Chystáte se letos na dovolenou bez partnera, pouze se svým potomkem? Pokud ano (případně váš partner) zaměřte svou pozornost mimo jiné na to, že policejní složky po vás mohou požadovat písemný souhlas druhého rodiče, kterým stvrzuje, že s vycestováním dítěte souhlasí. A zbystřete i v okamžiku, kdy svého potomka posíláte například s babičkou a dědečkem.

Podle Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v poslední době přibývá případů, kdy je po rodiči, který cestuje sám se svým nezletilým potomkem, vyžadováno potvrzení souhlasu druhého rodiče. Takovýto souhlas je běžně doporučován při cestování do arabských zemí nebo v zemích Latinské Ameriky. Podle Zdeňka Kapitána, ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, je ale počet případů v Schengenském prostoru rostoucí, zejména nyní v turistické sezóně. 

Ochrana před únosem

Primárním důvodem kontrol rodičů (případně jiných osob, se kterými dítě cestuje), kteří cestují sami se svými nezletilými dětmi je to, že státní složka chce ověřit, zda rodič dítě neunáší. Celý proces je tedy stavěn na ochraně zájmů dítěte a má předcházet právě únosům dětí, ať už jejich rodičem (například při rozvodovém řízení, nedohodě o opatrovnictví apod.) nebo jinou osobou. 

Raději na cestu přibalte i souhlas druhého rodiče

Nejlepší možnou cestou, jak se vyhnout nepříjemnostem, které by vás mohly čekat v kontextu výše napsaného, je jim předcházet. K ostatním dokladům (pas, občanský průkaz dítěte, vízum, je-li třeba) raději přibalte také Souhlas zákonného zástupce s vycestováním nezletilé osoby, jehož vzor najdete na stránkách Ministerstva zahraničí. Ideálně jej vyplňte v anglickém jazyce, případně v úředním jazyce země, do které se chystáte cestovat. Velmi důležité je také v dokumentu naprosto jasně popsat dítě (jméno, příjmení, RČ apod.) Podpis, který na něj umístí druhý rodič, který souhlas uděluje, nechte raději úředně ověřit u právníka nebo na poště. Jak doporučují na stránkách Ministerstva zahraničí - u hodně malých dětí raději připojte kopii rodného listu. 

„Mám nedonošeného syna, Vojtovu metodu mu neurolog doporučil už v porodnici a zrušil nám ji až začal lézt, zhruba v devíti měsících. U nás šlo spíše o prevenci, syn neměl žádnou vážnou diagnózu. Já na ni nedám dopustit, cvičili jsme opravdu poctivě a díky ní je Tomášek tam, kde je."

V dnešní době zná Vojtovu metodu asi každá maminka. Spousta z nich ji také musí doma pravidelně cvičit se svým miminkem. Cvičení vypadá složitě, ale chce to cvik. Většina rodičů ji bere jako trápení dítěte, protože děti při ní hodně křičí a pláčou, ale věřte, že samotné cvičení děti nebolí. Metoda má své opodstatnění a dítěti, které má nějaké problémy, může velmi pomoct.

„My cvičíme touto metodou už třetí měsíc. Malý měl problémy s tím, že dával hlavičku jen k jedné straně a hodně ji zakláněl. Teď už je to o dost lepší. Samozřejmě mi spousta lidí říká, že by se to zřejmě upravilo samo i bez cvičení, ale vím, že by do budoucna mohly být problémy s páteří, držením těla apod. Takže si myslím, že snad není co pokazit. Malému to pomohlo i s celkovým zklidněním, je i více spavý. Měl totiž jako diagnózu i celkový neklid a zvýšenou dráždivost. První dva měsíce opravdu nebyly lehké, řval nám třeba celou procházku. Teď už je většinou pohodové miminko. Někdy je teda o nervy, že celé cvičení provzteká a propláče, ale za chvilku na to zapomene. Tím, jak cvičíme už pár měsíců, tak už to není tak hrozné.”

