Pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnějším obdobím v roce. Náměstí jsou zahalená do vánoční výzdoby, ve středu je krásně osvětlený vánoční stromeček, všude mnoho stánků a lidé s horkým nápojem v ruce štěbetají, přejí si a smějí se. 

Je to doba, kdy se člověk zastaví, kdy se rozhlíží kolem sebe, dělá více dobrých skutků než během roku. Doba, kdy to doma voní po cukroví, děti píší dopis Ježíškovi, domácnost je krásně vánočně vyzdobená, v uších zní vánoční koledy. Doba, když je čas plnit přání a dělat radost. A proto bych vám dnes chtěla udělat radost i já.

Dovolte mi malou vsuvku. A to obrovské poděkování zbývajícím devití holkám, za to, že jsme opět tento projekt daly dohromady. Že jsme se každá vzdaly pár hodin svého času a připravily pro vás pásmo soutěží a zajímých článků. Holky, děkuji, že jsem mohla být součástí této skvělé akce.

Říká se, že to nejlepší přichází na závěr. Tak doufám, že tomu tak bude. Dnes je 12.12. 2018 do Štedrého dne zbývá pouhých 12 dní, tak dnes otevřeme poslední okénko adventního kaledáře. Dnes to bude se mnou a s firmou Vileda.

• O co budeme dnes soutěžit?

Výherce této soutěže získá mop Ultramat TURBO 

Krásné středeční ráno Vám všem,

více jak týden jsme Vám s ostatními ambasadorkami přinášely články o adventu, Štědrém dni, vánočních svátcích, zvycích, jídlu, cukroví...no, bylo toho požehnaně. Dnešní článek píšu já a je poslední v řadě. Pozorným čtenářkám jistě neuniklo, že jsme články nepsaly úplně chaoticky, jak nás napadlo, ale jednotlivé články byly provázané, aby na sebe alespoň trochu navazovaly. Z toho důvodu celá série článků začala povídáním o adventu jako takovém a bude končit článkem dnešním... povídáním o silvestrovských a novoročních tradicích.

SILVESTR

Silvestr je mužské křestní jméno latinského původu. Silva znamená v latině les a silvestris lesní. Jméno Silvestr tedy můžeme přeložit jako muž z lesa. Jeho svátek připadá podle našeho kalendáře na 31. prosince, tedy na úplný závěr roku, a proto na tento den připadají tzv. silvestrovské oslavy. Když se řeknou silvestrovké oslavy, každému se nejspíše vybaví různé večírky spojené s alkoholem. Se Silvestrem a Novým rokem ale také souvisí nejrůznější zvyky a pověry. Některé z nich Vám dnes přináším v dnešním článku.

Silvestrovské pověry a zvyky

* Ve dnech před Silvestrem by měly proběhnout přípravy na následující rok - tedy úklid, převlečení povlečení, vytírání, praní a pozor – na Nový rok pak nesmí zůstat prádlo na šňůře. Dle pověr by to přivolalo smrt někoho blízkého. Stejně tak by se i smetí mělo mést do koutu, aby se nikdo nevymetl ven. Záleželo však region od regionu, protože na jiném území už byly zase domácí práce spíše nežádoucí, kdy například věšení prádla mohlo symbolizovat pozdější oběšení apod.

Syn mé velmi dobré přítelkyně a adoptivní maminky strávil první měsíce svého života sám v nemocnici v inkubátoru. Strávil tak i své první vánoce. Když se dívám na jeho fotku z té doby, chce se mi plakat. Sám na vánoce bez mámy a ona někde jinde bez něho. Tenkrát netušila, že vůbec existuje. Jen věděla, že si moc přeje, aby k ní přišel ...

S blížícími se vánoci se mi otvírá velká bolavá otázka. Jak se asi cítila moje maličká dcera loni o vánocích? Už byla téměř na světě. Vnímala zvuky z venku z bříška, ve kterém byla schovaná. Jaké asi byly? Slyšela koledy? Pohádky? Nebo třeba nadávky a hádky? Není mi z toho dobře. Tak ráda bych věděla, jak jí bylo. Tak ráda bych tohle období byla mohla prožít s ní. Není to nic, je to mnoho. Je to velká ztráta pro mě i pro ni.

Život je jako duha. Až jako máma jsem se naučila, že jednu životní událost můžeme vnímat současně hned v několika barvách duhy. Tak třeba být adoptivní mámou je nejdříve obrovský adrenalin, později je to krásné, nádherné, uvolňující a také těžké, únavné a také zraňující. Až nečekaně vše najedou a současně.

Když Vám po letech neplodnosti zazvoní kouzelný telefon a stanou se z Vás konečně rodiče, je to úlevné. Okolí má pocit, že jste konečně normální rodina a vy si to myslíte a přejete taky. Jenže skutečnost je o mnoho jiná. O ztrátách zde nikdo nemluví, nepřemýšlí a přece tu jsou.

