Krásný večer, modrý koníku, krásný večer, všem skvělým ženám tady, 

dovolte mi v první řadě pár slov. Projekt "Vileda rozdává radost" nebyl primárně určen k hledání žen v tíživé životní situaci. Měla jsem spíš na mysli, že se budou nominovat kamarádky, známé, ženy, které si navzájem jakokoliv sedly a které k sobě mají blízko. Nešlo mi o to předhánět se, kdo je na tom hůř. Snad chápete, jak to myslím.

Nicméně, chápu já vás, chtěli jste udělat radost někomu, kdo si to zaslouží, kdo nemá teď třeba důvod k úsměvu. Věřím, že už samotná nominace každou ženu potěšila a zahřála jí u srdíčka. 

Hodně dlouho jsem přemýšlela jakým způsobem další soutěž pojmu. Nechtěla jsem, aby to bylo každý měsíc pořád stejné - komentář, fotka, zahlcená zeď. V tu chvíli jsem si neuvědomila, jak těžké bude vybrat pouze jednu z vás. Ono to vlastně ani nejde, každá z nás si zaslouží udělat radost.

Dovolte mi vám všem poděkovat za nominace, poděkovat za ty krásná slova, která jste napsali. Tohle číst je balzám na duši. 

Čeká nás teď nejkrásnější roční období. Období adventu, období Vánoc. Doba, kdy k sobě mají lidé blíž. Doba, kdy se na chvíli zastaví čas. Doba, kdy naše děti budou mít jiskry v očích. Doba, ve které je čas pomáhat druhým o trošku víc než behem roku (taky se zapojujete do různých charitativních projektů?). Doba, kdy budeme jako rodiny dohromady, budeme se smát, radovat a budeme šťastní. 

Za pár dní už ty naší prdelce bude 11 měsíců a my už nějakou dobu řešíme jaké dárky ji prvním narozeninám koupit navíc když pár dní po jejich narozeninách jsou Vánoce 🎄.

Momentálně má Emmička období, kdy je pro ni hračka cokoliv na co dosáhne ať už je to cokoliv (kolíček, knížky, čistá plena...). Takže jsme přemýšleli, co by ji vůbec mohlo bavit. Má pár hraček nijak ji nezahlcujeme všemi možnými hračkami. Má takovou chobotnici jako piáno se zvuky zvířat ( ta ji baví jen když dělá ty zvuky :D) , dřevěné kostky ( nijak je neskládá jen s nimi mlátí o sebe )  od babičky dostala nějaké Lego Duplo zvířátka, tak to ji baví. 

Pár dní jsem po večerech pročítala různé stránky a blogy, co kupovaly ostatní maminky pak jsem prošla nějaké hračkárna a e-shopy na netu a pak to probrala s manželem, kterému jsem každý můj nápad na dárek musela ukázat na netu, jelikož je prý pořád  v práci a vůbec netuší o čem mluvím :D. Samozřejmě bych ji nejraději koupila všechno, ale třeba kuchyňka a kočárek by byla spíš hračka pro mě, na to má ještě času dost 🙂.

Nakonec jsme tedy pár hraček vybrali, některé už koupili některé ještě musíme dokoupit. Já je pak po večer mezi přípravou narozeninové výzdoby zabalim,aby je ta princezna nase mohla zase rozbalit. 

Ještě, že o dort se nemusím starat, když mám tchýni cukrářku 🙂. 

O tom jaké dárky Emmička dostala udělám další článek a pokud byste chtěli i článek o narozeninové výzdobě 🙂

„Doma pořád blinkala a u kojení se hrozně kroutila a plakala. Nechtěla moc jíst a byla takové uplakané miminko. Hlavně při kojení. Když jsem sedmý den volala obvodní lékařce, že pořád ještě nekakala, tak mi řekla, že počkáme do druhého dne a že pak budeme muset znovu do nemocnice,“ vypráví maminka z Modrého koníka o tom, jak se žije s potravinovou intolerancí a jak tento problém odhalila.

Máte doma miminko, které je často nespokojené, kroutí se, nemůže se vykakat a po každém krmení propuká v neutišitelný pláč? Zbystřete! Může se totiž jednat o potravinovou intoleranci. Je to problém, který se do podvědomí lidí dostal poměrně nedávno, o to víc ale může být zákeřnější. Velmi špatně se rozeznává a u dětí, které nedokáží svůj problém říct, ještě hůře. Proto jsme pro vás připravili rozhovor s maminkou, která řeší jídlo dnes a denně. Její dcera i ona sama nemohou většinu 'normálních potravin'. Jak se jim žije?

