Na úvod bych ráda poděkovala komisi, že vybrali z velkého množství adeptů právě mě! ❤ Usmálo se na mě štěstí. 🍀 Vyšlo na mě mé oblíbené téma – domácí dekorace. Juchůůů! 😍

Bydlíme rok v novém bytě a právě v KiKu nakupuji dekorace na každé roční období. Máme toho zbytečně mnoho, ale baví mě to doma často měnit. Oceňuji, že jsou vždy podle posledních trendů, aktuálního období a nejpříjemnější jsou ceny za zboží. Tudíž tam zavítám často a něco nového domů přináším, nejde prostě odolat. 😉

Když dorazil balíček, byla jsem nadšená, poukázky byly doma. Také velmi hezký byl průvodní dopis. Děkuji za milá slova dopsaná rukou.

Pár dnů jsem nákup odkládala, miluji těšící pocit, tak jsem si ho i tentokrát užila.

Na nákupy jsem vyrazila v dubnovou středu, bylo krásné slunečné počasí. Vybrala jsem větší prodejnu KiK, vzdálenou 20 minut autem, prodejnu v Otrokovicích. Když jsem do prodejny vešla, věděla jsem hned, že nebude problém poukázky utratit. Sortiment nabízel několik tematických sezonních kolekcí dekorací. Nejprve jsem si vše pomalu prošla, zanalyzovala v hlavě a v dalším kole začala produkty dávat do nákupního košíku.

Kolekce mají v prodejně pěkně seřazeny u sebe, díky tomu je možné hned vidět, jak pěkně jednotlivé věci ladí k sobě. Uvedená prodejna je prostorná, uklizená, čistá, vše pečlivě naskládané.

Testovani detske mody me velice potesilo, protoze velikost 80 uz zacala byt pomalu synovi mala a ja uz pocitala, kolik me bude stat novy satnik ve velikosti 86. S KIK to ale takovy problem nebyl!

Zacala bych hodnocenim samotneho nakupu - tedy prodejnami. Behem dvou tydnu jsem vyzkousela vsechny 3 nejblizsi prodejny v Olomouci. Veci ve vsech byly dost probrane, ale nebyl problem mi zavolat na druhou pobocku a pozjistovat dostupnost.

Bohuzel me mrzi, ze velikosti 86 nebyla nikde zadna bodycka ani overalky a to jsem byla v obchode i po naskladneni zbozi.

Kladne hodnotim vzhled prodejen a prostorne ulicky. Zatimco ja vybirala a nakupovala, syn si pujcil velky balon a chodil s nim s velkou radosti po obchode 😀

Pak se rozbehlo testovani. Vzhledem k tomu, ze je syn zacinajici chodec a nevyhyba se obcasnemu padu, dostaly u nas nejvice zabrat ruzne teplaky. Po mnoha padech a lozeni po kolenou musim rict, ze teplaky stale drzi a nemaji prodrena kolena. Pouze me udivil rozdil siti ve stejne velikosti. Teplaky velikosti 86 koupene v kompletu jsou tak o 2 cm sirsi nez koupene samostatne... tak nevim, treba mam vychrtly dite a syn vypada po chvili, jak americky hiphoper 😀

Velice me potesily bambusove puncochacky a velka osuska s kapuci (opravdu je vetsi nez nase z Lidlu a Ikea).

Kde začít? Nejdřív bych určitě chtěla poděkovat modrému koníku a Kik za možnost testování, ani jsem nedoufala že nás vyberou o to větší jsem měla radost 🙂. 

Začnu z té horší stránky. Když jsem šla nakoupovat poprvé vzala jsem sebou i děti. Uličky v obchodě byli plné krabic ,v celém obchodě nepořádek :-/ Měla jsem sebou malý golfáček a bylo nemožné tama projíždět.Tohle není nic na mě ,takže jsem to vzdala a odešli jsme! 

Je to opravdu škoda ,KIK je dobrý obchod co má slušné ceny a tímhle si to kazí ☹ . Kdyby u nás v Hodoníně nebylo tak málo obchodů s dětským oblečením asi by KIK nebyl mezi prvníma kam bych zavítala.

Teď jsem byla trošku hnusná ale i tomhle recenze jsou.

Už ale začnu z té lepší stránky 🙂 

Moje druhá návštěva obchodu už byla bez dětí, bylo to jen o den později ale krabic už bylo o dost méně 🙂 V klidu jsem si prošla všechno dětské zboží až jsem se dostala k výprodejovým věcem a jelikož já jsem blázen do výprodejů 😀 musela jsem to tam doslova prohrabat , legínky na holky za 55,- :-O to prostě nikde nenajdete a jsou kvalitní a krásně sedí i na štíhlejší děti jako jsou ty moje.