Vojtovu metodu popsal Prof. Václav Vojta po dlouhodobém a systematickém zkoumání držení těla a pohybů dítěte. Pan Vojta byl uznávaný neurolog a dětský neurolog a působil v České republice a později v Německu. Ze začátku byla tato metoda vytvořena pro děti, ale úspěšně se aplikuje i na dospělé.

Princip Vojtovy metody

Základem této terapie je reflexní lokomoce. To znamená, že fyzioterapeut, později rodič, vyvíjí cílený tlak na určité body na těle a tento podnět vyvolá u miminka, dítěte, ale i dospělého automatickou a nevědomou pohybovou odpověď. Z výchozí polohy na břiše vede komplex reflexního plazení k určitému druhu plazivého pohybu a z výchozí polohy na zádech vede komplex reflexního otáčení přes bok do takzvaného pohybu na všech čtyřech.

Léto je tady. Stromy a záhony se plní ovocem a zeleninou. Ideální doba pro testování smoothiemakeru NutriRocekt od firmy Klarstein. 

Co to ten NutriRocket vlastně je? Jedná se o stolní mixér vhodný pro přípravu smoothie nápojů. Kromě toho jsem přístroj využila pro přípravu dětských příkrmů, ovocných přesnídávek, zmrzlin a nanuků. Posloužil k výrobě rostlinných mlék, ořechových másel, pomazánek, pesta nebo k přípravě raw zákusků a cukroví. Poradíl si i s ledem a proto jsem ho během horkých dní ráda využívala k přípravě ovocné ledové tříště.

Po vybalení jsem zjistila, že obsahem balíku je samotný mixér s výkonem 700 W, dvě násady s břity - jedna s křížovými břity, jedna s plochými. Podle výrobce je křížová násada ideální pro sekání, mixování smoothie nebo pro přípravu polévek a kojenecké výživy. Nástavec s plochými břity je vhodný na mletí a šlehání, například namletí kávy, ořechů či vyšlehání smetany. Smetanu jsem v přístroji zkoušela vyšlehat a bohužel se mi to nepodařilo. Dále jsou součástí dvě menší nádoby o objemu 600 ml, jedna větší nádoba o objemu 1000 ml, dvě víčka a dva závity s uchem. Já bych využila i nádobu mnohem menší než je malá v balení, protože i malá nádoba je příliš velká pro mixování jedné porce kojeneckého příkrmu. Co mě v balení chybělo, byl český návod k obsluze. Ke dnešnímu dni je cena přístoje na stránkách výrobce 1249,- Kč. Přístroj je v tuto chvíli zlevněn z původní ceny 1929,- Kč.

S testováním přístroje jsem začala okamžitě. Ovládání je velice jednoduché. Pro výrobu smoothie stačí nádobu naplnit oblíbeným ovocem a zeleninou, zalít tekutinou a zašroubovat nástavcem s břity. Nádobu zatlačíme a pootočíme v mixéru, který v tu chvíli začne dělat svou práci. Čím déle mixujeme, tím je výsledek hladší. Obvykle stačí několik sekund, aby smoothie bylo jemné a bez kousků. Pak už jen čepele vyměníme za závit s uchem a můžeme smoothie vypít rovnou z nádoby a není třeba špinit další sklenici. Případně nádobu zašroubujeme víčkem a nápoj si vezmeme s sebou na cesty.

Jako hlavní součást testování jsem se rozhodla přístroj porovnat s podobným přístrojem jiné značky a to s NutriBulletem Pro 900 od Delimano.

NutriBullet má 900 W, jeho cena na stránkách výrobce je v současné době 4299,- Kč. Lze jej pořídit i ve variantě 600 W nebo 1700 W. Oba přístroje jsou na pohled totožné. Dokonce na sebe jednotlivé komponenty pasují. Nutribullet má vzhledem k vyššímu výkonu pouze jednu křížovou čepel. Ve verzi 600 W je součástí balení i plochá čepel.