Jak se žije s tak rozsáhlou potravinovou intolerancí u dítěte a vlastně i u tebe?

„Musíte neustále myslet dopředu. Dřív jsme se najednou rozhodli, že pojedeme na výlet a nic jsme neřešili. Prostě jsme se oblékli a vyrazili. To už teď neexistuje. Musíme vše pečlivě naplánovat. Připravit si jídlo s sebou pro malou a mít ho raději o něco víc, kdybychom se někde zdrželi. Také řešíme, kde jídlo třeba ohřejeme apod.

Až s dcerou jsem zjistila, že mám intoleranci také. Samozřejmě už od dětství jsme měla různé potíže a prakticky permanentní bolest břicha a potíže s vyprazdňováním, ale ta spojitost mě nikdy nenapadla. Naštěstí nemám těch alergií tolik jako dcera, takže to zvládám o něco lépe. Dokonce si dám i jídlo občas v restauraci. Mám už nějaké své, kam pravidelně chodím. Už jsem ale párkrát narazila na velkou neochotu i neznalost a takřka nulový výběr pro alergiky.“

Kdy sis u dcerky poprvé všimla, že netrpí asi jen obyčejným bolením bříška, které u miminek bývá běžné?

V poslední době se o hypoalergením mléku často mluví – především jako o možnosti, jak předejít alergiím u kojenců a batolat. Proto jsme pro vás vyzpovídali lékařku a také maminku z Modrého koníka, Alexandru M., a položili jí nejčastější otázky, které si klade asi každá máma:

• Co jsou to vlastně ty alergie a proč je máme?
• Co můžeme udělat proto, abychom je neměli?
• Souvisí výživa s alergiemi?
• Od kdy a zda bychom měli děťátku dávat speciální výživu?
• Jak tato speciální dětská výživa vlastně funguje?

Co to vlastně je ta alergie?

Zjednodušeně řečeno alergie je, když naše tělo spustí imunitní reakci vůči nějaké látce, která je za normálních okolností v daném prostředí přirozená. Tak je tomu například u proteinů obsažených v kravském mléce. Taková látka se může do těla dostat různými způsoby: kůží, ústy, sliznicemi, vdechnutím a může jí být prakticky cokoliv. Projevy alergie se potom liší příznaky dle toho, jakého ústrojí se týkají. Alergie na jídlo se projeví zažívacími obtížemi, alergie na pyly zase rýmou. Silné alergie mohou mít kombinované příznaky a některé alergie mohou přejít až v autoimunitní onemocnění.

Co můžeme udělat proto, abychom alergie neměli?

To je celkem těžká otázka, protože na vznik alergií jako takových máme pouze malý vliv. Umíme určit větší pravděpodobnost, že dítě bude alergik, pokud jeden z rodičů na alergie trpí nebo pokud má dítě oba rodiče alergiky. Pak je pravděpodobnost ještě vyšší. V každém případě počet alergií stále stoupá a odhaduje se, že bude i v nejbližších letech.

Když nás vybrali na testování kapesníčků Kleenex balsam, naše nadšení nebralo konce. Hlavně u mě jako u maminky. Zrovna u nás řádila rýma ve velkém. Starší dcerka nosí super rýmy ze školky, tak se kapesníčky okamžitě mohly zapojit do procesu. 

Přišly skvěle zabalené do krabice (ta nám slouží dál na výtvarné potřeby dětí) i s milým dopisem. 

Krabičku jsem hned dala do naší dřevěné kapesníčkové krabičky a balíčky kapesníčků ihned rozdala po členech rodiny. Já si vzala rovnou tři balíčky do kočáru, starší dcerce jsem dala dva balíčky do šatny do školky, manžel, ač úplně neholduje kapesníčkům (nechápu ty chlapy), si vzal také dva balíčky do bundy a batohu a balíček jsem šoupla i do auta na cesty 🙂

Starší dcerka byla nadšená, nebolel jí nosánek. To je u nás vždy největší kámen úrazu při rýmě. Nechce smrkat, protože pak bolí nos. Ovšem pro Kleenex kapesníčky si chodí sama, a bez říkání, doteď. Mladší synek dokonce chodil za ségrou a zkoušel jí napodobovat se smrkáním 🙂 

Já nadšená z toho, jak se třpytí, s čímž jsem hned běžela za manželem, který se mi smál, ale viděl to taky 😀

A já, stejně jako dcerka, bez jediné odřeninky nosu, což je prostě neuvěřitelné.