Ztráta kořenů

První velká ztráta, o které se nemluví, je ta, kterou zažily naše přijaté děti. Přišly přece o své rodiče. O své kořeny! A to není vůbec málo. Kolikrát za svůj život třeba slyšíte „No jo, to mám po mámě, po tátovi“. Ani si neuvědomujeme jak automatické a přirozené to je a jak moc se přetnutím tohoto pouta stalo.

Když se mi na koníkově poště objevila zpráva o testování  hračky TMTOYS s prasátkem Peppou a její rodinou. Měla jsem jasno a zapojila jsem se hned  do soutěže.

Prasátko PEPPA – u nás se ji říká PEPPINA, bráška Tomík, maminka a tatínek, zebra Zoja, ovečka Zuzka,Péťa a Rebeka. Je to  veselá  parta, která  naši domácnost navštěvuje  skrze televizi  několikrát týdně. Jakou  radost jsme měli, když jsme  zjistili,že jsme byli mezi výherci. No paráda. Dcerce jsem nic neřekla. Jen, že nám paní poštačka má dovést balíček. Každý den jsme vyhlížely  kdy konečně doveze NÁŠ DOMEČEK.

Hurááááá  paní poštačka je tu. Balíček jsme převzali a utíkali nadšeně domů. Doma proběhlo radostné zkoumání krabice. Neustále se ptala "maminko co je tam". Při samotném rozbalování by se  dala nervozita, zvědavost krájet. Vůbec neměla ponětí co tam bude. Spatřit ten radostný šok stalo za to. Až mi slzička ukápla. "MAMINKO MAMINKO,  TO JE PEPPA  TO JE PEPPA…. JUCHUUUU JÁ  MÁM PEPPU…. A TADY JE TLUSTOCH TATKA."

Opravdu se překvapení podařilo. Při rozbalování ji pomáhala mladší  sestřička Magdalénka. Ta tatínka hned zabavila a začala zkoumat ručičky a nožičky. Také nezapomněla  ukázat jak prasátko dělá. Sestavování  nábytku šlo jako po másle. Vana se usadila do  koupelny na své místo kde měla nachystané malé doličky. Jediné s čím pokaždé bojujeme jsou schody do patra a schody k postýlce. Ty neustále vypadávají. Hned jsme měli  celou rodinku  pohromadě  a celá rodina se usadila na gauč a koukala na televizku. Mile nás překvapilo, že mají sedačky dolíčky na zadečky. 

Během chvilky už se Tomík s Peppinkou  koupali společně ve vaně. Ta sprcha  mě opravdu pobavila. Když se šel koupat tatínek měl co dělat aby se tam vešel. Maminka mezi tím v kuchyni připravovala dort… Peppina má prý narozeniny sdělila mi starší dcera. Ja na to málem zapomněla. 

Pepinka s Tomíkem nachystali na zahrdce židličiky a stoleček aby mohli oslavit Peppy narozeniny. Po oslavě se Peppa a Tomík odebrali do postele aby si odpočinuli. Byl to pro všechny náročný den. 

Usmálo se na nás štěstí a s obrovskou radostí můžeme sdělit, že jsme byli vybrání k testování vláčku od TM Toys s prasátkem Peppou. Děti nemohly dospat, až konečně zazvoní pošťák s balíčkem a budou si s vláčkem moci hrát. Pohádka Prasátko Peppa je totiž u nás už delší dobu nejsledovanější seriál.

A den D je tady! Pošťák zvoní u dveří, děti skoro ani nepozdraví a berou mu balíček z ruky, slyším jen potichu děkujeme a nashledanou. Problém nastal, když se nemohli dostat k hračce. Byla přišroubovaná k obalu a než jsem se dostali k samotné hračce, chvíli to trvalo. Kristýnka s Honzíčkem se začali hádat o to, kdo si první do ruky vláček vezme. Musela jsem zasáhnout a každý dostal jednu figurku, Kristýnka prasátko Peppu a Honzíček postavičku Tomíka, brášku Peppy.

A světe div se, necelé dvě hodiny jsem o svých dětech nevěděla, hrály si v pokoji s takovým nadšením, že ani na zavolání večeře neslyšely. Tato skvělá hračka, ze které děti byly a jsou unešeny, se skládá z lokomotivy a dvou vagónků, vagónky jsou od sebe oddělit a jsou krásně barevné. Vagónky hezky drží u sebe a neoddělují se samy od sebe a nemusím chodit a dětem je neustále spravovat, že se jim opět oddělily.

Lokomotivu řídí další skvělá postavička, a to dědeček Peppy -  George. Ten  má nohy zapuštěné vevnitř, takže nejde vytáhnout. Na přední straně lokomotivy je očko, kde se dá přivázat šňůrka a dá se s ní jezdit po podlaze.