„Soudkyně mě nakonec propustila sednout a já celá unavená a propocená čekala, co bude dál. Bohužel tím, že stihla vyslechnout pouze mě, odročila jednání až na březen následujícího roku! Vyšla jsem ze soudní síně, sedla si a plakala. Cítila jsem takovou lítost a bezmoc. Proč nemůže maličká s námi strávit Vánoce a musí je trávit v ústavu? „

O tom, že každému dítěti je nejlépe v jeho vlastní rodině, snad už v této republice nikdo nepochybuje. Nebo ano?  Ústavní zařízení hlavně u nejmenších dětí velmi zraňují jejich duše, a pokud je tu rodina, která by o ně mohla a chtěla pečovat, pak by vždy měla mít přednost před ústavním zařízením. Nebo ne?

Dnešní příběh není rozhodně tendenční, ani se bohužel neodehrál před mnoha lety v době temné totality. Ke šťastnému konci došel teprve nedávno. Vzhledem k tomu, že pěstounská maminka bojující za to, aby jí byla svěřena z ústavního zařízení její vlastní neteř, mi psala velmi smutné zprávy a informovala mě o vývoji jejího příběhu, znám ho z první ruky. Téměř rok jsem jí dodávala naději a sílu bojovat proti systému ...

Moji adoptivní rodiče si mě přivezli domů z ústavu před mnoha lety jako dvouletou vyjukanou holčičku. Jsem jim moc vděčná za to, že se mě ujali a dali mi lásku a rodinu. Dnes už jsem sama mámou. Mám úžasného manžela a tři krásné děti. Proto mě velmi zasály události posledního roku.

Byl květen a mě zazvonil telefon, na jeho druhém konci byla sociální pracovnice a chtěla vědět, zda bych nechtěla do péče svou neteř umístěnou od narození v kojeneckém ústavu. V té době už jí byly téměř dva roky. Proč volali až teď? Tím, že jsem byla adoptovaná, jsem měla jiné jméno a celkově se oficiálně vazby na biologickou rodinu zpřetrhaly. Proto trvalo delší dobu, než mě sociální pracovnice na popud mé biologické sestry nalezly.

Mé pocity?  Úzkost, strach a beznaděj. Bála jsem se, jak bude reagovat můj manžel. Přece jen už máme tři děti. Jak to říci dětem? Jak asi budou reagovat? Ale pak jsem si vzpomněla na svůj příběh, na to, jak si mě rodiče vzali z ústavu a jak moc jsem jim za to vděčná. Proto jsem hned druhý den vše řekla manželovi i dětem. Všichni mě překvapili tím, jak hned nadšeně souhlasili s tím, že tam maličkou přece určitě nenecháme!

Vítejte v mé recenzi na test mopu od Viledy. 

V prvé řadě bych chtěla opět poděkovat koníkovi za tu možnost, protože ač bych takový mop potřebovala, sama bych si ho v žádném případě koupit nemohla.

V druhé řadě bych chtěla poděkovat za bleskovou komunikaci mezi mnou @konik_testuje a @gradan a za rychlé vyřízení mé chybějící teleskopické tyči k mopu. Děkuji! ♥

A teď k samotné recenzi. Jako Pardon, můžete mi někdo vysvětlit jak jsem mohla do teď bez "PANA MOPA" existovat?

Žádná bolavá záda, žádné máchání rukama ve vodě. Nic z toho.

Jsem absoutně nadšená, máme doma lino a kousek dlažbu a obojí perfektně setřeno. Bez šmouhy a bordelu a hlavně za minimum času než s předešlým (mopem)? jestli se tomu tak dalo říkat. :D 

Když se do rodiny narodí postižené dítě, je to velká zatěžkávací zkouška jak pro každého rodiče osobně, tak pro jejich vztah. Speciálně pedagogické centrum pomůže s diagnostikou a poradenstvím při vzdělávání postižených dětí, ale i třeba právě s problémy, které se z tohoto důvodu objeví přímo v rodinách.

