“Ahoj, tak už jsem tu zase s dalším týdnem svého těhotenství, tentokrát už se čtvrtým. I nyní se můžete těšit nejen na informace o tom, co se děje v tuto dobu v ženském těle, ale i na to, jak tyhle chvíle prožívám já."

Zatímco v předchozích článcích, které se věnovaly prvním třem těhotenským týdnům (1. a 2. týden těhotenství, 3. týden těhotenství), jsem psala jen o hypotetickém těhotenství, tentokrát to bude jiné. Hodně jiné. Nyní totiž přišel čas, kdy se opravdu ukáže, zda nás s manželem bude na cestě za vlastním potomkem čekat další snažení, nebo zda se budeme společně radovat nad pozitivním těhotenským testem a jeho pověstnými dvěma čárkami, které jsou snem snad každé “snažilky”.

Musím říct, že si občas možná ani neuvědomuju, jak zásadní životní okamžik života právě prožíváme. Tohle jsou přesně ty chvíle, kdy se píšou důležité kapitoly našeho životního příběhu. Jsem strašně napnutá, zda se nám zadaří hned napoprvé, nebo zda si budeme muset nějakou dobu počkat. Emoce se mnou mlátí ze strany na stranu a já už se vidím v představách, kdy nakupuju růžovou nebo modrou výbavičku. A dost! To opravdu moc a moc předbíhám. Ale ruku na srdce - doufám, že i vy ostatní to máte (nebo jste měly) také tak. A ještě k jedné věci se vám musím přiznat: pozoruju se. Pořád. Hodně. V každém píchnutí v břiše hned hledám jasné příznaky svého těhotenství. Ale kamarádky mě uklidňují, že to měly úplně stejně a já vidím, že jsou stále normální. Tak budu doufat, že i já se časem vrátím do normálu.

Co se v tomto týdnu těhotenství reálně děje?

Ve třetím týdnu těhotenství u většiny žen proběhl důležitý okamžik - ovulace, tedy uvolnění zralého vajíčka. Pokud během plodných dnů opravdu došlo k oplodnění, začínají v těle nastávající maminky probíhat ohromné změny (samozřejmě neviditelné zrakem). V tomto týdnu vajíčko cca po pěti dnech doputuje do dělohy, kde se uhnízdí. Tento proces se označuje jako nidace (v českém prostředí  se používá spíše termín uhnízdění) a probíhá zhruba 7 - 12 dní po ovulaci. Chytré knížky upozorňují, že při tomto procesu mohou některé ženy krvácet (tzv. nidační krvácení) a někdy tento jev mohou dokonce zaměnit za menstruaci.

Uhnízdění je jednou z nejkritičtějších fází vývoje již oplodněného vajíčka. Údajně 30 až 60 % všech oplodněných vajíček zaniká pro poruchu vývoje anebo pro poruchu uhnízdění. Zaniklé, i když původně oplodněné vajíčko, je v termínu očekávané nebo o něco opožděné menstruace odplaveno s menstruační krví.

Čím víc se těhotenství blíží ke svému velkému finále (tedy k porodu), tím důležitější informací se stává umístění miminka v bříšku a jeho poloha v něm. Víte, jak můžete vy samy miminku pomoci s otočením? Existuje mnoho různých - normálních i bizarních metod.

Co jste možná nevěděly o porodu miminka koncem pánevním

V rychlosti si pro začátek připomeňme jen pár nejdůležitějších faktů o porodu koncem pánevním:

Nezapomínejme hlavně na to, že i miminko, které je uložené v bříšku v poloze koncem pánevním, je ve fyziologické poloze.  Při splnění několika podmínek je samozřejmě možné, aby proběhl vaginální (i přirozený) porod. I tak se ale mnoho maminek z důvodu neotočení miminka do správné polohy hlavou dolů trápí a snaží se najít cestu, jak miminku pomoct otočit se.

Další důležitou připomínkou je fakt, že miminko se do očekávané polohy hlavou dolů může otočit v podstatě kdykoliv, třeba i již při rozběhnutém porodu nebo pár minut před naplánovanou sekcí. Je tedy zbytečné dopředu podléhat panice, naopak tuto informaci berte s klidem a pořádně si promyslete různé možnosti, co se bude dít dál.

V Českém prostředí je samozřejmě mnohem jednodušší rodit miminko, které je otočeno "správně" - tedy hlavou dolů. Z tohoto důvodu se tak velká většina maminek, jejichž děti se nachází v poloze koncem pánevním, snaží dětem pomoci, aby se v bříšku otočily. 

Chystáte se letos na dovolenou bez partnera, pouze se svým potomkem? Pokud ano (případně váš partner) zaměřte svou pozornost mimo jiné na to, že policejní složky po vás mohou požadovat písemný souhlas druhého rodiče, kterým stvrzuje, že s vycestováním dítěte souhlasí. A zbystřete i v okamžiku, kdy svého potomka posíláte například s babičkou a dědečkem.

Podle Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v poslední době přibývá případů, kdy je po rodiči, který cestuje sám se svým nezletilým potomkem, vyžadováno potvrzení souhlasu druhého rodiče. Takovýto souhlas je běžně doporučován při cestování do arabských zemí nebo v zemích Latinské Ameriky. Podle Zdeňka Kapitána, ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, je ale počet případů v Schengenském prostoru rostoucí, zejména nyní v turistické sezóně. 

Ochrana před únosem

Primárním důvodem kontrol rodičů (případně jiných osob, se kterými dítě cestuje), kteří cestují sami se svými nezletilými dětmi je to, že státní složka chce ověřit, zda rodič dítě neunáší. Celý proces je tedy stavěn na ochraně zájmů dítěte a má předcházet právě únosům dětí, ať už jejich rodičem (například při rozvodovém řízení, nedohodě o opatrovnictví apod.) nebo jinou osobou. 

Raději na cestu přibalte i souhlas druhého rodiče

Nejlepší možnou cestou, jak se vyhnout nepříjemnostem, které by vás mohly čekat v kontextu výše napsaného, je jim předcházet. K ostatním dokladům (pas, občanský průkaz dítěte, vízum, je-li třeba) raději přibalte také Souhlas zákonného zástupce s vycestováním nezletilé osoby, jehož vzor najdete na stránkách Ministerstva zahraničí. Ideálně jej vyplňte v anglickém jazyce, případně v úředním jazyce země, do které se chystáte cestovat. Velmi důležité je také v dokumentu naprosto jasně popsat dítě (jméno, příjmení, RČ apod.) Podpis, který na něj umístí druhý rodič, který souhlas uděluje, nechte raději úředně ověřit u právníka nebo na poště. Jak doporučují na stránkách Ministerstva zahraničí - u hodně malých dětí raději připojte kopii rodného listu.