Postavičky Peppy a Tomíka mají pohyblivé horní končetiny a vypadají opravdu „realisticky“. Hezky se dají posadit do vláčku, kde mají své místo. Postavičky Peppy a Toma jsou odolné a pevné a děti si s nimi nejen hrály doma, venku, ale i s sebou do vany si je brávaly.  Kristýnka s postavičkou Peppiny dokonce i spávala, měla ji v minipostýlce hezky pod peřinkou a zpívala ji každý večer ukolébavku. Vláček prošel testováním i ve školce s více než dvaceti dětmi a „přežil“. Děti i paní učitelka byly nadšení.

K testování se dostala i naše nejmladší dcerka, sedmiměsíční Eliška, s vláčkem zkoušela jezdit po podlaze, líbil se jí zvuk, která kolečka vydávají. A neodolala vyzkoušet i postavičky Peppy a Tomíka, zda nejsou k jídlu.

S Natálkou jsme díky Modrému koníku měly možnost testovat dětskou hračku Octopi od společnosti TM Toys, která má především sloužit k lepšímu usínání. Konkrétně u nás se zabydlel roztomilý krabík. Už při rozbalování mě mile překvapila velikost hračky. Plyšáček je totiž poměrně velký, a tak se opravdu může stát plnohodnotným parťákem nejen při usínání, ale i během dne při hraní.

Na dotek je hračka příjemně plyšová, takže k mazlení a hlazení vyloženě vybízí. K samotné hračce také patří plastový majáček, který slouží k projekci hvězdné oblohy na strop a také k hraní ukolébavky. Hračka nabízí možnost zapnout obě funkce dohromady, či každou zvlášt. Navíc má nastaveno automatické vypnutí po 10 minutách, takže nehrozí, že bude hrát a svítit celou noc. Největší vychytávkou tohoto pomocníka při usínání je určitě možnost zapnout majáček v režimu, kdy začne hrát a svítit v případě, kdy se dítko plyšáčka dotkne nebo se s ním začne mazlit. Musím uznat, že ač jsem tomu nevěřila, nám to několikrát při usínání pomohlo. Když jsem malou uložila ke spánku, tak jsem ji řekla, ať kdyžtak pohladí krabíka, kdyby nemohla spinkat. Opravdu jsem pak v chůvičce několikrát zaslechla ukolébavku, která hrála díky tomu, že se Natálka plyšáčka dotýkala.

Natálka je velká milovnice dudlíků, takže krabíkovo dudlík nezůstal bez povšimnutí. Původně byl tedy přišitý z každé strany nitkou, ale tu jsem musela hned druhý den odstřihnout, aby se dal dudlík vyndat. Naštěstí lze dudlík i tak vrátit krabovi do pusy a stále dobře drží. Několikrát byl náš krab o dudlík okraden, na noc jsem dudlík tedy krabovi raději nedávala, aby nehrozilo, že Natálce třeba zaskočí. Možná by se to stát ani nemohlo, ale raději jsem to neriskovala.

Za sebe mohu říct, že ačkoliv jsem od hračky nečekala žádné velké zázraky, tak mě opravdu mile překvapila. Několikrát nám s usnutím opravdu pomohla, protože se Natálka zabavila sledováním noční oblohy a poslechem ukolébavek. O to více jí vše tohle zajímalo, když si majáček aktivovala sama tím, že kraba hladila. Samozřejmě to náš velký boj se spaním úplně nevyřešilo a byly večery, kdy s krabem hodila do rohu postýlky a spát prostě nechtěla. Ale i těch pár klidnějších večerů, kdy ji v postýlce uklidnil krab, bylo k nezaplacení. Tímto moc děkuji Modrému koníku za možnost testování hračky, které jsme si s Natálkou moc užily! 🙂

#test_tmtoys #recenze #zkusenosti_octopi

Peppa nebo Katka?

Naše dítě v tom má jasno! Ale vezmeme to popořádku.

Jednoho dne, kdy se Maty už druhý týden nudil doma a dobíral antibiotika, zazvonil pošťák a přinesl obrovskou krabici. Byli jsme všichni zvědaví, co nám přišlo. O testování Matyho oblíbené hračky jsme věděli jen my, rodiče, a jemu jsme to nechali jako překvapení. Pro nás však bylo překvapením, která z hraček dorazí (a tajně jsme doufali v domeček s Peppou). 🙂

A dorazila ... Peppa na pláži 🙂 To jsme si aspoň mysleli, ale náš syn nás vyvedl z omylu. Je to prasátko Katka, protože Peppa nosí přece červené šatičky.

Matýskovo nadšení bylo veliké, celé odpoledne ji nechtěl dát z ruky a měl štěstí, že pošta přišla v dobu, kdy jeho mladší bráška ještě spokojeně spal. Mohl si hračku prohlédnout pořádně sám a potom s ní seznámit i jeho.

A cože vlastně celá sada obsahuje?