děťátko omotanou pupeční šňůru okolo krku a narodí se velmi přidušené. Rizikovou skupinou jsou dále předčasně narozené děti s porodní váhou pod 1500 g, které mají ještě velmi nezralý a nedovyvinutý mozek. Předčasný porod je nejčastější příčinou tohoto postižení, naštěstí se však dětská mozková obrna nemusí objevit u každého předčasně narozeného dítěte.

Ano, toto bylo moje první testování tady na koníkovi a musím říci, že jsem si to moc užila a nejenom proto, že to bylo takové malé vytržení ze stereotypu, který zažívá nejedna maminka na rodičovské "dovolené'"🙂.

Nejdříve jsem vůbec nečekala, že dostanu od každého testu 1 kus a proto moje radost byla o to větší, když jsem měla možnost vyzkoušet skoro všechny. Přiznám se, že jsem o těchto testech slyšela poprvé a opravdu mě nadchly. Protože se řadím mezi ty lidi, kteří jdou k doktorům až když mají smrt na jazyku, velmi se mi líbila ta možnost se otestovat v klidu domova a nemuset vysedávat dlouhé hodiny u doktorů, nemluvě o délce objednací doby, která mě vždy, když už, spolehlivě odradí.

Samozřejmě pokud při testování příjdete na jakékoliv podezření je vždy lepší navštívit doktora, který je schopen Vás podrobněji vyšetřit.

A jaké testy jsem obdržela? Jednalo se o test Mužská plodnost, Cholesterol, Zjištění alergie, Nesnášenlivost lepku a Borélie z klíštěte a Nedostatek železa. Ve všech testech lze najít velmi stručný a o obrázky doplněný návod jak v českém🇨🇿 tak slovenském🇸🇰 jazyce. Pokud je potřeba provést test z krve, vždy se v balení nachází sterilní lanceta a samozřejmě i dezinfekce a náplast, což beru jako super nápad prodejce. Pokud se chcete více dočíst o obsahu balení a o různých typech na testování, najdete vše pod hashtagem #test_veroval. 

A pojďme si přečíst jak takové testování probíhá.

Jako první test jsem si vybrala Nesnášenlivost lepku. Myslím, že jsem vše důležité vždy popsala minulý týden v mých KZ, proto mi dovolte vždy zprávu zkopírovat. Tyto zprávy totiž obsahují vše, co je potřeba o testování vědět.

Kapitola první 

Smrkám, smrkáš, smrkáme...

Můj problém vykoukl na svět okolo puberty, tedy přesněji kolem 15 let. V tomto věku jsem měla největší problém sama se sebou a do toho se přidali příznaky, které jsem po začátku nedokázala identifikovat. Vždycky jsem byla sportovně založená dělala jsem sportovní aerobik, běhala, jezdila na kole. Jednou z jara jsem šla běhat a z běhu už jsem se nevrátila, teda respektive ne po svých. Odvezla mě sanitka s astmatickým záchvatem. Já? Astma? Alergie? NEMÁM!

Po sérii všech možných vyšetření se ukázalo, že mám. Ořechy, peckoviny, roztoči, ale nejvíc ze všeho pyly. Prostě jen tak přes zimu jsem zalergičtěla na půlku světa 😂

Kapitola druhá

Prášek sem, prášek tam...

Testujeme Stérimar

Když jsem se dozvěděla o testování mořské vody Sterimar, hned jsem se hlásila.

To bylo testování přesně pro mého syna! Zajásala jsem když testování vyšlo i na nás!

Syn (6 let) netrpí nejspíš žádnými většími alergiemi, ale už delší dobu ho obtěžovalo takový potahování, odkašlávání a celkově takový "neklid" na sliznici. Radila jsem se s jeho obvodní lékařkou, ta to však neviděla jako nějaký problém. Dočetla jsme se že by to mohl být projev alergie na prach, plíseň nebo pyly. To je potahování mě rozčilovalo i hodně psychicky, dokázal to udělat 10 x za minutu, někdy třeba 5x za sebou v 10 ti sekundách, vytáčelo mě to až do běla. 

Když přišel Stérimar, nečekala jsem doví jaký zázrak, ale opak byl pravdou! Hned jak jsme přišli ze školky, jsem mu Stérimar představila. Poprvé jsem mu ho aplikovala sama. Po chvilce zápasení s vrškem se nám to povedlo. Trocha vody z nosu odtekla, což jsem nečekala, tak pro příště už jsme se vybavili utěrkou nebo kapesníkem hned pod nos.

Druhý a následující dny už aplikaci zvládal poměrně sám, zmáčknutí bylo trochu těžší, ale přišel na to poměrně brzo. Tak si každé ráno před odchodem do školky udělal rituál... Ze začátku jsme stříkali do nosánku 2 x denně a ani jsem nedutala, když po třech dnech to potahování a odkašlávání téměř ustalo! Teď stříkáme jen 1 x ráno spíš tak nějak na udržovací fázi.  

Kojení je nejjednodušší, nejchytřejší a nejlevnější způsob výživy dítěte. Téměř každá matka může kojit, pokud se jí dostane vhodné podpory a poradenství. Začátky nejsou vždy procházka růžovým sadem, spíše se musíte prosekat šípkovými keři. Pokud se vyskytnou problémy, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc.

Za kojení se vyplatí bojovat

Každý savec si "vyrábí" specifické mléko pro svá mláďata. Lidské obsahuje unikátní látky, které prostě nelze duplikovat v nějakém vzorci nebo mléčné formuli. Výrobci umělé výživy se snaží k mateřskému mléku co nejvíce přiblížit. Je to chvályhodné a uklidňující pro matku, která z objektivních důvodů kojit nemůže. Originál je však jen jeden.

Dítě ví, jak na to

Dítě se připravovalo na kojení už v bříšku. Narodí se "naprogramované" reagovat pomocí vrozených reflexů. Je jich několik, ale pro kojení jsou podstatné hledací a sací reflex. Stačí, že dítěti pohladíte líčko, začne se otáčet a hledat, kde by se mohlo přisát. Pokud vložíte dítěti prst do úst, silně kolem něj sevře rty, uchopí ho jazykem a pohybem nahoru přitlačí na horní patro.

Kojení není jen výživa