Asi každá kojící žena stojí před rozhodnutím, jak dlouho svému dítěti dopřávat mateřské mléko. Jak dlouho dítě mléko potřebuje? Kdy a jak udělat kojení přítrž? V jakém věku je ještě normální kojit? A nebylo by lepší to prostě nechat na dětech?

Světová zdravotnická organizace doporučuje maminkám kojit své děti do dvou let, z toho prvních šest měsíců výlučně (tzn. dítě přijímá pouze mateřské mléko). Po druhém roce života je doporučeno pokračovat v kojení podle individuálních preferencí. Pokud dítě začne odmítat kojení po dosažení této hranice, hovoříme o přirozeném odstavení. U mladších dětí se jedná o bojkot kojení.

Do kdy bych měla kojit?

Přirozený odstav nastává nejčastěji mezi třetím a čtvrtým rokem, nicméně může přijít kdykoli mezi druhým a sedmým rokem. Jeho průběh je postupný a často kolísavý podle aktuálních potřeb dítěte. Díky pozvolnému průběhu se produkce mléka u matky snižuje pomaleji, nedochází tedy tak často k obtížím s přeplněnými prsy jako u náhlého odstavu. U primitivních kultur, které nejsou zasaženy západní civilizací, je přirozený odstav normálním jevem. V našich podmínkách nebývá dlouhodobé kojení běžné a nezřídka je od něj žena odrazována lékaři i svým okolím. Většina českých dětí s kojením končí v relativně časném věku bojkotem nebo matkou řízeným odstavením.

Ženy často slýchají, že po určitém věku dítěte pro něj již kojení nemá z hlediska výživy smysl a mají tedy dítě odstavit. Toto tvrzení však naprosto popírá fakt, že kojení není pouze nástrojem obživy dítěte, ale má pro ně silný psychologický, sociální a regulační význam. Kojením dítě nejen nasytíte, ale zároveň uklidníte, navážete oční kontakt a posílíte vazbu mezi vámi. Dále aktivujete kaskádu hormonů, která dokáže regulovat tělesné funkce – krevní tlak, tep, tělesnou teplotu, funkci trávicí soustavy, ledvin i imunitního systému – a tím položit pevný základ pro jeho zdraví. Sáním dítě též procvičuje motorické funkce oblasti ústní dutiny a obličeje. Ty jsou důležité zase pro rozvoj řeči.

Stres z odstavení

Mezi bolestí hlavy a migrénou jsou zásadní rozdíly. Migréna je chronické onemocnění, které vás dokáže ve chvíli, kdy udeří, vyřadit úplně z provozu. Léčba je složitá a u každého fungují jiné zásady. Se svým trápením s migrénou se nám svěřila jedna z maminek a prozradila, jak se postupně naučila migrénu krotit. Inspirujte se jejími zkušenostmi.

"V dětství jsem často nechápala, proč se táta po návratu z práce zavřel do obýváku a chtěl mít chvíli klid. Sám, v tmavé místnosti, pak odpočíval třeba i hodinu, zatímco já jsem měla představu tíhnoucí ke společně stráveným chvílím na hřišti. V té době jsem jej až nespravedlivě obviňovala z jakési lenosti vůči mé osobě. Po více než 15 letech jsem vše pochopila. V období puberty se dostavila tlumivá a pulzující bolest hlavy, která nezadržitelně proudila skrze spánky k zadní straně hlavy a vyvolávala v těle řadu nepříjemných pocitů. Migréna v celé její kráse procitne vždy, když se to nejméně hodí. Nevybírá si, zda se dívám na film, jsem na romantické večeři, posezení s rodinou nebo v práci. Útočí nepříjemným tlakem, úpornou bolestí a já mám v tu chvíli chuť na jediné. Být sama v tmavé místnosti a odpočívat, dokud vše neodezní."

Bolest hlavy a migréna jsou dvě zcela rozdílné věci

Bolest hlavy je velice častým onemocněním a z rozličných důvodů ji pociťuje mnoho z nás. Obvykle při tomto stavu zaberou běžná léčiva na utlumení obtíží. Problém může být vyvolán stresem, nedostatkem spánku, potravinovou alergií nebo přílišnou dávkou alkoholu. Je však pomíjivá a neopakuje se pravidelně. Naopak migréna je onemocnění chronického původu. Jedná se o pulzující bolesti hlavy, jež pociťujeme v její jedné polovině. Co ji vyvolává, to se doposud přesně neví, a proto je na každém z nás, aby spouštěcí faktory sám na sobě dobře vypozoroval a v životě je maximálně omezil. 

"U mě je spouštěčů prokazatelně hned několik - ostré zvuky (např. písknutí), zakouřené prostředí, hormonální nerovnováhy vyplývající z blížící se nebo končící menstruace a také změny počasí. Velkou část z těchto faktorů lze účelně vymýtit, doma nehvízdáme a zakouřeným prostorám se vyhýbám. Období menstruace propojené s nenadálým poklesem tlaku či prudkými změnami teplot již ovlivnit nelze."

Chránit se před záchvatem migrény lze prevencí, především v době příznaků. Někdy ale varovné signály nezaznamenáme, co potom?