Jako mamku čtyř dětí mě možnost na testování dětské módy Kik nadchlo, takže jsem naváhala a zkusila svoje štěstí. Vzhledem k počtu "zkušebních vzorků " co mám doma jsem doufala, že se na nás usměje štěstí a budme moci vyzkoušet, zda se za 1500 dá obléknout celá smečka. 

A ejhle, štěstí se usmálo.

                 Poukázky nám dorazily a my na nákup s nejstarší dcerou vyrazily 😀

V našem městě máme dvě prodejny Kik. Musím říct, že poté, co jsme vlezly do první prodejny, to vypadalo, že budu muset poukázky spíš sníst, než abych je tam utratila. Zboží neskutečně přebrané, absolutně nepřehledně poskládané a celkový dojem z prodejny nebyl moc dobrý. Moje skoro osmiletá dcera, bez toho abyh já cokoliv řekla, zkonstatovala, že se jí to tam zdá špinavé a nelíbí se jí tam nic. Jely jsme proto do prodejny druhé a musím říct, že to bylo nebe a dudy. V druhé prodejně dcera už na stojanech venku před prodejnou přebírala co by se jí líbilo (kdybych jí měla koupit vše co si vybrala, potřebovala bych poukázek tak 3x tolik 🙂 ) . Prodejna byla krásně uspořádaná, rozmanitost sortimentu naprosto luxusní, vše přehledně uspořadané a tak jsme začaly vybírat. Vybíraly jsme tak, aby měl každý z těch 4 něco. 

                                       Nákupy jsme si užily, poukázkami zaplatily.

Byla to velká výzva, ale zadařilo se. Skutečně se nám za 1536Kč podařilo nakoupit pro všechny děti, to co potřebovali a vlastně i něco navíc. 

"Dcera se popálila o gril, má na nožičce spáleninu asi 1x2 cm. Udělal se jí uprostřed hned puchýř, který praskl, protože to samozřejmě nechala na pokoji. Zchladili jsme to hned vodou, ale co teď s tím?"

Popáleniny jsou bohužel v dětském věku jedním z nejčastějších úrazů. Typické jsou ve věku od 1 do 3 let opařeniny. Převrhnutí hrnku s čajem či kávou nebo v horším případě hrnce ze sporáku.

Popáleniny u dětí můžou způsobit doživotní stigmatizaci. Závažné popáleniny však můžou skončit i smrtí. Velmi důležitá je proto prevence a povědomí o první pomoci.

Lokalizace opaření je determinována mechanizmem jejího vzniku, proto je nejčastěji zasažená horní polovina těla – bohužel včetně obličeje.

Rozsah popálenin

Hodnocení rozsahu popálenin je u dětí velmi specifické. Celých 20 % povrchu těla totiž zabírá hlavička. Popáleniny na více než 5 % povrchu těla u batolat vyžadují hospitalizaci. U popálenin na 10% povrchu těla již může dojít k život ohrožujícímu šoku.

Jakmile je vysloveno slovo jedináček, často nám automaticky v mysli naskočí: sobec, rozmazlenec, případně chudáček.  Jsou na tom tedy děti, které vyrůstají se sourozenci, lépe? Ano i ne...

Nabízí se názor, že děti vyrůstající spolu s dalšími dětmi, budou přizpůsobivější, získají automaticky lepší komunikační a vyjednávací dovednosti, nebudou citově závislí na jednom nebo dvou lidech, a tudíž lépe vybaveny do života. Realita je ale taková, že existují jedináčci, kteří naprosto přirozeně navazují kontakty, jsou empatičtí a nemají potřebu držet se máminy sukně. A jsou děti z vícečetných rodin, které se celý život cítí být „ti druzí, třetí“, stále s někým bojují o pozornost a snaží se prosadit na úkor ostatních.

Neodsuzujme předem jedináčky

Být jedináčkem není volbou dítěte. A především - každý jedináček není rozmazlený a fixovaný na rodiče.  Nepasujme dítě předem do role ochuzeného o něco, co nezná a hlavně, za co nemůže. Nepodsouvejme mu s lítostí v hlase: „Tobě je doma smutno, ty si nemáš s kým hrát, viď? Pokud je to pravda, nijak mu tím nepomůžeme. Často to ale bývá tak, že nejpozději s nástupem do školky dítě potkává kamarády, později spolužáky, se kterými tráví hodně času a navazuje úzké citové vazby. Úvahy o smutku a nedostatku možnosti hrát si, většinou nejsou na místě.