Speciálně pedagogické centrum je školské poradenské zařízení, které je zakládáno při mateřských a základních školách pro děti s různými druhy postižení. V případě, že rodiče hledají odbornou pomoc, mohou se obrátit na speciálně pedagogické centrum určené pro autisty, hluchoslepé děti, děti s mentálním, fyzickým, sluchovým, zrakovým postižením, případně kombinovaným postižením, ale i pro děti s vadami řeči. Tato centra poskytují pomoc v rámci regionů, je tedy potřeba najít to konkrétní vhodné podle místa bydliště a druhu postižení.

„My jsme byli ve speciálně pedagogickém centru v Praze pro kombinované vady a byli velmi ochotní. Syn žádnou konkrétní diagnózu nemá, přesto nám asistenta pedagoga, hlavně na mé přání, doporučili. Skutečně se snažili pomoci.”

Existuje věkové omezení?

Zpravidla jsou tyto služby určené dětem ve věku 3-19 let, ale klienti mohou být i děti mladší, případně starší, nejdéle však do 26 let věku. Klienti jsou dále také rodiče a učitelé těchto dětí, kteří zde mohou najít odbornou, pedagogickou či psychologickou pomoc. Tyto služby jsou bezplatné a k objednání nepotřebujete žádné doporučení od lékaře.

„Řešíme nástup do školky, rozhodli jsme se pro speciální třídu s menším počtem dětí, která nám byla i doporučena. Trošku základních informací, kdybyste některá z Vás procházela podobnou situací. Přijetí do takové školky vyžaduje doporučení o integraci a žádost o asistentku, které vystavuje speciální pedagogické centrum. Doporučení je vystaveno po přijímacím vyšetření s podmínkou stát se klientem tohoto centra a pravidelně ho navštěvovat po dobu, co bude potřeba. Pro dětičky je to zábava, hrají si a zdokonalují se. Takže jsem i ráda, že tam budeme chodit a doufám, že získám i nějaké rady, jak pracovat a fungovat s naším dítkem.”

Seboroická dermatitida neboli také seborea je onemocnění kůže, které se objevuje nejen u miminek a malých dětí, ale setkat se s ní můžete i v dospělém věku. U novorozenců a miminek je však její výskyt nejčastější. 

Seboroická dermatitida se nejčastěji projevuje jako nažloutlá krusta na pokožce. Postihuje zejména oblast hlavičky (ve vláscích), případně se může rozšiřovat také na čelo, oční víčka a do oblasti obočí. Už ne tak rozšířený je její výskyt na jiných částech těla. O příčinách tohoto kožního onemocnění se toho příliš mnoho neví. Jako nejčastější důvod je udávaná nadměrná produkce mazových žláz. Více o onemocnění jako takovém se dozvíte na stránkách Modrého koníka ve wiki článku Seboroická dermatitida. 

Objevila jsem stroupky na hlavičce mého dítěte

V případě, že jste u svého miminka našly ve vláscích bíložluté až žlutohnědé mastné stroupky, které se odlupují (mohou vypadat jako lupy), může se jednat o seboreu. V některých případech se jednotlivé stroupky mohou slévat do jednoho a tvořit na hlavičce miminka krustičku. Jistě se jako každá maminka bojíte, aby miminko něco nebolelo. V případě seboroické dermatitidy nemusíte mít žádné obavy - toto onemocnění nebolí a ani není nijak nepříjemné. V nejhorším případě extrémního výsevu mohou dítě krustičky svědět, ale to je spíš vzácné.

Pokud jste ve vláscích vašeho miminka nalezly pár ložisek, nemusíte hned propadat panice. Seborea se v kojeneckém věku ve většině případů sama spraví. V okamžiku, kdy ale hlavičku dítěte pokrývá souvislá krustička, nebo jsou ložiska rozsáhlá, určitě doporučujeme navštívit pediatra. Ten vám s největší pravděpodobností doporučí návštěvu odborníka, případně poradí, jak seboreu efektivně léčit. Toto onemocnění se totiž rádo vrací a je-li rozsáhlé, je lepší bojovat s ním "pod dozorem".

Dá se s tím něco dělat?