Neodsuzujme předem rodiče

Jsou nejrůznější důvody, proč mají rodiče jedno dítě. Nepříznivá ekonomická a sociální situace, zdravotní důvody, ale i fakt, že žena zůstala po rozvodu s dítětem sama a nemá nového partnera.  Může jít i o rozhodnutí rodičů, kteří to cítí tak, že je to pro ně i pro dítě nejlepší. Respektujme životní okolnosti i postoje druhých. Není dobré se vyptávat, kdy přijde další dítě s radou, že život bude pro všechny lepší, veselejší. Nemusí to být pravda.   

Je nádherné být ženou. Stejně jako se mění roční období, mění se i žena během svého cyklu. V každé fázi jí jde lépe něco jiného. Jestliže se naučíte lépe pracovat s jednotlivými  fázemi, budete mnohem šťastnější a spokojenější ve svém životě nejen vy, ale i vaši partneři. Možná tomu nevěříte, ale uvědoměním sebe sama se můžete zbavit PMS syndromu, bolestivé menstruace, lépe plánovat čas s rodinou, čas sama pro sebe i pracovní úkoly.

Již od nepaměti byl měsíc spojován s ženskou energií. Právě proměny měsíce byly často symbolem ženského těla i ženské duše během menstruačního cyklu. Obojí má mnoho společného. Jaký je vlastně cyklus ženy a jak ho lépe pochopit?

„Skutečná podstata ženy je princip inspirujícího chaosu. Její vlastností je nestálost mimo zákony logiky. Nedá se s tím nic udělat, je třeba se uvolnit a zamilovat si to." Lena Leontěvová

Fáze cyklu

Pomyslné vrcholy ženského cyklu jsou menstruace a ovulace (úplněk a nov) a mezi tím jsou dvě mezifáze (předovulační a poovulační, stejně jako přibývá a ubývá měsíc). Průběh těchto fází jsou u ženy velmi podobné. Jestliže se na ně chcete zaměřit, je potřeba, aby váš cyklus byl přirozený, neovlivněný žádnými léky a hormonální antikoncepcí.

Fáze menstruační 1. až 6. den cyklu

"Mám syna, kterému budou dva roky a nyní jsme byli u dětské doktorky. Bylo to o nervy. Syn se pozvracel, jak se bál. Byl ubrečený až hrůza. Taky máte takové zážitky?" Svěřuje se jedna z maminek na fóru, ve kterém se diskutuje o dětském strachu. Jak dítě zbavit strachu nejen z doktorů?

Strach je naprosto přirozenou a nedílnou součástí vývoje dítěte. Strach vlastně patří k našim každodenním životům. Asi není nikdo, kdo by se vůbec ničeho nebál. A není to ani zdravé. Některé strachy jsou ale zbytečné a pak jsou na řadě rodiče, aby své dítě utěšili, povzbudili ho a byli mu nablízku. Aby se naučilo svůj strach překonávat a nevyvinula se z něj zbytečná fobie.

Co je to strach?

Strach je takový stav, při kterém se člověk, v tomto případě dítě, ocitne v situaci, kdy ho něco ohrožuje. Přičemž může jít o zdánlivé i skutečně nebezpečí. U malých dětí je určitý stupeň strachu v pořádku. Neměl by mu ale bránit v běžném životě. Obvykle se děti bojí v neznámém prostředí nebo nečekané situaci.

Jestliže strach vzniknul po nějakém opravdu nepříjemném zážitku (pokousání psa, nehoda, apod.) a dítě není schopno se přes něj delší dobu přenést, je na místě zvážit návštěvu psychologa nebo psychiatra. Stejně tak, pokud se na něm projevují symptomy chorobné úzkosti. V tomto případě už ani dítě neví, čeho se bojí. Objevují se záchvaty (pocity dušení, nevolnost, pocení, závratě) a mohou vyústit až v neurotické poruchy (nechutenství, zvracení, záchvaty vzteku, pomočování, apod.). Zde se už bez lékařské pomoci určitě neobejdete.

"Syn (čerstvě 3 roky) posledních pár měsíců špatně usíná. Musíme u něj buď já nebo manžel vždycky zůstat, dokud neusne, protože se prý bojí. Jsou to různé věci - začalo to krokodýly/pavouky/hady pod postelí, teď se zas bojí bubáka ve skříni nebo za závěsem. Doma jsem ho nikdy ničím nestrašili, takže je mi jasné, že za to můžou starší bratranci a babička s dědou, u kterých se hodně dívá na televizi a děda je navíc takový ten typ, že chce mít z vnoučka pořádného chlapa. A vím, že má na svůj věk až moc velkou představivost. Ale syn před spaním skoro obden brečí nebo se budí a volá nás. No a co je horší - zvykl si chodit spát k nám do postele. Snažíme se mu vysvětlovat, že strašidla nejsou, necháváme mu i rozsvícenou lampičku, ale přijde mi, že je to horší a horší a už si nevím rady."